Lenka.Vílka komentáře u knih

Abych byla upřímná, chvíli jsem byla zaskočená jak děj vlezl do "zvláštního systému" vydávání knihy. Takže...přečteme si o tom, jak Damian zemřel někdy v budoucnu a bude to masterpice flashback, protože vydavatel je hlavička, nebo si to nepřečteme? Já jsem spíš pro tu druhou variantu. Je reálnější. Ale vadí to zase tolik? Po dočtení si jsem jistá, že zase tolik ne...

...protože tahle kniha si stojí sama za sebe a jo, rozhodně nenabízí nijak originální příběh ztráty, který nikdy ještě nikde nebyl. Ale já mám prostě ráda, když se příběh Batmana žene právě tímhle směrem. Když kolem sebe Bruce kope, protože mu to nedává smysl. Jaktože tomu nezabránil? Zrovna on. A co se rozhodne udělat je sice dost drsný (spíš k sobě samotnému) a jako kdyby následky nebyly už tak strašné. Jeho interakce s ostatními jsou tedy logicky sobecké. A kdyby se takhle choval někdo jiný než on, tak to má hned hodně jiné směřování. Jenže...

...co si budu nalhávat (a proč mi nevadí, že jsem něco přeskočila), stejně jsou nejlepší následky. A jak se to stalo, se stejně z téhle knihy dozvíme. Což je zároveň nevýhoda. Působí to v celku dobře a naprosto dává smysl, ale takhle osamoceně to vyzní spíš jako natahování. A přestože je to dobře napsaný, chybělo mi tam prostě toho, co zbožňuju. Víc BatPsycho. Kdyby tohle napsal třeba Tom King, byla by to ještě ještě větší jízda. Takhle jsem si sice místy říkala, zda to už nestačí, že už toho řekl dost, protože slova do pusy nejdou nazvat zpátky v životě ani v knize.

Takže skvělá kniha, ale chybělo tomu něco, co by mi způsobilo husí kůži. Takhle mi nevadí jít hned za jiným příběhem. Rezonuje to míň, než jsem očekávala.

Kresba naprosto skvělá. A ten začátek? Ta zoufalost byla prostě cítit. A všechny ty ztvárněný momenty předtím a teď? Wau! To bylo hodně emoční. Jenže potom do toho přišly pěsti v druhé polovině a už to byl zase standard (krásný, ale furt standard).

Jinak, spokojená jsem nakonec byla moc. Asi i víc, než jsem čekala  :)

11 22.03.2023

Dobrý, zajímavý a hodně příjemný příběh!

V Gothamu se schyluje k něčemu špatnému. Něčemu, co by mohlo zničit celé město. Nikdo není v bezpečí.

"Brány Gothamu způsobí zkázu prvním rodinám."

A přestože to zní tak epicky a za scénářem hlavního příběhu (ještě tam jdou dva malé pár stránkové) stojí Snyder, je to vlastně takový komorní příběh. Skromný a motivace dávají smysl, protože linka z minulosti a důvod všeho, je budované poměrně dlouho. Tady není žádné "protože proto" a rána pěstí. Možná proto (i přesto) mi tam něco chybělo, co způsobuje to, že komiksy, kde není pod maskou Batmana Bruce jsou takové jiné. Mám ráda způsob jeho myšlenek a analýzování. Jenže Dick není Bruce a všechno tolik neřeší, nerozebírá a ani není ostatními rozebírán. Ta složka tam chybí.

Jinak vážně skvělý příběh, který je vážně skvěle nakreslený a jeho čtení jsem si užila. A kniha mi udělala radost.

4,5/5

12 21.03.2023

Neb když to lze napsat jednoduše, proč to nenapsat komplikovaně...
Na čtení tohohle komiksu jsem se musela hodně soustředit. Jako fakt hodně, abych neztratila nit, ale stálo to za to. Skvěle napsané s naprosto strhující kresbou. A přestože to většinu času vypadá, že autor si možná nadýchal až moc čerstvého vzduchu a udělalo mu to guláš v hlavě, výsledek je moc příjemný  :)

13 17.03.2023

Vlastně...nečekala jsem to tak dobrý!

Ve svitu Měsíce je dobře napsaná kniha, která má hlavu a patu, její děj je svižný, napínavý. Je zde dobře sepsané to, co na téhle postavě mám ráda. A přestože jí je teprve patnáct a ještě není ve "své věci" tak hluboko, nespadá vyprávění do patetického pitvání pocitů. Jenom si párkrát vzdychne. A nedivím se. Vždyť Bruce má fakt dokonalý vlasy!

