LaCucaracha komentáře u knih

Ve srovnání s "...o psu nemluvě", bylo toto o poznání horší. Byť ověnčeno cenami. Pravděpodobně proto, že to nebylo jako pes humorné a odlehčené, nýbrž kniha přinášela závažná společenská témata a nastavovala zrcadlo. Což většinou zavání průserem. Plus hnusárny, jež vděčně poskytuje mor, plus hraní na city, jež opět poskytl především mor. Ale abych byla spravedlivá, autorka umí opravdu dobře psát. Takže vás to prostě strhne, i když se v dost tlusté knize vlastně nic moc neděje.
Jenže negativ je víc. Hlavně je to hrozně natahované. Vůbec by mi nevadil menší dějový spád, působí to díky němu naopak reálněji (takřka jednota času). Horší je, že se tam všechno pořád dokola opakuje. Pořád ty stejné úvahy hrdinů, co se asi tak mohlo stát nebo co se má udělat. Skutečný "opruz" byl, že na str. 40 řekne postava: Něco je špatně. Pak omdlí a teprve na str. 380(!) dořekne, co je špatně. Tomu se říká retardace jak prase. Dále: jsme v budoucnosti a cestuje se časem, ovšem všichni jsou odkázáni na pevné (samozřejmě nefungující) telefonní linky. Část v minulosti postrádá jakoukoli autenticitu, teprve mor to trochu napravil. Neustále jsem si musela připomínat, že jde o středověk. Ve Výletu pana Broučka postihl S. Čech onu atmosféru mnohem lépe.
Problematické je i ukončení. Pominu, že na šťastném konci má lví zásluhu obyčejný kluk, který v podstatě vše zachrání, nebýt jeho, vědci by se mohli jít klouzat. Horší je, že všechno skončí najednou a vlastně bez ukončení. Hlavní padouch není po zásluze potrestán, protože stačí umřít dřív, než mu dojde, co napáchal. A jsou tu mnohé postavy, jejichž minipříběh by si zasloužil aspoň nějakou pointu. Za všechny: kde ksakru byl celou dobu děkan???
Pro mě průměrná kniha, ale čtivá. Jen bych upozornila, že není dobré něco takového číst, pokud jste nemocní, mohlo by se vám přitížit.
Doplňuji po třech letech: Za hodnocením si stojím. Nicméně zatímco z většiny knih si po třech letech skoro nic nepamatuju, tady tomu tak není, docela to zapustilo kořeny. A úplně nejvíc ta tíživá atmosféra nabitá chladem a chorobami. Takže nakonec ta knížka bude asi docela kvalitní.

3 11.11.2017

Výborná knížka. Chvílemi jsem se sice ve vysvětlování časoprostorových problémů ztrácela, občas bylo na mě těch inkongruencí moc, a taky tam bylo dost historických pouček a souvislostí, kde jsem se občas nechytala (já vím, moje chyba) - ale i tak, skvělá knížka. Je to psáno trochu složitěji, ale to já mám ráda. Musím pak číst každé slovo, nejde text jen tak přelétnou rychločetbou, proto je to mnohem plnější a uspokojivější čtení. Kniha je taky příjemně tlustá a chvíli vydrží. Mnohem víc se mi líbila v pasážích z viktoriánské Anglie, protože mám ráda nejen Jeromeho Klapku, ale i Wodehouseho, a autorka se jim svým způsobem psaní úspěšně přiblížila. Navíc na rozdíl od Klapky tu věnuje víc prostoru psu, o kočce nemluvě, což je dobře. Velmi oceňuji kočičí citoslovce "mír", je vážně výstižné, a slovo "utěrák" - jen to stačilo pokaždé k vyloudění úsměvu. Poklona překladateli. Je to zkrátka povedené humoristické dílko se sci-fi zápletkou. V Levných knihách se dají najít za pár korun skutečné poklady.

