Nečekané variace
George R. R. Martin
https://www.databazeknih.cz/img/books/24_/24693/bmid_necekane-variace-qNm-24693.jpg
4
119
21
Sbírka povídek která v této sestavě vyšla pouze v češtině. Obsahuje dvě fantasy povídky (V pustinách – In the Lost Lands; Ledový drak – The Ice Dragon), dvě sci-fi povídky (Mlhy z rána klesají – With Morning Comes Mistfall; Nečekané variace – Unsound Variations) a dvě hororové povídky (Zavírací hodina – Closing Time; Portréty dětí – Portraits of His Children).... celý text
Povídky Sci-fi Fantasy
Vydáno: 1997 , AF 167Originální název:
Portraits of His Children , 1987
více info...
Přidat komentář
Po čertech povedené povídky.
Martin mě tady hodně připomněl Raye Bradburyho. Zejména V pustinách a Ledovým drakem.
Nečekané variace mě moc nedostaly, přišlo mě to hodně natahované a i když mám šachy rád a vím kterou figurkou se jak táhne a občas i vyhraju tak tady jsem se docela trápil.
Zavírací hodina pak hodně zábavná a vtipná.
Mlha padá k ránu byla povedeným příběhem jako od Heinleina či Clarka.
A nakonec Portréty dětí. Nehezký, drsný příběh. Ale fantasticky poskládaný a kdybych nevěděl od koho jej čtu tak bych okamžitě tipnul Kinga.
Zas jedna kniha mimo plán... Ale stejně své plány nedodržuji, tak o čem to tady povídám...
Mistr GRRM nám dluží Vichry zimy a Sen o jaru a pokud se nepochlapí a nesedne a nenapíše to, tak jeho Píseň zůstane nedozpívaná.
Ovšem, tato sbírka povídek, tak to je "iné kafé". Vzdáleně zněly stejnou ozvěnou, jako parádičky mistra Bradburyho, a byla to příjemná hudba pro moji čtenářskou dušičku. Bylo to jako pohlazení peříčkem, zvlášť V pustinách a Ledový drak. Nejzábavnější mi přišla Zavírací hodina, tu jsem si užila, a závěrem konstatuji, že náměty a způsob psaní autora mi krásně padly do noty. Hodnotím též, že nejen na tisících stran, ale i na malém prostoru dokazuje, že "mu to píše".
Stává se mi málokdy, aby mě celkově vzala takhle ve fantastickém žánru rozkročená kniha. Ale pravdou je, že ať už jde o sci-fi, fantasy nebo horror, Martinovy povídky mě baví prakticky všechny. I ta (relativně) nejslabší V PUSTINÁCH se mi četla hodně dobře. Může za to asi jediné - příběh. A ten je ve všech povídkách nosný a silný. Měl-li bych povídky seřadit od nejlepší k nejméně nejlepší, vypadalo by to následovně: PORTRÉTY DĚTÍ, NEČEKANÁ VARIACE, ZAVÍRACÍ HODINA, MLHY Z RÁNA KLESAJÍ, LEDOVÝ DRAK, V PUSTINÁCH.
Nečekané variace je název jedné z povídek, ale pro mě je i sám výběr nečekanou variací různých žánrů. Kniha představuje mistra GRRM v (jako obvykle) výborné vypravěčské formě, fantasy i sci-fi příběhy jsou oživeny kvalitními pohledy do myšlení postav a logickým zdůvodněním jejich chování. Trochu mi chyběly výraznější pointy.
Za nejlepší považuji poslední povídku, něco jako zpověď úspěšného spisovatele, který se musí vypořádávat s démony výčitek, vyplývajících z reálného popisu osob, které se v jeho knihách poznávají. Dovedu si představit, že jde o trauma mnoha tvůrců, čerpajících náměty ze svého okolí – dílo versus blízcí.
75 % (94 hodnotících, průměr 84 %).
…
„Odpovědi,“ bručel znechuceně. „Odpovědi! Pořád musí na všechno hledat nějaké odpovědi. Ale copak nejsou otázky mnohem lepší?“…
Tak si to shrneme: obě fantasy povídky jsou slabé, scifi povídky jen tak vyšumí a když už má povídka náhodou dobrý nápad, pokazí to autor jejím průběhem. Vyjímku tvoří povídka Zavírací hodina, za ni jedna hvězda. Víc si tahle pseudosbírka ale bohužel nezaslouží.
Tahle sbírka má jenom šest povídek. Takže přečtete rychle. Tři z nich jsem už četla jinde. A to: Mlha padá k ránu, Ledový drak a V pustinách. S těmi jsem si dala opáčko. Jelikož jsem četla poměrně nedávno ve Snových písních, můj názor se na ně nezměnil.
Hodnocení knihy je pouze orientační. Nehodnotím knihu, ale povídky. Přestože obálka je velice povedená.
