Lenka.Vílka Lenka.Vílka komentáře u knih

☰ menu

Štvanice Štvanice Mirka Andolfo

Druhý díl Proti přírodě je takový průměr ohledně děje, ale zároveň je v něm strašně moc informací. A vlastně se celý děj stáhnul na dvě hlavní věci. No, a potom byl konec...

Líbilo se mi, že se dostaneme k minulosti, jakou má souvislost s přítomností a že vlastně skoro každý odhalí, kdo je a co mu jde, aby se děj připravil na parádní finále. Nebo prostě jenom na finále. Uvidíme...

Ale je celé takové neuspokojivé. Škoda  :(

3,5/5

22.01.2023 3 z 5


Zelené dveře Zelené dveře Al Ewing

Druhý díl série je akční. Jako hodně akční a víc tam toho není, protože dělá přípravu na další díl. A jo, ten konec je hodně napínavý!

První větší akční sekvence je s Avengers a druhá s Creelem. A potom na víc už není čas. Což je oproti prvnímu dílu změna a je to velká škoda...

Přesto musím říct, že hlavně druhá polovina je vážně drsná a temně nakreslená. Ale je to pryč strašně rychle :(

21.01.2023 4 z 5


Nebo je obojím? Nebo je obojím? Mark Waid

Velmi hezký a povedený start nové série!

O ději se mi bude asi psát špatně, protože je hodně epizodní. Každá část je trochu jiná, ale potom na konci začne dávát smysl, a já způsob vyprávění ocenila ještě víc.

A vůbec mi nevadí, že nevím, jak se Hulk vrátil. Asi by mi k tomu pomohlo Tajné impérium, které mám doma, ale to ještě neuzrálo. Takže stačil jenom takový rychlý přehled, který na začátku knihy je. A bylo to ok :)

Bavil mě příběh, užila jsem si kresbu. Protože místy je to docela drsný vyprávění, aby to rozbil příjemně lehký humor. Kresba je taky dost temnější, až na ty momenty, kdy je strašně hravá. Tohle mě moc bavilo.

Můj první jenom Hulk komiks. Jsem spokojená  :)

21.01.2023 5 z 5


Nářek čarodějnice Nářek čarodějnice Bartosz Sztybor

("Po pravdě řečeno jsi jen polapil laimu. My jsme to dokončili." ... "Po pravdě řečeno ti mohu rozpárat hrdlo a čas se postará o zbytek." ... "No...no...klídek...byl to jenom žert!")

Tak tenhle díl byl prostě magický!
Konec práce by měl být konec práce, že? Jenže tady se to nestane. Tady je to teprve začátek, a rozjede se příběh, který mě tedy hodně překvapil. Jak se to všechno hezky promíchalo, co?

Kresba je kapitola sama pro sebe. Protože já většinu času jenom koukala na knihu před sebou a teprve potom jsem se dala do čtení. Hezky si to vychutnat. A k příběhu se to moc hodilo.

Nářek čarodějnice je vážně skvělé čtení  :)

20.01.2023 5 z 5


Úhrada Úhrada Mark Waid

Začátek druhého dílu byl hezky akční a pořádně tajemný, jak naznačil konec jedničky. Mě tohle akční klišé začátku dílů sice baví, ale taky je strašně předvídatelné. Protože potom je samozřejmé, co se dál stane. A taky se to stalo, ale pst ;) prostě tohle je hodně akční díl a díky tomu to bylo zábavné. Ale to je tak nějak všechno. Tohle jsem čekala lepší. Škoda  :(

18.01.2023 3 z 5


Napříč vesmírem Napříč vesmírem Mark Waid

Je to tak půl roku, o co jsem držela v ruce Město hříchu, a byla jsem z děje trochu zmatená. Tahle věta bude ještě dál důležitá. To: Byla jsem trochu zmatená. A přestala jsem číst a řekla jsem si, že počkám na Zatracení. A víte, co se stalo? Do ruky se mi dřív dostaly knihy Napříč vesmírem a Úhrada. A já hned, že si to přečtu postupně. Ale vtipný je, že tohle píše dost čtenářů na začátku úplně každého dílu. Byl/a jsem trochu zmatený/á. A já si řekla, že se na to vyprdnu. Takže jdu na Napříč vesmírem a Úhrada. Počítám s tím, že budu trochu zmatená? Jo, ale ne z toho důvodu, že jsem nečetla Město hříchu a Zatracení. Ale popojedeme, když to tak po sobě čtu, začínám u toho usínat...

