mahdal komentáře u knih

O knize jsem se dozvěděl z videorozhovoru s autorkou, a jsem za to rád. Kniha je vystavěna na rozhovoru s imaginární postavou, nemocí, která determinuje život hlavní protagonistce. Autorce se podařilo až naturalisticky a přesvědčivě vylíčit pocity a nutkání nemocné Anny. Myslím, že by kniha měla být doporučena žákům na ZŠ, nutně by však předcházela přednáška o poruchách příjmu potravy. Rozsah knihy není nijak velký, za to obsahem si tuto nedokonalost kompenzuje. Doporučuji.

4 31.08.2020

Líbí se mi projekt "Seznamte se:" od tohoto autora. O Dalím už bylo řečeno mnoho, myslím však, že tento způsob zobrazení jeho života a tvorby byl jedinečný. Kniha, stejně jako vydání o Warholovi, nepřinesla žádné převratné novinky, ale spíše zajímavě zpracovaný přehled.

27.08.2020

Na tvorbu Andyho Warloha jsem nedávno narazil na výstavě v Praze, ne že bych o tomto umělci nikdy neslyšel, ale právě tam mě jeho umění učarovalo. Bylo mi jasné, že se o tomto člověku musím dozvědět více; tato kniha mi podala (i když netypickým - formou komiksu) základní a důležité informace o Warholovi, účel tedy splnila. Nedoporučuji však těm, kteří hledají hlubší souvislosti.

24.08.2020

S experimentální poezií jsem se seznámil bohužel až na studiích, bohužel proto, že se mi tato oblast otevřela až v tom věku. Hned jsem si ji však oblíbil. Dnes jsem si chtěl znalosti ohledně tohoto druhu poezie rozšířit, a tak jsem sáhl po této publikaci (částečně i proto, že byla vydána v mém oblíbeném nakladatelství). Rozhodně této četby nelituji, v podstatě jsem zde našel vše, co jsem od knihy očekával (diskusi nad pojmem experimentální /vizuální/ poezie, vznik a vývoj tohoto odvětví jak v celosvětovém kontextu, tak především v české kultuře, interpretace děl známých i méně známých tvůrců a mnoho dalšího). Oceňuji také snahu předložit čtenáři "oskenované" úryvky původních vydání básní.

18.08.2020

Holana se všichni na studiích báli, a bylo proč... na verše tohoto velkého českého básníka musíte "dozrát" a ještě být na něj naladěni. Je také potřebné ho číst soustavně a vždy objevit nějaký ten "díl skládačky", aby se před vámi zjevila ta nádherná celistvost. Vypůjčím si pár slov z doslovu od Rudolfa Kvíze, neboť myslím, že přesně vystihl "boj s jeho poezií":

"To, co svědčí pro autora, nahání interpretovi hrůzu: neměl jsem s tím ještě nějaký měsíc nebo rok počkat? Jsem tohoto básníka vůbec hoden? U Holana lze vskutku propadat beznaději." Přesně tyhle řádky vystihly mé pocity při čtení Holanových veršů, myslím, že nebudu sám...

M. Holub trošku jinak! Ne lepší, ne horší - jiný. Zde se autor vzdává své obvyklé poetiky a témat, jeho obvyklá optika zde jakoby šla spíše oklikou. Přesto však u přírodních témat, spojující lidskou všednodennost, jaksi zůstává.

1 30.07.2020

Má první kniha od tohoto autora; netušil jsem, co od knihy čekat, a tak jsem k ní přistupoval bez předsudků, výsledek nebyl tak špatný. Krátké příběhy, které měly pohladit po duši, přinést pobavení či donutit k zamyšlení, byly zajímavě koncipovány. Párkrát člověku i vykouzlily úsměv na tváři. Někde jsem četl, že jeho knihy je příjemnější číst po "kouskách", to jsem nezvládl a knihou jsem přečetl najednou. Musím uznat, že autorovy myšlenky byly až přespříliš koncentrovány v krátkém časovém úseků, což z knihy mohlo dělat jakousi změť sentimentálních vzpomínek a příběhů.
Citlivější lidé v nich najdou možná nějaké hlubší myšlenky, ostatní občas naleznou alespoň úsměv na tváři.

5 20.07.2020

Podobnou knihu (žánr) jsem ještě nečetl, a proto jsem rád, že jsem na ni narazil. Obsah mě velmi zaujal, líbila se interpretace výzkumu podložená psychologickými tezemi. Za nejzajímavější část bych označil převyprávění příběhů malých dětí, které vzpomínají na své minulé životy. Autorka tyto příběhy líčí s takovou důvěryhodností, že při určitých pasážích člověku vyvstane "husí kůže".

Věřím, že každý na minulé životy věřit nemusí, kniha zasáhne především senzibilnější osoby a jedince se smyslem pro duchovno.

