lapagerie komentáře u knih

Byla jsem trochu zklamaná. První díl se mi opravdu líbil. Do Turnusu jsem se pustila s chutí, že se dozvím počátek toho všeho. Ale pro mě to bylo nějak moc chaotické. Občas jsem se musela vrátit v textu, abych se ujistila, že jsem něco důležitého nepřeskočila. A stejně po dočtení úplně nevím, co se přesně tedy na počátku stalo. Postavy mě nezaujaly, možná až na Jimmiho.
Zkusím ještě poslední díl, ale spíš proto, aby se děj nějak uzavřel.

3 05.10.2023

Takové počteníčko, které nenadchne ani neurazí. Zajímavé je hlavně to, že jde o skutečné historické postavy a autorka vycházela z oficiálních pramenů, vydané korespondence atd.
Sestry Foxovy uměly vzít příležitost za pačesy, to se musí nechat. Našly tzv. díru na trhu. Ale se svým potenciálem neuměly zacházet a co dokázaly získat, vzápětí ztratily. Přišly vlastně o všechno. Rodinu, děti, zdraví.

1 22.09.2023

Po několika letech jsem se k jehňátkům vrátila prostřednictvím audioknihy. A znovu bych hodnotila plným počtem. Ačkoliv jsem četla celou trilogii a líbí se mi, přece jen jen filmové zpracování top. Prostě Anthony Hopkins je dokonalý Lecter a to jeho syčivé "Clariccceee" nahžene spolehlivě pokaždé husí kůži.

5 19.09.2023

Silo se mi líbilo, ačkoliv nejsem fanda postapo nebo dystopií. A proto jsem šla i do Písku. Čtení celkem hezky odsýpalo (to je u Písku celkem trefný výraz), dělení kapitol mi nevadilo. Ale ocenila bych více vysvětlení - třeba proč je svět pod pískem, kdo jsou Páni? Hodně otázek, méně odpovědí. A otevřený konec k tomu. No, zkusím ještě druhý díl a jestli se příběh uspokojivě neuzavře, budu otrávená.

4 18.09.2023

Dalo mi docela práci tuhle poměrně obsáhlou knížku přečíst. Než jsem si zvykla na nespisovný jazyk a hrubky, pár desítek stran to zabralo. Pak už odsýpalo lépe, ale ne hladce.
Standa je vychcánek první kategorie. Zajímají ho jen prachy a ženský. A je mu úplně jedno, jakým způsobem se ke svým požitkům dostane. Morálka nebo svědomí jsou pro něj neznámé pojmy. A i přesto si vlastně žije za komančů i po revoluci spokojeně, nečeká ho žádná pohroma nebo trest za to, co prováděl. Z toho jde mráz po zádech. Z toho, jak je to reálné.

6 13.09.2023

Nenávist byla přítomna vždy, před sto lety stejně jako dnes. A tak i příběh Morgiany a Jessie je nadčasový, ačkoliv pochází z roku 1929.
Morgiana se narodila jako ta ošklivá a zlá, Jessie jako hezká a hodná. Obě zůstávají ve svých škatulkách. Morgiana se nikdy nesnaží změnit sebe i tím i vnímaní světa k lepšímu, Jessie zas odmítá vidět zlo. Morgiana závidí a nenávidí, Jessie se obětuje a miluje.
A proto mě asi tak uchvacuje i filmová verze s Ivou Janžurová v dvojroli. Protože Jessie a Morgiana jsou dohromady vlastně jedna reálná bytost. Je to geniální.

5 12.09.2023

Hodně zajímavá knížka. Viděla jsem i film, ale myslím, že nedokázal pojmout všechno. Hepnarová byla zajisté psychicky nemocná a zároveň oběť. Nedostalo se jí pomoci, všechny kroky rodiny i okolí vedly spíše k tomu, že se její stav zhoršil. Přitom podle toho, jak uvažovala, byla inteligentní. Žádná tupá blbka. Těžko říct, jak by se její život vyvíjel, kdyby se narodila do milující rodiny a dostalo se jí správné péče.
Tím nechci nijak zlehčovat její čin, to byla chladně vykalkulovaná vražda.
Knížka se dobře čte, je přehledná, není nudná. Ale je to depka.