Stephen je opět bez magie. A chce jí získat zpátky. A kdo mu k tomu pomůže? Tony Stark. Takže se Stephen ocitne ve vesmíru, kde si ve vězení najde novou kamarádku. A teď ta věta, no. Byla jsem trochu zmatená. Proč je to takový rychlý? To dobrodružství s novou kámoškou, artefakty a to všechno. To mě truchu mrzelo. Protože děj zpomalí až když dvojka narazí na skrulli, jelikož mají něco, z čeho Stephena svrbí prstíčky...a potom zase šup sem a šup tam. Bylo to takové zmatené a vůbec nevím, zda se mi to líbilo. Ale konec byl napínavý, takže jsem zvědavá, co bude dál...

Nelíbilo se mi, co řekl Tony, aby Stephen letěl do vesmíru. A nelíbilo se mi, že to zabralo. No, ale jak bychom se tam jinak dostali, že? :O

18.01.2023 3 z 5


Krysí ostrov a jiné povídky Krysí ostrov a jiné povídky Jo Nesbø

A je to tady. Další povídková sbírka od Nesba. A opět jsem se moc bavila. Ne, nezastávám názor, že povídky ve sbírce musí mít nějaký společný motiv nebo motivový postup. Když to mají, ocením to. Když to nemají, nepropadám panice a užívám si, co dostanu. A tady bylo všechno povedený  :)

U povídek mám komentáře, takže tady jenom rychle:
Krysí ostrov: Typický a klasický Nesbø!

Skartovačka: Co kdyby jste objevili lék na stárnutí?

Cikády: Povedená povídka se sci-fi nádechem :)

Sérum: Občas je naděj to poslední...

Černý jezdec: Napínavé šachy o lidský život.

Bylo to super :)

16.01.2023 5 z 5


Kdo seje vítr Kdo seje vítr Hans Rosenfeldt (p)

Do téhle knihy se mi moc nechtělo. Protože jsem věděla, že tohle je na delší dobu poslední kniha v sérii. A protože jsem čekala, že konec bude opět stát za to. Ale postupně...

Za mě jedno velké ano, přestože po přečtení anotace jsem byla trochu na vážkách...

Na jedné straně je tady vyšetřování vražd, kde je zajímavý důvod výběru obětí neznámého odstřelovače. A zároveň se znovu setkáváme s našimi starými známými...

Někde uprostřed je linka se Sebastianem, který má svojí praxi a spokojený život s Ursulou, ale dohání ho minulost v podobě jednoho ze svých pacientů...

A potom je tady Julia a Rasmus. Což byla vážně roztomilá linka. A je pravda, že mě hodně dostal ten rozhovor, jak to všechno bude vypadat v novinách. Mám ráda tyhle pohledy z druhé strany...

Všechno to zní tak jednoduše a předvídatelně, že? Jenže potom se v polovině knihy něco najde a to úplně znění dynamiku vyprávění. A do konce knihy to je jedna brutální jízda! Protože je asi jasné, proč má kniha zrovna tohle tempo a postup děje. Beru tenhle díl a následující jako uzavření především lidských příběhů. A že je uzavírání některých z nich dost, že...

