Lynxova komentáře u knih

Není to tak dávno a Hana byla všude..občas jsem měla pocit, že bude snad i ve špajzu, v šuplíku s ponožkami, v kufru auta...lezla mi docela krkem. Věděla jsem, že si ji chci přečíst, ale potřebovala jsem, aby opadla ona Hanománie a uzrál čas. Ten nadešel před pár dny a jsem ráda, že jsme si s Hanou na sebe počkaly. Přečetla jsem ji jedním dechem, nejvíc se mi líbila první část, ve druhé části jsem se občas motala ve jménech, kdo je vlastně kdo a třetí část na mě působila zvláštně, jakoby ploše, neuspořádaně a tak trochu bez konce. Nicméně Hanu všem doporučuji. Čeká vás výjimečný zážitek.

12 03.06.2019

Četla jsem ji několikrát jako dítě a posléze všem svým dětem před spaním. Troufám si tvrdit, že je to nejkrásnější dětská knížka, co jsem poznala. A už se těším, až ji budu číst vnoučatům. Milé příběhy, prostředí a postavy, napsáno tak věrně, že jsem toužila zažívat totéž co hlavní hrdinové, žít jako oni :) Švédská literatura je mi zkrátka velice blízká a paní Lindgrenová se o to zasloužila asi nejvíce.

Pierre Franckh je můj oblíbený autor, jeho způsoby jak zlepšit snad všechny oblasti lidského života jsou mi blízké, srozumitelně napsané a dají se velice snadno aplikovat v běžném životě. U této knihy se mi navíc líbí i to, že je opřena o skutečné vesmírné zákony. Všechno kolem nás nějakým způsobem vibruje, rezonuje a dostává se tak do souladu, či naopak rozepře s ostatními. Je zábavné pozorovat okolí a uvědomovat si, jaká je to pravda a že si používáním zákona rezonance lze "přeladit" celý život na příjemnou frekvenci.

8 18.10.2017

Babičku mi četla babička :) Bude to tak 35 let zpátky. Bylo vždy po obědě, seděla ve velkém ušáku a já na stoličce proti ní. U knihy často plakala, dávala důraz na poučné věci a nejednou při čtení, k mé radosti , také usnula a já mohla šmejdit v jejím sekretáři :) Nicméně knihu jsem četla později i sama a ačkoli tento žánr nepatří k mým oblíbeným, tak babička se mi ve výsledku líbí, má spousty poloh, je vláčná, vážná, místy rozrušující, naučná, dojemná. Jen mi tam chybí větší rozkmit v celkovém příběhu... celý tak nějak plave jak olej po vodě a člověk má sklon přeskakovat řádky, stránky...chrrr...zzzz..fííí

7 03.10.2017

Ó jak jsem jí rozuměla! Měla jsem stejné pocity ze svého vzhledu, ačkoli jsem byla oproti hlavní hrdince poloviční, stejně jako ona jsem chtěla v něčem vyniknout, zhubnout a ukázat okolí, že dokážu něco velkého :) A díky Jitce jsem se naučila chytat míče a hrát obstojně vybíjenou. Dnes už to asi děvčata neosloví, ale pro mne to byla první "skoro dospělácká" knížka. Film, natočený podle knihy, mě zdaleka tolik neoslovil.

5 13.10.2017

Přečetla jsem během dvou týdnů tři knihy o JSK a to Dalajlámova kočka a Síla meditace, Dalajlámova kočka a čtyři tlapky duchovního úspěchu a Dalajlámova kočka Probuď v sobě kotě. Poslední knihu jsem dočítala při dnešním obědě a už jsem chvilkami měla pocit, že dost už bylo kočky....a teď je 21h večer a mně, ta kráska chlupatá a moudrá najednou, jako společnost při večeru o samotě, chybí...a když hledím na moji,velmi obsáhlou, knihovnu, ač v ní mám převážně knihy v podobném duchu a hledám, co nyní číst, nic mi nepřináší ten příjemný pocit jako Jeska. Přeji stejně fajn naladění všem čtenářům.

4 05.09.2022

Moje babi by řekla: "Zlatá střední cesta! Všeho s mírou! Jez do polosyta a pij do polopita, budeš živa dlouhá léta!" Oba s dědou zemřeli ve vysokém věku, jedli a pili vše, maso, luštěniny, zeleninová jídla, stejně jako sladké knedlíky a bramborové placky....Byli zdraví až do konce života. Tolik můj postoj ke knize a jdu vyndat z trouby škvarkové placky podle receptu bábinky :)

Ještě podotýkám, že se výživou zaobírám čtvrt století a mám rozhodně ráda moderní výživové směry, leckterý jsem také vyzkoušela, nicméně zde uváděná doporučení opravdu neshledávám za rozumná. Na knihu jsem se moc těšila, ale není to pro mne. A pro každého.

4 05.10.2017

Za mě vyhozené peníze, špatná struktura, technicky psané, přijde mi to celé emočně chladné a místy paradoxně depresivní. Nedočteno, odloženo "na někdy" .

4 27.09.2017

Mazec :) No prostě jsme všichni oběti obětí...asi nejlepší kniha, co jsem od Röhra četla a když o tom tak přemýšlím, tak jedna z nejlepších psychologických knih vůbec. Všem nám "psychiatrům a psychologům samoukům" vřele doporučuji.

