LaCucaracha komentáře u knih

Na můj vkus byl tenhle díl takový plošší, jednotvárnější, asi že je vlastně celý věnovaný válečnému běsnění, a mě válčení a boje a zabíjení zrovna moc neoslovují. První dva díly byly pro mou náturu určitě lepší. Ale i tak, je to prostě dobře napsané.

2 02.04.2024

Tentokrát mě příběhy bavily trochu méně, možná jsem nebyla ve správném rozpoložení. Závěrečná Skládačka byla pro mě trochu zmatená, bylo tam hodně jmen, ve kterých jsem trochu plavala, přehledná rekapitulace lidí a jejich vztahů přišla až skoro na konci. Ale nejvíc mi asi vadil prostřední příběh, protože byl založen na tom, že policajti nevěděli, jak vypadá zavražděný. Měli tělo, věděli totožnost, ale obličej byl rozmašírovaný – no to ale nikde nesehnali fotku? Třeba z řidičáku? Kdo tomu má věřit? A kdyby i ano, tak to tam mělo být zmíněno. Takhle vyšetřovali vraždu někoho, o kom vlastně nevěděli, jak vypadá. A kdyby to věděli, tak by jim všechno docvaklo mnohem, mnohem dřív, ale pak by zase nebyl příběh, že jo. Nehledě k tomu, že ani policajti, ani doktor při pitvě nepoznali, že tetování není pravé, ale jen namalované... Uf. No a paralelní případ se pak na konci vyřeší sám jen tak mimochodem. Takže "Brokovnice" za mě byla fakt odfláknutá. Každopádně v celé knížce jsem si zase ze všeho nejvíc užívala rozhovory, ty jsou vážně brilantní.

1 28.01.2024

Já jsem asi na toto dílo málo intelektuálně založená, nebo nevím. Přišlo mi to sice velice ambiciózní, ale velice neuspokojivé. Jakože se autor vážně moc snažil, ale prostě na to nemá. Ještě nejlíp mi z toho vyšla Hypotetická ještěrka, ta vypadala opravdu slibně, ale pak nic. O té dívce, o které se zdálo, že to má být, to nakonec vlastně nebylo, bylo to o někom jiném, ta linka mě nebavila a pořád jsem marně čekala, že se vrátí k Som-som. A taky to bylo od jisté chvíle velmi předvídatelné. Pak následovaly už samé pro mě nudné věci, mezi kterými hrálo prim Co vlastně víme o Thundermanovi. Navíc tak strašně dlouhé! Vlastně by to snad ani nemělo v povídkové knize být, jenže upřímně, vyjít to jako samostatná novela, to by neobstálo, na to je to dost slabé, ve sbírce se to aspoň tak nějak ztratí. No a Americké světlo už byla z mého pohledu totální slátanina, nehledě k otravným poznámkám pod čarou. Asi jsem fakt hrozně přízemní, ale pro mě toto nebyl vůbec žádný literární skvost, jak je knížka prezentována. Jediné, co mi neustále tanulo na mysli, bylo: samoúčelná slovní onanie.

28.01.2024

Hercula Poirota miluju, takže pod čtyři snad ani jít nemůžu. Jen to teda bylo celé komplikované až běda, přece jen jsou lepší trochu uvěřitelnější případy. Ale i tak dobré. Akorát teda gramatických chyb bylo ve vydání opravdu, ale opravdu hodně.

3 27.12.2023

Slabší kousek od A. Ch. Navíc ti dva hlavní protagonisté dvakrát sympatičtí nebyli. Na rozdíl od seriálového zpracování, do kterého na sílu naroubovali slečnu Marpleovou, tohle sice mělo hlavu a patu, i když i tak to bylo poněkud překombinované. A nemůžu si pomoct, ale celé je to vlastně vystavěné na té klíčové větě, která dala knížce i název, a mně prostě ta věta přijde jako čirý nesmysl. Neumím si představit umírajícího, že by mu z těch všech podezření a odhalení zrovna tohle utkvělo tak, aby to byla jeho poslední slova. Že by ho zrovna tohle tak trápilo. Prostě ne. A tím pádem celá ta koncepce vyznívá tak nějak plonkově.

