Majrek komentáře u knih

V tomto proslulém románu na mne překvapivě nejvíce zapůsobily pasáže, charakterizující "obyčejný lidský život" a vztahy mezi Winstonem a Julií. Ač obklopeni absurdním režimem, stále se vracejí ke své přirozenosti v ženském a mužském chápání světa a jejich myšlenky a konání jsou tudíž naprosto přesvědčivé. Definice absolutní totality je sice autorem líčena do nejmenších podrobností, přesto funkčnosti takového modelu nevěřím - ať už jde o superstáty, nebo představu neomezené moci na dobu neurčitou. Orwell naopak podle mně přesně a výstižně definuje "trojí lid" a jeho nekonečnou snahu soupeřit o moc - nejedná se nakonec o novou myšlenku. Román je ale pozoruhodný, nadčasový a vybízející čtenáře k zamyšlení (stačí se jen podívat na ten počet zdejších komentářů :) )

19 09.12.2021

Vyhodit Kytici do odpadu je projevem vskutku "vytříbeného" vkusu, asi jako když oslavenec ozdobí vlastní dort hromádkou trusu... Pro mne osobně jsou ovšem verše v Kytici mnohem působivější než např.horory od Cliva Barkera (kterého jistě v žádné zemi doposud nezakázali)... O tom, že se jedná o literární skvost, nepochybovaly generace čtenářů a umělců - vždyť jen kolikrát byla Kytice zhudebněna? Člověk se nemusí s autorem a jeho dílem ztotožnit, ale mohl by uznat alespoň jeho historický a literární význam.

14 01.09.2016

Velmi pěkně konstruovaný detektivní příběh s unikátní atmosférou staré Vídně a její poněkud odvrácené strany... Líbila se mi už obálka a musím říct, že mi svou ponurou atmosférou padla do noty - četní je přece jedním z efektivních způsobů, jak překonat podzimní pokles nálady. Děj se rozvíjel přirozeně, autorovo zpestření morbidními naturálemi nebylo na škodu. Jen tempo v druhé půlce knihy trochu polevilo a stačilo poměrně krátké zamyšlení, aby čtenář začal tušit, kdo je pachatelem. Kniha je to ale určitě "osvěžující", rozhodně ji doporučuji (za mne hodnocení mezi 4 a 5 *).

11 28.09.2022

Tak to byla tedy pravá, nefalšovaná scifárna! Tak skvělý soubor povídek jsem už dlouho nečetl... Dychtivě jsem hltal každou stránku a pachtil se za každou další, ale jen tak rychle, abych si stačil vychutnat každou větu. Moje mysl se přenesla do jiného světa, jehož tvary jsem si díky autorově vypravěčství dokázal představit v celé své (někdy poněkud dekadentní) kráse. Náměty v povídkách jsou nejen skvěle propracované, ale fantazie tak dobře svázaná s inteligentní zápletkou a následnou neotřelou pointou, až si člověk říká, že jde možná o vzpomínkovou knihu. Spisovatel je zřejmě doma v mnoha vesmírech. Ale přechodně naštěstí i u nás na Zemi, a to dokonce i v naší malé republice. Paráda. Jen tak dál!

11 02.05.2022

Kniha zpracovává nesmírně zajímavé a přitom nelehké téma, je velmi precizně a detailně uspořádaná, klade však na čtenáře mimořádné nároky (i jako lékař jsem se musel na text hodně soustředit) - neboli, řečeno v souladu s knihou - nutí čtenáře neustále zapojovat cingulum, hipokampus, frontální laloky a všeliká jiná pestrá zákoutí našich hemisfér a podkorových oblastí. Ale tak složitý systém, jakým je náš mozek, se zkrátka nedá odbýt jednoduchými výklady. Trochu mi chyběly jen souhrny jednotlivých kapitol, jinak nezbývá než knihu pochválit. Náš mozek se díky ní může naučit, jak vlastně sám funguje....

10 02.06.2016

Byla to tedy parádní jízda peklem s úžasnou dávkou fantazie, plná promyšlených zápletek, dějových zvratů a doslova napěchovaná rozličnými kusy tkání ve všech myslitelných podobách, svrchu okořeněná nekorektním humorem. Paráda!

9 07.03.2021

Pozoruhodé dílko spisovatele vpravdě renesančního, všestranného, patřícího k vzácně se vyskytujícímu (a doufejme, že ne vymírajícímu) druhu filozofujících vědců se schopností vnímání širších souvislostí. Začínáme zahrádkami - hledíme na ně z mnoha myslitelných úhlů. Posléze opouštíme rodnou hroudu, abychom podnikli pár exkurzí do zahraničí. Na skok zavítáme do Řecka (pro mne osobně nejkrásnější část knihy) - nahlédneme na sopečný ostrov Théra (Santorini) a pak se přesuneme na Athénskou akropoli a pokusíme se zachytit pradávnou esenci zdejších mystérií. Autor nás dále přenese přes oceán za indiány a krátce i na několik dalších míst. V druhé půli knihy se snažíme proniknout do světa klimatologie a globálních proměn, přičemž se nás mírně optimistický tón snažít zachránit před depresemi. V samém závěru nás čeká krátké shrnutí, podobající se svým vyzněním vlídnému finále, jako vystřiženému z Čajkovského páté symfonie... Děkuji zejména za větu "Pijí ostrov v homeopatických dávkách" - to je vyjádření přímo geniální (ve vztahu k vinné révě a ostrovanům, žijícím na sopce).