Opět se mi četlo moc hezky. Nejenom proto, že mi moje oblíbené postavy už chyběli, ale protože autoři prostě umí. Přijde mi ale dost nefér stěžovat si u sedmého (!) dílu na strukturu, když takhle je série psaná celou dobu. Navíc tady je časový skok a je třeba všechno pobrat. Změny v životech postav jsou velké. A co si budeme, opět je to napsané tak, aby chování všech postav dávalo smysl, a já je chápala. Zároveň se nikam nepospíchá. Mám to tak moc ráda  :)

A ty dvě poslední strany?!?!

10.01.2023 5 z 5


Odvrácená tvář lásky Odvrácená tvář lásky Colleen Hoover

(SPOILER) Část druhá kvůli omezení znaků komentářů ke knihám...

A taky i tady je SPOILER, já se neprosila o to, abych to měla na dvě části...

A teď něco, co jsem nepobrala: i přes to, co se stalo, si Miles řekl, že se nikdy znovu nezamiluje, to nedává smysl. Protože on nebyl ten, kdo to vzdal. Byla to Rachel. Ona to vzdala, to ona utekla a její rozhodnutí ovlivnilo Milese na strašně dlouho. Nebyla to jeho vina, ale ona ho svým chováním a následným vzdáním se vlastně vmanipulovala do myšlenky, že je všechno jeho vina. Nejhorší na tom je to, že jsem si hned myslela, že Rachel už někoho má, je šťastná a má nový život...hmm, a jak jsem četla dál, přesně tohle tam bylo...a celá ta pasáž doma u Rachel působila směšně a hloupě. A mě bylo jasný, že konec bude trapný A byl. A já měla problém s tím, že hned běžel za Tate. (Tohle mi vadilo i u Možná jednou) Nedal jí chvíli oddechnout, rozmyslet si, zda je tohle, co ona doopravdy chce. Ne, sobecky za ní běžel, protože věděl, že ona s ním bude a bude trpělivě čekat. Protože tím, že jí řekni pravdu, tím se nenaučí znovu chodit. Tím jenom udělá první krok. Ale na druhou stranu, bude moct Tate pokračovat ve svý misi, takže jsou spokojený všichni...Především Miles, protože začal opět myšlenky zarovnávat na střed stránky. A mě napadlo jenom: Nová obsese.

Touhle knihou ve mě asi zemřel romantik na nějakou dobu. Minimálně do té doby, než si přečtu něco, co napsal chlap. Protože zvolené téma není špatné. Jenom je to napsané a uchopené tak špatně, jednoduše a povrchně. A tím stylem, kterým Colleen píše svoje knihy. Tím, který je universální pro všechny čtenáře, protože není nijak náročný. A pokaždé to má tak akorát stran. Není to po tolika knihách málo, když je to furt to stejný dokola? A druhý problém je ten, že ve mě kniha nezamechala vůbec žádnou emoci. Já jsem na konci necejtila vůbec nic. Což je strašně paradoxní, protože já jsem strašně emotivní čtenář. Ale tady nic. Bylo to 300 stran čehosi, co znamenalo nic. Prostě nic...

07.01.2023 odpad!


Odvrácená tvář lásky Odvrácená tvář lásky Colleen Hoover

(SPOILER) Část první kvůli omezení znaků komentářů ke knihám...

Autorku mám jinak ráda, takže píšu jenom svůj názor na knihu. Já váš taky respektuji. Tak respektujte i vy můj. Přečetla jsem, napsala jsem. Stejně jako vy ostatní. Děkuji.

Ú, to je tak sexy úvod do děje! Prostě najdu před dveřmi cizího ožralýho chlapa, který ráno nemá tušení, co v noci dělal, včetně toho, že se při pohledu na mě děsí, jestli se mnou náhodou nespal, a já bych měla být ostražitá druhý den ráno, přestože už vím, kdo to je, ale furt to je cizí chlap, teď už jenom s kocovinou, ale ne, lepší je myslet si, jak je sexy.
(Proč jsem si hned vzpomněla na knihu Pokud zůstaneš? To byla taky dobrá komedie hned na začátku. Pamatujete? Ten začátek v autě? To bylo co?)

