Dalajlamova kočka: Probuď v sobě kotě

Další krásné pokračování Dalajlamovy kočky.

Přináší sebou další zamyšlení nad životem a následnou smrtí.

Líbí se mi vývoj postav, se kterými se Jeska stýká.

Návrat k této sérii je jako znovu setkání se starými přátely.

Pořád baví a nese poselství a poučení pro vnímavé.
Zajímavý pohled na blížící se konec života a smrt.

Další kniha ze série přináší hravý a jemný přístup k objevování své vnitřní radosti a lehkosti bytí. Příběhy i tentokrát inspirují k sebepřijetí a laskavosti vůči sobě i druhým. Čtení mě potěšilo a dodalo mi energii do každodenního života. Je to taková milá pohádka, dodá optimismus.

Další z mých přečtených knih je zatím šestidílná série Dalajlamova kočka. Jak už název napovídá, hlavní hrdinkou a vypravěčkou je himalájská kočka, kterou v kotěcím věku zachránil před nešťastným osudem samotný dalajlama a poskytl jí domov. Dalajlamova kočka si následně vysloužila mnoho jmen - např. Jeska (od JSK - Její Svatost Kočka), Rinpoče nebo Sněžná lvice. Jak Jeska roste, postupně začne prozkoumávat jak Jokhang, dalajlamův chrámový komplex, tak i blízké městečko Dharamsala. Během svých průzkumů se seznamuje nejen s dalajlamovými spolupracovníky a mnichy, ale i s pestrou paletou obyvatel Dharamsaly. Společně se svými novými přáteli zažívá různé příhody a my se s její pomocí dozvídáme mnohé o buddhismu, karmě, meditaci a dalších aspektech tohoto zajímavého náboženství, které můžeme aplikovat také v každodenním životě, i když nejsme právě duchovně založení.
Tuto sérii hodnotím jako celek, jelikož si jsou jednotlivé díly dost podobné a tak bych se nejspíš v recenzích hodně opakovala. V každém dílu se však naučíme něco nového a je rovněž zajímavé sledovat mnohdy nečekaný vývoj osudů Jesčiných přátel. Jednotlivé díly by se daly číst i na přeskáčku nebo samostatně - v každé situaci, která vyžaduje znalost předchozích událostí, je vždy krátce zmíněno pozadí z dřívějších dílů - avšak nejlepší je vždy původní posloupnost. V závěru každého dílu pak najdeme krátký epilog se shrnutím, co jsme se s Jeskou v průběhu četby naučili.
Celkově se jedná o velice příjemnou a nenáročnou oddychovou četbu, která pohladí po duši a často nás donutí si uvědomit, že se v životě zabýváme malichernostmi - lepší je praktikovat soucit, aby bytosti kolem nás netrpěly.
Doporučuji všem, kteří se rádi nenásilnou formou dozví něco o buddhismu - a pokud jste navíc milovníci koček, bude to pro vás jedině bonus!
Hodnocení: 4*

Tento komentář také najdete na mém bookstagramu @knihy_a_kava :)

S himálajskou kočkou Jeskou, alias Sněžnou lvicí, alias alias... jsem se po dostala až k buddhistickému vnímání/přijímání konce života a smrti, resp. radosti na konci života. Pokračování dobrodružství dalajlamovy kočky bylo tentokrát na vážnější notu než předchozí části. Michie se věnuje těžkému, mnohde tabuizovanému tématu, stárnutí se nadto dotýká i samotných protagonistů. Netřeba se ale bát. Jak navozuje titul knihy, a nejenom na konci života – řekla bych já – nemáme zapomínat na dítě v sobě, dítě, ze kterého jsme vyrostli a nechali se zasypat starostmi, bolestmi, prací, úkoly, termíny, dluhy... Příběh i tentokrát nabízí drobná moudra, laskavosti, potěšení z nezištného přátelství a pomoci druhým a třeba i poučení. I o evoluční astrologii jsem například slyšela poprvé. To vše a mnoho dalšího Michie nabízí v dalším pokračování Dalajlamovy kočky.

"Chceme-li znovu získat joie de vivre, měli bychom často dělat něco, při čem naše srdce zpívá. Věnovat se něčemu čistě proto, že nám to přináší nekomplikované štěstí."