To, že se děj některým věcem věnuje méně mi tentokrát (jako jsem si na to stěžovala u Raven) vůbec nevadilo, protože se kniha věnuje jiným vážným tématům a nebojí se je ukázat celé. Žádné zkratky, žádná autocenzura autorky. Kniha tak působí o trochu dospěleji, protože sama Selina prostě dospěla dřív. Ne svou volbou. Ale volbou druhých. A je na čase ukázat světu, že i když je na začátku "Tma", stačí najít sílu, aby přišlo "Světlo", protože svobodu lze najít v "V jasném svitu bílého Měsíce".

Tohle se prostě hodně povedlo. Navíc opět skvělá kresba, kde použití těch dvou palet barev funguje dokonale. Pokud je společným prvkem edice tahle podobná kresba, ráda si z ní přečtu další knihy  :)

4,5/5

12 15.03.2023

První díl nové komiksové série o Raven mě překvapil, zaskočil, lehce potěšil a v mnoha ohledech zároveň dost zklamal. Ale postupně...

Začnu tím pozitivním. Kami Garcia umí psát. Umí dobře volit slova a dává to dohromady smysl. To jsem věděla už před čtením téhle knihy. Jenom jsem měla trochu obavy, jestli to bude v pohodě i v komiksu, když Kami píše běžně romány. A trochu to tam bylo v některých místech zvláštní. A práce s napětím podle mě nefunguje úplně ideálně, protože šablonu románu nelze použít na komiks. Sešity a kapitoly fungují jinak.

Příběh sám o sobě je docela povrchní, tj pouze klouže po povrchu, a soustředí se převážně na věci, které nejvíc zajímají mladé čtenáře. Jenže...to samé by potom šlo příběhově zasadit do čehokoliv. Takže je jedno, zda je to Raven nebo by to byla třeba nějaká jiná nová postava. A kdybych Raven neznala ze seriálu Titans, přiznám to, místy bych asi z děje byla zmatená, protože se o ní skoro nic nic nedozvím a na konci bum, nepřítel během pár stránek poražen. Rozdíl by prostě nešel poznat. Protože tady se děj většinou času soustředí na školní problémy. Což je naprosto v pořádku. Ale kdyby to bylo víc propleteno jejím vnitřním bojem a bylo ho tam prostě víc, bylo by to lepší. A je mi jasný, že by to nevadilo ani oné primární cílovce.

Co se mi ale hodně líbilo, byla kresba a způsob využívání barev. To se moc povedlo. Jenže tohle byla ta nejlepší věc na celé knize. To docela zamrzí. Škoda.

Raven není špatná kniha, jenom jsem čekala víc. Nemůžu se zbavit dojmu, že je kniha lehce odfláknutá a hraje se tady až moc na jistotu. Že mladý sežerou všechno. Pamatuju si, co jsem četla ve čtrnácti. Tohle by mi nestačilo. Prostě průměr.

9 14.03.2023

Co může člověka vytrhnout z čtecí krize lépe než roztomilá pohádka pro malé děti!

Od téhle knihy dostanete přesně to, co od ní očekáváte hned při prvním pohledu. Převyprávěný děj první série, který je upravený stylem psaní pro děti od desíti do třinácti let. A tady musím ocenit práci autora. I mě se to četlo dobře s myšlenkou, jak je úsměvné, co ve svém věku potřebuju k šťastnému čtenářskému zážitku, ale děti jsou v dobré péči, to je to nejdůležitější, takže jsem vlastně v pohodě.

A teď trochu střízlivého pohledu...
Je to naprosto zbytečná kniha, protože se její přepis zbytečně soustředí na děti, byť to chápu, a která nepřináší nic nového, akorát dá trochu penízků do správných kapes. A kam dál? Rozhodně to cestou to vemte kolem hračkářství. Co by přece rodič pro svoje děťátko neudělal! Navíc, když je v knize i pár obrázků ze seriálu. Jo, prostě proto jenom už! Alespoň, že hajzlík zlaťoučkej něco čte. (Vy ostatní to dáte za hoďku.) A teď šup, šup, merš se neprodá tím, že na něj budete jenom koukat přes výlohu!

Tak fajn, knihu pro dvanáctiletý kluky mám za sebou. Kam dál? Vidím to na komiks pro čtrnáctiletý holky...