1 12.07.2020

A zase trošku jiný Bukowski! Líbí se mi objevovat jeho tvorbu a začínám preferovat jeho poezii. Jeho volný verš je zajímavý, dokonce si myslím, že i překlad se povedl! Líbí se mi, jak mísí rádoby vysoký styl s nízkým, jak do poezie promítá své vidění světa, starosti a radosti.
Jen se mi zdá, že ve sbírce bylo příliš mnoho...koček!

3 11.07.2020

Má první kniha od tohoto autora; chtěl jsem zkusit něco nového, něco, co jsem ještě nečetl. Milé knihovnice mi doporučily tuto knihu, což mé požadavky splňovalo. Mám z ní smíšené pocity, především jsem ji ale četl předem nepřipravený, nezjistil jsem si informace o kontextu, ve kterém autor psal, o jeho poetice apod. Tyto informace jsem dohledával až zpětně a narazil jsem na jednu práci, která si pohrává s různými interpretacemi tohoto příběhu.
Musím říct, že mi pomohla najít alespoň nějakou cestu k tomuto příběhu. Tu má ale každý individuální, mnozí v něm mohou spatřovat kafkovské znaky, jiní nádech surrealismu, další snad rozmanitost a zajímavost východní kultury. Přinejmenším to byla nevšední sonda do života člověka, který nemůže spát...ať už to interpretujeme jakkoliv.

1 09.07.2020

Je to první kniha, kterou jsem od tohoto autora držel v rukou, a to především zásluhou nominace na cenu Magnesii Literu; musím říct, že je něčím zajímavá, něčím čtenáře provokuje a nutí ho nad četbou přemýšlet. S hravostí jazyka reflektuje současnou společnost, konkrétně konzumentarismus. Lyrický subjekt nabízí čtenáři pohled do "svého světa", proto se někomu může zdát, že básně netvoří jednotný celek, ale spíše jakési elementární útržky z prožívání a z bytí jedince. Na sbírce oceňuji především práci s jazykem a i to, že se autor nebojí využít erotických motivů, které tak věrohodně reprezentují společné prožívání, především v této době.

08.07.2020

Knihu hodnotím v rámci knih od A. Christie. Hra na vraždu nebyl špatný příběh, stejně jako naprostá většina od této autorky. Musím říct, že mě nadchlo vystavění zločinu na hře. Zde měla autorka určité zajímavé pole působnosti, které využila do detailu. Jako obvykle bravurně pracovala s psychologií a popisy postav byly naprosto unikátní.
Doporučuji.

2 05.07.2020

Odborným knihám v zásadě dávám vysoké hodnocení, výjimku neudělám ani zde. Mám však k těmto "dějinám" pár připomínek; především se mi nelíbila proporčnost a náplň jednotlivých problematik. Je samozřejmé, že některým myslitelům se autor musel věnovat zevrubněji, na druhou stranu jsem pár informací i postrádal.

Kniha se však látku snaží podat čtenáři srozumitelně a v rozumné míře. Obdiv patří i překladatelům a editorům, neboť překlepy a chyby byly v tak rozsáhlé knize minimální.

Tato příručka je nezbytným doplňkem každé knihovny, neboť obsahuje základní informace jak o humanitních, tak i o technických oborech. Pro studenty humanitních oborů na vysokých školách je to pomůcka, kterou využijí po celou dobu studia.

3 28.06.2020

Kniha niterních a subjektivních obrazů mladého člověka. Ve verších jsem našel rozpolcenost mládí, nejednotnost a silné prožívání. Lyrický subjekt je okouzlen vším, co potká, vše na něj působí a mění. Jak víc sbírku uchopit, když se k prožívání člověka můžeme jen přiblížit? Můžeme jen kroužit, opisovat...a verše se zdají jako vhodný způsob.

27.06.2020

Těžké téma; autor nechává své protagonisty se vracet zpět do dob minulého režimu, svým příběhem však přesahuje do současnosti a snaží se s událostmi vypořádat. Tato kniha byla třetí, co jsem od Hájíčka četl. Hodnotím ji jako průměrnou, v průběhu čtení mi nebylo jasné, kam a jak knihu zařadit; neustále mi na mysl vybíhal detektivní příběh. Autor si však pojetí tohoto žánru upravuje podle svých potřeb, po vinících musí pátrat v padesát let staré minulosti a svědci už buď nežijí, nebo pokud ano, tak by zkoumané události nejraději vymazali z paměti.
Problém jsem měl i s vykreslením postav; dle popisů jsem si nedokázal přestavit, jak by mohla vypadat jejich tvář a co za osobnost by to mohla být. Jejich tváře se jevily jako rozmazané, nejasné a špatně uchopitelné. I přes tyto, možná subjektivně pojaté, nedostatky chci vyzdvihnout postavu Daniely jako nejzajímavější, neboť dodala příběhu další potřebný rozměr.

Doporučuji těm čtenářům, kteří mají rádi knihy s historickým přesahem.

