3x 87. revír
Ed McBain
Kniha obsahuje: Dej mládencům ruku jako lopatu (1960), Brokovnice (1968) a Skládačka (1970)
Literatura světová Detektivky, krimi
Vydáno: 1973 , OdeonOriginální název:
Give the Boys a Great Big Hand / Shotgun / Jigsaw
více info...
Přidat komentář
Všechny příběhy byly dokonalé a od začátku napínavé. U třetího jsem si poměrně záhy uvědomil, že podle něj byl napsán jeden díl mého oblíbeného seriálu Columbo. Ale i když jsem věděl, jak to dopadne, užil jsem si to.
Ke knížce není co dodat, famózní Ed McBain, jako vždycky.
Snad jenom upozornění na krásný doslov od Jana Zábrany.
Co mají oba výše zmínění společného? Byli to dělníci pera, nesmírně pracovití, jenom ten Zábrana fungoval na blbé straně železně opony, a tak to měl složitější než Evan Hunter.
3x 87.revír - to je 3x skvělý napínavý příběh + 3x krvavý zločin s překvapivou pointou + 3x setkání s týmem sympatických detektivů v přepychových salónech i špinavých slumech velkoměsta Isola = trojnásobné potěšení z četby!
Daj mládencom ruku ako lopatu - policajt objaví tašku s rukou, odrezanou v zápästí.
Brokovnica - muž a žena doma strelení brokovnicou zblízka do tváre.
Skladačka - páchatelia sú známi a mŕtvi dávno, ale zrazu sa zjavia indície k sedem rokov starému bankovému lupu.
K 87-ke a k menám ako Meyer Meyer, Cotton Haws, Steve Carella, Albert Kling, Peter Brown sa dá vrátiť aj po dlhých desaťročiach a znovu sa zahĺbiť do starej dobrej detektívky. Na niekoho môžu pôsobili lacno, ja však patrím k čitateľom McBaina, ktorí si vedia vychutnať onen čiernobiely punc sedemdesiatych rokov. Vôbec mi nevadí neustále opakovanie faktu, že Stevnova pôvabná a jemná manželka Teddy je hluchonemá, že pestúnka, najatá k deťom je darček od svokrovcov, že meno Meyer Meyer je pomsta židovského otca ...
"Když se octl venku na ulici, vyhledal Brown telefonní budku. První telefon, s kterým to skusil, měl ukradený volič. Sluchátko dalšího telefonu mělo přeříznutou šňůru, třebaže byla v chrániči z kovových prstýnků. Někdo zřejmě nebyl líný přinést si pilku na železo. Teprve třetí budka se zdála v pořádku. Hodil do zdířky deseticent, ale nic se neozvalo, ani volící tón, ani obsazeno, nic.
Zmáčkl vidlici. Nevyskočila zpátky. Zavěsil sluchátko. Přístroj minci nevrátil. Udeřil do telefonu pěstí. Nic.
Vyšel z budky, sakroval a uvažoval o tom, kdy městská rada učiní přítrž téhle ilegální loterii, jejiž představenstvo rozmístnilo po mestě lapače na peníze a označilo je nápisy – veřejný telefónní automat. "
Jak já to miluju!! :)
Případy Steva Carelly se velice povedly. Nechybí tam zápletka s krásnou ženou, životy policistů, jak vlastně tu práci mají velice těžkou, ale zároveň bez ní si nedokážou život představit.
Poprvé jsem četla ve třinácti letech. Je to už dlouho, přesto jsem si první detektivku velmi dobře pamatovala a vybavila si i atmosféru.
Reálná drsná americká škola - nic intelektuálního, ale výborná atmosféra.
Dej mládencům ruky jako lopaty
Hodně jednoduchý děj. Pořád se nic neděje, McBain vyplňuje prázdno tlachama o ničem. Na posledních pár stranách se najednou všechno vyřeší. Dost průměrná detektivka, která u mě má co dělat, aby dostala 3*. 55%, 26. 3. 2020.
Brokovnice
Podobně jako výše uvedené, příběh je ale trochu zajímavější. Detektivové opět pátrají jen tak napůl a nakonec se všechno vyřeší. Autor mezitím vsouvá mezi příběh více či méně nesouvisející povídání, které někomu může vyhovovat, ale mě akorát odvádí od toho, co mě zajímá. 60%, 29. 3. 2020.
Skládačka
Asi nejzajímavější příběh, kde se autor více věnuje pátrání a méně řečem okolo, kdy zapojuje do hry více postav. Vcelku jde ale opět o průměrnou detektivku, která se dobře čte, není nijak náročná na sledování děje, ale nijak moc nevybočuje. 65%, 30. 3. 2020.
Ed McBain ve všech příbězích opakuje stále stejné stereotypy a mnohé opakuje doslovně. Nesmí chybět krásná svůdkyně, různé přiblblé vtípky detektivů, popis hrozných zločinů a jak je to v tom americkém velkoměstě hrozné. Asi i z tohoto důvodu byl tento autor populární za doby totalitní, kdy českým čtenářům ukazoval, jak ten kapitalismus je špatný. Celkově průměr 60%, 31. 3. 2020.
