Krev pro divoženku
Kristýna Sněgoňová
https://www.databazeknih.cz/img/books/52_/523001/bmid_krev-pro-divozenku-650bd2956cc0d.jpg
4
96
25
Rusalka (Sněgoňová) série
< 2. díl
Rusalky, žínky, meluzíny, divoženky, magicky nadané bytosti žijící na okraji moderní společnosti a stále si strážící svá tajemství před lidmi. Jenže s lidmi se to má tak, že tajemství nesnášejí a chtějí zjistit i to, co by pro ně možná bylo lepší nevědět. Eliška Blažková slouží prvním rokem na malém slezském oddělení Centrály speciálních činností a její snahou je právě jedno tajemství odhalit. Jak to, že dokázala sama zabít divoženku? Kde se v ní taková síla vzala? A jak to změní křehké soužití lidí a víl? Vítejte ve špinavém světě víl, krve, staré magie, světě, který z Kristýny Sněgoňové udělal takřka přes noc hvězdu české fantastiky. Krev pro divoženku je příběh z univerza, které poprvé otevřel přelomový román Krev pro rusalku.... celý text
Přidat komentář
S touto som sa trápila oveľa dlhšie, než by mi bolo milé. Nie snáď preto, že by ma čítanie nebavilo. To ani v najmenšom. Má to práve ten morálny presah, ktorý v knihách väčšinou najviac oceňujem. Problém bola epizodickosť. Namiesto jednej linky bol dej vystavaný z menších čiastkových, aby lepšie vynikla téma. Čo je fajn. Ale osobne si myslím, že by to vyniklo ešte o čosi lepšie, ak by to nebol román, ale radšej zbierka poviedok.
Alebo mi len možno vadilo, ako okato sa v tom všetkom hľadala hlavná hrdinka Eliška.
Moc pěkná kniha a doufám, že časem se dočkáme dalšího dílu. Jediné co je trochu škoda je délka kapitol jinak je to opravdu bez chybičky a zvraty jsou naprosto parádní.
Po Rusalce bylo proniknutí do světa divoženek už jednodušší. Bohužel ani zde nebyl dotažen popis tohoto prostředí. Např. vznik Pospolitosti či více o Vranově zákoně. Třeba k tomu dojde v dalším dílu. Bez něj by totiž ten utržený závěr tohoto dílu zcela postrádal logiku. Takže asi 4,5*. Snad se na rozdíl od série Města podaří autorce udržet stoupající kvalitu.
Že mě Krev pro divoženku bude bavit jsem čekal, ale že až tolik rozhodně ne. Krev pro rusalku, na kterou tahle kniha navazuje, jsem četl již před nějakou dobou, ale ukázalo se, že mi bohatě stačilo pamatovat si základní kostru.
V této knize se autorce povedlo alternativní historickou realitu s přítomností rusalek, meluzín a dalších druhů víl dovést téměř k dokonalosti. Oceňuji i vysoký stupeň atmosféričnosti, kdy se autorce povedlo přenést mě zpátky v čase do osmdesátých let. Líbilo se mi i propojení s prvním dílem skrze některé postavy i osvědčený formát služebních parťáků. Navíc hlavní hrdinka Eliška Blažková mě svou dobrosrdečností a naivitou bavila ještě o chlup více, než deprimovaný Stolbenko v prvním díle. Sněgoňová touhle sérii opět dokazuje, že je možné napsat kvalitní fantasy i ve zcela českých reáliích, kde vystupují postavy jménem Vilemína Sudová apod. Ne fakt, tyhle jména víl mě vždycky donutila se uchcechtnout. Příběh sám o sobě je uvěřitelný a moc hezky graduje. Finále je výborné a oceňuji, že se povedlo udržet otěže a nikterak to nepřehnat.
V tomto odstavci jsem plánoval knize něco vytknout, ale ono upřímně není moc co. Takže přeskočím zrovna k závěru. Jde o prakticky perfektní pokračování série, přesto se však dá bez problémů přečíst i samostatně, protože návaznost je spíše volná. Dávám tentokrát bez jakýchkoliv pochybností plné hodnocení a doufám, že se dočkáme dalšího dílu z tohoto světa, kde by vám éterická rusalka nejraději sežrala xicht.
Nějak mi to přišlo zajímavější než první díl - pohled řadové mladé speciálky, který se postupně mění. Pořád mi vrtá hlavou, co je touto alegorií sledováno - postoj k uprchlíkům, menšinám, ... nebo je to jenom fantazie? V každém případě o nás mnohé vypovídá: že ne všechny prostředky ke splnění účelu jsou vhodné, přínosné. I to v dnešním divokém světě má nějakou hodnotu.
Druhá kniha ze světa víl, divoženek a rusalek je opět řemeslně skvěle odvedené dílo. Kniha se četla sama a výborně funguje jako oddechovka od ostatní práce. Klidně bych zvládnul i další pokračování. Nechystá se náhodou?