7 12.03.2023

Říká se, že v jednoduchosti se skrývá krása. Ve zdánlivé jednoduchosti a prosté čistotě Burešových veršů jakoby se skrýval duch lidského génia - verše plynou stejně přirozeně a nenuceně jako horské potůčky, dým z ohníčků přivolává hladové pasáčky a voda ze studánek napájí žíznivé poutníky. Když se pak krásná báseň spojí s jedinečnou hudbou Bohuslava Martinů, vzniká z toho dílo přímo nadpozemských kvalit, zdroj neobyčejné energie a lásky, ke které se člověk rád pravidelně vrací a má pocit, jako by se vracel domů - tam, kde je mu dobře, tam, kde je milován. Pomocí těchto veršů se čtenář skrze ryzí lidství dotýká božské podstaty....

7 25.09.2015

Kniha o tom, kterak se páchá dobro a rozsévá spravedlnost všemi možnými prostředky pro blaho vyššího principu následného obohacení...
Kniha neobyčejně potřebná právě proto, aby vyvážila jednostranně orientované názory a vybídla lidi ke kritickému myšlení. Nic nezatajuje, uvádí čtenáře do souvislostí a tvoří tak potřebnou protiváhu mainstreamovým informacím a klišé, které tak často slýcháme z veřejnoprávních médií. Některé zprávy naopak neslyšíme vůbec, protože je "správně vedení" redaktoři raději zamlčí. Vadily mi snad jen ostinátní připomínky typu "tento čin byl nezákonný..", opakující se v několika odstavcích téže kapitoly - nebylo nutné to zdůrazňovat, protože fakta vyplynula z logiky textu. Ale to jsou jen nepodstatné detaily. Knihu rozhodně doporučuji!

6 05.02.2024

Není to rozhodně špatná kniha - ostatně Dan Brown už prokázal, že umí vytvořit osobité prostředí a připoutat čtenáře k ději. Jen mi tak trochu přijde, že finální pointa není nikterak oslnivá, ani překvapivá. Z logiky věci vyplývalo, že bude asi dosti obtížné, ba spíše nemožné odpovědět na některé základní otázky smyslu života a jeho dalšího směřování - proto má autor mé uznání alespoň za snahu podat čtenáři určitou odpověď, byť ne zrovna převratnou. Jako obvykle jsou dějové linky propracované a zavedou čtenáře na zajímavá místa, tentokrát ve Španělsku.

6 16.04.2021

Knihy od spisovatelky Mary Renaultové chutnají stejně jako lahodné řecké víno - člověk z nich musí upíjet pomaleji a opatrně, a to hned ze dvou důvodů - jednak proto, aby si je stačil vychutnat před tím, než se jimi opojí a jednak proto, aby mu část toho lahodného moku ještě zbyla do budoucna. Král musí zemřít - Býk přichází z moře patří podle mého názoru k nejlepším z autorčiných knih.

6 19.09.2015

Nechtěl bych, věru, toto dílo kvůli jeho archaismům, květnatým vyjádřením a všelijakým kudrdlinkám, překládat do cizího jazyka. Ještěže jsem Čech a mohu si je přečíst ve své mateřštině. A je to, namoutě, pěkné čtení, jak to v tom slovanském nebi a v zemích pod ním všechno pracuje, hartusí, veselí se, pracuje, jí a pije, opět pracuje, ševelí... A všechno s láskou. Možná proto mají i bohové tak blízko k lidem. A ráj je naší zemi tak blízko...

5 14.05.2023

Spolehlivě jedna z nejkrásnějších básní, co jsem kdy četl. Nejen melodickou krásou, ale i promyšlenou kompozicí... Nevím co bych ještě dodal - nadpozemská estetika se dá těžko vyjádřit slovy..