Ale postupně a pořádně. Při pohledu na moje hodnocení autorky knih, já jí měla ráda. Když jsem byla mladá a hloupá. Tohle sem píšu hlavně proto, abych měla nárok na špatné hodnocení knihy. Přeci jen, komu se dnes něco nelíbí, tak je hater, byť význam toho slova je úplně jiný. A kdo autorku zbožňuje, ten nebude chápat, proč jsem to teda dočetla a kazím hodnocení. Myslíte si, že mě to taky neštve?

Samozřejmě přijdou SPOILERY.

Hned od začátku jsem byla zmatená, co čtu za knihu. Tedy, když vezmu v potaz to seznámení, další děj je hned ráno poté. Já jsem asi trochu míň senzitivní osoba, protože popis Milese stojí za to. Řekli si dvě věty, ale ona už ví třeba tohle: "Jeho osobnost kolísala mezi srdečností a bezohlednou lhostejností, takže jsem nemohla přijít na to, jestli se mi líbí, nebo ne.". Ok? To lze poznat tak rychle osobnost? Omlouvám se, moje chyba. Čím je ten druhý víc sexy, tím se doba na toto zjištění snižuje. Třeba na půl hodiny a dvě věty...i když, vona ta druhá linka je taky dobrej matroš, co?

Takže, druhá linka je v minulosti, kde se setkáváme s Rachel. Což je holka, jejíž jméno Miles rád v přítomnosti říká, když se nacamrá. A kdo je Rachel? Holka, do který se Miles zakouká. Ale teď přijde to zajímavý. Jeho táta si přivede domu novou paní a tadá! Kdo je její dcera? Rachel!

Ale zpět k tomu, jak je to napsaný. Rachel je holka, do který se Miles zakouká tak moc, že opisy toho, jak moc jí chce, musejí být stejně jako celá minulost, zarovnané na střed. Pointa toho? No, spaste svoje duše :D A jak je to celý psaný? Jako kdyby sériový vrah rád ve volném čase básnil...

No, a tady je ten problém. Kniha má necelých 300 stran, to zarovnání na střed taky dost přidá. Já jsem na straně 39 a bojím se toho, co nastane. Že budu v rychlíku sledovat, jak se Miles v minulosti zamiloval do Rachel, jak se stalo něco špatnýho, a jak Tate v přítomnosti udělá něco magického, aby se Miles srovnal. Přestože já se jako čtenář na straně 78 dozvím, že od té doby byl Miles sám. Jako úplně. Přesto pár týdnů poté (a dost z toho se neviděli) vyjede po Tate, na to jí poví, že mu nemá dovolit to znovu udělat, což akorát způsobí zvědavost (vždyť je holka! To ví i dvanáctka, která už četla Stmívání, co s holkou tahle věta udělá!), a o to víc to ona nemá v plánu dodržet, aby se spolu ještě ten samý den domluvili, že pokud on nechce lásku, tak ok, budeme spolu spát. Což je ok. Ale mám přesto všetečnou otázku: Proč zrovna ona po šesti letech? Vždyť já jako čtenář o ní nic nevim. Tak kolik víc toho může vědět on. Ale zpět k těm necelým 300 stranám. Není to nějak málo stran? Stihnu pochopit postavy? V obou linkách? A to nejdůležitější, čeho se bojím nejvíc. Bude tam fakt děj nebo to bude jenom slepenec z klišé momentů, který vedou k sexu a cringe hlášek a to všechno jenom jako z rychlíku?

