kure91 komentáře u knih

Autor má jednoznačnou schopnost psát nesmírně nápaditě a čtivě a to potvrzuje i v této knize. U jeho minulých věcí jsem jej chválil za zajímavé náměty Pekla, tady se dočkáme pekla s malým "p" nebo chceme-li, sledujeme kroniku jedné apokalypsy, která tak nějak jednoho dne přijde a pak už vše jde do kytek (a to doslova...). Sledujeme vývoj od prvních zasažených osob až po definitivní konec v Epilogu, který však byl jedinou věcí, která mě na knížce svým způsobem neuspokojila. Poselství samého závěru bylo zajímavé, ale nějak mi nesedlo k vyznění tónu knihy. Jinak nemám co vytknout, jak už zmínili hodnotící přede mnou, zajímavými nápady autor nešetřil a různé odkazy na politiku a problémy současného světa dokázaly vyloudit úsměv na tváři.

8 19.04.2021

Knihu jsem četl v průběhu probíhající 2., 3. nebo kolikátou vlnu jsme to vlastně po Vánocích měli. Takže z tohohle ohledu se jednalo o zajímavé ohlédnutí zpět do doby, kdy nikdo nic moc o c-19 nevěděl a ti, co měli přijít dokonce přišli. A v tomhle je vidět největší děsivost celé knížky, která odhaluje, jak nekompetentně se většina aktérů k událostem ze začátku stavěla a právě onen "muž s excelovskou tabulkou", který změnil směřování celé země za doby pandemie, je toho ukázkovým příkladem.
Rozhodně za plus knížky považuji zevrubné zaznamenání celého jarního dění, navíc úhlem pohledu různých aktérů, ať už jde o "muže s excelovskou tabulkou", plukovníka, ministry a premiéra či přímé aktéry jako zdravotníky a nemocné. Takže čtenář se dozvídá, jak to kdo viděl, jaké měl obavy, co ho vedlo k rozhodnutí a ke konání zrovna tak, jak konal.
Na závěr se dá jen dodat, že pokud autoři budou psát pokračování podzim+zima, tak asi Ottův slovník naučný bude v rozsahu pokořen.

3 13.04.2021

Chvíli jsme si musel knížku nechat odležet, abych sesumíroval nějaké hodnocení. Jelikož se jedná o mou první knihu od autora, tak jsem byl docela zvědav a na úvod mohu předeslat, že to nebyl žádný let down. Na rozdíl od některých ostatních recenzentů mi nijak nevadil způsob použitého jazyka a anglicismy apod., považuji se za stejnou generaci, jak hlavní protagonisté knihy, takže mi používaný jazyk přišel normální a nijak oči netrhal. Ale teď už přímo ke knížce. Na základě anotace jsem čekal hodně, ale že dostanu tohle, to jsem nečekal. Bylo to hodně dobré, čtivé, děj pořádně odsýpal akorát ten úplný závěr mě možná trošku zklamal. Ale to je spíše můj osobní pocit, ve smyslu celé knihy to vlastně byla dobrá gradace vzhledem k vývoji hlavní postavy. Nelze než doporučit... Navíc, některá zamyšlení, které jsou z pozice hlavní postavy prezentované v knize mi přišly hodně relatable a docela pěkně shrnující situaci mileniálů...

3 25.03.2021

Až se to stydím napsat, ale je potřeba doplňovat resty v klasických dílech a Tolkien je jedním z nich. Jako asi každý člověk jsem věděl, že dílo existuje, ale nějak jsem se k němu nemohl dostat, až jednoho dne jsem si řekl, že je čas dát Toliena a hned pěkně v originále. Takže jsem začal Hobitem a vzhledem k autorovu předslovu o tom, že je to zamýšleno jako svého druhu pohádka jsem byl zvědavý, co od knížky čekat. Inu, dostal jsem pěkný příběh toho, jak jeden Hobit vyrazil na výlet, z něhož se dokonce i vrátil a cestou si užil hromadu dobrodružství, navázal nová přátelství a díky kouzelnému prstenu pomohl svým kumpánům. Vzhledem k povaze knížky jsem hodný v hodnocení, ale občas mi přišlo, že v napínavých momentech se autor už až moc spoléhal na "deus ex machina", který zachránil situaci, ať už orlové nebo Beorn v závěrečné bitvě pěti armád. Ale co, nebudu to vytýkat, knížku jsem si užil, mám svého prvního Toliena, takže vše dobré :)