3 26.06.2020

Čím začít? Asi tím, že jsem velký fanoušek Beatles a že se snažím průběžně číst všechny tištěné publikace, které o kapele či o "velké čtyřce" vyšly. Před začátkem četby jsem byl zvědav jak autor práci pojal, především mě zajímalo, jak moc se bude zaobírat roky, kdy Beatles fungovaly jako kapela, kolik stránek věnuje Wings a v neposlední řadě, jaká část je věnována sólové dráze samotného P. McCartneyho. Myslím, že interpretace Paulova působení v Beatles a následně vyprávěná historie ze sólových let byly v knize proporčně vyvážené.
Tato autobiografie je velmi detailní a obsáhlá, otázkou však zůstává, kolik "pravdy" obsahuje, sám autor knihy sice zdůrazňuje, že McCartney do textu nezasahoval, ale zároveň v několika pasážích opakuje, že si exbeatle své soukromí pečlivě hlídá a do žádných detailů při rozhovorech nezachází.
Pokud někdo předtím četl jakoukoli monografii o Beatles, bude se v úvodu knihy trošku "nudit", ta zajímavá část nastane až s příchodem části "stvoření fenoménu McCartney".

K českému překladu mám však velkou připomínku, i přesto, že je kniha obsáhlá, neomlouvá překladatele a editory, aby do tisku poslali takovouto práci, která je plná překlepů a chyb (jak stylistických, tak pravopisných). Dokonce se některé věty opakovaly (hned za sebou), nebo nedávaly smysl! Tato skutečnost hodně ubírala na čtenářském zážitku.

Přesto doporučuji!

2 23.06.2020

S opěvovanou Poslední aristokratkou jsem se naprosto neztotožnil. Při čtení tohoto novodobého humoristického románu (svým rozsahem spíše novela) se na mých rtech úsměv vyloudil jen velmi zřídka; celá kniha je psána ironickým až sarkastickým tónem, který vás možná baví prvních pár stran, ale s postupujícím příběhem se nemůžete dočkat konce.
Autor přitom měl před sebou úžasný námět ke zpracování, realizace se však nepovedla. Boček jako by se snažil vymyslet "vtip pro vtip", být za každou cenu humorný. Toto specifikum naprosto ubírá knize na kvalitě. Několikrát jsem dokonce uvažoval o odložení, přesto jsem Poslední aristokratku dočetl, a tím vše končí. Tvorbu Bočka již delší dobu nevezmu do rukou.

15 01.06.2020

Stejně jako většina jsem o knize slyšel už v dobách povinné školní docházky, k četbě jsem se dostal však až teď. Historické romány nevyhledávám, ale toto téma mi přišlo zajímavé; autor dokáže poutavě převyprávět historický příběh a zprostředkovat tak čtenáři dobovou atmosféru. K autentičnosti textu přispívají také naturalistické popisy procesu mučení osob obviněných z čarodějnictví. Během četby se čtenář musí častokrát zastavit a popřemýšlet nad celou popisovanou skutečností, nad tím, co si byli lidé schopni navzájem udělat, nad tím, co s člověkem dokáže udělat nelidská metoda mučení. Především však text svádí k úvaze nad tím, jakou roli mělo (nebo dokonce má?) náboženství (církev) v dějinách lidského utrpení.
Knihu by si měl přečíst každý Čech.

7 17.05.2020

Přehledně zpracovaný "výtah" ze čtyřdílných Dějin české literatury 1945-1989. Janoušek a kol. se zde zaměřili především na podstatné tváře a díla české literatury v daném období. Dějiny literatury jsou také doplněny nejdůležitějšími historickými událostmi, které dokreslují kulturní scénu poválečného Československa. Nezbytná kniha pro všechny studenty české literatury.

1 01.05.2020

Zklamání. Nevyhnu se srovnávání - vzpomínám si, jak jsem četl knihu Do tmy; naprosto mě zasáhla, ta atmosféra, celý příběh, sice jsem měl k ní výhrady, ale rozhodně kniha měla své kvality. Líbila se mi více než Ke dnu. Autorka se ve svých příbězích snaží uchopit složitá témata, rozpitvat lidské osudy. Zde však jako by se jí látka ztrácela pod rukama. Chaotické propletení postav, více příběhových linií a nejasné spojování téma jsou převažujícími znaky této knihy.
Bolavá má však výrazné plus - píše čtivě; kratší kapitoly dodávají knize spád, a i když v nich nedozvíte závažnou a strhující informaci, četba vás unáší proudem, zde nikoli do čistého moře, ale do bažiny. Změť nejasných motivů a témat jako by z této bažiny vychází, motivy a témata jsou nedotažené, chaoticky převyprávěné, tím výrazně snižují kvalitu knihy.

Čtenáři se tak nabízí množství možných (nemožných?) interpretací (detektivka, psychologický román, román se sociální tématikou apod.). Jaká z interpretací ale převažuje? Nejsem si jistý; autorka spojila až velké množství entit, které mě nepřesvědčily, že dávají rozumný, čtivý a zajímavý celek.

6 29.04.2020