V pustinách
Povídka od:
George R. R. Martin
Z knihy:
Nečekané variace, Snové písně 1.
Od Alys Šedé si prý lidé mohou koupit cokoliv, po čem zatouží. Ale prý je lepší to nedělat. Nikoho neodmítne a každému dá, co chce. Paní Melanž si od ní přála moc, aby se mohla proměňovat ve vlka. A pak tu byl věrný rytíř Jerais Modrý, který paní miloval, a ten si přál, aby se to nepovedlo.
In the Lost Lands
Rok vydání originálu: 1982
Komentáře (5)
Přidat komentář
Tak toto, omluvte mne, bylo opravdu špatné. První strana mi napovídala: „Hele, tady najdeš zárodek Písně ledu a ohně“! A ne no. Nebo možná ano, možná tam jsou vidět některé motivy z té budoucí megalomanské ságy, ale jinak jen přirovnání k Písni by bylo urážkou Písně.
Jednak se mi povídka zdála být napsaná tak nezáživně, že jsem stěží udržel oči na řádcích. Jednak se v povídce neobjevilo žádné téma které by bylo originální, nebo alespoň výjimečně zajímavě zpracované.
Zajímavé bylo řešení vlkodlačího problému... Nemohu tvrdit, že bych tak úplně pochopil a proto naopak tvrdit mohu, že to v sobě nese nějaké zaručeně zajímavé poselství. Ale to je tak všechno.
Spoiler.
Martina považuji za jednoho z nejlepších vypravěčů současnosti a za člověka, který dokáže v několikastránkové povídce perfektně vykreslit duše svých postav. V pustinách tomuto názoru rozhodně nepomáhají.
Vyprávění mi přišlo nesoustředěné, jakoby Martin nevěděl, jak těch několik stránek zaplnit. Vztah mezi Alys a Boycem se mi zdál velmi zjednodušený. Motiv přeměny Alysina těla v jinou bytost bylo taktéž neskutečně nedotažené. Tolik zajímavých nápadů, tak neuspokojivé zpracovaní...
Samotnému příběhu mohl Martin taktéž věnovat více času: Alys zaplatili, aby zprostředkovala Melanž možnost přeměňovat své tělo ve vlka. Poté se rozhodla, že vyjde s Boycem do Pustiny. Snad protože není jiný způsob, jak zákaznici její požadavek splnit, nestálo by ale za to, zmínit se o tom? Tak či tak události poté nabrali rychlého sledu: vyspala se s nim, přizabila ho, vyléčila ho... jenom proto, aby ho poté zaživa stáhla z kůže. WTF! To jako proč? To vše za pár drahokamů? To vše kvůli penězům? I kdyby Alys žila skutečně jenom pro peníze, nebylo by dobré si v povídce o ní položit otázku: "Proč se tak chová?"
Autor opět dokázal, že si umí pohrávat se svojí neobyčejnou fantazií, škoda jen, že příběhu nevěnoval pár dnů práce navíc...
Vlkodlačí povídka ve fantasy stylu, snad z tajemného světa Martinovy fantazie, společně s Ledovým drakem to nejslabší v této sbírce - 50 %
Povídka jako taková rozhodně zajímavá a nemyslím si, že by byla nejslabší článek sbírky. Kdo se neoprostí od Hry o trůny tak ať to nečte proboha...