11 16.03.2021

Asi jsem neměl před nedávnem číst M+B+M od D. Váchy, protože tady jsem měl obrovský problém s vcítěním se do prostředí a atmosféry knihy, i když bylo jasně řečeno, že jde o alternativní dějiny. Ale když se tu objevovalo gestapo, odboj a když jsem viděl, jak se tu odbojáři chovali bezstarostně, bez konspirací, atp., tak mě to trochu vadilo. A poslední výtka, nemyslím si, že by ani ve světě dieslpunku uměly nádrže plné nafty po výstřelu vybuchovat... Na druhou stranu je však nutno říct, že knížka sama o sobě je nesmírně čtivá, děj odsýpá a prostě chcete číst dál a vědět, jak to dopadne. Takže když si odmyslím úvodní část hodnocení, což je můj problém a není to chyba knihy, tak čtenář dostává poctivou žánrovku, kde si přečte o tom, jak by to bylo, kdyby bylo všechno jinak...

3 15.03.2021

Hodnotit tuto knihu je poměrně složité, kdybych nikdy nevěděl o Žlutém cirkusu, tak řeknu pecka, ale jakmile člověk viděl jejich seriály, byl na Náčelníkových přednáškách nebo sledoval jejich sociální sítě, moc nového se nedozví. Avšak to bylo předesíláno před vydáním knížky i na jejím úvodu, takže to vytýkat nemůžu... Celá knížka shrnuje všechny výpravy Žlutého cirkusu pěkně, jak šly za sebou a poskytuje ucelený přehled toho, kam se šlo s Trabanty, Maluchem a motorkami dostat, co se při tom rozbilo a co posádky zažily. Takže závěrem lze jen říct, že knihu jde jen a jen doporučit.

1 02.03.2021

Od autora jsem dosud četl pouze nějaké povídky a Šedou, takže historická kniha byla novinkou a byl jsem zvědavý, jak se s tématem a žánrem popasuje, zda to nezklouzne do nějakého patetického vlastenectví nebo podobně. A po dočtení musím říct, že jsem více než spokojen, knížku jsem si, jak jen to v intencích tématu lze říct, užil. Obrovskou předností knihy je téma a postavy (u některých skutků by si člověk ve fikci říkal, že to už autor snad až přehání), autor píše hodně záživně a čtivě, po dlouhé době se mi zase u knížky stalo, že jsem kvůli ní málem přejel zastávku. V příběhu sledujeme linku Tří mušketýrů (v knize vysvětleno, proč mušketýři a ne králové) a všech dalších odbojářů, které většinou nestihne pěkný osud a děj se zabývá dobou od začátku války až po konec posledního z ústřední trojice. Vzhledem k množství postav a dobových reálií je vhodné, když čtenář alespoň trochu tuší, kdo byl kdo a proč, jelikož jinak může být děj lehce nepřehledný. Tomu nenapomáhá členění kapitol, kdy se pohybujeme v čase a jednou sledujeme rok 1939 a následně 1941. Ale za mě se jedná o drobné vady na kráse velmi dobře napsané knihy a lze jen doporučit všem. A i když člověk věděl, jak to dopadne, nešlo se neubránit tomu, aby podvědomě postavám držel palce.
I když je to v únoru dosti odvážné tvrzení, pro mě zatím jeden z kandidátů na nejsilnější knížku roku.

5 21.02.2021

Jelikož znám autorův Dlouhý běh jak knižně, tak v podobě webu, šel jsem na jistotu a tušil, co od knížky očekávat. Rovnou musím říct, že s jeho názorem a pohledem na běh a věci okolo něj dosti často souzním, proto jsem se těšil už na samotné vydání knížky. Ta je v podobném duchu jako Můj dlouhý běh, byť tentokrát sleduje jisté jednotící téma, kterým je snaha dát si ještě jeden maraton. Takže některé kapitolky chytnou za srdce zejména běžce dlouhých distancí, některé souzní s běžci obecně. No a u některých kapitol, napadá mě zejména ideální běžecká snídaně, jako bych se viděl, tématika laborování s jídlem před či při běhu, vděčné to téma :) Kol a kolem, stejně jako prvotina se tato knížka řadí mezi mé oblíbené běžecké.

