Kniha posledního soudu

kniha od:


KoupitKoupit eknihu

Román patří bez přehánění mezi nejvýznamnější žánrové práce dvacátého století. Studentka historie je na své cestě do minulosti omylem poslána do doby morových ran roku 1348. Zatímco se dívka snaží přežít, aniž by se sama mohla vrátit do budoucnosti, profesor Dunworthy musí bojovat s rychle se šířící smrtelnou epidemií chřipky i s tupou byrokracií, aby měl vůbec šanci svou žákyni zachránit. Obě časové linie i přes propast času prozrazují, jak je lidská povaha navzdory civilizačnímu pokroku v podstatě stále stejná. Kromě řady domácích cen v USA se knize dostalo rovněž národních ocenění pro nejlepší žánrový román Německa, Španělska a Itálie....celý text

https://www.databazeknih.cz/img/books/11_/117878/big_kniha-posledniho-soudu-h5z-117878.jpg 4.2161
Žánr:
Literatura světová, Romány, Sci-fi

Vydáno: , Triton
Originální název:

Doomsday Book, 1992


více info...
Nahrávám...

Komentáře (59)

Kniha Kniha posledního soudu

jaroiva
15. května

Pro milovníky tématu cestování časem (jako jsem i já) rozhodně doporučuji.
Novodobá zápletka nutí k zamyšlení nad byrokracií a možná boji o křesla.
Středověká zápletka se mi líbila víc, i když byla docela jasně daná.
Konec se dal předvídat, ale proto jsme to nečetli, že? :)

shootingstar
13. května

Těm, co si tu stěžují, že se v knize neustále někomu telefonuje, bych ráda vzkázala: S vámi musí bejt na party zábava!
Středověká linie byla senzační, ke konci mi úplně bušilo srdce. Současná (padesátá léta jsou tady vpodstatě za chvilku, na letiště budeme určitě stále ještě jezdit sto devatenáctkou z Veleslavína a Benešův most v Ústí nad Labem bude stále ještě těsně před opravou) linie potom sloužila jako vítaný comic relief, a to i přes pochmurné téma epidemie. Bylo znát, že autorka je Kozoroh, stejně jako samotný mor to kosila napravo nalevo a nebrala zajatce, ale umřít musíme koneckonců všichni. DOPORUČUJI.


zdenda75
14. dubnaodpad!

Zoufale nudné. Velmi špatné nikam nevedoucí dialogy, ve kterých postavy opakují dvakrát třikrát totéž dokola na jedné stránce, linka z blízké budoucnosti je naprosto o ničem, o něco lepší je linka ze středověku, ale i tam se vše točí na místě, postavy zmateně pobíhají z místa na místo, aniž by se někam posunuly. Hluboké zklamání.

IHT
23.10.2021

Nekroticke a apokalypticke - tato slova vlozena autorkou do ust Colinovi skvele vystihuji cely pribeh. Historicka linka je fakt narocna, strhujici, napinava a depresivni. Linka z budoucnosti je oproti tomu ponekud usmevna, protoze autorciny predstavy v roce vzniku 1992 nezahrnovaly ani internet, ani mobily - vedle cestovani casem ("siti" :-)) jsou jen "prenosne televize". (Jasne, jsem general po bitve!) Nicmene boj s pandemii je popsan mrazive dobre... zoufalstvi, beznadej a bezmoc se vinou celym textem

martina4041
31.07.2021

Kniha jako dárek k Vánocům. Jiný žánr než čtu, bratr mě láká na čtení sci-fi.
Ale musím říci po prvním nedůvěřivem prozkoumání, že dám knize tedy šanci, jsem mile překvapena. Kniha mě dostala. Velmi mě připoutal dej který se odehrával v minulosti. Jak já hlavní hrdince fandila ať vše zvládne. Kniha mě i přes ne můj šálek kávy dostala.

ModráLaboratoř
06.02.2021

Na knihy Connie Willis vždy narazím náhodou. Na zaprášené polici zaprášeného antikvariátu, kam celá století nikdo nepřišel. V odlehlé knihobudce, kde knihy bývají prochladlé, zmoklé a smutné ze svého osudu. Tahle naše dostaveníčka musí být pravděpodobně osud, protože její styl vyprávění mi skýtá neskutečné potěšení. Je takové uloudané a upovídané a nevědomky v sobě ukrývá všechnu moudrost světa. Pro mě, čtenáře přežvykujícího každé slovo a vychutnávajícího si každou větu, je tohle hotové literární pošušňání.

Nemám však ponětí, proč jsem zrovna v téhle době vzala do rukou Knihu posledního soudu. Proč trávit čas v příběhu, ve kterém se vymykající chřipková epidemie v blízké budoucnosti paralelně odehrává s morovou nákazou ve středověku. Nebudu říkat, že to nebylo dobré. Bylo to skvělé, ale taky děsivé a kruté a bestiální. Tak moc podobné naší současnosti. Tenhle výlet do jednoho z nejhorších období lidských dějin už nemohl být víc autentičtější, chlad se mi zakusoval do kostí. Možná ještě teď, tam někde v hlubinách času, vyzvánějí zvony za mrtvé a vesnice i celá města zejí prázdnotou a jen stěží se zbavují pachu bezmoci a smrti.

Dlouhé roky budu mít tuhle knihu v hlavě. A pravděpodobně už navždy bude pro mě připomínkou, že ani stovky let nestačí k tomu, abychom se poučili ze svých chyb.

SkyRunner
03.01.2021

Mám raději svižnější krok. Tady mě brzdila rozvláčnost a opakování stejných „zápletek“.

ludek7426
10.11.2020

Velmi příjemné překvapení, tady není co řešit a kniha putuje do poličky mých nejoblíbenějších sci fi. Navíc cestování časem, moje oblíbené téma. Knížka je neskutečně čtivá, a přestože autorka píše poněkud rozvláčným stylem, tady to prostě funguje na jedničku. Moc se mi líbila dějová linka ze (skoro) současnosti, navíc téma pandemie je samozřejmě velmi aktuální . Celkem vizionářský počin. Měla autorka v roce 1992 vidění?
No a samozřejmě středověká linie příběhu, ta vyvolává mrazení v zádech. A nádherně popsané charaktery postav, které si musíte okamžitě zamilovat, všichni ti lidé ze středověku i ti současní, vlastně úplně stejní.
Už dlouho se mi nestalo abych tak rychle otáčel stránky, jen abych se dozvěděl jak příběh dopadne.
Hluboce lidský a smutný příběh o lidech, kteří dokáží být dobří a obětovat se pro jiné, ať už žijí v jakékoliv době. Vlastně velmi povzbuzující čtení.
"Každý musí setrvat u svého zvonu", jak by řekl pan Dunworthy.

1