lydie7986
komentáře u knih
Spomenieš si na Trenčín?
Lukáš Cabala
Já tenhle styl psaní miluju. Cabala u mě prostě boduje a mám pocit, že je knížku od knížky lepší a lepší. A ilustrace jsou opět překrásné.
Nebe
Mieko Kawakami
Knížku mi dala přečíst dcera a trochu jsem se bála, jestli jsem správná cílová skupina. Ale jsem ;-) Je to tak silná knížka (emocionálně), že má člověk chvílemi chuť zavřít ji do mrazáku... Moc jsem se bála, když šla řeč o sebevraždách... Velmi dobře zpracované téma šikany s náhledem z obou stran. Rodiče ani učitelé nic netuší, protože všechny stopy jsou zakryty přímo těmi týranými dětmi, které taky nechtějí, aby se na to přišlo... Síla! Přečtěte si to!
Stehy
Sára Zeithammerová
Dobře vystavěný příběh. Forma dvojího vyprávění je hodně zajímavá a dost mě to bavilo. Škoda, že nám nepovyprávěl svoji verzi příběhu taky Hynek, možná by to z něj udělalo menšího padoucha ;-)
U severní zdi
Petra Klabouchová
Nic pro slabší povahy. Avšak velmi dobře napsané. Skvěle zpracované téma. Satisfakce po skoro šedesáti letech - Kill Bill po česku, kam se hrabou severské detektívky ;-)
Petra píše skvěle, jazyk používá bravurně a poeticky a úžasně se to čte.
S pokorou a nadějí
Becky Chambers (p)
S pokorou smekám před znalostmi Becky Chambersové. Skvěle napsaná sci-fi s přesahem do etické i ekologické roviny. Citlivé, poetické a zároveň velmi uvěřitelné.
Zítřek ti nikdo neslíbil
Kateřina Karolová
Kateřina umí psát dobře a poutavě, jen neví o čem. A tak hledá inspiraci v amerických filmech a aby o tom čtenář neměl pochyb, tak je v knížce i všechny vyjmenuje v rámci konverzací typu: "To je jako ve filmu ..., viděla jsi ho?"
Četla jsem od Kateřiny Odbočku v lesích a označila jsem ji za českého Kariku. Těšila jsem se, že v tomto duchu se ponese i tato kniha, ale není to ani horror ani sci-fi, možná jako komiks by to někoho pobavilo. Dvě hvězdičky za první třetinu, tedy než vše pokazil Adam...
Pozůstalí
Alžběta Bublanová
Podtitul Možná jsme všichni na světě sami mi tak trochu asocioval Petru Soukupovou s její knihou Nikdo není sám, kterou jsem četla nedávno a byla skvělá. Očekávala jsem něco v podobném duchu a tematicky to vlastně podobné je, ale asi tak, že tohle psal někdo komu je nějakých "náct" na svůj blog a očekává, že to budou číst další náctiletí, kteří úplně nevědí, jak to v reálném světě chodí. Tudíž dítě na prvním stupni za špatné chování mohou vyloučit. Nebo když potřebujete psycholožku, nemusíte půl roku čekat, ale normálně k ní jdete a je to zdarma a k faráři se chodí na konzultace. Postavy, které autorku omrzely, nechala bez vysvětlení zmizet.
Na straně 69 je nám tvrzeno, že párky od Pavlovi smrti neměli, na straně 39 však Tomáš talíř s párky odsouvá.
A některé věty jsou prostě perly:
Působila plná síly a tou silou Jitku udeřila do svědomí.
Není to zkrátka můj šálek...
Šest čtyři
Hideo Yokoyama
Kdyby měla knížka rozsah 350 stran, tedy půlku toho, co má, dala bych 5 hvězdiček. Ale rozvláčné pasáže o Mikamiho denní rutině a podrobné popisy situací, které jsou pouhými odbočkami od hlavního děje, čtenáře zatěžují především přívalem dalších a dalších postav s podobnými jmény. Vážně všechna japonská jména začínají na M nebo A...? Ať budu od této chvíle číst cokoli, nebudu si už nikdy stěžovat, že tam je moc postav :-D
Jezero
Tadej Golob
Povedená detektivka. Věřím, že pro našince nezůstane pouhou ochutnávkou "jižanské detektivky" a budeme se moct těšit na překlad dalšího případu z této série.
Děti chovatelů slonů
Peter Høeg
Dobře se to četlo. Høegův humor mi sedne a v tomto případě se hodně vyřádil i překladatel. Oceňuji překlad vlastních jmen, bylo to na místě. Ne úplně jsem pochopila některé zápletky, konkrétně tu s nevěstincem, něco mi uniklo... Díky této zápletce si taky myslím, že to není (samotnou knihou prezentované) čtení pro všechny generace a taky kvůli těm drogám vlastně o:-)
Někde jsem narazila na recenzi, že autor se knihou vysmívá snahám a různorodosti náboženství, což by mi asi fakt vadilo, kdyby to byla pravda. Naštěstí není. Je to velmi tolerantní knížka.
A taky bych chtěla být jako Tilte :-)
Probudím se na Šibuji
Anna Cima
Dlouho mi trvalo, než jsem se začetla, po prvních asi 50 stranách jsem chtěla knížku odložit nedočtenou. Nakonec mi to nedalo a dočetla jsem ji. Ale patrně nejsem cílovou skupinou, které byla určena.
