Kyri komentáře u knih

No, tedy ufff. Možná to bylo tím, že jsem knihu poslouchala (i když čtené to bylo dobře, je možné, že v reálu bych si trochu pomohla přeskakováním, a neviděla bych to tak zle), ale bylo to hrozně utahané, nudné a iracionální. Je to nejhorší autorova kniha.
V úvodu hrdinové objeví letadlo na dně jezera. Pak autor hrozně dlouho vzpomíná na mládí hlavních hrdinů. Neděje se tam nic. Je to příšerná nuda: hráli spolu ve skupině, ten chodil s tou, ale pak se rozešli. Toho to mrzelo, ale ona na to nedbala. Oni se poprali.... Pak si odpustili, nebo ne? A takle se to vleče 2/3 knihy. Pak to najednou na konci chytne obrat a všechno se to vyřeší. Asi jsem musela přeskakovat, nebo být chvílemi duchem nepřítomná, protože se tam najednou řeší vražda, které jsem si ani nevšimla. Pravda je, že už mi to pak bylo jedno. Pochopila jsem, že už to budu mít brzy za sebou, a tak jsem si poslechla, co se to tam vlastně stalo. Stejně to autor celé zopakoval, takže mi vlastně ani nic neuteklo. I když emocionální projev u soudu, který by reálně nikdy neprošel a nejspíš by skončit trestem za pohrdání soudem, byl taky ubohý. Tuhle hrůzu nezachrání žádné popisy přírody. Je to prostě nuda.

2 01.11.2020

Nejvíc se mi líbil závěrečný příběh, kterým byla kniha inspirovaná.
Jinak bych asi byla ráda, kdyby to byla spíš historická detektivka, než fantasy. Myslím, že fantasy prvky celou knihu spíš srážely a nezapadaly.
Jinak poměrně zdařilá prvotina.

2 31.12.2019

Gulika jsem přečetla celého a líbí se mi, ale naprosto mi nevadí, že vzal jiný autor postavy a rozhodl se s nimi pokračovat. Ne všechny Lenormandovy detektivky jsou pěkné, ale tahle mě bavila. Byla akční, neotřelá tím podvodnickým chováním Tao Kana i postoji První dámy a od čtení jsem se jen nerada nechala odtrhnout.
Pokud nemáte sentimentální vztah ke Gulikovi, doporučuji.

2 15.07.2019

Pro mě klasický Heteša. Velmi zajímavá zápletka, pěkně propracovaný a napínavý děj. Četla jsem jedním dechem. Slabá stránka je závěr, mimozemšťani mě už moc nebaví, je to pořád totéž. Za ně dávám jednu hvězdu dolů.

2 09.07.2019

Než jsem začala číst, prošla jsem recenze. Někdo tu psal, že ho to otrávilo, zejména to sek-pích v podzemí. Po přečtení první třetiny jsem si říkala, že třeba přečetl jen ten začátek a bude to v pohodě. Bohužel pak začalo převažovat líčení úvah Věci a přestala jsem se bavit. A když se hrdinové přesunuli do podzemí a pořád dokola vraždili automaticky vyráběné protivníky, přeskakovala jsem po stránkách. Mrzí mě to, ale byla to vážně nuda. Když vezmu nadzemní část knihy, tak má dobrý potenciál, ale ta podzemní to definitivně zabila :(

2 17.05.2019

Tentokrát jsem úplně mimo názory ostatních. Shodnu se v tom, že to byla detektivka, tím to končí. První dvě detektivky od tohoto autora se mi líbily, teď nevím, jestli se nechám definitivně odradit, nebo mu dám ještě šanci.
Emoce cvičí s každým, kdo se tam objeví, o to je to chudší na rozum. Zmatená paní policistka, která se vyspí se svým podřízeným a pak řeší, že se to nesmí nikdo dozvědět. Pachatel, který pomáhá policii tím, že naprosto zapomenutý a neřešitelný případ označí novými stopami zcela zbytečných vražd, které zfušovaně předstírají sebevraždu... Druhý zloun, který se nechá vydírat tím, že s někým počal dítě? Přestože chtěl naopak vydírat svého zločinného šéfa? HM :(

2 07.05.2019

V úvodu jsem si začala říkat, že snad nebude autor popisovat, jak hraje nějakou hru, a byla jsem z toho otrávená. Nakonec se mi to ale začalo líbit, a to dost. Je to psané lehkým perem, má to nápad a děj mě opravdu chytil (tedy po cca 15% úvodu). Jenom jsem tedy zlouna tak úplně nechápala jako jednoznačného zlouna. Přišlo mi, že hlavní zadavatel práce hlavního hrdiny může být úplně stejně morálně pochybný, jako jeho nepřítel. Jen zadavatel si ho najal dřív.