8 14.03.2023

SPOILERY

Poměrně nedávno jsem četla svůj první komiks od "stejný bandy", která u nás vydala i Zpověď. A teď mám z toho ten špatný pocit v břiše. Ten určitě taky znáte. Vzniká pokud jste už přečetli víc komiksů nebo pokud jste trochu starší a čtení příběhů vnímáte jinak, než čtením toho co je "in". Teď jako by si každý myslel, že může vydávat komiksy a mangu. Protože to letí. A problém je potom v tom, že vzniká až moc okatě dojem dojení populárního žánru. Protože pokud má být tohle nový standard vydávání komiksů, tak mě napadá, že se náš svět žene do záhuby. Protože...

...relativně snesitelný příběh a relativně neurážející průměrnou kresbu totiž posílá ještě níž naprosto šhitózní papír. A co měly znamenat ty dvě první stránky z jiného papíru? Asi ten nejlevnější, který je k dispozici. Protože za stejné peníze seženete u konkurence lepší kvalitu. Mmch, ta stejná konkurence knihu prodává levněji než vlajkové knihkupectví vydavatele. Tak kde je problém?! V nákladu na výtisk asi ne, když výsledný produkt stojí stejně jako luxusní materiál jiných vydavatelů. A u mangy nelze do hodnocení nezapočítat všechny složky: příběh, kresbu a knihu jako celek :(

Na téhle knize asi ani nevadí, že je docela dost explicitní. Číst tohle v románu je pro dost lidí přijatelnější. Jednu scénu z mučení napsal i nedávno třeba Mistr King a v beletrii to bylo dost drsné. Takže obrázky jsou možná lepší. Čtenář si to nepředstavuje hůř. Ale bacha na to, aby vás trochu nezmátla anotace. Tahle série není o chlápkovi, který má svoje démony a ventiluje emoce stejně třeba jako Dexter Morgan. Ani není zběsilý spasitel třeba jako Frank Castle, u kterého si občas kladete otázku, zda si to už vyloženě neužívá, ale potom vám dojde, že je to jenom nekonečná smyčka. Jenže Hiroky Dan si to užívá. Není za tím žádná psychologie. Prostě jenom ubližuje lidem, kteří ublížili jiným lidem. Jeho komentář když během mučení své oběti dojde k malé nehodě a umučený umře, zní strašně úchylně. Problém je v tom, že i tak je to na minimu prostoru a většinu knihy je v obměnách dívek zobrazované znásilnění v různých formách. Jupí! To prostě chceš! A já jako čtenář mám doufat, že jde jenom o to šokovat čtenáře na začátku série a potom teprve se začne nějaký hlubší psychologický rozbor? Mám blbý tušení, že to nedostanu. A to hned ze dvou důvodů, který jsou dost očividný a jsou jasný každému, kdo se v komentáři dostal až sem. Hiroky zatím pouze působí, že si svoje činy užívá. Až moc. Což je jediná informace o jeho charakteru za první knihu a že se vnímá lepším než jeho oběti (což sám řekne, nevychází to z děje...i když..). S tím nemohu souhlasit. Protože kdo je tedy horší? On nebo jeho oběti? Odpověď na tuhle otázku asi rozhodne, zda si vy koupíte pokračování...

Nepřišla jsem na to, pro koho je kniha určená. Je to prý kniha 18+, ale nikde to na ní není napsané. Ani vydavatel to neuvádí. Někde je u prodejců vedeno "doporučení 18+", ale D$@^@&*@ý chce při fyzickém prodeji občanku. Ale když zmíní Zemanovo oblíbené slovo v synonymu nebo dokonce anglicky (!!!!!), je to cenzurované. Asi nemohli sáhnout do originálu. Nevím. Prostě zvláštní. Vy, kdo jste to četli? Komu by jste knihu doporučili nebo mu jí koupili? Pracovat v příběhu s násilím není snadné. A tady se to nepovedlo. Tady je to laciný a trapný.
(Paradox je, že se to asi nejvíc bude líbit pubertálním děckám.)

Pokud budete mít to "štěstí" a knihu budete mít zadarmo jako já, tak si to klidně přečtětě. Ale jinak to za tu investici nestojí.

14 23.02.2023

První část příběhu byla fajn, dobře se četla, al nijak zvlášť jsem se do něj neponořila.