5 18.06.2022

"Již drahnou dobu jsem v sobě přemáhal nutkavý pocit zmocnit se byť jen jediného výtisku této zelenošedé knihy a alespoň na moment poodhalit záhadné jinotaje, jenž jsou skryty v jejích útrobách.
Jak strašlivé zkušenosti se mi dostalo, když se mi poprvé ocitla v ruce - její strašlivá barva jakoby ani nepocházela z našeho světa, tajemné vroubkování, jenž se mi vtisklo do každičkého póru na kůži - jakoby mne lechtalo tělo odporného šupinatého tvora a jemné vibrace, doprovázející veškerý, byť jen letmý pohyb její vazby - to vše mělo varovat mé smysly. Já však ve své naivitě tento svazek otevřel! Z hloubi jeho podstaty se rázem vyvalil ničím nepopsatelný závan odporného puchu, nepodobajícímu se ničemu z této planety. Tu jsem se v náhlém záblesku mysli rozvzpomněl - nemůže být mýlky - tento manuskript nemohl vytvořit nikdo jiný, než šílený občan Providence H.P.L.Craft.... Bylo již pozdě! Mou mysl nyní obklopovala svíravá bezmoc. Bezejmenná hrůza, jenž ze stránek čišela, měla totiž prazvláštní podobu a tvar - přímo se zhmotňovala před užaslýma očima - obestřela nebohého čtenáře a zanechávala jej ve stavu mrtvolné strnulosti. Taková hrůza může pramenit jen z nejzazších kosmických sfér, kde se rodí při mocných obřadech tvorů tak nepředstavitelně odpudivých, až je mým rukám stydno svěřit popis klávesnici... Listy té zlořečené knihy se samy otáčely s podivným, zlomyslným ševelem, jednotlivá slova se počala slévat v zapovězené obrazce, z nichž dýchal pradávný děs, a já se za hrozivého zvuku bubnů pomalu, ale nezvratně, propadal do hloubi té slizké a pekelné matérie, ve stavu naprostého šílenství..."
Atmosféra knihy je opravdu na jedničku - tu Lovecraft umí rozvinout mistrovsky do nejmenšího detailu. Naivně až groteskně vyznívá ustrašený popis zalesněných horských úbočí, "odpudivě kulatých" vršků, nebo dětinský strach z nebohých lelků. Ale co na tom? Poučený čtenář v Lovecraftově díle nemůže hledat racionalitu, překvapivou zápletku, nebo dějovost. Jde zejména o rafinovaný popis beztvaré hrůzy, ze všech možných stran a pohledů. A to mu jde na jedničku.
P.s.: dřevoryty jsou úžasné a je jen škoda, že jich je v knize poskrovnu

5 26.11.2021

Nic naplat, dětskou knihu výrazně dotváří i ilustrace - text je dobrý, ale s obrázky od Z.Smetany je knížka teprve jedinečná...

5 12.10.2017

Pohádka-nepohádka, kterou ocení více rodiče, než děti

5 27.09.2015

Velmi zajímavá publikace, shrnující zejména Einsteinův vlastní život a skromnější měrou i ten "vědecký" (zájemcům o vlastní Einsteinovo dílo bych doporučil spíše složitější monografii Einsteinův vesmír od Michia Kaku), s bohatou fotodokumentací. Jen ten nadšený, americky laděný tón bych možná zmírnil - Einstein byl nepochybně svobodomyslným člověkem, ale zároveň i realist a nejen naivní snílek. Některé věty jsou k pousmání, např. ze strany 147 (v souvislosti s McCarthismem): "..nebyl zvyklý (Einstein) na bouřlivé projevy demokracie, a tak si neuvědomil, že nakonec půjde jen o další z rychle se střídajících módních politických nálad..". Nu, pokud byl mccarthismus "módou" společnosti, tak tedy dost nebezpečnou a pro některé jedince doslova smrtelnou.. Ale budiž, politiky a amerického nazírání na svět je v knize opravdu jen velmi málo. Takže odřených pět hvězd - ale knihu určitě doporučuji!

4 16.10.2023

Ano, Kukly. Jsou všude, kam se podíváte. Ve sklepě, na půdě, ve špajzu, pod židlí, v závratných výšinách i v nedozírných hloubkách. Pokud tedy čekáte hororové scifi s pořádnou dávkou vetřelčích zárodků, které se jen třesou, aby vás vyžraly zevnitř a čekaly jen na malé zaváhání a hned se na vás vrhnou, pak si tuhle knihu...rozhodně nečtěte!
O Kuklách v ní totiž není takřka nic. Není to překladem - originál zní "The Chrysalids", tedy opravdu Kukly... Ale nebojte se, tím mé posměšky končí, protože nedostatků obsahuje kniha opravdu jen poskrovnu. Jak už je u Wyndhama typické, na nic nečeká a hned vás bez zbytečných okolků vtáhne do děje. S různými typy neslavných konců lidstva to opravdu "umí" - alespoň já se od knihy nedokázal odtrhnout. Nevím, zda je to vypravěčským umem, rafinovaným dávkováním děje, nebo kombinací těchto a více faktorů, ale Kukly se zkrátka dobře čtou a u mne svou kvalitou "dýchají na záda" slavnějším Trifidům.

4 24.07.2023

Moje duše věčného puberťáka byla plně saturovaná.. :). Úžasná kresba, smysl pro detail, vtip i příjemně erotický náboj.. A s tou Schroedingerovou kočkou mne opravdu dostali...

4 21.02.2023

Komorní drama, odehrané na malém dvorku, přesto s mistrovským vykreslením postav. Je vidět, že dobrý autor si nemusí pomáhat přidáváním nadbytečných vedlejších postav, ani dnes tak oblíbeným popisem surových či erotických scén, aby bylo jeho dílo čtivé.
Osobně ovšem preferuji Waltariho velké historické romány (Sinuhet, Tajemný Etrusk, Pád Cařihradu..), proto dávám jednu hvězdu dolů. Je to samozřejmě hodnocení v lecčems nespravedlivé - v porovnání s některými díly současnosti by kniha zasloužila plných pět hvězd...

4 31.12.2022