lazarus komentáře u knih

Dům na rozhraní mě nejprve nadchnul atmosférou a hodně připomněl Holdstockova Mytága. Temné, sžíravé momenty napětí, tajemna a hrůzy. Ovšem druhá část příběhu ujela do psychedelického mišmaše, kde autor buď sežral nějaké houby, nebo mu jednoduše ruplo v kouli. Pro představu kde Lovecraft vzal inspiraci je Dům výborným náhledem, jinak asi už dnes málokoho zaujme. Mimochodem, parádní malůvka na obálce vydání od Fobosu a vlastně vůbec celé grafické zpracování. Díky za to

8 19.01.2023

Opravdu hororový příběh v literární formě. Film je možná kapku strašidelnější, ale zároveň pitomější a nereálnější. Suzukiho předloha je chytřejší, dějově zajímavější a hlavně logičtější než filmové zpracování (americká verze). Japonská je potom hodně jiná. Hlavně nestrašidelná. Osobně doporučuji, stejně jako Lady Dracula, shlédnout minimálně novější verzi a potom teprve přečíst. V opačném případě vám film přijde jako totální blbost

14 19.01.2023

Velice nekritických pět hvězd. Za co? Za provedení knížečky od Dybbuku. Je to mrňavé, milé, příjemné do ruky, krásné, je to od Burtona, je to plné kresbiček, je to s malovanou ořízkou, z čehož si ucvrká... ehm. OK, ořízka je prostě super.
Ale! Je to plné blboučkých básniček a zhruba polovina je opravdu hodně infantilních a pitomých.
Ale... Stupidita básniček je kompenzována kresbičkami od pana autora a bez nich by polovina dojmu byla v čudu.
Ale! Proč je na obálce rohový text "limitované 3.vydání"?
O.K. je to asi třetí limitované vydání, ale proč ta informace hyzdí obálku? Něco ve stylu těch hnusných zlatých metálů na bestsellerech jiných knížek, jež nejdou odlepit? Proč to tam proboha dáváte? Serete mě s tím! Nechci to tam!

16 19.01.2023

SPAD ****
Po čertech zábavná roadmovie v Kulhánkovic stylu. Vím, není to moc dobrý příměr, ale on prostě podobný brakový styl tady u nás odstartoval a podobné záležitosti mě prostě nedá s ním neporovnávat. Spad je parádně vyvážený mix akce, vtípků, hlášek a děje samotného. Pro mě velice příjemné, nečekané překvápko. Podle recenzí jsem čekal něco ve stylu Kopřivovic Asfaltu. Nuže, toto je lepší, inteligentnější, zábavnější, příjemnější ku čtení. Mimochodem, ta predikce dnešní katastrofální situace je velice povedená.
POLOČAS ROZPADU ****
Veselé pokračování Spadu ve stejném duchu a krvi
RÁZOVÁ VLNA ****
Finální eskapáda pana plukovníka a jeho partaje. Respektive těch co zbyli.
ŘETĚZOVÁ REAKCE ***
Perverznější, drsnější a temnější závěr z pohledu Alice

SPAD a spol je prostě a jednoduše zábavným mišmašem Mad Maxe, Svědectví, Malevilu a Tmy v jednom balení.
Hvězdičky mě možná kapku ujely, ale většinou hodnotím knížky velmi neobjektivně a veskrze podle osobního koeficientu zábavnosti. U této Kotletovic taškařice jsem se bavil nesmírně, proto ta gloriola.

11 19.01.2023

Dokonale vystavěná povídka. Od Martina patří do trojice nejlepších zároveň s Nezapomenutelnou Melody a Písečníky. Četl jsem vydání z roku 92 s brakovou obálkou a taky to s novým překladem ve Snových písních. Starší překlad je trochu slabší, ale tak už to bývá.
Překvapují mě místní komentáře ve stylu mizerně gradovaného napětí a tajemna. Jsem asi četl něco jiného, ale v Netopýrech je stavba příběhu dokonalá. Respektive, obě dějové linky. A tradičně - čím míň víte, tím víc se pobavíte

12 07.11.2022

Hezká obálka, potažmo ilustrace v knížečce. OBROVSKÝ nepřehledný font - zvykal jsem si snad 20stran a to mám na čtení brýle. Povídka sama nebyla vůbec špatná. Martin ji napsal v roku kdy jsem poprvé uviděl světlo světa. Nemá to na nic vliv, jen mě to zaujalo. Hm...
Sídlo Červa by bylo výborným románem v rukou pana D.Simmonse. On s podobným tématem umí zázraky. Martin nemá špatné nápady, ale Simmons je na rozdíl od něj zároveň velice šikovným vypravěčem s obrovskou představivostí a tady prostě k dokonalosti něco chybí. A ano, závěr je jednoduše bravurní finále příběhu.