Zato druhá, poměrnější, část příběhu, který se odehrává ve stejné době jako Mláďata v Zemi hraček, byla mnohem zajímavější a čtivější, přestože možná až moc přímočará. Dobrodružství Sněhurky, která rozhodně nechce dostát primitivnímu slibu z minulosti, bylo dobré a vtipné.

Ale něco tomu chybělo.
(Hodnocení krátkého Oz příběhu jsem do hodnocení nepočítala, to není důvod jenom čtyř hvězd.)

13 23.02.2023

Milé, blbé, vtipné, své :)

Tahle hubená knížečka mě hned několikrát rozesmála. A několikrát vážně hodně, vážně nahlas. Jednostránkové (na dvě tam jsou asi tak jenom čtyři věci) vtipy se skvělou pointou. Mladší asi ocení mimoně. Já ani pořádně nevím, v jakém filmu úplně poprvé prudili, než si zasloužili svůj vlastní prostor. Barbar, co?

Ale vtipný a dobře nakreslený na pár minut zabavení to úkol splnilo. Takže fajn :)

14 22.02.2023

Po událostech první knihy by se mohlo zdát, že je čas na chvilku oddechu. Jenže to by Wade nemohl objevit další vejce, které v sobě skrývá něco, co by pro lidi mohlo být jak přínosné, tak zároveň nebezpečné. Nový způsob fungování a vnímání OASISu. A potom ještě ta druhá věc. No uf!

Kromě napínavé příběhu, který sice lehce kopíruje první knihu, Ready Player Two nadhazuje hned několik témat.
Pokud se budete ve virtuálním světě cítit tak, že nepoznáte rozdíl od skutečnosti, co vám zabrání neprahnout pouze po téhle jiné realitě? Světě, kde můžete navíc zažít jakoukoliv emoci, cítění a prožití, které ostatní nahrají do systému?
A taky především to, zda celá ta virtuální realita není nakonec lepší, protože se snižují nemoci a snižuje se přelidnění, protože spolu lidi nemají tolik fyzický kontakt a třeba i ta kriminalita je menší, když jsou všichny zalogovaní. Takže je všechno vlastně fajn.
A především to nejdůležitější. Jak jsme něčím zaslepení, když nechceme vidět i tu stinnou stránku.

("Měli jste poslouchat tady vaši kamarádku Samanthu. Měla pravdu. Viděli jste seriál Sword Art Online i všechny díly Matrixu, a stejně jste považovali za dobrý nápad přenechat kontrolu nad svým mozkem počítači? Tak teď alespoň vidíte, co se může stát!")

Velkou nevýhodou knihy je hodně pomalý rozjezd a nelineárně vyprávěný začátek, který zabírá první čtvrtinu knihy. A slouží k znovu představení postav, protože se někteří hodně změnili. A ještě napínavě shrnout, co se dělo poslední tři roky, proč došlo k rozdělení přátelství na věky a proč se Wade najednou chová jako tupoun a všechno mu dochází mnohem pomaleji než dřív. A vlastně až odhalením karet v polovině knihy příběh skutečně začíná. Tahla nevýhoda je částečně výhodou. Ready Player Two kvůli tomu působí jako kniha, kterou lze (pokud vám nejde o prožitek, ale jenom si chcete přečíst současnou knihu) číst samostatně bez znalosti Ready Player One. Tak jako tak se dozvíte všechno, co je třeba, aby jste se neztratili.

I Ready Player Two je opět plný milionem popkultulních odkazů chytře zakomponovaných nejen do textu, ale i děje. A je jenom na vás, které hádanky vám udělají větší radost, a které pochopíte hned, jak jsou nápovědy zmíněné, nebo až potom dál, když vám je auror skrz postavy vysvětlí. Prostě klasický Ernest Cline. A já mu moc děkuji za Třetí fragment. Moje oblíbené filmy.

Ready Player Two je kniha, která není jenom pro fandy. I když se nebudete chytat v nějakých odkazech (jako třeba já v čemkoliv ohledně her), všechno se vám vysvětlí. Přičemž je to čtivě napsané. A od druhé poloviny děj jede a ani na vteřinu se nezastaví. Stejně jako hrdinové omezení časem, během kterého musejí všechno stihnout. Prostě jako první díl. Pokud se vám nelíbil, zde nečekejte změnu.