18.02.2021

Chviličku jsem si musel nechat projít hlavou, jak knihu hodnotit, přece jen se jedná o soubor textů 5 autorů a každý ke své kapitole přistoupil nějak, z mého subjektivního pohledu někdy lépe, někdy hůře. Ale celkově vzato, pokud si knížku vyhledá někdo, kdo se, jak název říká, chce dostat "do formy", tak najde hromadu zajímavých a důležitých informací, které by jindy musel hledat po mnoha článcích a zdrojích. Navíc jsou texty jednotlivých autorů, tu více, tu méně, doplněny o různé osobní příklady a zkušenosti, takže se knížka i dobře četla.

07.02.2021

Jedna z prvních knížek o rally, kterou jsem zaznamenal, ale výtisku jsem se dočkal až při dotisku k příležitosti dalšího kulatého životního jubilea pana Křečka. Jak knihu hodnotit? Ten, kdo má rád soutěže musí být spokojený, přečíst si životní příběh jednoho z našich nejúspěšnějších jezdců je už samo o sobě plus, celé vyprávění je navíc podáno hodně čtivou a zajímavou formou. V knížce můžeme sledovat postup Křečkovy kariéry přes tovární tým Škody až po 90. léta, kdy vládl našim tratím s Escortem. I když v době mých začátků sledování jsem jízdu Křečka nemusel, kniha rozhodně stála za to a čtenář se dozví i vysvětlení, proč jezdec jezdil tak, jak jezdil.

29.01.2021

No, původně jsem chtěl hodnotit výš, ale začnu důvody pro to, proč jsem dal tolik hvězdiček, kolik jsem dal. Jak už padlo v komentářích níž, u postapo a podobných žánrů si dost zakládám na tom, aby bylo vysvětleno, proč se stalo to, co se stalo. Klidně to může být sebevíc fantaskní zdůvodnění jako kosmická kladka u Neffa nebo rozpad kontinentů jak u Kotouče. Tady prostě zrazu nefunguje spojení ze světem a žijte si podle toho. Druhá výtka směřuje k závěru, kdy mi trochu přijde, že autorce tak nějak došel dech, mám pocit, že knížka má takové ukončení-neukončení, hodně linek zůstalo otevřených. Za klady lze rozhodně považovat popis rozpadu společnosti i tendence vývoje a změny chování politiků, změn ve společnosti, kdy mi přijde, že je celý tento proces podán uvěřitelně a neměl bych problém se obávat, že něco podobného může nastat kdyby došlo na skutečnou událost i v reálu. Na závěr na odlehčení dodám, že výhodou je děj na Islandu, takže nemusím na každé druhé stránce číst různé variace spojení "Jsme Američané..." jako ve Vteřinu poté, tady mi spojení "Island do toho" tolik žíly netrhalo a nebylo tak často.

2 27.01.2021

Knížky od Dominika Landsmana můžu, mám v poličce i obě předchozí Továrny na debilno a řekl bych, že postupně můžeme vidět zlepšování. To platilo už pro příběhové Debilno 2, ale první autorizovaný hanopis je ještě o kousek výš. Konečně se díky knížce dozvídáme, jak nepochopení okolí a rodinná výchova ovlivnily život nejlepšího hradního mluvčího od roku 2013 a současně se dozvíme u kolika požehnaných událostí byl přítomen a kolikrát pomohl otočit pomyslným kolem dějin. Jestli budeme někdy hledat českého Forresta Gumpa, myslím, že již máme vítěze.