Ano, přesně. Já neměla možnost si oblíbit nikoho, protože na to prostě nebyl čas. Nešlo se do postav dostatečně hluboko. Já vlastně nevěděla vůbec nic. Kromě toho, že...holka se má cítit provinile kvůli tomu, jak na ní kouká "někdo" s výhodama (jak sám Miles řekl, kámoši předtím nebyli), když jí přijde kamarád (co já vím, jestli je to kamarád skutečný, protože mi je pouze v ten okamžik řečeno, odkud se znají, a není mi to už předtím ukázáno, protože kniha neobsahuje žádný děj třeba od Tate z práce, ze školy, nebo že má jakýkoliv života mimo bublinu) na návštěvu. Což je jeden ze součástí onoho slepence z klišé momentů, který vedou k sexu. A já jsem...
Fakt.
Jako.
Fakt.
Šíleně.
Moc.
Unavená.
(Jo, tohle knihu taky dost natahuje.)

Pokud máte rádi Colleen Hoover, tohle ignorujte. Ale já chci přečíst ty knihy, který mám doma, než se jich zbavim. Takže tohle bohužel není poslední zastávka vlaku hrůzy...

Knihu rozhodně nepovažuju za romanci. Jako romance selhává jak v minulosti, kde není možnost uvěřit, že se mají rádi. A bála jsem se, že tomu nevěřím od momentu, kdy (a především jak) Miles poprvé komentuje Rachel. A ono to fakt nepřišlo. Rychlé, zmatené, na konci smutné, ale kvůli tomu patetické kvůli přítomnosti, protože ani tam to není romance. Protože pokud to má být romance, tak bych potřebovala nějaké náznaky, že tam ta love je, ale on se chová jak se chová právě kvůli minulosti, ale nedává obecně smysl, co je na Tate jiné. A když jsem se to dozvěděla, ne to, co mě jako čtenáře napadlo jako první, tak jsem to vůbec nepochopila.

A mám nepříjemný pocit, že kdyby byl hlavní postava Miles a Tate svou část vůbec nevyprávěla, tak by kniha byla čtenářsky snesitelnější. Možná by to děj nevylepšilo, ale v knize by to dávalo větší smysl a vyhla bych se těm otravným myšlenkám Tate.

07.01.2023 odpad!


Zlatý věk Zlatý věk Joe Hill (p)

Zámek a klíč je skvělá série. A tenhle dodatkový díl je strašně fajn. Tedy, až na ty špatné věci. Ale chápeme se. Povedlo se. Bavila jsem se, střídaly se mi emoce. Takhle to má vypadat :)

Ke každému z příběhů jsem napsala kratší komentář :)

PS: samozřejmě mám klasickou obálku. Nepřislo mi...přirozené...pořizovat si tu speciální se Sandmanem...

06.01.2023 5 z 5


Ztráta tváře Ztráta tváře James Robinson

Ze začátku jsem byla truchu zmatená ohledně toho, co čtu. Přeci jen, děje se tam dost věcí, které mě nikam nepopisunuli a já na tom byla stejně jako Batman, když mu Two-Face řekl, co se děje doopravdy. A mě to přišlo jako skvělý nápad! :)

Ano, možná je to generické Bat vyprávění, ale právě to větší rozebírání Two-Face se tam prostě hodilo, bylo dobře napsaný, a byla to skvělá přidaná hodnota. Přesto si myslím, že to šlo víc. Ale to by knihu musel psát Tom King. Protože trojka Two-Face, Batman a Dent byla fajn. Hlavně, když spolu vyrazí do akce.

Mrzela mě jenom jedna věc. Že těch pár posledních stran je takových moc rychlých. Přestože je každému hned jasné, jak to všechno skončí, tam mi tam chybělo něco trochu víc emočně laděného. Ať už z jakéhokoliv strany.