Konec mi úplně nesedl. Ale to bylo jenom proto, že já bych asi udělala jednu věc jinak než Wade. Ale pokud to znamená, že by díky tomu mohlo být pokračování, jsem s tím v pohodě  :)

14 20.02.2023

Jak dopadlo pokračování akční pecky o nesmrtelném bojovníkovi? Na jedničku.

Už první díl ve mě zanechal spoustu otázek a já se na pokračování moc těšila. A řekla bych, že jsem s ním dostala přesně to, co mi předtím chybělo. Jít víc do hloubky celé téhle věci s božstvím a následnou nesmrtelností. A tak B. doufá, že najde svého otce, aby dostal další odpovědi. Protože doufá, že by mu to pomohlo.

BRZRKR 2 je tedy knihou dost jinou než ta předchozí. Především v ní není tolik akce a krve. Když už to přijde, dobře se to čte a skvěle na kresbu dívá, ale v poměrně menším množství. Přesto je tempo knihy neskutečné. A najednou byl konec knihy a já ani nevěděla, jak se to stalo.

Povedená kniha, která má všechno, co je třeba, aby svého čtenáře bavila. Mise splněna  :)

14 13.02.2023

Tak tohle byla síla!

Příběh Terezy byl dojemný, drsný a dost bolel. Protože co začalo jako zaplácnutí odpoledního času jedné malé holčičky, skončilo drsným poznáním a velkou ztrátou. Sice je příběh strašně přímočarý a kvůli tomu by někdo dal o hvězdu míň, mě to vážně dostalo po emoční stránce, takže je hodnocení tedy jasné  :)

13 10.02.2023

Bylo jednou jedno auto, které nebylo obyčejné auto.

Tohle auto by ani nemělo jezdit. Tohle vůbec nedávalo smysl. Nedávalo to smysl v roce 1979 a nedává to smysl ani v přítomnosti.

Bylo jednou jedno auto, které nebylo obyčejné auto.

Rozhodně mám ráda tenhle styl vedení příběhu, kdy se něco stalo v minulosti, co někdo vypráví v přítomnosti a tam poté bude pokračovat děj dál s hrdinou ovlivněným oněmi informacemi. Protože, co je tohle autíčko zač je hodně zajímavé. A vyprávění z minulosti je strašně moc napínavé.

Bylo jednou jedno auto, které nebylo obyčejné auto.

A potom je tady Ned. Syn policisty, který před rokem zemřel. Ned, kterého mají všichni rádi. Ned, který se právě dozvěděl důležitou část minulosti, které byl součástí i jeho táta. Minulosti plné příšer, jiných dimenzí a smrti. Jenom mě trochu překvapil poměr sil příběhu minulosti a přítomnosti. Ale ono to do sebe na konci zapadlo. A proto se mi moc se líbilo sdělení, které má kniha přenést jejímu čtenáři.

Bylo jednou jedno auto, které nebylo obyčejné auto.

Příběh knihy Z Buicku 8 nikam nepospíchá. S tím nemám žádný problém, jenom jsem byla zvědavá, jak půjde příběh, když má kniha lehce přes 300 stran. Protože tahle kniha mizí rychle z toho důvodu, jaký je vybraný styl psaní, a v návaznosti na to tedy i trochu jiné pohledy vyprávění.

Bylo jednou jedno auto, které nebylo obyčejné auto. A Stephen King mi doručil další skvělou knihu :)

4,5/5

15 08.02.2023

Přichází Zatracení! Doplnění příběhu Město hříchu. Ano, tahle kniha obsahuje všechno, na co jste se báli zeptat, proč v příběhu není. Sice úplně nechápu, proč nevyšly knihy obráceně, když v té minulé se Cates loučil a předával pochodeň. Nu což, štěká pes. Jaký to bylo? No, překvapivě dobrý!

A to netvrdím jenom proto, že Batse je tam zase opravdu hodně. Ale je to fajn pohled z druhé strany. Takže Synové půlnoci. Ne, Elso, neber si to osobně. A tahle zajímavé partička se rozhodne pomoct a především Johnny, kterej jak slyší jméno Mefisto, je v ohni ještě víc.

Ale žerty stranou, protože Zatracení je strašně dobře napsaný. Je to logicky vedený příběh. Taky akční, vtipný a skvěle nakreslený. A kdo ví, zda jsem si ho neužila možná o trochu víc než Město hříchu...