3 08.01.2021

Kdo sleduje soutěže a motokárový sport, určitě nemohl jméno jedné z našich největších jezdeckých legend opomenout. Tato knížka přináší krásné shrnutí života a kariéry kašavského závodníka Jiřího Sedláře, který i přes svou tragickou smrt (nebo i dílem kvůli ní a nemožnosti získat odpověď na otázku toho, co by dokázal po roce 1989) před více než 30 lety zanechal obrovskou stopu v motoristickém sportu. Kromě souhrnného vyprávění o jednotlivých závodech a osobnosti Jiřího Sedláře je obrovskou devizou knihy její fotodokumentace, která obsahuje řadu dosud neviděných fotografií a momentek z celé kariéry.
O úspěchu knihy i popularitě samotného Jury Sedláře svědčí jistě i to, že autor vydal druhé a doplněné vydání poté, co bylo to první o nákladu 1000 kusů během velmi krátké doby od vydání vyprodáno.

26.12.2020

Jo, někdy se vyplatí knihy ignorovat v povinné četbě a dát si je až nějaký ten rok po škole, pak to jeden vidí úplně jinak. V knize sledujeme příběh vývoje léku proti bílé nemoci a souběžně válečnou linku, které se v závěru osudově protnou. Musím říct, že vzhledem k čtení knížky za korona krize mi přišlo, že některé paralely by k ději šly aplikovat i na dnešní dny a obecně lze dodat, že při čtení mezi řádky lze nalézt velké poselství.
Na závěr bych dodal, že kniha není veliká svým rozsahem, nýbrž svým sdělením.

4 26.12.2020

Pomalu se nám děj začíná rozjíždět a knížku jsem zfoukl asi za dva večery, protože se od toho nedalo odtrhnout a chtěl jsem číst dál a dál, abych zjistil, jak se to vyvrbí. Řekl bych, že zejména tak v půlce knížky se to vše krásně zašmodrchalo a dost mě zajímalo, jak autorka z toho všeho vybruslí, ale za mě spokojenost, dostali jsme nové postavy, nové mimozemšťanské rasy a příslib zajímavého dalšího vývoje. Děj odsýpal jedna báseň, nechyběly hlášky a zajímavé momenty, na úplný závěr musím dodat, že Aštara jsem si z reklam Vesmírných lidí představoval teda jinak :)

5 25.12.2020

Poprvé jsem knížku zaznamenal při recenzi v Pevnosti a říkal si, že tohle musím přečíst. Když jsem pak tady ve zprávách dostal od autora žádost o přečtení a recenzi, tak nebylo na co čekat. Předně musím říct, že mi přišlo, že samotný obsah knihy se částečně lišil od anotace, což však bylo jenom k dobrému, protože příběh je mnohem rozvrstvenější a propracovanější než se mohlo na první pohled zdát. Odehrává se ve dvou linkách, jedna v Pustině a s tematikou Klanu, druhá v megaměstě Next Yorku. Obě linie děje spějí k závěrečnému protnutí, ale než se tak stane, dojde ke konci první části. A to je největší mínus, chci víc, chci vědět jak to bude pokračovat...
Celkově shrnuto, velmi dobře napsaný příběh, suprově odsýpající děj a zajímavě napsané postavy. Celé v prostředí inspirovaném trochu Mad Maxem, trochu Undergroundem, trochu Kulhánkem, ale to není výtka, to je pochvala. Na závěr jen drobná poznámka, některé kapitoly mohly být rozseknuté na kratší, když byla jedna v noci a já chtěl jít spát, ale musel dočíst kapitolu, tak to nebylo optimální :)

2 21.12.2020

Začnu výsledným hodnocením, na pět hvězdiček to nebylo, neumím přesně specifikovat co, ale něco mi chybělo v závěru, který byl takový podivný z mého pohledu. Samotný námět knihy byl dost zajímavý, to se musí nechat, navíc že autor umí napsat čtivý thriller už ukázal Blackout. Takže se zde sešly všechny ingredience pro dobrou knížku, která mě bavila číst, tomu napomáhaly i kratší kapitoly, které prostě nutily ještě si jednu, dvě stránky dát, protože se přeskakovalo mezi pohledy několika osob a jak se dá čekat, vždy jednotlivá kapitola končila tak, že bylo těžké se odtrhnout a říct si, ne, teď už musím knížku odložit.

