Žítkovské bohyně ekniha

od:


KoupitKoupit eknihu

Nový román autorky bestselleru Vyhnání Gerty Schnirch. Fascinující příběh o ženské duši, magii a zasuté části naší historie. Vysoko v kopcích Bílých Karpat žily odedávna ženy obdařené výjimečnými schopnostmi. Uměly léčit a pomáhat s kdejakým trápením, uměly poradit v nesnázích a také prý viděly do budoucnosti. Říkalo se jim bohyně a své umění si předávaly z generace na generaci. Dora Idesová patří k posledním z rodu žítkovských bohyní. Jejich umění se však nenaučila, vystudovala etnografii a rozhodla se napsat o nich rozsáhlou vědeckou studii. Na konci devadesátých let objeví v pardubickém archivu ministerstva vnitra operativní svazek StB vedený na vnitřního nepřítele - její tetu, bohyni Surmenu. Dora rozplétá osudy žítkovských žen a s překvapením zjišťuje, že ačkoli se sama bohyní nestala, je i ona nedílnou součástí tajemné tradice.....celý text

https://www.databazeknih.cz/img/books/11_/113303/big_zitkovske-bohyne-g8g-113303.jpg 4.35311
Žánr:
Romány, Literatura česká

Vydáno: (ekniha), Host
více info...
Nahrávám...

Komentáře (1175)

Kniha Žítkovské bohyně

DuncanIdaho
dnes

Příběh je v knize napsán tak trochu netradičně. Je to román i doument dohromady. Téma je ale hodně zajímavé a rozhodně stálo to za to přečíst. Určitě si později přečtu i knihy od pana Jilíka.

jituliste
dnes

Ke knize mě přivedlo shlednutí divadelní inscenace. Tak trochu jsem tedy věděla, co od knihy očekávat. Příběh si čtenář utvářel skrz spisy, které byly studijním materiálem Dory. Psáno velice poutavě, doslova jsem stránky hltala. Trošku horší byla orientace v rodinných vazbách (možná i díky netradičním jménům), tak jsem občas zalistovala zpět, abych se dokázala chytit. Závěr překvapil a rozhodně mě dostal v dobrém slova smyslu. Téma netradiční a rozhodně zajímavé, ráda si přečtu i další literaturu, která sloužila jako zdroj autorčiných infromací.


Alix
předevčírem

Musím přiznat, že se mnou kniha docela zacloumala a hodně jsem o ní přemýšlela, než jsem se pustila do dalších stránek. Zároveň jsem ale nespokojená, protože mi v ní některé věci neseděly, zněly mi falešně. Problém jsem měla s Dorou. I přes její tragický osud jsem se neměla čeho chytit, těžko si mohu vytvořit nějaký vztah k postavě, která jako dítě sice zažije tragedii, pak dospěje, najednou je jí čtyřicet, ale vlastně nic o ní nevím, kromě toho, co nachází v různých archivech, což bylo pak už hodně únavné. Trapná zmínka o jejím vztahu k mužům mi připadala, že ji tam spisovatelka nacpala násilím, stejně jako scéna s Jakoubkovým záchvatem. Prostě jsem tomu nevěřila. Často jsem se musela vracet, abych pochopila o jakou postavu, v jaké době a jakém vztahu k Doře vůbec jde. Jak bylo naznačeno, Dora svému osudu neušla, ale i to mi připadalo tak nějak rychlé a násilné. Fakt mám rozporuplné pocity a říkám si, že to asi přečtu ještě jednou a budu trpělivější.

stju
14. ledna

Asi ještě nikdy se mi nestalo, abych měla tak rozdílný pocit z knihy v době, kdy jsem ji začala číst a když jsem ji dočetla. Začala jsem číst s očekáváním, které jsem měla z různých recenzí, očekávala jsem román, kroniku, ságu o téměř mystických postavách kopanických "bohyň". Musím však přiznat, že opravdu mě zaujaly jen ty kapitoly, které byly takové klasicky "románové". Citované dopisy mi připadaly zdlouhavé a někdy až nudné, vložených zpráv, hlášení, zápisů z výslechů, apod., s jejich specifickým úředním jazykem, bylo v příběhu na můj vkus až příliš. Takže ano, životní osudy Dory a celé její rodiny, hlavně Surmeny a Jakoubka, jsem s nimi prožívala, dojímaly mě, ale čekala jsem víc. Co jsem nečekala bylo, jak mě dostanou poslední stránky knihy - setkání s Alžbětou Baglárovou. Všechno, co předcházelo se uzavřelo, seplo a to jsem vážně nečekala. Opravdu mi závěr knihy nabídl mnoho k dalšímu zamyšlení. Určitě se také budu zajímat o osud, životní příběh a tvorbu Josefa Hofera, který je s existencí "bohyň" úzce spjatý a já jsem ho dodnes neznala.

Fallenyard
12. ledna

Výborný příběh, skvěle vyprávěno. Dalo se dobře orientovat v časech, ale špatně se mi orientovalo v rodinných vazbách - úplně to chtělo genealogický strom, ale to byla vlastně pointa knihy, takže chápu.

Becca_
11. ledna

Tučková se v této knize dle mého osobního názoru neprojevuje jako spisovatelka v tom pravém slova smyslu. Prostřednictvím hlavní postavy Dory v knize „prodává“ nastudované materiály k tématu bohyň a jejich bohování. Kniha přešla přes editora, přestože jsou zde části, které absolutně nesouvisí s dějem, nebo odtahují od hlavní dějové linky. Kniha nepůsobí uceleně. O Doře můžeme konstatovat, že je úplně pitomá, protože souvislosti v jejím pátrání jí docházejí až na konci, samozřejmě s naprostým záměrem autorky nechat si vše až na konec, což v důsledku na čtenáře působí až směšně. Příběh není ideálně vystaven. Co mě ale opravdu vadí, je používáni skutečných jmen bohyň s naprosto vyfabulovaným příběhem a považuji to za nehoráznost a když čtu některé komentáře, tak mě zaráží, kolik lidí informace v knize přijali za reálné. Naznačení konce je se záměrem „vyhrotit to“ za každou cenu. Jednu hvězdu dávám za téma samotné, protože si ráda zjistím něco dalšího o bohyních, tentokrát už ale zvolím literaturu faktu. Další hvězdu dávám autorce za smyšlené STB zápisky, které skutečně působily věrohodně.

ElleNora
01. ledna

Samota na Žítkové se občas může zdát jako idylické místo útěku před městem a civilizací, ale překvapivě se zde v horách odehrává mnoho fantastických příběhů, kterým se těžko věří. Pokud vám tedy někdo tamější tajemství sdělí, jelikož komunita je zde celkem uzavřená.

Připadala jsem si tak rychle vtažena do příběhu, že jsem občas musela přestat a zamyslet se nad vším textem, který jsem přečetla. Je to jedna z těch tich, která se čte vlastním tempem - a tak je to správně, neboť dva dny by mi na příběh nestačily.

Začala jsem číst knihu k maturitě, ale nakonec to byl zážitek, a k autorce se proto rozhodně vrátím.

Božka_
29.12.2021

Tučková je pro mě vždy záruka toho, že jakmile začnu číst, mám aspoň na dva dny a dvě noci o program vystaráno – a ani tentokrát jsem nebyla zklamaná. Kniha se čte prakticky sama, nabízí spoustu témat k zamyšlení a otevírá téma, která není příliš známé a obecně populární. Odnesla jsem si nejen ponaučení a nové informace, ale i zážitek díky živému a poutavému vyprávění Tučkové.

1 ...