malazluta komentáře u knih
Tuto knihu jsem si vychutnávala po troškách a doufala jsem, že se nikdy nedostanu na konec. Už se nemůžu dočkat třetího dílu!
Je příjemné si pro změnu přečíst příběh, kde sbližování dvou hrdinů neprovází jedna sexuální scéna za druhou a jejich úmorný popis. Tiffy i Leon jsou oba sympaťáci a jejich vzájemná interakce, zvláště pak jejich psané vzkazy, mě neskutečně bavily. Hlavní linii příběhu dokreslují osudy vedlejších postav, které jsou neméně zajímavé. Jedinou výtku, kterou vůči této knize mám, je, že autorka občas vybočí z vypravěčského stylu a část kapitoly napíše formou scénáře. Toto mi, jako čtenáři, přišlo nesmírně rušivé a upřímně nachápu autorčiny pohnutky k tomuto kroku. Navzdory tomu jsem se rozhodla udělit této knize plný počet *, neboť se jedná o správně a přesně vyvážený koktejl vtipu a romantiky.
Kdo četl "Hodného kluka" tak ho tento příběh, a to jak dopadl, nijak nepřekvapí. Ale to vůbec nevadí, autorky tuto knihu opět zvládly skvěle - čte se lehce, děj je místy vtipný, místy plný emocí a to vše je dávkováno tak akorát. Hlavní hrdiny nejde nemilovat:-)
Ze začátku příběhu jsem měla problém se sobectvím hlavní hrdinky, ale její postoj byl naštěstí během děje vysvětlený a její pohnutky najednou dávaly smysl. Celkově se jedná o moc hezkou romantickou knihu.
Taková pohádka v drsném kabátě...dostala jsem přesně to, co jsem čekala a bavila jsem se.
Tato kniha je pro mě nejvíc povedenou z celé série. Už teď vím, že se k předchozím dvěma dílům již nikdy nevrátím - první ničím nevynikal, druhý byl vyloženě utrpením, ale nevylučuju, že se do "Podvedeného vikomta" asi někdy znovu začtu. Naštěstí se dá číst jako samostatná kniha. Celkový dojem z celé série nic moc - J. London mi k srdci nepřirostla a v nabídce knih tohoto žánru jsou mnohem lepší autorky.
V prvním díle této série nám autorka podsouvá, jak je Greer chytrá a společensky zběhlá... bohužel opak je pravdou. Prakticky celou knihu je tato postava naivní, dětinská a místy až sobecká a moje sympatie rozhodně nezískala. Ke konci knihy jsem si přála, aby ji hlavní hrdina definitivně vypakoval do Londýna a uvědomil si, že pro jedno kvítí slunce nesvítí. Celou tuto sérii čtu hlavně proto, že mě zaujala anotace třetího dílu, ale po přečtení této knihy se začínám trošku bát.
Moje milovaná kniha v novém komiksovém kabátě, který jí rozhodně sluší.
Toto není tak špatná historická romance, bohužel není ničím vyjímečná a tak zapadne ve spleti jí podobných.
Od této knihy jsem čekala veselý odpočinkový příběh, ale bohužel mé očekávání zůstalo nenaplněno. Vtip jsem v ní hledala marně, zato nudy je v ní požehnaně - a jedna úsměvná kapitola na závěr knihy celý dojem z ní nespravila. Už dlouho jsem se při čtení tak nenudila a musím přiznat, že jsem tuto knížku dočetla jen silou vůle. Hlavní hrdinka, byť měla měla být roztomile divná, mi po většinu příběhu přišla spíš jako labilní asociál. Upřímně jsem ráda, že jsem si nejdřív přečetla první díl s tím, že si kdyžtak druhý koupím až potom. Na pokračování se zcela jistě nechystám.
Moje očekávání u této knihy bohužel bylo větší. V příběhu mi chybělo "něco", co mě nutí knížku doslova zhltnout, takže jsem ji přečetla jenom ze setrvačnosti. Navíc mi začínají vadit všechny ty emancipované hrdinky... Ale navzdory tomu je Lisa Kleypas skvělá autorka a moc ráda se vrhnu na její další knihu.Tato mi bohužel akorát nesedla.
Dialogy a střety Gabi a Lexe mě neskutečně bavily už v prvním díle "Dohažovačů" a tak jsem se na jejich příběh opravdu těšila. Tato kniha mě vůbec nezklamala a je, podle mě, o kus lepší, než první díl.
Pěkně napsaný příběh, jenom škoda, že jej autor více nerozpracoval, nevyužil jeho potenciál a má pouze 14 stran. Kdyby byla tato kniha obsáhlejší, tak by mé hodnocení bylo zcela jistě vyšší. Takto se člověk jenom navnadí a už je konec.
Velmi povedená historická romance, ideální jako letní čtení.
Jednoduchý příběh u kterého je předem jasné, jak to všechno dopadne. Nečte se to špatně, ale kniha bohužel není ničím výjimečná, takže si asi časem stěží vzpomenete o čem děj pojednával. Ideální čtení na léto...
Po Haně je toto druhá kniha, kterou jsem od této autorky přečetla a opět nemůžu najít slova. Autorka opět nezklamala a její styl vyprávění příběhu je přesně to, co je blízké mému srdci. Oproti předchozí knize se tentokrát jedná o komorní příběh otce a dcery a autorka nás nechává nahlédnout do nitra obou z nich. Děj je skvěle vystavěn a vypointován. A tak, jako nic není jen černé nebo bílé, není v tomto příběhu kladných ani záporných hrdinů - v této knize, stejně jako v životě, je to jenom o různých odstínech šedi.
Příjemná romatická kniha, jejíž příběh není typická slaďárna, což je příjemná změna. Hrozně mě nadchlo prostředí, ve kterém se děj odehrává - Oxford je zde popsán opravdu barvitě až jsem dostala chuť vyrazit na výlet.
Musím přiznat, že toto je první kniha Alice Clayton, která mě zklamala. Vtipná mi moc nepřišla (ano, párkrát jsem se uchechtla, ale ve srovnání s předchozími díly této autorky je to skoro nic) a hlavní hrdinka mi, především ze začátku, moc sympatická nebyla. V první polovině jsem se nudila tak, že jsem uvažovala, jestli tu knihu vůbec dočtu. Druhá polovina je podstatně lepší, ale celkově nemůžu knížku hodnotit jinak, než jako průměrnou.
Kniha splnila přesně to, co jsem od ní čekala - romantický příběh s kriminální zápletkou. Žádný složitý děj, příběh "podle šablony", sympatičtí hlavní hrdinové a zábavné dialogy. Příjemná oddechová kniha u které opravdu nemusíte přemýšlet.
Ze začátku jsem měla problém vyznat se v postavách, autorka na nás hned v první kapitole vychrlí spoustu jmen a neustále přemýšlet kdo je kdo mi kazilo dojem z knihy. Jakmile se do příběhu začtete, tak naštěstí tento problém odpadá a příběh ubíhá příjemným tempem. Manželovo tajemství odhalíme poměrně záhy a pozornější čtenář na něj přijde ještě dřív. Po tomto odhalení příběh neztrácí na svém tempu, ani zajímavosti - všechno se to propojí a vy najednou zjistíte, že jste dospěli ke konci a ani nevíte jak. Osobně mám trošku problém s epilogem, který mi přišel zbytečný a obešla bych se bez něj - nemám ráda v příběhu "co kdyby"... na "co kdyby" se v životě nehraje.