16.12.2020

Hned na začátek musím říct, že knížka mě bavila mnohem víc, než autorova povídka z podobného světa, která byla obsažena v magické antologii dua Hokr + Kyša, tady vše fungovalo, postavy mi přišly dobře napsané a děj odsýpal a krásně gradoval. Musím taky říct, že jsem z anotace knihy a přebalu (jak už zmínila moira2912) čekal možná něco ve smyslu boje proti systému a rozbití ČS nebo tak.
Ale obsah knihy rozhodně má očekávání překonal, sledujeme, v mezích představeného světa, poměrně civilní a uvěřitelný příběh, kde být esperem není žádná výhra a je to spíše prokletí a stigma. Na kulisách rozpadajícího se Československa sledujeme snahu jednoho důstojníka o vytvoření vlastního státu ve státě, získání nadaných do svých služeb a na druhou stranu kladní hrdinové (lze o estébacích a tajných minulého režimu mluvit v intencích slova kladný hrdina? Spíš světle šedý...), kteří se těmto snahám postaví na odpor. Závěr graduje akční bitvou s hlavním antagonistou a končí tak trochu otevřeně. No a závěr mě vede k menší výtce, vůbec by mi nevadilo, kdyby bylo více osvětleno, co ona Šedá je a kde se bere. Něco bylo naznačeno, ale jen tak zlehýnka.

1 07.12.2020

Dlouho jsem váhal nad hodnocením, kdybych si Vlky přečetl někdy hned poté, co jsem četl Bratrstvo, tak bych byl možná přísnější, ale takhle s odstupem mi to přišlo jako příjemný návrat do světa Bratrstva. Děj se motá okolo toho, kam a proč zmizeli ze světa vlkodlaci a při tom zjistíme, kým byl Gerhard, než se stal Gerhardem a kdo je zakladatelka české upíří rodiny, která hraje ústřední roli v již zmíněném Bratrstvu.

3 20.11.2020

Začnu možná jako heretik, ale jestli někdo knížku srovnává s Mistrem Kulhánkem, tak bych si dovolil nesouhlasit, příběh mi přišel více Kyšovský a atmosféra připomínala SPAD, nešlo jen o akční scénu za akční scénou, byť té akce tam samozřejmě nebylo málo. Z toho, co zatím bylo představeno, se mi líbí idea celého univerza Legie, díky postupnému zjišťování informací hlavními postavami se i čtenář dostává do světa a zjišťuje jeho zákonitosti a fungování a už teď jsem zvědav na další vývoj. Děj samotné knížky je "úvodem do problematiky Legie", když sledujeme, jak se dává dohromady posádka Kraksny a stojí před ní první úkol, zmizet pronásledovatelům a přežít to. Jelikož je děj okořeněn hláškami a vtípky, jejichž četnost mi přišla vyšší ve druhé půlce knihy, tak si sem odložím pár těch, kvůli kterým jsem se musel smát v šalině.
--------------------------------
"Jen víme, že jsou modří jako švestky," vysvětlil.
"Jednou z těch pičusů vypálím slivovici, ze švestek jedněch mimozemskejch," zaklel Bohdan vedle mě.
--------------------------------
"Nejsou tu sprchy."
Chvíli jsem přemýšlel, kdo na mě mluví. Na první dobrou můj omámený mozek napadlo, že jde o svatého Petra. Ale v nebi přece musí mít sprchy. Nebe bez sprch je peklo.
--------------------------------
"Neříkej jim naše jména. Myslím to vážně. Základní pravidlo. Mám na zemi ještě nějaké příbuzné.," zareagoval nečekaně vážně Gerasim. Zase mě překvapilo, jak zatraceně chytrý dokázal být, když chtěl.
"Já jsem kapitán Bouchač a tohle je... "
"Lord Mrdák," napověděl Gerasim.
"Lord Mrdák," pronesl jsem s vážnou tváří. Nejlepší na tom bylo, že mimozemšťan prostě nemohli pochopit, že si z něho děláme srandu.
--------------------------------
Stejně to fungovalo s nápoji. Jiná lednička mi nabídla jakýsi mixér různobarevných nápojů. Ten růžový chutnal jako kafe, zelený jako Starobrno. Po vyprsknutí na podlahu zmizel z nabídky.

4 12.11.2020