5 26.10.2017

Byla chyba myslet si, že to bude trochu jako Spolčení hlupců, protože je to úplně jiné. Moc nadšená jsem knihou nebyla, nesnáším totiž atmosféru loserů, sociálních případů, bídy a zmaru. Na to mi stačí reálný život, nechci se v tom plácat ještě i v literatuře a filmu. Všechny postavy jsou nesympatické - ta nejlepší je jen neutrální, ostatní jsou až odporné. A taky mi vadila přílišná akcentace ekologické ropné katastrofy BP a hrůz hurikánu Katrina - ano, je to strašné, ale nemusí nám to autor tak tlačit do hlavy. Když od toho všeho odhlédnu, tak to byl docela zajímavý propletenec bizarních osudů bizarních postav. Hodně tomu samozřejmě pomáhá atraktivní prostředí louisianských močálů. Napsáno je to asi docela dobře, přesto zpočátku jsem měla problém se začíst a asi od půlky jsem to naopak brala rychločetbou, protože mě zajímala jedna linka a ostatní ji jen zdržovaly. Jestli vám nevadí neutěšené prostředí nevzdělaných lidí na společenském, morálním i materiálním dně, tak si to určitě přečtěte. Mimochodem - myslím, že by to velmi dobře fungovalo převedeno na filmové plátno, asi ještě líp než kniha.

1 06.10.2017

U téhle knihy je chyba očekávat, že to bude jako Adrian Mole. Proč by taky mělo? Jsou to dvě rozdílné knížky. Zatímco Adrian je filmovým žargonem řečeno sitcom pro puberťáky, tohle je road movie spojená s politicko-společenskou satirou. A je to myslím docela povedené, když si odmyslíte, že vše je tak trochu přehnané. Jelikož jsem jako někteří jiní neočekávala, že bych u toho řvala smíchy, tak jsem byla spokojená. Úsměvných míst je tam víc než dost a dějové je to až až. Plný počet nedávám spíš proto, že je to celkově nedotažené, hlavně pokud jde o vedlejší postavy, a pak také v závěru.

13.09.2017

Taková klasická beatnická knížka, řekla bych, i když jistá si tím nejsem, protože autoři jako Kerouac či Burroughs mě nikdy neoslovili. Jsou to dvě spíše novely, ta první, delší, ještě jde, ale nemám ráda neutěšenou atmosféru typu: muž v krizi středního věku, který už si nerozumí s manželkou, děti se nepovedly a jsou proti němu, rád by si splnil sen, ale místo toho zůstává ve starých kolejích, bez naděje na zlepšení. Ani ten pes to nakonec nezachránil a konec byl neuspokojivý. Ta druhá krátká novela už byla úplně blbá, zanechala hnusnou pachuť a to já nemám ráda. Co se ale autorovi upřít nedá, je čtivost. Text plyne přes oči do mozku jak po másle, takhle vyprávět - potažmo psát - hned tak někdo neumí. Určitě za to může i dobrý překlad. Ovšem podruhé už to číst určitě nebudu.

1 13.09.2017

Překvapivě dobré, zvlášť když jsem knížku koupila v Levných knihách za 9Kč. Bohatě se to vyplatilo. Kniha je částečně fantasy, ale nespadá do klasických fantasy škatulek. Spíš je to digitální thriller. Zajímavost mu dodává to, že se odehrává v nejmenovaném arabském státě, což je pro nás samozřejmě exotika. Chvílemi mě trochu obtěžovaly různé morality, filosofující postavy, poučování a výklady z oblasti historie, politiky apod. Ale nebylo to tak hrozné, žádné dlouhé nudné odstavce, jen to prostě chvílemi poněkud přestalo odsýpat. Příběh je bohatý, napínavý, snadno se do něj začtete a chce se vám pokračovat dál až do konce. Určitě doporučuji. Jen pro jedince, kteří si myslí, že všechny Araby bez rozdílu je nutné postřílet, toto není vhodná kniha, protože je o muslimech a islámu. A vůbec - hodně textu, malá písmenka, myšlenky... nic pro podobné inteligenční omezence.