4,5/5

03.01.2023 4 z 5


Vyšší Měsíc proti Pilíři Vyšší Měsíc proti Pilíři Kojoharu Gotóge

Moc krásný a emotivní díl, ve kterém je vážně ta skvělá otázka: "Kdo vlastně zvítězil?". Protože tady bylo všechno krásné. Ten hlavní souboj, který dominuje skoro celému dílu, byl příjemně koukatelný a bavil mě. Přesto jsou v něm nejlepší právě ty vedlejší motivy, ty rodinné momenty, kterými byl protkaný už minulý díl, a já byla prostě dojatá. Celkově je celý tenhle díl hodně postavený na emocích. Takže super :)

Nemohla jsem si zvolit lépe jinou sérii, kterou zakončím jeden rok a otevřu další, než právě se sérií Zabiják démonů  :)

02.01.2023 5 z 5


Útok ve stísněném prostoru Útok ve stísněném prostoru Kojoharu Gotóge

Ano, tohle byl moc krásný útok ve stísněném prostoru a co umí ten démon z vlaku...jo, to mě vždycky baví. Tohle téma.

Ta reakce, když Inosuke uviděl poprvé lokomotivu! Srdíčko  :)

Nějak se nemohu zbavit dojmu, že tohle byl vážně nejčtivější díl za delší dobu. Nějak mě to vrátilo do pocitů, které jsem měla z prvních dvou dílů série. Okouzlení a úsměv během celého čtení  :)

A tohle byla moje poslední přečtená kniha v roce 2022. Zrovna tímhle milým a dojemným dílem. Asi vážně zatím nejlepší díl série :)

31.12.2022 5 z 5


Soud Pilířů Soud Pilířů Kojoharu Gotóge

Možná je hlavní boj za námi, ale to nejtěžší sourozence teprve čeká. Soud Pilířů, protože se odhalilo jejich velké tajemství: co Tandžiró schovává v bedně. A přestože to je na první pohled nerovný boj, všem musí být jasné, jak to dopadne. A co bylo dál, to mě vážně mile překvapilo. Navíc je celý díl neskutečně milý. Prostě plný motýlků. Srdíčko  :)

30.12.2022 5 z 5


Do pekla Do pekla Kojoharu Gotóge

Jak něco napsat k tomuhle komentář? Celý díl je vlastně pokračování souboje na Pavoučí hoře. A to je zde vážně plnými doušky. Včetně několika dost emotivních flashbacků. Přičemž je ten druhý vážně hodně moc, moc, moc. Tohle se moc povedlo  :)

30.12.2022 5 z 5


Návrat domů Návrat domů Jason Aaron

("Asi vteřinu jsem si myslel, že to bude jeden z těch okamžiků, jak jsem o nich mluvil. Těch významnejch. Úplatnej polda se konečně postaví proti zlu a zachová se čestně. Takový filmy miluju.")

Třetí díl je dost jinak vystavěný, zajímavý dějem a především tím, jak pracuje s postavama. Ano, možná se dějově moc neposuneme, ale...to někoho zajímá? Protože i tak jsem si čtení moc užila.

Každá kapitola se zaměřuje na jinou postavu a dozvíme se o ní víc. Ale zároveň jenom o trochu víc, aby mě to zajímalo dostatečně na to, abych doufala, jak jak se jejich cesty zkříží. A všechno z toho je podaný tak, aby si o nich čtenář udělal úsudek sám. Prostě klasický Aaron.

O kresbě mi přijde zbytečné mluvit, když je to už třetí díl. Jenom napíšu jedno: ta kresba se na řece se stromy? Wau! A ta kapitola s mladym v nemocnici? Co to bylo?!?!?! To bylo skvělý!!!!

Asi už stárnu a ztrácím přehled a pozornost, protože se mi to stalo letos už dvakrát. Čtu knihu v domnění, že je poslední v sérii. A já celou dobu: Kde je mladá??!?! Obálka fakt moc nepomáhá. Což člověku dojde až potom. Vzhledem právě k způsobu vyprávění...

Takže skvělý a uvidíme se brzo. Botama na zemi...

27.12.2022 5 z 5


Vánoční říše (komiks) Vánoční říše (komiks) Joe Hill (p)

Vánoční říši jsem četla už strašně dlouho, tj ještě když byla zatím jenom Vánoční říše. A chtěla jsem si knihu přečíst znovu. Vydání tohohle komiksu jsem tedy brala jako znamení. No, znamení neznamení, knihu bych četla tak jako tak, ale zní to hezky. Znamení. Jak se tedy povedl komiks Vánoční říše, který rozvíjí příběh původní knihy?