17.12.2023

(SPOILER) Tři hvězdy jen proto, že se to četlo samo a během chřipky přišlo nenáročné čtení vhod. Ale vyšetřovatelka je arogantní kráva, a i když se nás autor snaží průběžnými poznámkami přesvědčit, že je skvělá kriminalistka, tak ne, fakt není. Dělá takové boty a bez jakékoli sebereflexe, že by měla letět. Vinston je taky tentokrát nějak mimo. Závěrečné teatrální rozuzlení téměř před zraky TV kamer bylo úplně zbytečné, leda snad proto, že chtěli vraha nachytat, protože na něj nic neměli. Což přivádí k myšlence, jak na něj vlastně přišli? Žádný důkaz, nic, jen takové to vágní "potřeboval peníze" (kdo ne) - a i to jim bylo třetí stranou přes mobil potvrzeno, až když už ho veřejně obvinili. Ale když vypnete mozek, tak jako vymyšlený příběh ke zrelaxování to funguje, je to takové poněkud primitivní čtení, ale řemeslně dobře napsané. Čili tohle se bude lidem líbit.

1 12.12.2023

Je to čtivé, jak je u Červenáka zvykem, ale tím pro mě plusy skončily. Resp. ze začátku jsem byla docela nadšená prostředím Ameriky, že to bude v duchu westernu, jenže ta scéna byla vlastně dost plonková, protože hrdina se záhy přeplaví přes oceán zpátky domů a jede se známá linie ala Stein a Barbarič. Ale pro mě slabší odvar. Navíc mi tam lezla na nervy jedna z hlavních postav, to úžasné dechberoucí ďouče s očima jak zrcadla. Že by Červenák cílil na ženské čtenářky? Nemám prostě důvod sahat po dalších dílech. Zato by mě vážně zajímalo, kdy Argo hodlá začít pokračovat s reedicí řady Stein a Barbarič s brožovanými obálkami. To už je snad rok, co vyšel první díl, a od té doby nic? To jako vážně?

3 29.11.2023

Dvojka se mi líbila méně. Hrdinka mi byla nesympatická, ale což o to, Stolbenko v prvním díle mi taky lezl na nervy, tím to nebylo. Jenže knížka pro mě měla dost jinou atmosféru, a právě ta se mi v případě Rusalky líbila – syrová, chlapská, noir. U Divoženky jsem měla neodbytný pocit, že čtu román pro ženy. Sice tam byla krev, nechutnosti a zima a mráz a často šero... ale i tak to na mě celou dobu působilo jako román pro ženy. Což je žánr, který mě vůbec nebaví. Ale to je můj problém. Čtivé to jinak je, nikoho neodrazuji. :-)

4 29.11.2023

Po skvělé jedničce velké zklamání. Ukecané a zdlouhavé – tenhle díl nabobtnal o 100 nebo 150 stran úplně zbytečně, neměly tam být. Dvě strany trvá, než vylezou oknem do pokoje; popisování, jak si s dětmi hrají ve vodě, zabere několik stran! Šílený. Zmizel humor a odlehčení, všude jen jednotvárná neutěšenost a hlad. Nady mi v jedničce ani moc nevadila, ale teď z ní autor úspěšně vytvořil arogantní, nesympatickou krávu. Vše je zbytečně komplikované a je toho zbytečně moc, takže se ztrácí přehlednost. Kdybych měla říct, o čem je první díl, uměla bych to a dávalo by to smysl. U druhého dílu vlastně těžko shrnout smysluplně děj, prostě se tam furt někdo s někým řezal. Postavy v prvním díle byly všechny své a jedinečné, tady splývají do nudné šedi. U některých vysvětlování, hlavně v závěru, jsem se přiznám docela ztrácela, jak to bylo zmatené, asi jako Cimrmanovo "nejsem tvůj otec, jsem tvůj syn". Vulgarismů a erotických narážek je taky přespříliš, co v jedničce pobavilo a okořenilo, tady už byla jen nezbytnost většiny promluv, která se omrzela. Sexuální scéna samozřejmě taky nemohla chybět, tak co tak k ní přidat, aby to bylo ještě "víc"? Tak třeba Nadyin první mokrý orgasmus.
Prostě klasický nešvar autorů, kteří vystřihnou parádní úvod série a u pokračování zpanikaří a v touze, aby to bylo taky tak dobrý, tam nasekají všechno, co jim slina na jazyk přinese, aniž by to měli dobře promyšlené. No a český text oproti jedničce taky dost drhne, asi že se změnil překladatel.
Suma sumárum, i když do závěru série zbývá už jen jeden díl, tak ne, nechci ho číst. Zvlášť když si čtenáři na goodreads stěžují, že je zdlouhavý a potřeboval by pokrátit. To už pak vážně musí být něco.