Hodnocení jednotlivých povídek tedy u jednotlivých povídek. Na témže místě vždy trochu toho naivního povídáníčka, jak je u mě zvykem.
A jak na to koukám, můj seznam přečtených povídek od Martina se zase zvětšil. Hezké, hezké, jsem spokojená :)
Povídková kniha se mi špatně hodnotí, ne všem povídkám bych dal stejný počet hvězdiček. A tak jenom uvedu, že 5* bych dal té poslední: Portréty dětí. Ale Nečekaná variace je také velmi dobrá. Celkově nutno říci, že všechny jsou celkem vyrovnané, jde o příjemné čtení.
Kromě Ledového draka, což je taková standardní fantasy, měly kvalitu i poetické Mlhy zrána klesají i temnější V pustinách, anekdota Zavírací hodina pobavila hodně a Nečekané variace a Portréty dětí jsou natolik vynikající, že celou sbírku hodnotím plným počtem.
Jak to už tak u souborů povídek bývá, některé povídky jsou lepší, jiné horší. Jako celek se mi ale soubor líbí.
Nejvíc mě pobavila Zavírací hodina a titulní Nečekaná variace.
Po mnohostránkových knihách Hry o trůny je to příjemná změna, ale stejně stále netrpělivě čekám na ty Vichry zimy. Dočkáme se?
Aby se člověk pořádně pokusil dostat pod kůži autora, je podle mě nutnost zkusit to s jeho povídkami. Nečekané variace jsou kvalitou tak napůl a je vidět, že Martin umí jak fantasy ( což čtenáři Game of thrones už dobře ví ) tak i sci-fi i s nádechem hororu a navíc umí pobavit. Zavírací hodina, Portréty dětí a hlavně Nečekané variace, měly kvalitu, zbytek už ne tak dobrý - 60 %
Měl jsem chuť na povídky a dostaly se mi zrovna pod ruku tyto od Martina. Skutečně nadšen jsem byl z dílka Mlhy z rána klesají, jež je pro mě lahodné tím, že autor nás přivádí k zamyšlení o tom, že není dobré za vším hledat za každou cenu fakta a všemu přijít na kloub, ale nechat si v sobě kousek místa pro něco, jenž dělá život trochu tajemnější, a proto i hezčí.
Po přečtení knihy Písečníci – trošičku zklamání. Jedna povídka super – životní moudra. Jedna měla výbornou a jednoduchou pointu. Tři povídky průměrné – neurazily. A jen ta poslední mi nějak nesedla – jako by tam nepatřila.
Nečekané variace v žádném případě nejsou špatnou sbírkou, ale doplácí (u mne) na to, že jsem je četl krátce po Tufových dobrodružstvích, která se mi upřímně líbila o poznání více. Mix žánrů zde není na škodu, čtení je díky němu alespoň pestřejší. Nejvíce se mi líbily asi Mlhy z rána klesají a Nečekané variace.
Pan Martin patří k mým nejoblíbenějším autorům fantastické literatury, líbilo se mi všechno, co jsem od něj četl a tato sbírka není výjimkou. Hlavně povídka "Nečekané variace", podle které je sbírka pojmenována, je naprosto geniální.
Takže popořadě, první dvě povídky (V pustinách a Mlhy z rána klesají) mě moc nezaujaly a já jsem si pomalu začínala zoufat, co se mi to zas dostalo do ruky. Ale pak už to začalo mít vzestupující tendenci, následující Ledový drak už byl o něco lepší, taková pěkná pohádka. Povídka Nečekané variace mě fakt bavila, s vyjímkou zdouhavých popisů šachových partií, i když chápu, že to k té povídce patří. Vrcholem je pro mě povídka Zavírací hodina, která je sice dost krátká, ale za to úderná a vystížná. Poslední Portréty dětí mě celou dobu bavily, ale ten konec? Mám asi dlouhé vedení, ale ten jsem vůbec nepobrala.
Část díla
- Ledový drak 1980
- Mlha padá k ránu 1973
- Nečekaná variace 1982
- Portréty dětí 1985
- V pustinách 1982
Autorovy další knížky
| 2000 |  Hra o trůny 1 |
| 2017 | Hra o trůny |
| 2019 | Oheň a krev |
| 2014 | Rytíř Sedmi království |
| 2015 | Svět ledu a ohně |
Kniha povídek od autora, jehož styl mi výborně sedí, nejvíce se mi líbila povídka Nečekané variace, protože je správně mrazivá až zlověstná, krásně pohádkový Ledový drak a vtipná a originální Zavírací hodina (takové vyústění jsem nečekala). Svou tajemnou atmosférou mě zaujala i povídka Mlhy zrána klesají, jen se mi nelíbil konec. I tak ale doporučuji.