Knihu bych rozdělila na tři pomyslné části. Úvod, kde se dozvíme o předchozím životě Charlieho Manxe. Potom následuje hlavní příběh. A závěr je ilustrovaná povídka. Tak jdeme na to

("Ztrácíme ho! Není času nazbyt! Musíme províst amputaci!" ... "Ehm...nebyla to ta druhá noha?" ... "Je třeba odstranit obě! Infekce se šíří příliš rychle! A krom toho je to pak hezčí. Mám rád pravidelný tvary.")

Nechci o začátku a konci nic psát. Obojí je krátké a nemám tušení, jak bych to dala dohromady bez spoileru. Tak si to prostě přečtěte ;)

Hlavní příběh byl fajn. Parta kriminálníků se dostane do Vánoční říše a...no, nastane masakr. A to bylo skvělý, krvavý a stašně moc jsem se nasmála. Velký formát knihy hodně pomáhá, protože příběh je na vedlejší koleji. Což vůbec nevadí. Protože to zpracování je prostě nádhera. Všechna ta krev, mozky, sníh, sladkosti, chybějící části těla, magické ruské kolo a sprousta šťastných dětí, které si užívají hezký čas ve Vánoční říši. No není to nádhera?

Vítejte ve Vánoční říši!

21.12.2022 5 z 5


Baneovo město. Díl první Baneovo město. Díl první Tom King

Po zběžném prolistování mi bylo jasné, že tohle bude další majstrštych jako to Tom King umí geniálně. Ano, vyprávění má pro někoho jeden zásadní problém. Ale to za chvilku. Ale mě to nevadilo. To říkám hned...

Batman je v háji. Jako v až tak tmavym a zarostlym, že to už ani víc nejde. Je zlomený a jeho město ovládl Bane. A nastavená pravidla v Gothamu nejsou moc hezká. Žádný hrdinství a jeho vlastní spravedlnost. A jsou to pravidla teroru, která obyčejnym lidem v ničem nepomohou.

Na druhé straně máme Cat a Batsiho. Jejich linka je na střídačku s linkou Gothamu, ale není to tak úplně lineární vyprávění. Takže bych neřekla, že se Batsi léčí na sluníčku (je tam pracovně zároveň) a je mu jedno a málo se trápí tím, co se děje doma. Jako mohl by, ale k čemu by to bylo? Tím by se nic nezměnilo.

Nemohu se ubránit vzpomínce na knihu Válka vtipů a hádanek, kde už King předvedl, že umí podobné vyprávění vést naprosto luxusně. Jistě, působí to, že je polovina knihy vata a okecávání, ale tohle je King a už dvanáctý díl. Takže znovu: vážně si tohle někdo může myslet? Jo, přesně...
Protože tohle je jádro pudla i netopýra. Pokud není v pohodě Bruce Wayne, není ani Batman...

Kresba opět luxusní. Hlavně když opět řádí kreslíř Mitch Gerads, tak jsem skoro nehodila slinu :D fakt umí. A moc ráda bych si přečetla něco, kde má větší prostor  :)

Možná je škoda, že čtenář čte první a druhou část s pauzou a mnohem víc to neocení. Ale...je úplně snadné přečíst znovu ;)

20.12.2022 5 z 5


Gantz 33 Gantz 33 Hiroja Oku

Hmmm, tak tohle bylo hodně dobré. Tedy, nic se tady zásadního moc nestalo, ale v téhle sérii oceňuji, pokud jsou nové a nechutné věci dobře vyvedené. A já vždycky jenom koukám, jak to mohlo autora napadnout. A tady bylo hodně nápadů!

Navíc, konec byl prostě doják. Ať si bitva pokračuje, jak chce, na tohle jsem čekala tolik dílů!!! :)

13.12.2022 4 z 5