7 11.09.2023

Pro mě hůř čitelná kniha. Ačkoliv je hezky napsaná a není nesrozumitelná. Ale nesedl mi styl ani celková nálada příběhu. Těžko to popsat, ale působil na mě těžce a depresivně. Pořád jsem čekala, kdy se stane něco zlého. Válka, reformy, španělská chřipka. To všechno se přihodilo Moralesovým, ale stále to nebylo to zlo, které viselo ve vzduchu. Byla jsem ráda, když jsem se dopracovala k poslední stránce, ačkoliv vlastně žádný určitý závěr příběh nemá.

1 29.08.2023

Knihu jsem koupila ve slevě spíše do počtu a nejsem si jistá, že kdybych ji koupila za plnou cenu, tak zda bych nebyla zklamaná. Draculu od Brama Stokera mám několikrát přečteného a byla jsem tedy zvědavá na příběh samotného Brama a jeho spojení se šéfem všech upírů.
Základní body příběhu se opakují v Bramově Draculovi. Najdete spojitosti mezi Vambérym a Van Helsingem, Emily a Lucy/Mínou, Thornleym a doktorem Sewardem. Takže v podstatě čtete Draculu, ale daleko obsáhlejšího, čtivěji zpracovaného. Ale pořád zůstává pocit, že už jsem to prostě četla v jiné verzi.

2 14.08.2023

Kniha mě zklamala. Mám už roky v knihovně od autorky trilogii o Josefíně Bonaparte a moc ráda se k ní vracím. Ale příběh Louisy de La Valliére mě nenadchl. O milenkách Ludvíka XIV. mám načteno dost na to, abych byla z tohoto zpracování otrávená. Louise zde vystupuje jako tichá putička, která se neuměla ozvat a jen tiše trpěla. A ačkoliv nebyla tak výrazně expresivní osobnost jako její následnice Athénais, byla to žena jistě silná, lovkyně a věděla, co od života chce a může získat. Tím nechci říct, že by historické údaje a události neseděly. V tomto směru asi románu nelze nic vytknout.
Dost mi vadila některá slovní spojení, hlavně opakovaný výraz, že někdo "vystřel ruku". za to hvězdičku dolů.

1 11.08.2023

Nějakou dobu už mi šestá Aristokratka ležela v knihovně a nějak se mi do ní nechtělo. O prázdninách ale vyvstala potřeba něčeho lehkého. Marie je zase na Kostce a řeší, kterého ze svých nápadníků by si měla vybrat. Do toho se přimotává holandská reportérka se svou kameramankou. O vtipné situace není nouze, ale je to takové křečovité. Vtip za každou cenu. Velmi velmi velmi často se objevují přirovnání typu: Byla zmatená jako Goro před Tokiem, otrávená jako malajský šíp atd. Poměrně brzo mi to začalo lézt na nervy.
Přesto si Aristokratku nechám v knihovně, už jen proto, abych měla celou sérii. A třeba zas budu někdy potřebovat něco jednoduchého pro pobavení.

3 05.07.2023

Možná půjdu proti proudu, ale tohle bylo na mě prostě moc. Až moc sprostoty, hnusu, lidské špíny. Taky jsem se občas ztrácela v časových liniích a musela jsem se dívat, ve kterém roce jsem byla předtím a kde teď. Ke konci už jsem spíš přelétala očima řádky, jen abych to už dočetla. Zakomponování skutečných osob je osvěžujcí nápad, pobavil.
Dvě hvězdy dávám ze svého subjektivního pocitu z příběhu spíš než jako výraz ohodnocení kvality autorů či knihy. Ale prostě chválit nemůžu.

21.06.2023

Nedávno jsem viděla v TV programu film, a ačkoliv jsem se na něj nedívala, knížku jsem se rozhodla zkusit. Ale nejak to nebylo podle mého vkusu. Karel je floutek, poněkud povrchní. Ulrika zas zpočátku zaslepená svým němectvím. Oba sice časem prokouknou, zjistí, že není všechno, jak se to tváří navenek, ale to už zas je pozdě.
No, přečetla jsem, vím, o co jde, ale vracet se ke knížce nebudu.