Výběr obsahuje tři romány, které vyšly i samostatně. Osobně je řadím mezi ty nejlepší, co Ed McBain napsal.
Při čtení autorových detektivek jsem vždy měl pocit, že spisovatel líčí vlastní příběhy, které zažil jako jeden z party kriminalistů 87.revíru.
Především však, na rozdíl od některých současných autorů, se Ed McBainovi dá věřit takřka každé slovo. Hrdinové jsou reální, jejich mluva jakbysmet.
Veľmi dobré čítanie. Po množstve severských detektívok je táto kniha príjemným oddychom. Dialógy pri vyšetrovaní sú písané tak prirodzene a reálne, stručne a jasne, že som bola nadšená z tohto štýlu písania. Asi siahnem po ďalšej knihe McBaina.
Tehdejší hodně čtená knížka - náklad 100 000 výtisků - a stály se na ní i fronty. Tři příběhy oblíbeného 87. revíru s inspektorem Carellou a jeho kolegy. Pěkné detektivní příběhahy!
Tří kratší případy z 87. revíru, všechny naprosto super!
Je tam spousta pěkných situací z osobního života policistů, např. jak se Steve potřebuje pohádat, ale doma má sice krásnou manželku, za kterou se každý chlap otočí, ale je hluchoněmá. A jaké to mělo řešení? Přečtěte si to :)
Opět vše posloucháno jako audiokniha s třešničkou na konci, kde byl dost komplexní rozbor detektivek a vyústění, proč jsou romány od Ed McBaina tak dobré.
Jó mládenci jako Steve Carella a spol. si již užívají spokojeného důchodu (možná i ten trouba Genero). Dívají se na TV a jsou rádi, že to co se nyní děje v Isole, již řešit nemusí . Ale před "dávnými časy" jsme ty všechny příběhy louskali fest ! A bylo dobře, že tomu ke konci dal BB ART fazónu, kterou si 87.revír zasloužil.
Všechny tři příběhy v této ošahané a půjčované knize se čtou výborně. Osobně mám nejraději tu poslední "Skládačku" - zejména nápadem, řešit kauzu hledáním dílků umně rozstříhané fotografie. Ale také proto, když čte obr Artie Brown své dcerce také jednou "za uherský rok" pohádku.
A nesmím zapomenout na výborný překlad Jana Zábrany. Proč o tom občas píši ? V detektivkách záleží opravdu hodně na překladu a "Velká trojka" : Jungwirt, Zábrana a Kořán - to byli borci !
Drsné krimi z drsného prostředí zločinu. Kromě vlastního vyšetřování se autor věnuje i osobním životům detektivům, což ovšem taky není žádná selanka.
Všetky tri príbehy boli skvelé. Dva z nich dokonca sfilmované, s Bartoškom ako Carellom, ale filmy boli slabé.
87. revír v čele s chrabrým Stevem miluji, a jednou za čas (když jsem nemocná, nebo přijde splín, a mě se nechce číst nic nového) se k jejich případům vracím. I když z pohledu dnešní doby mobilních telefonů a internetu je tempo vyšetřování pánů detektivů - no prostě retro :-) Styl je i po dlouhé době stále skvělý, ale popravdě se před dvaceti třiceti lety četly příběhy lépe...
Štítky knihy
Kniha 3x 87. revír je v
| Právě čtených | 2x |
| Přečtených | 242x |
| Čtenářské výzvě | 6x |
| Doporučených | 12x |
| Knihotéce | 142x |
| Chystám se číst | 16x |
| Chci si koupit | 3x |
Tentokrát mě příběhy bavily trochu méně, možná jsem nebyla ve správném rozpoložení. Závěrečná Skládačka byla pro mě trochu zmatená, bylo tam hodně jmen, ve kterých jsem trochu plavala, přehledná rekapitulace lidí a jejich vztahů přišla až skoro na konci. Ale nejvíc mi asi vadil prostřední příběh, protože byl založen na tom, že policajti nevěděli, jak vypadá zavražděný. Měli tělo, věděli totožnost, ale obličej byl rozmašírovaný – no to ale nikde nesehnali fotku? Třeba z řidičáku? Kdo tomu má věřit? A kdyby i ano, tak to tam mělo být zmíněno. Takhle vyšetřovali vraždu někoho, o kom vlastně nevěděli, jak vypadá. A kdyby to věděli, tak by jim všechno docvaklo mnohem, mnohem dřív, ale pak by zase nebyl příběh, že jo. Nehledě k tomu, že ani policajti, ani doktor při pitvě nepoznali, že tetování není pravé, ale jen namalované... Uf. No a paralelní případ se pak na konci vyřeší sám jen tak mimochodem. Takže "Brokovnice" za mě byla fakt odfláknutá. Každopádně v celé knížce jsem si zase ze všeho nejvíc užívala rozhovory, ty jsou vážně brilantní.