Asi to skončím
kniha od: Iain Reid

Jede se představit rodičům svého přítele Jakea, jenže zimní návštěva odlehlé farmy asi není nejlepší nápad, zvlášť když se kolem vztahu těch dvou od začátku vrší pochybnosti. Jakeův domov se sice nachází jen dvě tři hodiny jízdy z města, ale stejně by pro ni asi bylo bývalo lepší nikam se nehrnout, protože nadaný vědec, s nímž se zná sotva sedm týdnů, je pořádný intelektuální svéráz. A ten vemlouvavý Hlas v mobilu, který jí denně naléhavě volá, si neumí k nikomu známému rozumně přiřadit… Když pár dorazí na farmu, v mrazu se válí mrtvá zvířata a samo stavení uvnitř vypadá málem jako motel Normana Batese. Křečovitě usměvavá máti je chodící sbírkou neuróz a Jakeova prababička zešílela. Další hrůzy tam snad nečekají – avšak co ve sklepě…? Debutová novela Kanaďana Iaina Reida výtečně vrství a převrací děsivé zákonitosti oblíbeného viktoriánského žánru ve zprávu o duši, z níž tuhne krev ještě víc, než je v nelítostné tundře nezbytné. Nejočekávanější horor sezony na filmové plátno pro kanál Netflix převedl další znalec pokroucených závitů dnešní lidské mysli: oscarový scenárista a režisér Charlie Kaufman.... celý text
Literatura světová , Novely , Thrillery
Vydáno: 2020 , Leda
Originální název:
I'm Thinking of Ending Things , 2016
více info...
Komentáře (31)
Komentáře 31 Recenze 3


Nerada takhle hodnotím z úcty k autorovi, ale kniha mě vážně nebavila.
Nemohu se začíst, takže ji odkládám.
Taková nějaká psychologie nebo filosofie, to mě prostě nebaví.
Kniha mě lákala, ale bohužel prakticky jsem nevěděla, co čtu, děj takový neslaný nemastný.
V porovnání s knihami, které byly vážně pecka, je tohle pro mě ztráta času.


Tak tohle byla hodně zvláštní kniha. Ale tak neskutečně dobrá!
Asi takhle. Po pár stránkách jsem měla první scénář ohledně toho, o co jde. Potom jsem měla ještě druhý po delší době čtení. Jo, a potom jsem měla ještě jeden. Za polovinou knihy. A mě v ten moment došlo, jak je logické, že právě tuhle knihu se rozhodli filmaři zadaptovat. A jak to asi bude těžký kvůli druhé polovině. Ale postupně.
Jeden by si řekl, že co může být náročný na tom, co se chystá. Jet po pár měsících (doslova) vztahu za rodiči svého přítele, když je první myšlenka dívky v knize "Asi to skončím.". Ano, to není dobrý start cesty. Protože než dojedeme k rodičům, čeká nás dlouhá cesta.
A právě na té cestě se rozhodne, jestli vás kniha bude bavit nebo ne. Protože tam se odehrává dost zvláštní konverzace na otázku: "Proč jsou tyhle dva vůbec spolu?!". Pokud v téhle části přestanete číst, bude to velká chyba. Protože všechny ty řeči jsou potom moc důležité...
Už tady nechci psát víc, abych něco nevykecala. Tohle je typ knihy, kde čím méně před čtením víte, tím víc si jí užijete. Ale zároveň to není kniha, kde budete 200 stran číst něco, co nedává smysl a potom vám to bude někdo na 30 stranám na konci vysvětlovat. Ne! Tady se nemusí nic vysvětlovat. Když přijde ta pasáž, tak vám to docvakne hned, protože si vzpomenete na ty věci předtím. A je to tam. Autor totiž odvedl dobrou práci. Za což jsem ho adekvátně obdařila pěti hvězdami.
Asi to skončím moc doporučuji. Navíc je to fakt krásně napsané. Autorův styl mi moc sednul a celé se mi to četlo dobře. Navíc dokázal skvěle vysvětlit, co chtěl sdělit. Byla jsem vtažená na 100%. Před koncem jsem si musela dát přestávku, abych si konec víc vychutnala. A otáčela jednu stránku za druhou. Prostě skvělé!
Hodně povedená kniha. Krásná obálka, mimochodem. Moc se těším na adaptaci a na autorovu další knihu Sok.