Dalajlamova kočka: Probuď v sobě kotě je kniha, která mě naprosto okouzlila svou hloubkou myšlenek a zároveň jemným humorem. David Michie opět ukazuje svůj mistrovský talent propojit buddhistickou moudrost s příběhem plným emocí. Jeska, kočka Jeho Svatosti, nás provází nejen klášterem v Himálaji, ale hlavně naší vlastní myslí. Příběh mě přiměl zastavit se a zamyslet, jestli i já dokážu probudit své vnitřní kotě a znovu se radovat z maličkostí, které život přináší. Byla jsem dojatá i rozesmátá, když jsem sledovala Jesku, jak se učí přijímat přítomný okamžik a nacházet krásu v každodennosti. Dialogy s dalajlamou byly moudré a inspirativní – často jsem se přistihla, že si nad nimi dlouho dumám. Tato kniha není jen o kočce, ale o nás všech, kdo někdy zapomínáme žít tady a teď. Po dočtení jsem cítila klid a naději, ale zároveň lehkou melancholii, že to už skončilo. Už teď se nemůžu dočkat posledního 6. dílu a jsem zvědavá, jaké další životní lekce mi Jeska přinese. Tuhle knihu doporučuji všem, kdo hledají radost, moudrost a trochu té hravosti v každodenním shonu.

Krásné, dojemné a poučné čtení, které vás donutí zamyslet se nad tím jak a proč žijeme. Pokračování Dalajlámovy kočky je stejně poutavé a moudré, takže doporučuji těm, kteří nechtějí ztratit radost ze života...

S každou další knihou mi přijde, že je úžasnější a nechci dočíst. Tento díl byl opět krásný, poučný, uklidňující a dojemný. Snažila jsem se číst pomalu, abych vnímala a vstřebala všechna moudra, která se v textu ukrývají. Teď v sobě jen opět probudit to kotě.

Ach, ani se mi nechtělo jí dočíst. Miluju Jesku a její vyprávění. Opět krásný díl, plný moudrosti a hloubky.

Snad nejkrásnější díl. Je to tak milá knížka, která pohladí po duši. Je krásné nechat se provázet myšlenkami a soustředit se na vlastní já, oprostit se od doměnek a být tady a teď. Hlavní téma umírání zde bylo krásně popsané a nebylo vůbec smutné. Mám ráda tyto příběhy přes himalájskou kočku Jesku vyprávěné.

Hezké v tom pravém slova smyslu. Milé, inspirativní, tak akorát dlouhé.

Tak tyhle serie se nikdy nezbavim , dost mi pomohla zklidnit mysl. Všem doporučuji.

Další krásný díl, který pohladí a zároveň vleje naději a povzbudí na cestě životem. Moc se mi líbila pasáž s umírání, jak v buddhismu funguje rituál loučení se.

Jeska je nepřekonatelná

Velmi příjemné pohlazení po duši, krásná kniha, i když příběhy jsou hodně předvídatelné a místy dost naivní.

Nádhera, konec mě dojal. Nádhera. Chci další díl

Krásná něžná kniha vyprávěná z pohledu kočky. Pobaví i poučí.
- Kdo věří, ten vidí.
-Nikdo není tak hluchý jako ten, kdo nechce nic slyšet.
-Hodnota života nezávisí ani tak na jeho délce jako na tom, co s ním uděláte.
-I když jsme svobodní, omezujeme sami sebe svým myšlením. Mysl nevnímá realitu, ale vytváří si ji.
- Když dáváme, tak dostáváme.

David Michie tohle opravdu umí. A co tohle? Dostat Vás do pomalé přítomnosti. Naučit se vnímat maličkosti. Pohladit po duši a rozplakat...ale hezky rozplakat. Oceňuji to, jakou formou seznamuje čtenáře s buddhismem. Upřímně jsem v další díl už nedoufala a o to víc jsem nadšená.

Je to už delší doba, kdy jsem četla předchozí čtyři díly, trošku jsem myslela, že se budu v příběhu ztrácet, ale opak je pravdou. Miluju tu atmosféru, kterou umí David Michie svým psaním vytvořit.

Jeska nás zase krásně provedla Dharamsalou, a všechny osoby v příběhu nám nenápadně představila. :)

Je moc hezké, že tu jsou podstrčovány různé události a osvěta buddhismu. Jinak by to dle mého nebylo tak moc k pochopení. Občas jsem teda něco úplně nepobrala, ale to si vysvětluju svou utíkající myslí. :)

Kniha je krásná. Stejně jako celá série. :)

Tento díl mi přišel ze všech nejslabší, ale možná až ho budu číst podruhé změním názor.