10 03.11.2022

Nemá smysl ke kratší novele smolit sáhodlouhý elaborát, raději si ji přečtěte sami. Časově to vyjde zhruba nastejno.
Povznesení je jednohubka na odpoledne a dvě, tři kafča. Víc nestihnete. Slibuju.
Ovšem je to jednohubka zábavná, vtipná, milá, smutná a střelená zároveň. Anotace ke knížce mě nijak nezlákala a odkládal jsem to co šlo. Nuže, chyba nemalá. Pan maestro opět a zase překvapil, pobavil, nenudil a navíc hezky pohladil na duši, což je u něj rozhodně věc nevídaná.

15 25.10.2022

Romantismus v nádherném mikroprovedení od Vyšehradu. Nádech Lovecrafta říznutý Machenem

8 23.10.2022

Hodně zvláštní povídky, které nastiňují jednu z možných budoucností lidstva. Podobnou záležitost vygeneroval třeba Robert Heinlein v Budoucnosti napříč minulostí, nebo Bruce Sterling ve Schismatrixu. Ovšem u Cordwainera Smithe je vyprávění říznuto Rayem Bradburym a zároveň Gregem Eganem s příměsí Neala Stephensona. Vím, kombinace zní divně, ale přišlo mě to tak. Romantismus okořeněný ujetými i když relativně reálnými nápady.
Svazek numero uno je potom konzistentním vyprávěním napříč věky, a to setsakramentsky vzdálenými věky a svazek následující pak střípky co se tak nějak nedali zařadit, nebo byli už hodně "mimo mísu". A popravdě, pokud se na něj vykašlete, o nic nepřijdete. Pro celkový obraz je zajímavé a čitelné jen Znovuobjevení člověka 1. Dvojka potom pro ty co neměli dost a nakonec zjistí, že vážně stačilo.
Tudíž, u mě jednička za plný knedlík a dvojka pak bídná trojka

8 23.10.2022

Hodně zvláštní povídky, které nastiňují jednu z možných budoucností lidstva. Podobnou záležitost vygeneroval třeba Robert Heinlein v Budoucnosti napříč minulostí, nebo Bruce Sterling ve Schismatrixu. Ovšem u Cordwainera Smithe je vyprávění říznuto Rayem Bradburym a zároveň Gregem Eganem s příměsí Neala Stephensona. Vím, kombinace zní divně, ale přišlo mě to tak. Romantismus okořeněný ujetými i když relativně reálnými nápady.
Svazek numero uno je potom konzistentním vyprávěním napříč věky, a to setsakramentsky vzdálenými věky a svazek následující pak střípky co se tak nějak nedali zařadit, nebo byli už hodně "mimo mísu". A popravdě, pokud se na něj vykašlete, o nic nepřijdete. Pro celkový obraz je zajímavé a čitelné jen Znovuobjevení člověka 1. Dvojka potom pro ty co neměli dost a nakonec zjistí, že vážně stačilo.
Tudíž, u mě jednička za plný knedlík a dvojka pak bídná trojka

9 23.10.2022

Obrovská, opravdu obrovská, knížka s reprodukcemi litografií pana Robertse a pro porovnání vždy fotka nynějšího vzhledu historicky zajímavých míst Egypta. Knížka je vážně velká jako prase, vlastně spíš menší prasátko, každopádně stejně velká jako Nový atlas světa a encyklopedie Historie letectví. Tisk reprodukcí je kvalitní a publikace je spíše ke kochání se, než ke čtení. Textu je pomálu, jde o popisy znázorněného místa a informace jakým způsobem se malíř popral s danou lokací a za jakých okolností.
A teď jdu shánět tu druhou záležitost o Svaté zemi...