2 15.06.2023

Jsem ráda, že se konečně objevila kniha, která reaguje na dopady pandemie i války na Ukrajině. Sama mám doma dítě, které těžce odneslo izolaci během lockdownu a dochází na terapie. Kniha mi leccos objasnila, vysvětlila, i když jsem v ní našla méně praktických rad, než jsem očekávala.
A ještě bych ocenila postřeh uživatelky dagmar7365- z knížky opravdu hodně vyplývá, že problémy mají vlastně děti z rozvrácených/patologických rodin. Jenže v dnešní době to není pravda. Kolem sebe mám v rodinách přátel úzkostných/anorektických/sebepoškozujících se dětí docela dost. A nemyslím, že bychom my všichni byli tím chybným základem, který naše děti dovedl k psychickým problémům

3 14.06.2023

Příběh se odehrává v pro mě zajímavém období. V době, kdy vládl nejtvrdší komunismus a obce i lidé byli obětováni vyšším stranickým cílům. A to je i příběh jak Teodora, tak vesnice, kde žil. Oba byli odsouzeni. Z Tedora udělal režim třídního nepřítele a vraha, z Dvorů vysídlené místo, kde zbyl jen hřbitov. Těžká doba, která dopadla na všechny. A ačkoliv jde o fikci, podobných příběhu se odehrálo dost i ve skutečnosti. Je to depka.

5 09.06.2023

Tuhle autorku mám opravdu ráda. Její biografické série o jsou opravdu luxusní a čtu je opakovaně. Ale z Alžběty z Yorku mám takový rozpačitý pocit. Její životní příběh je opravdu vzrušující, ale z knížky to nějak nesálá. Děj uplývá bez větších vzruchů, ačkoliv situací, kdy to opravdu muselo být hodně adrenalinové, je v příběhu dost a dost. A nevcítila jsem se ani do Alžběty, zůstala mi pořád uzavřená. Tak nevím, kde se stala chyba. Možná je to tím překladem, jak píšou ostatní? Je pravda, že jsem sem tam narazila na záměnu jména či věty, které mi nedávaly smysl. A na některé pojmy jsem musela hledat na googlu (např. kleprlík, kortukát). V každém případě jsem ráda, že jsem měla knížku půjčenou z knihovny. Na rozdíl od jiných děl autorky si tuhle kupovat nebudu.

3 09.06.2023

Nejsem si úplně jistá, co si mám o knížce myslet. Neonila mi byla protivná. Její chlad, nedostatek empatie nebo čehokoliv vroucnějšího mi byl až odporný. Samé studené kalkulace, uvažování v čistě praktické, sobecké linii. Příběh na můj vkus plynul stejně odtažitě, bez nějakých emočních výkyvů. A byla jsem ráda, že je konec.

4 02.06.2023

Příjemné překvapení. Nejsem zrovna fanda dystopických nebo postapokalyptických románů, ale tento mě zaujal. Představa života pod zemí, v obrovském silu, svázaném předpisy, nařízeními a strachem je děsivá. A když zjistíte, že to není všechno, jak se zdá, hltáte stránky jednu po druhé. Ale i tak jsem byla ráda, že už je konec. A že naděje je vždycky. Do dalších dílů se pouštět nebudu, ale věřím, že pro milovníky těchto typů příběhů budou nezbytné.

7 22.05.2023

Knížku v pohodě zvládnete za jedno odpoledne, je opravdu čtivá. Tajemno sympaticky nadávkované, ačkoliv mě spíš lákaly otazníky kolem dětství Anny a Petra, než to, co se dělo v domě. Postava i role Fausta se hezky příběhem prolíná. Co mě nebavilo, byl poslední "akční" úsek a konec.

5 22.05.2023

Jsem ráda, že jsem na knížku narazila v knihovně. A abych měla ucelený příběh, půjčila jsem si i první díl. A ačkoliv ten se odehrává v období kolem Mnichova a války, byl tak nějak lehčí. Naděje pořád byla. Meze rozorané téměř všechnu naději vezmou. Násilná kolektivizace, nesplnitelné dodávky, dřina, věznění, udavačství... padesátá léta jak vyšitá. Hnusná doba. Jediné, co potěší, je soudržnost rodin, snaha pomoci a objeví se i láska. To by ani nebyla paní Javořická. Klidně bych četla dál a dál. Hvězdička dolů za rychlý konec.

19.05.2023