16 29.01.2023

Když jsem četla poprvé, byla jsem zmatená. Ale teď už mám v ruce i Zatracení. A můžu si to přečíst hned za sebou :)

Město hříchu je super zábavný, napínavý a akční závěr, který mě bavilo číst. Na začátku na zase připomenou věci, protože to je fakt třeba. A potom to byla příjemná jízda. Doslova pekelná.

Fajn byly jak všechny pekelný blblůstky, tak všichni kamarádi, kteří přišli Strangovi pomoct. A přej že žádný nemá! Stejně tak jako jeho mučení a všechny ty eskapády.

Spokojená jsem byla i s kresbou. A jsem zvědavá, jak mi Zatracení doplní chybějící střípky příběhu  :)

14 28.01.2023

Tak tohle byla hodně zvláštní kniha. Ale tak neskutečně dobrá!

Asi takhle. Po pár stránkách jsem měla první scénář ohledně toho, o co jde. Potom jsem měla ještě druhý po delší době čtení. Jo, a potom jsem měla ještě jeden. Za polovinou knihy. A mě v ten moment došlo, jak je logické, že právě tuhle knihu se rozhodli filmaři zadaptovat. A jak to asi bude těžký kvůli druhé polovině. Ale postupně.

Jeden by si řekl, že co může být náročný na tom, co se chystá. Jet po pár měsících (doslova) vztahu za rodiči svého přítele, když je první myšlenka dívky v knize "Asi to skončím.". Ano, to není dobrý start cesty. Protože než dojedeme k rodičům, čeká nás dlouhá cesta.

A právě na té cestě se rozhodne, jestli vás kniha bude bavit nebo ne. Protože tam se odehrává dost zvláštní konverzace na otázku: "Proč jsou tyhle dva vůbec spolu?!". Pokud v téhle části přestanete číst, bude to velká chyba. Protože všechny ty řeči jsou potom moc důležité...

Už tady nechci psát víc, abych něco nevykecala. Tohle je typ knihy, kde čím méně před čtením víte, tím víc si jí užijete. Ale zároveň to není kniha, kde budete 200 stran číst něco, co nedává smysl a potom vám to bude někdo na 30 stranám na konci vysvětlovat. Ne! Tady se nemusí nic vysvětlovat. Když přijde ta pasáž, tak vám to docvakne hned, protože si vzpomenete na ty věci předtím. A je to tam. Autor totiž odvedl dobrou práci. Za což jsem ho adekvátně obdařila pěti hvězdami.

Asi to skončím moc doporučuji. Navíc je to fakt krásně napsané. Autorův styl mi moc sednul a celé se mi to četlo dobře. Navíc dokázal skvěle vysvětlit, co chtěl sdělit. Byla jsem vtažená na 100%. Před koncem jsem si musela dát přestávku, abych si konec víc vychutnala. A otáčela jednu stránku za druhou. Prostě skvělé!

Hodně povedená kniha. Krásná obálka, mimochodem. Moc se těším na adaptaci a na autorovu další knihu Sok.

19 26.01.2023

("Oba můžeme zítra klidně umřít. V tom jsme stejní.")

Tohle bylo vážně, vážně, vážně skvělé!

Příběh dívky, která umírá a chlapce, který je pro všechny neviditelný. Předvídatelný? No, i když jsem se hned na první stránce dozvěděla, že ona umřela, obsolutně vůbec ne. A je pravda, že možná kniha klame tělem, ale je to moc krásný příbeh o dvou mladých lidech, z nichž jeden ví, že ho nic v budoucnu nečeká a ten druhý se neodváží pomyslet na to, že by ho něco mohlo čekat.

Hlavní hrdina byl fajn. A je nefér mu vyčítat, že jeho přeměna byla pomalá. Vždyť ten kluk byl doposud sám. Bez kamarádů, doma odtažitý a jediný místo, kde se cítil dobře byly knihy. Byť jsem trochu znejistěla, když řekl, že je jeho nejoblíbenější autor Osamu Dazai. Tak je asi jasný, že svůj svět neobrátí ze dne na den jenom proto, že se s ním začne bavit oblíbená holka. Tohle není americký film! Vždyť on se s ní ze začátku ani bavit nechce. A moc se mi líbilo, jak příběhem postupně prostupovalo to, jak ho oslovují spolužáci, když já čtenář jeho jméno neznám. (Teda ta konverzace, když se to dozvěděla Sakura byla vtipná.) Prostě se tak vidí. Netřeba, aby mě znali, já to taky od nich nepotřebuju. Ale když byl připravený to říct...jo, to byla ta cílová rovina knihy, kdy jsem už byla úplně v háji. Proč lhát? U téhle knihy by neměl lhát nikdo...