3 16.07.2018

Úžasný průvodce alternativní medicínou, konkrétně kombinace správné stravy, léčby bylinami, reflexní terapie a homeopatie. Kvalitní křídový papír, doplněno bohatě fotografiemi bylin i názornými obrázky reflexních ploch s podrobnými postupy léčení. Jedna z nejkomplexnějších knih tohoto druhu. Mám ji velice oblíbenou a často mi pomáhá. Už od roku 2002.

3 17.10.2017

Hezká po grafické stránce, ale osobní přínos nula, spíš takový duševní katalog hezkých obrázků a vět. Zbytečná koupě pro mne zbytečné knihy, půjde dál...škoda, vypadala nadějně.

3 03.10.2017

Kdyby mě někdo požádal, abych vybrala knihu mého dětství, tak je to jednoznačně ona. Výborně napsáno a přeloženo, příběhy kamarádů dívky a chlapce jsou plné humoru, akce a napětí, ale dávají nahlížet také do rodin obou hlavních hrdinů a s jistotou mohu říct, že tato kniha ve mně probudila sympatie a zájem o severskou literární a posléze i filmovou a hudební tvorbu, což trvá dodnes. Četla jsem ji nejméně 5x a vím jistě, že si ji přečtu znovu i když už sama mám děti ve věku ústřední dvojice.

3 26.09.2017

Přečetla jsem během dvou týdnů tři knihy o JSK a to Dalajlámova kočka a Síla meditace, Dalajlámova kočka a čtyři tlapky duchovního úspěchu a Dalajlámova kočka Probuď v sobě kotě. Poslední knihu jsem dočítala při dnešním obědě a už jsem chvilkami měla pocit, že dost už bylo kočky....a teď je 21h večer a mně, ta kráska chlupatá a moudrá najednou, jako společnost při večeru o samotě, chybí...a když hledím na moji,velmi obsáhlou, knihovnu, ač v ní mám převážně knihy v podobném duchu a hledám, co nyní číst, nic mi nepřináší ten příjemný pocit jako Jeska. Přeji stejně fajn naladění všem čtenářům.

2 05.09.2022

V polovině prosince 2018 jsem byla na natáčení pořadu Jana Krause, kde byl hostem i Karel Nejedlý. Jeho vystoupení mě oslovilo. Následoval náročný a vyčerpávající konec roku.
2. ledna 2019 pořad vysílala televize, takže jsem si vystoupení Karla užila podruhé a po několika dnech, kdy jsem se cítila velmi špatně ( dlouhodobě a ze všech možných důvodů a příčin), jsem si knihu objednala. Je dražší, ale obsahově celkem rozsáhlá, bavila mě celou dobu, je prokládaná vtipy a obrázky. Hlavně mě ale dostala nad hladinu a velmi vážně uvažuji o absolvování kurzu této metody. Doporučuji všem, kteří jsou ochotni na sobě pracovat, ale to je jedno, protože vím, že taková kniha se dostane do rukou právě těm, kterým má...Tak si to s Karlem taky pěkně užijte :) PS: Je konec ledna a Já už to mám asi taky jinak :)

2 25.01.2019

Není to špatné, občas zdlouhavé, občas naivní, osobně mě zklamal popis večera, kde želvy kladou v noci vejce a vzápětí mluví autor o líhnutí malých želv v tomtéž okamžiku, ani se mi nechtělo ve čtení pokračovat, takový blábol!? Ale dočetla jsem a jako věc na dvě odpoledne k moři to bylo fajn.

2 10.08.2018

Četla jsem ji prvně když mi bylo 19 let, bylo krátce po Sametové revoluci a připadala mi neskutečná...tak moc, že dnes po 25 letech raději nenacházím odvahu ji přečíst znovu, protože se obávám, že bych o ten krásný dojem z ní přišla...

Kniha mě moc neoslovila, pro člověka, který se již o dané téma více zajímá, nepřináší mnoho nového, nelíbil se mi samotný styl psaní, trochu na mě čišela vůně červené knihovny.... ani jsem ji nedočetla. Věřím však, že mnoha ženám otevře oči a pomůže se nadechnout a zásadně měnit život. Já už jsem dál.

2 18.10.2017

Vždycky se mi líbilo si knížku prohlížet, je sestavena z fotografií a textu pod nimi. Postavičky byly krásně provedené a rusalka Andulka měla tááááák krásné stříbrné vlasy...Obsahově mě kniha nějak extra nezaujala, ale její zpracování mě přitahovalo.

2 13.10.2017

Krásná knížka, moc jsem ji milovala, hlavně příběhy Plšíka a Plšky. Byla jsem odjakživa "lesní dítě" a všechno si živě představovala a nemohla se od knihy odtrhnout. Určitě si ji přečtu znovu i jako dospělá. A když ne sama, tak zcela jistě vnoučatům, až nějaké budou :)

2 13.10.2017

Četla jsem ji v podstatě jako malá holka na prvním stupni, někdy kolem roku 1985. Protože jsem dětství po škole trávila u babičky a jelikož tam nebylo nic ke čtení pro děti, a na hraní tak maximálně si vystřihnout panenku z obalu od čokolády, sjížděla jsem babi a dědovi knihovnu :) Je to krásný příběh, chce to čas na čtení a klid, podle mne asi nejlepší kniha, co jsem od Baara četla. Rozhodně mám v plánu se k ní ještě vrátit.

2 26.09.2017