m.zirhut komentáře u knih
Nebýt propagace té zhoubné kolektivizace, byla by to skvělá kniha pro děti už od tří let. Takto bohužel musí dospělý předčítající text dost upravovat, což mi přišlo docela náročné. Škoda, že není nějaká reedice vhodná pro dnešní děti.
Krásně srozumitelně napsané pohádky i pro menší děti. Vždy si jí bereme na dovolenou jako četbu před spaním do stanu.
Slabší pokračování, kde je poměrně dost složitých přetechnizovaných pasáží, ale děti to kupodivu stále bavilo.
Moc pěkný příběh, který bavil tříletého syna i sedmiletou dceru. K tomu ještě příjemné obrázky, které příběh krásně doplňovaly.
Rošťáctví Lotty(hlavně epizoda okolo roztřihaného svetru) holky 5 a 7 let opravdu bavilo.
Příjemné překvapění pro mne neznámé dětské knihy, kterou jsem našel na chalupě na horách. Z dětí kniha nejvíce zaujala sedmiletou dceru.
Rošťáctví Kajsi(hlavně epizoda okolo roztřihaného svetru) holky 5 a 6 let opravdu bavila.
Skvělé nápady se žaludy a k tomu ještě moc pěkně nafoceno. Příběh jsem vlastně ani nečetl, protože se mi tato knížečka jen tak mihla v ruce.
(audiokniha) Nevím, jestli to je tím, že jsem Forsyty poslouchal po skvělých Žítkovských bohyních, ale přišlo mi to dost slabé. V podstatě je celý děj postaven na propletenci vztahů a rozchodů kolem jednoho rodu zbohatlíků, což mi přišlo dost málo. Tak nějak podobně si představuju, že jsou napsané různé nekonečné telenovely. Pravda, je to možná trochu přehnané přirovnání, ale neodpustil jsem si ho :)
Toto dílo mi asi v paměti moc dlouho nezůstane.
(audiokniha) Po delší době zase román, který mě zaujal hned od začátku a nemusel jsem se hodiny nutit do poslechu, abych se zaposlouchal. Jakmile tedy došlo na čtení ze spisů s nudnou protokolární stavbou, tak moje nadšení trochu opadlo, ale zpětně musím uznat, že i tyto pasáže mají v knize patřičné místo.
Moc si vážim toho, že se autorka nenechala unést k přehnané dramatizaci děje okolo samotných bohyní, ale spíše se držela nastudovaných faktů, které jen spojila v pospolitý imaginární příběh. Opravdu smekám, kolik za tímto dílem musí být hodin studování různých spisů a kronik.
(audiokniha) Celá audiokniha má 21h. Prvních pár hodin mi přišlo docela nudných, ale nakonec jsem byl rád, že jsem vydržel.
Nejvíc mě bavilo dětství a dospívání hlavních postav a následně jejich vztahy a tužby. Zajímavý byl hlavně děj okolo Franny, která mi trochu připomínala jednu z mých dcer. U Franka byl zase pozoruhodný vývoj postavy od dětství k dospělosti.
Závěr už byl pro mne opět trošku slabší.
Jinak jsem si během poslechu říkal, že jestli někdo žije takto pestrý a bizarní životy, tak ten můj je teda celkem nuda.
(audiokniha) Tak tohle mě bavilo a vždy jsem se těšil na další poslech, ale přišlo mi, že je tam těch náhod někdy až nějak moc. Obzvlášt konec je až moc přitáhnutý za vlasy a napsaný tak trochu na efekt. Ale jinak to mělo spád a děj byl dost pestrý. Jinak mě překvapilo, kolik netechnicky zaměřených žen hodnotilo knihu (tady v komentářích) kladně.
(audiokniha) První polovina knihy mi přišla zajímavá a byl jsem zvědavý jak se to bude vyvíjet dál. Ale rozbor příběhu o dveřníkovi, byl na mě až moc složitý a i děj po něm už mi moc nedokázal udržet pozornost. Možná kdybych pochopil podobnost onoho příběhu k tomu co se děje panu K., porozuměl bych i celému absurdnímu procesu.
(audiokniha) po Netopirovi jsem chtel tomuto autorovi dat jeste sanci...chyba.
Prvni polovina mi prisla asi jeste nudnejsi nez Australie. A v te druhe autor sice vysvetloval plno zapletek z te prvni, ale jine jakoby umele zase vytvarel. Cele mi to prislo proste nerealne a podbizejici se ctenari.
Timto pocinem jsem tedy s velkym Nesbo skoncil.
(audiokniha) Uz kdysi jsem sahl po knize, ale po precteni nekolika stranek jsem usoudil, ze tato kniha nebude patrit mezi ty, do kterych se clovek zacte po par strankach. Odlozil jsem ji tedy a vratil se k ni az jako k poslechu. Bohuzel jsem z poslechu mel stejny pocit jako z cetby, ale vydrzel jsem. Kdyz uz mi prislo, ze by melo byt nacase aby mne poslech chytil, zjistit jsem, ze uz jsem v zaveru knihy.
Jinak mam trochu za zle staremu Egyptu,ze davali tolik jmen od A: Amon, Aton, Achnaton, Amenhotep ... To bohuzel moje roztekana soustredenost mela problem zpracovat.
Presto si knihu zarazuji mezi ty, ktere bych si rad poslechl znovu.
(audiokniha) I presto, ze jsem se trochu ztracel v postavach mnichu, tak se mi kniha docela libila. Dokonce se vlastne i tesim, az si ji nekdy poslechnu znovu a ani bych se nedivil, kdybych pote dal plny pocet.
(audiokniha) Po hodine poslechu jsem to vzdal. Vubec me to nebavilo
(audiokniha) Už od začátku mě tato kniha nebavila, ale říkal jsem si, že jí musím přece dát šanci. No, po šesti kapitolách jsem to unuděně vzdal.
Trochu mě překvapuje, že je kniha v kategorii humor. Já si totiž nevzpomínám, že by mne při poslechu cokoli pobavilo. Jediné co se mi celkem líbilo byly nějaké ty slovní hříčky.