(SPOILER)
Tak zcela upřímně, tohle nebyl můj šálek kávy.
Co se knize nedá upřít?
- pochmurná atmosféra
- filozofické myšlenky
- přečte se to rychle, napsané je to dobře
- zajímavá obálka
Jenže co mi vadilo, byly neskutečně nekonečný popisy různých vzpomínek, cest a nevím čeho všeho, nutilo mě to přeskakovat stránky. Na konci mi po tom všem zdlouhavým popisu všeho možnýho jaksi unikala podstata celýho příběhu a nějak to... všechno. Takže ne, tohle nebyl můj šálek kávy.
Nadšenci hororů, pochmurných atmosfér a zdlouhavých filozofických úvah a myšlenek si tu přijdou na své, mě tohle ale vůbec nebavilo.


Na malém prostoru (většina románu se odehrává v autě se dvěma postavami) rozehrává autor solidní mindfuck, který je úchvatně podivný a nádherně zneklidňující. A na konci vše zapadne a čtenář může zpětně odhalovat indicie. Doporučuji také netflixovskou adaptaci od geniálního Charlieho Kaufmana, který to celé posouvá ještě dál.


Nečtu thrillery, přesto jsem ráda, že jsem do ruky vzala právě tuhle knížku. Atmosféru, kterou tato knížka navozuje je neuvěřitelná, že jsem ji musela často odkládat. Nebylo to tím, že by byla tak špatná či nudná, že se mi nechtěla číst, naopak jsem toužila vědět víc: Ale ten nepříjemný pocit. Bude vám z knihy úzko aniž byste věděli proč. Popsala bych to asi takhle:
Představte si, že vejdete do pokoje, nikde nikdo a vy se koukáte kolem. Potom si všimnete, že dveře kterými jste vešli se zavřeli, ale vy jste nic neslyšeli. Tak co se to stalo? Kdo a proč?
Takový pocit jsem měla během čtení téhle knihy. Doporučuji!
PS: Velmi se mi líbila kapitola kde se vypráví o autoškole.


Podle lákadel, která se vyskytují na přebalu knihy, jsem očekával, že se mi kniha bude více líbit. Na počátku knihy se nachází hodně filosofických dialogů, které mi nevadily. Pořád jsem však čekal, kdy dojde k nějaké akci, ale pořád se nic nedělo. Závěr knihy se mi příliš nelíbil. Po dočtení jsem si položil otázku, jestli jsem příběh správně pochopil, protože mi to připadalo docela zamotané, ale myslím si, že jsem to pochopil. Celkově jsem z této knihy na rozpacích, ale z druhého hlediska si asi tato kniha své čtenáře nalezne. Od knihy jsem očekával úplně něco jiného.
Film jsem neviděl. Možná by stálo do úvahy se na něj někdy podívat, abych porovnal knihu a film.


Jízda dysfunkčního páru sněhovou vánicí za rodiči je vším, jen ne - ehm - jízdou dysfunkčního páru sněhovou vánicí za rodiči. Iain Reid seká věty a užívá si nelineární psychologickou hru, kterou musíte číst mezi řádky. Nepíše klasickej děs. Spíš rostoucí podivno s dobrou pointou. Čím dýl mám od dočtení, tím víc ve mě ASI TO SKONČÍM zraje. Je to blbě uchopitelná atmosférická pumelice. A kdo si rád střihne zahloubanější horory typu Vosí Továrny od jmenovce Bankse, ten si v Levných knihách porochní. Česká obálka je navíc úplně skvostná.


Nejsem si úplně jistá, jestli jsem správně pochopila zápletku, ale možná mi to tolik nevadí. Na knize se mi hodně líbila mrazivá atmosféra, která od poklidného začátku houstla na každé stránce. Během čtení jsem měla občas hodně nepříjemný pocit a jestli to byl cíl knihy tak jsem spokojená. Občas to napětí bylo už takové moc strojené nebo jak bych to řekla. Možná někde už ho bylo i moc, ale to mi knihu rozhodně nezkazilo. Bylo to velice čtivé a posledních několik desítek stránek jsem úplně hltala. Takže já jsem si čtení užila a určitě se do knihy pusťte.