1 28.08.2017

Chlapík bydlí v kamarádově přepychovém bytě, aby se postaral o kočky. A my sledujeme, co dělá, co si myslí, jak mu ubíhají dny. Takový dlouhý víceméně monolog. Je to dobře napsané, takže se to čte samo, za dva dny bylo přečteno. Jedna z nehod mi byla proti srsti (uklízečka ne), ale nějak to tam patřilo. Nakonec si člověk musí říct: to je ale blbec. Jen by bylo sympatičtější, kdyby se mu ty nešťastné příhody dály proto, že má smůlu, a ne proto, že chlastá. Pokud jde o město, kde se to odehrává, jsou tu protichůdné indicie: pije se tam vodka, ale pak zmiňuje pivo a všudypřítomné pivnice. Uklízečky jezdí za prací do Anglie. Na náměstí je pravoslavný chrám. Země je tak nevýznamná, že o ní skoro neexistují průvodce, a hlavní město v něm zabere jen pár stran. Slovanský jazyk. Demokracie po éře komunismu. Přelévalo se mi to mezi Bratislavou, Varšavou a Kyjevem. Ale nejspíš v tom nejde najít žádné konkrétní město. Snad proto, že to byl autorův záměr, horší varianta by byla, kdyby psal o konkrétním městě, ale prd o něm věděl a vymýšlel by si. Ale knížka za přečtení určitě stojí.

1 28.08.2017

Fantasy mám ráda, i když moc často ji nečtu. Vybírám si jen ty nejvíc oceňované a stejně mám vždycky pocit, že to nebylo nic světoborného a nechápu oslavné ódy. Ale když pak nechám stranou normální beletrii a vezmu v potaz jen fantasy, tak musím uznat, že Kronika královraha je hodně povedená. Dobrý příběh, bohatý, barvitý, originální, žádné plytké čtení, hezký jazyk. Samozřejmě se najdou námitky, ale celkově vzato je to vážně dobré. Jen je blbé, že autor není schopen dokončit třetí díl, a kdo ví, zda někdy bude. Přičemž "není schopen" je lepší varianta, taky by mohlo jít o reklamní trik vymáčknout z lidí co nejvíc zájmu.

2 20.08.2017

Na fantasy moc dobré.

1 20.08.2017

Super knížka, ale ještě lepší by byla, kdyby si autor odpustil předmluvu s vysvětlováním a intro s malým hochem, a kdyby si odpustil dodatek Beruščino dítě. Kdyby prostě jen nechal žít fabulaci s Morgensternem a zemí Florinu. Takhle z toho nakonec vznikla překombinovaná exhibice samolibého autora. Ale i tak - samotný ústřední příběh je výborný, příště prostě ty cancy před a po tom vynechám, a bude to.
(Já teda nevím, ale on se vážně najde někdo, kdo nepochopí, že to celé s Morgensternem je mystifikace? To nepochopím.)

5 20.08.2017

Pořádná šmodrchanice, kde se prolíná reálný život s několika rozhlasovými telenovelami. Nejlepší je během čtení okamžik, kdy začínáte mít pocit, že něco není v pořádku, ale ještě nevíte, co. ;-)

1 20.08.2017

U této knihy záleží hodně na čtenáři a jeho rozpoložení, ale určitě neosloví někoho, komu se líbí knížky typu Analfabetka apod. Mě to při prvním čtení moc nebavilo, a při druhém jsem byla nadšena. Dokonale propracované, příběh se zajímavým rozuzlením, atmosféra, prostředí amazonského pralesa a též smysl pro humor (převyprávění příběhu tasurinčiho Ježíše do jazyka indiánů nemá chybu). Všechno to skvěle funguje a vytváří ojedinělý celek. Ale určitě to není žádná pohodovka na dovolenou k moři, knížka vyžaduje zkušeného a vhodně naladěného čtenáře.

2 20.08.2017

Platí to samé co u Sto roků... Márquez je nepřekonatelný vypravěč, v jeho podání vás jakýkoli příběh beznadějně vcucne a na poslední stránce vyplivne naprosto odrovnaného. Číst Márqueze je zážitek. Příběh dvou starých lidí, kteří se na konci života setkávají, aby navázali na svou mladistvou, nenaplněnou lásku, je krásný a dojemný, ale v žádném případě prázdně patetický. Nádhera.