Sakura. Ta, která už jenom svým jménem evokuje tolik věcí. Naši ulicí se táhne z obou stran sakurová alej. A já se na to každý rok těším. Každý rok se těším na tu chvilku, kdy stromy vykvetou ve své celé kráse, protože pohledem z kopce vidím úplně všechno. Celou tu krásu, ale taky pomíjivost. Protože ty stromy strašně rychle opadají. A přestože odešly tak rychle, jediná vzpomínka na ně je to, co leží na zemi. Je to věc, která je rychle pryč, ale ta vzpomínka, ta je tam napořád. Takže Sakura byla neřízená střela. Která pomáhala svému novému kamarádovi poznat všechny ty nové věci a chápat ty, které do té doby nepoznal. A byla to moc hezká cesta. Přestože je všem jasné, že slzy se nejlépe skryjí za smíchem...

(Tu citaci na začátku komentáře jsem si vybrala hned ze začátku knihy, když jsem se k ní dostala čtením. Ale ke konci mi to přišlo trochu ironický. Vzhledem k tomu, jak to se Sakurou dopadlo.)

Ráda bych poznamenala, že já už tady dávno nejsem ve věku hrdinů a jejich trápení jsou mimo můj svět, i tak jsem si knihu užila. Přeci jen, tak se podle mě pozná dobrý autor. Když to i tak pochopíte, poberete a potom absorbujete. Tomu se říká správná literatura. A je jedno jaká její forma...

Tohle se mi moc líbí, dojalo, bylo to krásný a všechno bylo prostě top. A to jak se hraje s názvem knihy v ději, to bylo prostě perfektní. Srdíčko :)

17 25.01.2023

Tak tohle bylo mnohem lepší než jednička!

Už to dějově začíná být mnohem zajímavější a komplexnější. Protože změna minulosti ovlivňuje přítomnost a je najednou třeba zachránit mnohem víc lidí, než si Takemiči myslela na začátku.

V druhém díle jsem se hned několikrát upřímně zasmála, byla pobavena a taky i byla překvapena z dost věcí. Jsem ráda, že i přes tu potrhlost je děj zároveň i seriózní. To by mě po přečteno jedničky nenapadlo. Jo, jo, tohle se povedlo :)

První díl byl lízaná čtyřka, tohle je trochu víc než čtyřka.

13 24.01.2023

Ta anotace zněla tak skvěle! A taky to nebylo špatný. Jenom mi něco chybělo...

Příběh je fajn. Takemiči je jasnej loser, takže není žádná překážka v tom, aby se s ním čtenář sžil. Kdo to má ve svém životě jinak, že? Možná proto je trochu škoda, že jsem se o tom nedozvěděla víc. Možná dál? Uvidíme.

Ale celá ta myšlenka je moc fajn a ok. Gang zabije holku, kterou dřív Takemiči znal a na škole spolu chodili. A jak tomu lze zabránit? No, dvanáct let zpátky skokem v čase. První skok byl vážně povedený a pobavil a celé to "já jsem zase cucák z osmičky" funguje perfektně. Tam jsem se hodně bavila. Protože jsem chtěla vědět, co se stalo, že Takemiči je v přítomnosti tam, kde je. Jenže potom se to za mě trochu začne kazit.

Přijdou ty týpci, co si myslí, že jsou víc. A jestli něco nesnáším víc, tak je to tohle. Šikanátoři a ty, co si myslí, že jsou víc. Takové ty manýry jako z šablony bohatých děcek na soukromé škole. Třeba když přijdou do třídy, tak učitel mlčí, když si někoho vytáhnou na chodbu. To stačí pro představu. Tak uvidíme, kam se příběh posune...protože zatím se jenom mlátí nebo se dohadují na tom, kdy se znovu zmlátí...

Ale jo, zatím to je příběhově průměrné, ale krásně a čistě nakreslené. Přečtu si dvojku a uvidí se, co bude dál  :)

12 23.01.2023

Tak tady jsem byla už trochu mimo...

...protože je fajn zjistit minulost Leslie, ale celkově to vyznělo tak nijak. Úplně stejně jako celé finále.

Prostě moc rychlý, plochý a bez špetky emocí :(

2,5/5

15 22.01.2023