Nejprve jsem viděla film a o knize jsem neměla ani tušení že vůbec existuje. Film je tedy neskutečná kravina a hrozná nuda, takže ten kdo nepřečte knihu to možná ani nepochopí. Nicméně co se týče knihy, tak ta mě moc bavila. Atmosféra tam byla vykreslená skvěle a i když je příběh opravdu hodně psychologický a moc akce tam opravdu není, stejně jsem byla napnutá a musela vědět jak to bude dál. Musím ještě podotknout že kniha má opravdu nádhernou obálku se zlatavým nádechem.


Zajímavé, překvapivé, odlišné od jiných thrillerů hlavně tím, že jde vlastně o psychologický příběh. Hodně dialogů, hodně myšlenek.


Nemůžu říct, že by mě pointa celé knihy nějak zvlášť překvapila, ale otázka je, jestli mě vůbec překvapit měla, když Iain Reid od samého začátku čtenáři víc než naznačuje, že "tady něco smrdí". Příběh to ale naštěstí není dlouhý, je (ne)příjemně napsaný a například všechny ty nejrůznější monology a otázky, které si pokládá hlavní postava, jsou často opravdu zajímavé a zamyšleníhodné, není to jen nějaká laciná hra na psychologii nebo filozofii. Na film se podívám rád.____P.S. Abych nezapomněl, Asi to skončím má naprosto krásnou, zlatou barvou se blyštící obálku!


Knihu jsem nedokázala odložit. Super napínavé čtení. Konec byl překvapení. Doporučuji.


Knížka s tajemstvím - a to já ráda. Zvláštní situace, zvláštní rozhovory. Je lepší žít ve dvojici nebo sám? Úvahy o partnerství, filosofické otázky. Horor se stupňuje zvolna a nenápadně, pro mne byla návštěva farmy mnohem tísnivější a strašidelnější než potom thrillerový konec. Bavilo mě to.


Ve škole jsem se docela bála, tady je asi důvod, proč je kniha označována jako horor, ale jinak? Já vlastně nevím. Tohle jsem nečekala, film jsem neviděla, půjčila jsem si knihu nazdařbůh v knihovně, protoze to tak někdy dělám. Fanda hororů nejsem a asi ani nikdy nebudu. Horory v televizi úplně nesnáším, ale zaujala mne obálka a myslela jsem si, že v knize převážně půjde o dům... To jsem se mýlila. Ale asi nemůžu říct, že bych litovala přečtení, jen si na knihu asi nedokážu udělat názor. A i to se asi dá nazvat originálním poselstvím :D


COŽEEE!!?? Čekala jsem cokoliv, ale tohle mě dostalo. Film jsem neviděla, takže jsem šla naslepo. Nejprv nuda, pak celkem dobrý,ale pořád se nic nedělo, ale na konci....!!!!


3 týdny čtenářského života v pr.. fuč. Ano, tak dlouho jsem tomu dílu dával šanci, aby mě vtáhlo do děje. A já, blbec, jsem to dočetl až do konce. Jediné, co mi utkvělo v paměti, že v Kanadě jsou asi k sehnání hodně kvalitní opiáty.


(SPOILER)
Z první části knihy jsem byla nadšená. Obávala jsem se, po zdejších recenzích, že se budu muset do čtení nutit, ale vůbec.
Závěr jsem tak nějak trošinku čekala (i s ohledem na zatím poslední přečtenou knihu “Dívka na kolejích”), ale současně jej i nechápu. Musela jsem pár pasáží ze školy proletět rychle očima (neb jsem bojácný typ), tak možná i proto, ale závěr je za mě nedovysvětlený a tak nějak si jej interpretuji tak, jak sem si od určitého okamžiku myslela, že bude (a to většinou nepředvídám závěr knihy správně a bývám tak překvapená).
Zvláštní kniha.
P.S.-Film jsem neviděla a až nyní, když jsem procházela znovu napsané recenze níže, jsem informaci zjistila. Nicméně není nic pro mě, jsem bojácná.