Druhá kniha, kdy první byla pecka se hodnotí vždy hůře. Sympatické mi bylo, že zůstal svět a hrdinové byli jiní. Bylo to trochu méně zábavné něž jednička, ale jen o fous. Samozřejmě super je i obálka, protože ta původní na jedničce byla opravdu strašná.
No nejak jsem se do toho nemohl zabrat, jiste napad super, ale stejne jsem rad, ze jsem docetl
Druhý příběh navazující na prostředí rusalek, divoženek a víl z pera Kristýny Sněgoňové mě hned od oznámení hodně zajímal. Přeci jen Krev pro rusalky byla těžkotonážní pecka, takže jsem čekal minimálně něco podobného.
No a minimálně něco podobného jsem nakonec i dostal. I když to tedy s divoženkami není pětihvězdičková darda jako u rusalek.
Těžko soudit, kde je ten rozkol. Možná v hlavní hrdince, ze které je hodně cítit girl-power, ačkoliv ji to tamní souputníci a kolegové úplně nepřisuzují. Ve druhé polovině se ale z lokálního příběhu z maloměsta stane poměrně globální záležitost epických rozměrů samotného světa, který si autorka vymyslela.
Čte se to ale samozřejmě pořád hodně dobře. A co je na knize opravdu nejlepší, tak že tu autorka naprosto perfektně pracuje s emocemi u jednotlivých postav. Tady si můžete být jistí, že žádná z postav nebude černá nebo bílá. Naopak se tu Vaše emoce budou nad jednotlivými postavami komíhat nad stavem miluji ji, přes nechápu, k nenávidím je. A naopak. A co je nejdůležitější, bude to působit naprosto přirozeně.
Krev pro divoženku není na pět hvězd a možná za to může i šok z prvního dílu a samotného světa. Tady je přeci jen plno věcí již samozřejmostí. Pořád je to ale kniha, která je hodně slušná, baví a s mnohými odkazy na předchozí příběh minimálně hodně potěší.
K druhému dílu série Krev pro rusalku jsem přistupoval velmi obezřetně. Všichni víme jak v nás rezonuje stigma druhých dílů. Zvláště, když první byla slušná psychojízda.
Zvědavost byla však silnější, takže Krev pro divoženku v knihovně dlouho na přečtení nečekala.
Jasný, na první pohled by se mohlo zdát, že je kniha oproti první takový čajíček. Ale čajíček v tom dobrém smyslu.
Příběh je daleko kontinuálnější, stejně dobře čtivý. Spoustu míst v ději je rovnou vysvětleno, nemusíme tápat.
Tenokráte se přesouváme z Brna na malou služebnu VRAN na Těrlicko. Poznáváme mladou elévku Elišku. Poznáváme její kolegy, pro které je většinou mladá holka, která měla zůstat u plotny. Poznáváme jeího parťáka Barana, který jedinný ji alespoň uznává. poznáváme její rodinu. Ostravsko, Havířov...
Do děje vstupujeme honičkou Elišky s divoženkou, jejich vzájemným bojem a nečekaným vítěztvím Elišky. A právě toto vítěztví, vyvolá v Elišce první otázky. Další vyvolává přístup kolegů k výsledku boje.
A Eliška se ptá a vyšetřuje. Rozplétá tajemství, intriky a nečekané vyústění.
A hlavně hledá odpověď na otázku kdo je horší. Zda víly, které požírají lidi, aby přežili, protože to mají v genomu a nebo lidé, ketří víly týrají, zneužívají, pitvají zaživa, aby pod štítem záchrany lidstva získali výhodu?
Tak neviem, možno ako samec nedokážem oceniť túto autorkinu fixácia na ženský nadprirodzený svet, a nerozumiem čo ju núti pokračovať v tomto nefungujúcom vesmíre, čo najviac pripomína zdivočené zvieratká v Zootropolis. Príbeh nie je zlý, ale tá spoločnosť nemá budúcnosť ani hlbší zmysel. I keď možno producent Barbie by z toho niečo vykresal.
Hodně jiný příběh než v prvním díle a přesto v mnohém podobný. Za mne dobré pokračování, které se nesnaží jen vyždímat z první knížky totéž, ale popsat jiný příběh.
Ze začátku jsem se bála, že je to jen další kniha z téhož světa jako Krev pro rusalku a že to nebude nijak navazovat, to jsem se ale spletla! Líbí se mi, jak to hezky pokračuje rok po událostech z Rusalky a těším se, až bude zase další díl. Ten svět je prostě skvělej, magickej a vtáhne vás. Divoženku jsem doslova hltala a i když má trochu pozvolnější náběh a co si budem, hlavní postava Eliška je fakt naivní, četlo se to moc dobře. Jako známku toho, že jsem si to užila, mi byla odměnou náležitá knižní kocovina :D Potřebujem víc, včera bylo pozdě :D
Kristýna Sněgoňová - Krev pro divožeku
Počet strán: 489
Vydavateľstvo: @nakladatelstviepocha
Žáner: #fantasy #detektivka
Výborná druhá časť o českých špeciáloch a vilách.