11 23.10.2022

Nádherně, ostatně jako vždy u Dybbuku, zpracované vydání severských bájí založených na Eddě. Paní Kadečková vám příběh Odina, Thora, Frey a dalších, všem dnešním mláďatům známých postav, předvede v mnohem stravitelnější formě než můj oblíbený Gaiman v jeho Severské mytologii. Tam, kde to N.G. nezvládl a vygeneroval popisný, nezáživný, generický příběh, tam paní autorka české lite verze Eddy dokázala odvyprávět čitelnou a zábavnou formou pohádku, kterou děcka znají z bedny. Tedy skoro. Marvelovky jsou ještě více okleštěným a psychedelickým - rozuměj moderním a barevnějším - instantním "výcucem" severských bájí.
Dybbuk se postaral o nádhernou knížečku a okořenil ji obrázky Jana Grumla, jež hezky korespondují s cílovou skupinou publikace.
Původně jsem chtěl do knihovny starší vydání od Aurory, ale nakonec jsem rád za to co mám. Nejsem žádný bibliofil a ty mrsklé nabídky v bazarech mě za to vážně nestojí.

10 23.10.2022

Po čertech povedené povídky.
Martin mě tady hodně připomněl Raye Bradburyho. Zejména V pustinách a Ledovým drakem.
Nečekané variace mě moc nedostaly, přišlo mě to hodně natahované a i když mám šachy rád a vím kterou figurkou se jak táhne a občas i vyhraju tak tady jsem se docela trápil.
Zavírací hodina pak hodně zábavná a vtipná.
Mlha padá k ránu byla povedeným příběhem jako od Heinleina či Clarka.
A nakonec Portréty dětí. Nehezký, drsný příběh. Ale fantasticky poskládaný a kdybych nevěděl od koho jej čtu tak bych okamžitě tipnul Kinga.

8 23.10.2022

Dokonale zpracovaný životopis génia jímž se inspiruje nekonečná řada umělců už 500 let. Obsáhle popsaný kompletní život Michelangela jenž je zároveň zábavným románem pro čtenáře kterého umění nijak zvlášť netáhne, ale historickým příběhem nepohrdne.
Přelousknul jsem momentálně dostupné vydání od Joty a mám k práci nakladatelství tři výhrady.
Za prvé - kýčovitý přebal, škoda jej, bez něj vypadá mnohem lépe. Už jen ty tři fonty na jedné stránce ...
Za druhé - v 760-ti stránkovém románu neexistence záložky je trestuhodným počinem
Za třetí - nahradit ty hnusné koláže Miroslava Huptycha čímkoliv, ale něčím jiným, by byl záslužný čin jenž by celkový dojem z publikace rozhodně pozvedl.

8 22.10.2022

Hodně povedená jednohubka. Klasicky Kingovská pitva duševních pochodů hlavních postav a k tomu neotřelý styl vyprávění. Víc neřeknu, nutno prožít osobně. Finále pro mě nebylo překvapením, ale naštěstí je pro mistra netypicky uspokojivé. Bavil jsem se a doporučuji. A teď by jste zase mohl vygenerovat nějaký pořádný horůrek. Co vy na to, pane Kingu?
Mimochodem, vzpomínka na Overlook potěšila. Ops.... minispojlírek

19 13.06.2022

Příběh protínající několik tisíc let, plný hlubokých myšlenek a nápadů jak to všechno může dopadnout.
Zábavné, chytré a trochu Bradburyovsky poetické vyprávění.
Velmi doporučuji přečíst.

17 08.05.2022

Irony poslouchám od nějakých 13-ti roků. Respektive, první kazety jsem měl dvě. Helloween - Walls of Jericho a Keeper 1 a druhou Irony - Somewhere in Time a 7th Son of a 7th Son. Tak se mě to zažralo pod kožu, že se toho dodnes nedokážu zbavit. Helloween pro mě skončil Dark Ridem, ale IM mě zůstali a žádné Metallice a Judasi je nedokázali překonat. Snad jen Zeppelini. Ale to jsou prakticky rodiče Ironů takže je nepočítám.
Biografie Run to the Hills mě potěšila, nadchnula a chci ji doma, ale 900 a víc za ni fakt nedám. To je vzkaz pro ty spekulanty a překupníky tady.
Sice má obálku z nehnusnějšího obalu jednoho z nejlepších alb co IM vygenerovali, ale uvnitř je povedený a docela podrobný popis jejich kariéry. Jen škoda, že končí před A Matter of Live and Death. To je rozhodně nejdospělejší a nejzajímavější deska skupiny. Po ní už to jde trochu z kopce.
Run to the Hills je povedená knížka pro každého kdo Irony má rád, ale je třeba ji po dočtení doplnit Knoflíkem od B.Dickinsona.
Takže dočteno a jdu pokračovat ve shánění desek, protože mě jich ještě dost chybí.
Mimochodem, konečně jsem se dozvěděl proč má X Faktor a Virtual tak divný zvuk a proč mě ty desky nebaví. Blaze za to nemůže. Produkoval je sám Velký Steve a jsou důkazem, že se má každý držet svého řemesla a nesrat se do produkce, když jí nerozumí.