2 29.03.2019

Zlodějka mi přišla jako nejlepší od této autorky (spolu s Ostrovem šedých mnichů, který se mi možná líbil ještě víc). Opět se mi líbí prostředí a jeho popis. I příběh kocoura. Opět jsem trochu nespokojená, že nemá cenu tipovat vraha, když se motiv k vraždě objeví až na konci. Ale snažím se s tím smířit, protože je to prostě struktura, ve které autorka píše. Knížky Klevisové jsou pro mě už na jistotu. Vím, že se mi budou líbit (některé víc, jiné trochu míň) dost na to, abych si čtení užila. Vytvářejí náladu, která je mi příjemná, takže autorku budu číst dál. Nadále si myslím, že je to víc pro ženy, než pro muže. Nevadí mi to, jen upozorňuji případné mužské čtenáře.

2 19.01.2019

Od autora jsem nejspíš přečetla všechno, co napsal, nebo aspoň většinu. Orcigard, postava Pěnkavky... proto jsem ho řadila mezi nejlepší české fantasy autory.
Zima v Thonnierice je jeho nejhorší. 70% knížky byla nuda. Pro mě měla přezdívku "zavádění kinder managementu do firmy v krizi". Byla tam celkem jedna napínavá situace, kterou autor pro jistotu o pár stránek dál ústy hlavního hrdiny znovu převypráví další postavě.... Zasedání městské rady: nuda rovnající se novému zpracování Hvězdných válek, kde Jediové zasedají ve stylu a akčnosti EU.
Závěr knížky mé hodnocení zvedl. Četl se lehce a byl to "ten starý Šlechta", úplný konec sice byl uzavřený, ale opět slabý.
Dávám 3 hvězdy za poslední část knihy. Kdyby to byl neověřený a nový autor, měl by 2, protože bych to do konce nejspíš nedočetla.
Pro mě velké zklamání.

2 01.01.2019

Pro mě to taky pecka nebyla. Opravdu se to dobře četlo, dobře jsem se orientovala v postavách a ději, závěr byl napínavý (i když tedy hlavní hrdina se opravdu snaží, aby přes tu kebuli přeci jen dostal). Co mi opravdu vadilo, bylo, že mi to přišlo jak z brakových románů (dívka v ohrožení, zrůdný vrah, překvapivá příbuzenství... to jako fakt?). Nechci prozradit případným dalším čtenářům zápletku, tak jen řeknu, že hysterie kolem určitých témat mi taky přijde nepochopitelná, ale rozumím, že Amerika věci vidí jinak. No, nevím, jestli tohoto autora ještě zkusím...

2 30.11.2018

Pěkně napsané, snadno se čte,napínavé. Jediné, co mi přišlo zbytečné, jsou přehnané popisy sadistických činů vraha. Přijde mi to zbytečné a laciné, protože kniha je jinak velmi dobrá a dala bych lepší hodnocení. Kdybych se znovu rozhodovala, přečetla bych ji znovu.

2 24.11.2018

Velmi pečlivě zpracovaná knížka: citace očitých svědků, zkušenost autora. Jasně oddělené, co je zaznamenaný příběh a co umělecké zpracování. Sice je zřejmé, že autor fandí magickému vysvětlení, ale opravdu se snaží být objektivní a poskytnout ověřená fakta. Pěkná práce.

1 18.05.2024

Je to klasické NLP, i s těmi povrchními businessovými fígly. Teorii o tom, co říkají polohy očí, nikdo nikdy neprokázal. Autorka nabízí poměrně nepadnoucí metafory. Jediné, co se mi tam líbilo, jsou staré příběhy psané kurzívou. Mnohé z nich jsem neznala. Jinak to považuji za ztrátu času.

1 18.05.2024

Nehodnotím hvězdičkami, protože to jednoduše není můj šálek čaje. Kniha je výborně napsaná na to, že jde o banální historku. To je důvod, proč jsem ji odložila.