Musím povedať, že táto druhá časť ma bavila možno kúsok viac ako prvá. Nielen preto, že tam nebol plačko Stolbenko hoci, keď sa tam zjavil bola som nakoniec rada ale preto, že tento krát sme do toho vhuply hneď od prvej strany.
Spoznávame novú policajtku Elišku, ktorá sa mi veľmi páčila, rázna ženská, ktorá si ide za svojím ale i napriek tomu nestratila rozum (našťastie)
Dúfam, že druhy krát už sa im podarilo nadobro prekaziť to čo prekaziť mali, keďže očividne si z prvej casti veľmi ponaučenie nezobrali
Ďakujem za poskytnutie #recenznivytisk v ramci #spoluprace @nakladatelstviepocha
Kniha č. 8/2024
#recenzieTerka #kniznarecenzia #podporujemeceskeautory #kristynasnegonova #krevprodivozenku
Obsah:
#magickýsvet #tajomstvo #víly
Rusalky, žínky, meluzíny, divoženky, magicky nadané bytosti žijící na okraji moderní společnosti a stále si strážící svá tajemství před lidmi. Jenže s lidmi se to má tak, že tajemství nesnášejí a chtějí zjistit i to, co by pro ně možná bylo lepší nevědět. Eliška Blažková slouží prvním rokem na malém slezském oddělení Centrály speciálních činností a její snahou je právě jedno tajemství odhalit. Jak to, že dokázala sama zabít divoženku? Kde se v ní taková síla vzala? A jak to změní křehké soužití lidí a víl?
Vítejte ve špinavém světě víl, krve, staré magie, světě, který z Kristýny Sněgoňové udělal takřka přes noc hvězdu české fantastiky.
Poslouchala jsem jako audioknížku. Stejně jako první díl mě to dost bavilo. Sněgoňová je jemnější než Kotleta, ale taky se toho nebojí a krev tu docela teče. Nádherný opisy pocitů a okolních situací mě hned přenesly do příběhu. Všechno jsem to viděla, cítila a prožívala. Paráda, těším se na další “éterický vílušky.
S radostí přečetla, abych se vymanila z vánočních pohádek. A vůbec nelituji, bylo to skvělé.
První díl se mi líbil krapet víc, ta noir nálada mi tady chyběla. Ale těším se, co bude dál.
Hodně povedená série.
Dvojka se mi líbila méně. Hrdinka mi byla nesympatická, ale což o to, Stolbenko v prvním díle mi taky lezl na nervy, tím to nebylo. Jenže knížka pro mě měla dost jinou atmosféru, a právě ta se mi v případě Rusalky líbila – syrová, chlapská, noir. U Divoženky jsem měla neodbytný pocit, že čtu román pro ženy. Sice tam byla krev, nechutnosti a zima a mráz a často šero... ale i tak to na mě celou dobu působilo jako román pro ženy. Což je žánr, který mě vůbec nebaví. Ale to je můj problém. Čtivé to jinak je, nikoho neodrazuji. :-)
Prostě superčtivé, napínavé, originální, české v trochu jiné realitě... Jedním slovem ... Dokonalé!!!
Kristýnu mám rad od Rusalky, která též překvapila originalitou... Ale tohle je... Holka, na co sáhneš, se ti daří. Jsi dobrá.
Tohle byla jednoduše nádhera! Lze zde vidět výrazný řemeslnný posun od první krve pro rusalku a myslím to v tom nejlepším slova smyslu. Skvěle vykreslený vnitřní svět hlavní hrdinky, mladinké naivní Elišky Blažkové, boj s jejími vlastními očekáváními, sny a ideály v kontrastu s tím, jak ji vidí okolí.
Ačkoliv je Eliška sympatičtější postavou než životem semletý Stolbenko, mě osobně se zdála kombinace její naivity a zarputilosti ve vztahu k vílám ještě nebezpečnější než ta Stolbenkova z předchozího dílu.
Budu jen tleskat, protože autorce se podařilo vystavět naprosto uvěřitelný fikční svět, který doplnila o věrohodné postavy a vykreslila v něm všechny důležité detaily a charakteristiky jak postav, tak i prostředí jak Centrály, tak celé Pospolitosti. Co se děje týče, byl o malinko krvavější a drsnější než díl předchozí, což však příjemně vyvažovaly mnohdy až poetické popisy krajiny, které ze čtení dělaly takřka mnohosmyslový zážitek.
Bože, neskutečně se těším na další knihu!
Štítky knihy
Autorovy další knížky
| 2020 |  Město v oblacích |
| 2018 | Krev pro rusalku |
| 2020 | Amanda |
| 2021 | Šprti & frajeři |
| 2021 | Země v troskách |
Kniha Krev pro divoženku je v
| Právě čtených | 10x |
| Přečtených | 122x |
| Čtenářské výzvě | 27x |
| Doporučených | 5x |
| Knihotéce | 112x |
| Chystám se číst | 64x |
| Chci si koupit | 29x |
| dalších seznamech | 3x |
Je to dobře napsané. Je vidět, že autorka opravdu umí, ale příběh mě moc neoslovil.