16 24.04.2022

Tož toto veledílo okomentuju jen abych dostal tych pět bodů, co? Stejnak ně to hodijů do diskuze, ale jak říkáme u nás - jebat.
Sorráč. Nedalo ně to :P
Chápu toto jako aprílový vtípek. Ináč nechápu proč to tu furt je. Myslím tym jakési cosi co, čert ví, esli existuje a nemá adekvátní popisky. Tema myslím počet stránek, vydavatela a vůbec ty hovadiny okolo. Ale nešť. Mňa enom nasralo to Led Zeppelin v názvu. Najvíc, najvětčí grupa všech dob a nejaký šmudla si ju nasmolí do názvu nejakej sračky? Ať ťa Satan pojebe a na kozách roznese....

Po řemeslné stránce nádherně zpracovaná knížečka, k dokonalosti dovedená podpisem paní Lednické, přinesla otřesný a rozhodně ne ojedinělý příběh z nejhorší války lidského druhu. Den před čtením Životic jsem čirou náhodou shlédnul podobně nehezký film Krajina ve stínu. Obě záležitosti jsou velice sugestivně vyvedené a obě stejně nelichotivé pro náš národ. U obou jde o příběh lidí českých zemí, jenž není tak úplně černobílý, a je dost problém se u jejich chování postavit na jednu stranu.
Názor si rozhodně vytvoříte, ale předpokládám, že tak jako mě bude i vám dlouho vrtat hlavou jak by jste se zachovali v dané situaci. Popravdě, v momentálním rozpoložení po dočtení mě je to asi jasné, ale ve skutečnosti - čert ví....
Ale zpět ke knížce. Jak jsem předeslal, krásně a netradičně zpracovaná knížka je proložena dobovými fotografiemi a krvavá barva ořízky podtrhuje výjimečnost publikace. Životice jsou vyprávěny nejprve pohledem tehdejšího člověka a následně doplněny faktografickým popisem situace. Rozsekáno na krátké, přehledné a tudíž dobře čitelné kapitolky.
Prostě literatura faktu, proložená skoro románovým popisem, ovšem založeným na vyprávění pozůstalých, respektive dětí ve starším věku, tudíž vcelku objektivní.
Po Šikmém kostele, který mě přišel až moc expresivní, přišla paní Lednická se skoro čistou literaturou faktu a to mě zaujalo mnohem víc. Stylem vyprávění Životice hodně připomínají Žítkovské bohyně. Vlastně, je to úplně stejné a tudíž přístupné i tomu kdo popisná fakta zrovna moc nemusí.
Příběh této tragédie je tak vyprávěný čtivou formou a vrátí se díky paní Lednické do povědomí národa. Takových knížek je u nás potřeba.
Měla by být zařazena do povinné četby pro minimálně střední školy

26 24.04.2022

Po čertech zábavná roadmovie v Kulhánkovic stylu. Vím, není to moc dobrý příměr, ale on prostě podobný brakový styl tady u nás odstartoval a podobné záležitosti mě prostě nedá s ním neporovnávat. Spad je parádně vyvážený mix akce, vtípků, hlášek a děje samotného. Pro mě velice příjemné, nečekané překvápko. Podle recenzí jsem čekal něco ve stylu Kopřivovic Asfaltu. Nuže, toto je lepší, inteligentnější, zábavnější, příjemnější ku čtení. Takže s chutí se pustím do pokračování. Mimochodem, ta predikce dnešní katastrofální situace je velice povedená.

18 14.03.2022