(SPOILER) Autor ví jak na to. Zpočátku jízda v autě, vzájemné povídání si. Nejprve hrdinka povídá o sobě a o tom, co jí zajímá, totéž pak její přítel Jake. Říkala jsem si, proč si povídají způsobem, jakým si povídají. Nesourodá a nesouvislá komunikace, beze smyslu. V čem byla pointa? Vždyť Jake je úplně mimo chápání. Bude to důležité pro děj v knize, bude se vůbec od ní odvíjet děj? Komunikace nikam nesměřovala a vázla, ty okamžiky ticha. Do toho všeho zvonění a pípání mobilu hlavní hrdinky. Stará a neobyčejně nepřirozená farma Jakeových rodičů. Zvláštní chování rodičů a Jakea. Cesta zpět. Opět nepřirozený rozhovor hlavní hrdinky s jejím přítelem. Velké pauzy ticha. Po tuto část knihy to bylo hororově vyznívající. Horor nastává až ve staré budově školy. Tma, plno sněhu, zima, hniloba, zápach. Kde je Jake? Tato část je nejlépe popsaná. Tady autor využívá psychologického podtextu, ví, kde napnout a zatahat za strunu, dokáže zachytit stíny a ze stínů i vyjít, dodává váhu pnutí, dokáže pracovat s melodramatem. Zpočátku nudná inscenace "něčeho" se změnila ve vkusný horor. Staré budovy nikdy neomrzí a tato kniha je toho příkladem.


Přemýšlela jsem, jak je možné, že něco tak neoriginálního, neinteligentního a nudného mohlo vyjít knižně. Za mě to byla ztráta času.


No uf, co tohle bylo... Knihu proslavil seriál na Netflixu a mě oslovila krásná obálka, která se zlatavě třpytila... Uvnitř jsem ale dostala něco úplně jiného... První polovina knihy je jen pouhým popisem cesty dvou hlavních postav k rodičům... V druhé polovině pak konečně nějaké zvraty přišly, ale pro mě byly nesmyslné a nedovysvětlené a po nudné první polovině mi bylo jedno, jak vše dopadne... Za mě tohle bohužel ne...


Část v autě je poměrně dlouhá (cca polovina knihy) a chápu, že některé může odradit, protože se tam zdánlivě nic neděje. V této části jde však především o myšlenky a názory, je to pouze myšlenkový pochod a dialog dvou lidí sedících několik hodin vedle sebe. Je to rozhdoně kniha pro čtenáře, kteří nevyhledávají přílišnou akci. Když si na knihu vzpomenu, mám pocit, že jsem skutečně byla na dlouhé jízdě autem. Tak dokonal dokázal autor situaci navodit. Nakonec ve mě zůstává pocit, že si knihu potřebuji přečíst znovu, protože v ní je tolik myšlenek, že mi určitě něco uniklo. A za to si rozhodně kniha i autor zaslouží plné hodnocení.


Jeden z vzácnějších případů, kdy kniha podnítila smysluplnou filmovou adaptaci. Smysluplnou proto, že Kaufanův (patrně) známější film rozvíjí přítomné motivy, ale zůstává autonomní – netvoří obvyklou banální audiovizuální analogii textu. Reidova kniha je nápaditým příspěvkem k žánru psychologického hororu. Stojí přitom na natolik svébytných nápadech, že pro ni žánrové škatulkování nemůže být adekvátní. Reida budu určitě sledovat, protože je autorem, který nekopíruje, ale staví vlastní. Lepší být uzavřen v solipsistické ulitě, než se nudit na procházce nekonečnými kilometry monokulturního lesa – alespoň tedy z hlediska čtenáře.


Nejdříve jsem viděla film a až poté četla knihu, kterou jsem dostala (sama bych si ji nekoupila, protože film se mi nelíbil). Kniha byla lepší, dokonce díky ní více oceňuji i film - ten dle mě není možné bez knihy úplně pochopit). Kniha pro mě byla dlouhým a vcelku nudným čekáním na vysvětlení, kde mě náznaky a rozpory rozčilovaly a dialogy byly kostrbaté. Znovu ji číst nebudu, ale úplná ztráta času to také nebyla. Těžko popsat bez spoileru, obsah je takový samoúčelný a neoriginální, protože tenhle typ vysvětlení na konci je útěk autora, který už byl použit mnohokrát. Na knihu moc slabý námět, jako kratší povídka by se hodilo více.