5 20.08.2017

Pokud jste schopni se do téhle knihy začíst, tak vás prostě pohltí. Tady je přesně poznat, co je to umění vyprávět. I když totiž není text úplně snadný, tak plyne naprosto přirozeně, opravdu jako byste poslouchali poutavého vypravěče. Takhle psát umí možná jeden z milionu. A samozřejmě velkou zásluhu má na tom i úžasný překlad.

14 20.08.2017

Coelho je grafoman a mně se jeho knihy nelíbí. (Resp. dvě mi na zkoušku stačily.) To, že je příběh původně součástí Tisíce a jedné noci, to by mi vůbec nevadilo. Problém je v tom, že Coelho chtěl napsat knihu (prostě grafoman, asi potřebuje vydělávat), takže jednoduchý příběh rozmělnil do celé knížky. Coelho se snaží budit dojem oduševnělého autora s filosofickým vhledem, využívá mystiku, jenže mu z toho nakonec vyleze škvár s nevalnou úrovní. Ve srovnání s ním vychází se vztyčenou hlavou Borges, kterému na tentýž příběh stačily dvě strany, přičemž výsledek je mnohem mnohem lepší.

3 19.08.2017

Poprvé mě to nechytlo, pak jsem ale knížku koupila v antikvariátu, protože to bylo vydání z r. 1922, stálo jen 40Kč a já mám staré knížky ráda. A najednou s tou zastaralou češtinou to bylo o něčem jiném. Přesně se to k obsahu hodilo a já se při druhém čtení dobře pobavila. (Ono už jen slovo "plovky" stačí k širokému pousmání.) Pravda, jsou tam nudnější popisné pasáže, ale počínání těch chlapíků vše vynahradí. Jen mohli dát větší prostor Montmorencymu.

3 19.08.2017

Je to taková situačně konverzační komedie, včetně záměn, které mě vždy spolehlivě odradí. Ale tady mi to nevadilo. Klasické britské humoristické knížky mám obecně ráda a síla této je hlavně v textu. Mnohokrát jsem se musela zasmát nahlas, ale kdybych chtěla někomu ten kousek přečíst, tak by se asi se mnou nesmál. Jde totiž o celkový kontext, spojitost textu a dokonalý jazyk. Nevím, jestli je to větší zásluha autora či překladatele, ale tak, jak je to napsané, to prostě nemá chybu. Osoby jsou jak živé a k popukání. Nejlepší je asi komorník.

6 19.08.2017

Kratičké povídky zpracované za základě zážitků těch, kteří přežili koncentrační tábor. Silné tak, až to bolí. Všechno je to napsané velmi úsporně, věcně, žádná patetická prohlášení, žádné sentimentality. A stejně se najednou přistihnete, že vám po tvářích tečou slzy.

1 19.08.2017

Kniha Spolčení hlupců je moje srdeční záležitost. Dostala jsem se k ní v pubertě, byla to moje první opravdu dospělácká knížka. Možná proto mě tak ovlivnila. Od té doby jsem ji četla už mnohokrát a mnohokrát ještě číst budu. Sedne mi jak p.... na hrnec a nikdy se neomrzí. S Ignáciem mám až znepokojivě mnoho společného (gumovou rukavici pod polštářem zrovna ne, spíš postoj k ostatním lidem). Pro mě jasná jednička navždy.

10 19.08.2017

Tak nevím, že by to byl záměr? Každopádně knížka je psaná jak pro poloviční analfabety. Věty převážně jednoduché, souvětí co nejjednodušší a krátká. "Ema má mámu. Máma má mísu." Asi takto. Po pár stránkách jsem z toho šílela, protože já čtu opravdu s potěšením, a kniha musí mít kromě příběhu či atmosféry též dobrý styl a jazyk. Tohle bylo vyjadřování na úrovni žáka ZŠ. K tomu blbý neuvěřitelný výmysl coby děj. No nedočetla jsem to. A opět nechápu, proč je tím tolik lidí tak nadšeno. Asi že mají pocit, že když přečtou knížku, která je poměrně tlustá a hlavní hrdinkou je skrytá intelektuálka, tak oni sami jsou taky intelektuálové? Kdepak, tohle je šunt určený pro nenáročný plebs.