1 14.11.2023

Nakonec se mi to líbilo víc, než jsem čekala. Přiznám se, že film jsem sice viděla, ale jako malá, takže ve výsledku, jako bych ho neviděla. Mám matný pocit, jestli některé věci, které se Krabatovi ve filmu děly, nebyly v knize jen jako sen. Ale fakt nevím. Každopádně v knížce to celé nepůsobilo ani moc strašidelně, jen to bylo takové zlověstné. Ale děj se spíš soustřeďoval na běžný život ve mlýně, jak tam žili, co dělali, šli na trh... Kouzlení bylo tak na okraj. A nakonec šlo tedy hlavně o to, aby se Krabat vyvázal ze služby, což se povedlo. A to bylo svým způsobem docela vtipné, protože kdyby to psal někdo dnes, tak by z toho udělal přepálené dobrodružné kulervoucí finále, a v knize – holka prostě přijde, ukáže na toho pravého a je to, konec. Nejdřív jsem nevěřícně koukala na další stranu, jestli je to fakt už jen doslov, ale pak mi to přišlo vlastně docela osvěžující. Spisovatel měl evidentně priority co se týče příběhu někde úplně jinde než současní akcechtiví tvůrci i konzumenti literatury.

7 28.10.2023

Konečně uplynulo tolik let, kdy jsem viděla film, že už si ho v podstatě vůbec nepamatuju. Takže nastal čas na knihu, protože nemám ráda, když čtu něco, do čeho se mi plete zfilmovaná verze. Dokonce se mi dařilo po většinu času i vytěsňovat podobu R. Hrušínského. A... prostě je to Ladislav Fuks, to je asi to nejvýstižnější, co lze napsat. Nejlepší je nechat plynout čtení, jak je, nic moc nerozpitvávat a nerozumovat, podvolit se. Fuksovy knížky (aspoň ty nejpovedenější) jsou prostě výjimečné, a buď vás uchvátí, nebo z nich budete rozpačití. Já patřím k první družině.

6 28.10.2023

Vůbec to nebylo špatné, jen místy trochu zdlouhavé a hrdina poněkud nesympatický. Zato se mi líbila noirová atmosféra, ta knížce hodně pomohla. Celkově dost příjemné překvapení.