Už první kniha od Iaina Reida, co u nás vyšla, mě velice zaujala a pobavila, ale tahle jeho debutova knížka je snad ještě lepší. Naprosto bravurně zvládnutý psychologický mindfuck thriller s místami opravdu creepy atmosférou, kdy vám autor v průběhu dává jisté náznaky o co by se mohlo jednat a kdy vám až na úplném konci do sebe vše zapadne a aspoň u mě se dostavila husí kůže a takový ten pocit, že si to okamžitě chcete zopakovat a hledat tam ty náznaky k rozklíčování příběhu. To jsem si zopakoval při sledování Kaufmanova filmu, který se také velice povedl a určitě doporučuji ke zhlédnutí. Nenechte se odradit zdejším hodnocením, mohli byste totiž přijít o vskutku nevšední "lynchovský" zážitek.


Asi nejsem autorovo cílovou skupinou.
Kniha mě vůbec nezaujala, vše se strašně táhlo a zdlouhavé dialogy mě nudili.


Možná nejsem ta správná cílová skupina, ale pro mě to byla dost divná knížka. Tak lákavý námět a v podstatě slátanina. Dialogy se mi zdály často nelogické, myšlenky hlavní hrdinky chaotické. Četla jsem dál, abych věděla, jak to dopadne, ale konec mě také zklamal.


Knihu považuju za jednu z nejlepších, kterou jsem tento rok četla. Naprosto fantastický psychologický thriller, který jde jen těžko popsat bez spoilerů. Rozhodně se nejedná o příběh, který vám autor jen tak naservíruje. U této knihy se musí čtenář zamyslet na každé stránce a všímat si malých detailů, hledat symboly a skryté nápovědy. V průběhu knihy vás napadne mnoho možných variant, ale v poslední kapitole je už celkem jasné, jak to všechno je. Doporučila bych všech náročnějším čtenářům nebo milovníkům psychologických dramat, thrillerů a hororů.
Po dočtení také doporučuji zhlédnout filmové zpracování Charlieho Kaufmana, který si s dílem poradil mistrovsky.


Mně se kniha líbila od první stránky až do poslední. Bavily mě dialogy, které pár vedl cestou v autě. Líbila se mi tíživá atmosféra i sněhová bouře, která strach ještě více podněcovala. Autorovi se povedl napsat psychologický thriller/horor přesně tak, jak si ho přestavuji, a kterému nechybí ta správná dramatičnost. Knihu bych ráda doporučila hororovým nadšencům, kteří nepotřebují litry krve a spoustu lekavých scén či snad nějaké nadpřirozeno, ale vystačí si s tíživou atmosférou, bušením srdce, mrazením v zádech a pořádnou dávkou napětí. Zajímavé dialogy a myšlenky jsou jen třešničkou na dortu.
Filmové zpracování je odpad a nedoporučuji.


Tohle ne.. Dočetla jsem jen proto, že jsem chtěla vědět, jak to dopadne.. A i konec mě zklamal


Zajímavě vymyšlená kniha. Psychologické drama maskované za thriller. První třetina knihy pro mě nebyla zrovna záživná, zato zbytek byl hodně intenzivní, mrazivý a napínavý. Děj byl takový schválně matoucí, o konci jsem musel chvilku přemýšlet. Po dočtení jsem se vrátil zpět, trochu si knihu prošel a znovu si přečetl mezikapitoly psané kurzívou. Nakonec jsem z knihy nadšený, je to hodně jiný thriller a to není na škodu. Ani film od Kaufmana není špatný. V řadě pasáží se od knihy liší.
Štítky knihy
zfilmováno kanadská literatura
Kniha Asi to skončím je v
Přečtených | 117x |
Čtenářské výzvě | 13x |
Doporučených | 5x |
Knihotéce | 31x |
Chystám se číst | 84x |
Chci si koupit | 37x |
dalších seznamech | 1x |