Nicméně dávám 4 z 5, protože příběh je to zajímavý a dobře propracovaný.
Jen některé chyby v knížce jsou dost brutální, jako že jeden z otcových synů není bratr, ale strýc. Nebo, že se jí povídka čte těžce, tak přečetla zatím jen asi tři třetiny.
Jar v Jekaterinburgu
Lukáš Cabala
Druhá knížka Lukáše Cabaly, kterou jsem si s chutí přečetla. Tušila jsem, do čeho jdu a očekávání rozhodně nezklamala. Klobouk dolů, že autor vychází z reálných poznatků a díky knížce jsem se seznámila i s dvěma úchvatnými obrazy, které opravdu existují.
Kdo čeká detektívku, bude zklamaný. Je to poetická lehce tajemná změť nápadů s přesahem do ekologické sci-fi :-D Prostě originální!
Ohníčky všude kolem
Celeste Ng
Dávám plný počet hvězdiček, i když jsem váhala. Čte se to moc dobře, má to náboj, vtip, hluboké myšlenky i otazníky. Chvílemi je to ale tak strašné americké klišé... jak se údajně chytré děvče zamiluje do místního playboye a tím ho změní... středoškoláci, co všichni umí řídit auto, pijí alkohol a myslí jen na sex... a do toho matky, které jedna i druhá nechtějí "raději nic vědět", jen když holka neotěhotní. Ale když tohle skousnete, objevíte poutavý příběh velmi křehkých lidiček toužících po lásce a pochopení, který stojí za to si přečíst.
Neviditelné kořeny
Hynek Čapka
Knížka, co rozhodně stojí za přečtení a to napříč všemi generacemi. Velmi poučné čtení, pokud jde o naši historii. Příběhy všech hlavních hrdinů jsou poutavé, občas úsměvné, často dojemné. Jen ten závěr mi přišel zbytečně moc výpravný. Přesto dávám plný počet a věřím v ocenění za knihu roku
Odbočka v lesích
Kateřina Karolová
Knížku jsem začala číst včera večer a nedalo se od ní odtrhnout, dokud jsem ji nedočetla. Jakožto vášnivá čtenářka Jozefa Kariky jsem se těšila na svůj oblíbený žánr a musím opravdu smeknout před touto autorkou, protože to bylo nejen srovnatelné, ale dle mého názoru i lepší. Velmi povedený horor s dobrou zápletkou, stupňovaným napětím a uvěřitelným vyústěním.
Hájovna: Příběh o ztrátě svobody a mateřské lásce
Karla Kubíková
Téma velmi silné podané formou jako byste nahlíželi do cizího deníčku. Nečekejte tedy žádnou propracovanou literaturu ani hlubokomyslné úvahy o životě. Je to velmi surové a je to tak dobře, protože zpracovat si to musíte sami v průběhu čtení a je pravda, že jsem měla nejmíň dvakrát chuť odložit knížku nedočtenou, protože v happyend jsem nedoufala. Doporučuju jako povinnou četbu všem, co mají doma jakoukoliv střelnou zbraň.
Praskliny
Klára Vlasáková
Je to bomba. V létě na dovolené jsem jedním dechem přečetla Těla Kláry Vlasákové a říkala jsem si, že si od ní musím ještě něco přečíst. Forma je zcela jiná, ale opět se to čte skvěle. Umím si představit perfektní filmové zpracování s excelentními hereckými výkony. Oto by musel být Ivan Trojan :-D
Depresívní to opravdu trochu je, ale je to taková za vlasy přitažená reflexe našich životů. Nepochopitelné, že mladá autorka má takový nadhled. Za mě pět hvězdiček nestačí ;-)
Pekařka z Lýdie
David Wishart
Docela mě zajímalo, jak bude pojata antická detektívka. To spojení mi prostě nesedělo. Výsledek není španý, ale úplně mě to nevtáhlo.
Trošku to nudí a zápletky jsou nakonec tak zapletené, že se v tom ztratíte.
Pokud jde o hlavního hrdinu, tak je to prostě Phil Marlowe zasazený do jiné doby. Má slabost pro krásné ženy a víno a chrlí impertinentní vtipy.
Nelituju, že jsem si knížku přečetla, ale toto téma už vyhledávat nebudu.
Žalm pro divostrojné
Becky Chambers (p)
Tuhle knížku jsem si chtěla přečíst kvůli překladu Lucie Bregantové, který byl letos oceněn od Obce překladatelů. Nic od Becky Chambersové jsem předtím nečetla a asi bych se do toho ani nepustila. A byla by to velká škoda!
Chvíli mi trvalo, než jsem pochopila zákonitosti planety a to, že sourozenectvo je jedna osoba, ale když jsem se začetla, tak mě to pohltilo. Ta asociace je možná trochu mimo, ale možná taky ne, prostě mi to celé hodně připomíná Malého prince, jen trochu jinak a na jiné planetě... a je to robot, což je bizarní, ale funguje to.
Je to příběh o hledání vlastní identity, pocitu uspokojení a naplnění. Něco, co prožívají všichni a logicky na to neexistuje univerzální odpověď, protože každý to máme trochu jinak. Velmi lidský příběh v zajímavých kulisách planety, která byla zachráněna před ropnými produkty a stroje dostaly(i) svobodu.
Škoda, že je knížka tak útlá, je to čtení na dva večery. Rozhodně si nenechám ujít další díl :-)