3 06.10.2023

(SPOILER) Možná bych měla dát spíš tři hvězdy, ale mě ten koncept 2v1 tak rozhodil, že momentálně to na víc nevidím. Nejspíš to někomu může přijít dobré, především zjevně autorovi, ale já nějak nevím, proč plést dvě víceméně samostatné knihy dohromady. To si tak čtete docela povedenou detektivku (která teda na Poirotovi parazituje dost očividně, ale budiž, je to přiznané), naladíte se na dobu, prostředí a postavy, jste v příběhu, a pak najednou střih - a vy se dozvíte, že to dosud byl jen rukopis, který četla redaktorka nakladatelství, ale chybí poslední kapitola. A odteď je to úplně jiný příběh, kdy ona hledá tu kapitolu a zaobírá se spisovatelem té detektivky a odhalí zločin a nakonec tu kapitolu teda najde. V průběhu budete mj. nuceni číst úryvky z jiných knih, které ten fiktivní spisovatel napsal. Jakmile mi došlo, o co jde, celou tuhle půlku knihy jsem úplně přeskočila, jen jsem prolistovala. A vůbec z toho nemám blbý pocit. Štvalo mě to, nebavilo a ani v budoucnu nemám v plánu to číst. Přečetla jsem si zase až konec, abych zjistila, jak dopadl původní detektivní příběh. Ale už to nebylo ono. Možná se autor místo onoho ozvláštnění "kniha v knize" měl raději věnovat jen jedné linii, zato naplno, aby byla co nejlepší. Třeba by si pak odpustil banality, jako když pachatel se slzami v očích říká: Udělal jsem to pro tebe, miláčku... No, jak to dobře začalo (fakt je to čtivé), tak po dočtení zůstala velká pachuť. Další kniha z řady má prý stejnou strukturu, takže prvním dílem bohužel končím.

2 12.07.2023

Pěkné pokračování prvního dílu, tentokrát možná víc pohádkovější. Teda, ona za to může asi baba Jaga, jinak to s pohádkou moc společného nemá, a ta Jaga rozhodně není taková, jak si člověk ovlivněný Mrazíkem představí. Nechybí ani boje, nechybí snad nic. A vůbec nejzajímavější je asi Koščej, ten je fakt temný a nevyzpytatelný a jsem zvědavá, jak to s ním bude dál. Skvělá fantasy, těším se na další díl.

10 28.06.2023

Styl psaní je hodně specifický, proud myšlenek, slov, nejdřív to působí jakoby zmateně, ale jakmile se vyzbrojíte trpělivostí a naladíte se na ten správný rytmus, tak vás to unáší úplně přirozeně dál a dál. Ale na rozdíl od paní Dallowayové, která byla ucelená, prožili jste s ní jeden den, tady to bohužel nefungovalo. Aspoň na mě. Resp. první část ano, to mi přišlo hodně podobné, nejen způsobem psaní, ale i zde poznáváte jednu rodinu a ústřední postavou je postarší žena, matka, ale stále okouzlující. Ve druhé části to bylo hodně neuchopitelné, plno vět bylo v podstatě o ničem, a jen občas problesklo něco konkrétního. A třetí část skočí v čase a mělo by to být zase jako na začátku... ale není. Už to není ono. Navíc jsem očekávala, že se na konci něco stane, ale nestalo, a kniha tak podivně vyšuměla. Anebo mi něco uniklo? I to je možné.

3 16.05.2023

Ač mám detektivky ráda, Maigret mě dosud míjel, měla jsem z něj pocit nudy a zastaralosti. A to se teď, když jsem ke knížce přišla tak nějak náhodou, potvrdilo. Zvládla jsem přečíst jen první příběh, u druhého jsem to po pár stranách vzdala, když to bylo stejně špatné, ne-li ještě horší.
Jednak to působí vážně staře, ani ne jako ze 30. let minulého století, ale jako ze století 19. Zboží přepravované těžkopádně na lodích tažených koňmi a do toho galejník... Jednak zápletka nic moc, vyšetřování probíhá tak, že Maigret chodí nebo jezdí na kole sem tam, nahodile se vyptává a nic nezjišťuje, pokyvuje si zamyšleně hlavou... a lusk, najednou bez pořádného důkazu přesně ví, co a jak se stalo, protože je děsně inteligentní. No a zbytek dokonala úroveň textu. U knížek vydaných před revolucí, nadto u Odeonu, je člověk zvyklý, že jsou jazykově takřka bez vady. Tady chyb jak na...... a překlad stojí za starou bačkoru, drhne plynulost, občas není návaznost, občas je nějaký nesmysl. Věty vesměs jednoduché, odstavec má v průměru tři řádky, skoro až heslovité psaní. Celkově velké zklamání.