Za mě zatím nejslabší z jeho knih. Nemám moc ráda příběhy, které běží na pozadí případu, tady to bylo také tak. Hlavní hrdina najednou dělá chyby, příběh se rozpadá. Lepší byla první povídka, to byla původní kvalita.
Ještě bych pro autora podotkla, že pasta znamená italsky těstoviny, takže je divné přidat si do italských těstovin pastu :).

1 19.04.2024

Pokud Vám sedí vojenská disciplína a nemáte nijak zásadní psychické potíže, určitě to zkuste. Autor vychází z operantního podmiňování krys. Ráda bych řekla, že je to sarkasmus, ale bohužel, není. Jen je dobré vědět, že na některé "zlozvyky" silná vůle prostě nefunguje, a zaměřit se místo na cíl na proces mi přijde sice objevné, ale tak nějak je to cesta spíš zpátky, než dopředu.
Ale věřím, že to někomu v něčem přeci jen může pomoct, proto ty dvě hvězdy.

1 22.01.2024

Knihu jsem dočetla, nicméně v sérii pokračovat rozhodně nebudu. Přijde mi to zbytečně brutální (nejde o to, že tam někdo někoho zabije, ale o to, že se autorka vyžívá v podrobných popisech toho, co přesně se stalo). Když o tom tak přemýšlím, tak je to prostě běžné schéma: hrdinové někam jdou, něco se tam děje, většina, nebo aspoň někdo přežije. Tady to končí tak nějak bezútěšně. Mrtví jsou skoro všichni, kdo není mrtvý, ten rozhodně skončil v nějak horším stavu, než byl na začátku. Nikdo nic nezískal, spíš všichni ztratili.
Romantické scény jsem pro změnu přeskákala, protože se do zblbnutí opakuje ta jedna.

1 22.01.2024

Jde o knížku složenou z povídek, které jsou spojené jedním detektivem, ale které na sebe až tak moc nenavazují. První mě opravdu vtáhla. Možná i pro smysl pro humor, který mi vyloženě sedí.
Hlavní hrdina vůbec není černý mág, je ten hodný, jen poměrně často obětuje zvířata a lidi (hlavně, že ještě pozná, kdo je ten zlý, vhodný k obětování)...
V každé povídce se objeví odpovídající žena/ženy, které hlavní hrdina nakonec osouloží - trochu předvídatelný průběh, díky kterému by bylo dobré si přiznat, že už je to tak trochu (soft) porno.
Je to první knížka z této série, kterou jsem přečetla. Nevím, jestli chci zkoušet další.

1 11.01.2024

Když autor na začátku napíše, že literaturu moc necituje, protože vychází z vlastních zkušeností, chytí mě silné podezření. Při čtení jsem jen žasla. Autor má nějaké vlastní, ničím nepodpořené názory, které předkládá jako Univerzální Pravdy. Ty podle všeho tlačí každému bez jakékoliv znalosti konkrétní situace a lidí. Naprostý nesmysl, nebo zavádějící rada se v knize objeví cca jednou na dvě stránky. To už je palba. Příklad: Autor uvádí, že prý neagresivní způsob, jak vysvětlil staršímu sourozenci fér praní, je zasednout ho, chytit mu ruce, když se začne smítat a emocionálně reagovat, tak držet dál. A pak mu v klidu říct, jestli už ví, jak se férově prát. Prý to je způsob, jak nezneužít sílu. Nechtěla bych vidět, jak by to vypadalo, kdyby tu sílu zneužil... Autor má asi docela rád přesilovky, takže doporučuje ještě další podobné techniky z chycením za palce a držením, nebo chycením do náručí a držením....

Autor prezentuje velmi kritický přístup k rodičům. Vlastně pořád něco dělají špatně a dítě poškozují.

Osobně bych doporučila, aby někdo s takovým přístupem ke klientům terapii nedělal, dokud si to v supervizi v sobě nějak nesrovná. To, že se občas objeví běžné pravdy, jako nelhat dětem, akceptovat jejich pocity apod., knize nepomůže.

Důrazně bych před četbou varovala rodiče, kteří mají časté obavy, že něco dělají špatně. Protože podle téhle knihy existuje jediný člověk, který ví a dělá věci správně, a to je autor sám. Všichni ostatní logicky odcházejí s pocitem viny.

Knihu jsem právě dočetla a jdu si dát sprchu.

Military fantasy prostě není pro mě. Nic ve zlém. Autor je super, chyba na mé straně.