2 19.04.2023

Pořád docela dobrý 87. revír, ale ve srovnání s jinými slabší. Opět se potvrzuje, že s přibývajícím věkem klesá spisovatelův um. Asi existují výjimky, ale já narážím spíš na ty případy, kdy si říkám, že spisovatel v seniorském věku by už raději psát neměl. Navíc zbytečně moc náboženských keců, obřadních proslovů a do toho nějaká ta obscénnost a do toho neuzavřené linky některých osob... Nic moc.

12.03.2023

Kdo hledá informace, tady je najde. Kdo hledá čtivý příběh, tak smůla, protože tohle je napsáno dost špatně. Je to taková snůška jmen (zvlášť v začátku je jich požehnaně, často i nepodstatných), událostí, citátů a historek, často bez pointy, prostě jen aby tam byly, když už o nich autorka ví. Věci se opakují, chronologie je cizí pojem. Projdete vývojem Philipa během školních let, a když jste někde u hranice dospělosti, najednou začnete číst, že když mu bylo 6 let, nastoupil na školu... a jede se znova. Kapitoly o sportu, životním prostředí a filozofii jsem v podstatě jen prolistovala, protože to bylo vážně jak výpisky snaživého studenta, bez větší provázanosti. Další slabou stránkou je špatný překlad. Shrnuto: až na výjimky nečtivé a nudné.
Z autorčina podání je zjevné, ke komu chová sympatie, koho se snaží omlouvat. V první řadě samozřejmě prince Philipa. Možná byl opravdu jen nad věcí a tím, jak svými výroky lidi urážel, se vlastně jen bavil a chtěl jen vidět, jak budou ostatní reagovat. Nešlo by to říct třeba i o Zemanovi? A dělá to z něj menšího blbce? Výsledkem čtení je pocit, že Philip, o kterém jsem toho moc nevěděla, ale který mi byl dosud sympatický, byl vlastně arogantní a necitlivý egoista, naopak sympatie se prohloubily k princi/králi Charlesovi. S Alžbětou ale asi měli hezký vztah.

2 07.03.2023

Klasický dobrý 87. revír. Několik případů dohromady, okořeněné i vedlejšími nekriminálními linkami, vše se odehraje během jednoho necelého dne. Carella se tam tentokrát jen mihne. Jakmile se začtete, už se stěží odtrháváte.

4 29.01.2023

(SPOILER) Jedním slovem strašné. Pro mě. Nesympatická 40letá hlavní hrdinka, která měla plno možností a talentů, ale všechny si sama prosr**a a zůstala sama, looser na antidepresivech, se rozhodne spáchat sebevraždu. Na cestě do smrti se ocitne v knihovně (proč zrovna knihovna? asi aby to v anotaci nalákalo milovníky knížek, jinak to mohlo být řešeno jakkoli jinak, o knížky tam vůbec nejde) a tam má možnost si vždy na chvíli hupnout do alternativního života, který by měla, kdyby se někdy dřív rozhodla v životě jinak. Dvě hodinky tamhle, dvě hodinky tam, bez čehokoli hlubšího, až nakonec zjistí, že by všechno dopadlo blbě, tak vlastně nemá čeho litovat, a její dosavadní život vlastně tak špatný není. Takže se do něj ze záhrobí vrátí a najednou se všechno začne dařit a čekají ji světlé zítřky.
Takže knížka dobrá možná jako psychoterapie pro ty, co mají životní depku, jinak fakt nevím, koho by to mělo uspokojit.
Jo, vlastně asi ještě ty, co rádi čtou všechny ty směšné motivační knihy a hltají motivační moudra pro dnešní den na instagramu modelek a podobných, protože takových rádoby "hlubokých" myšlenek je tam přehršel. Proložených citáty filozofů, aby to působilo ještě lépe.
Za mě v podstatě odpad, lituji.

9 27.01.2023