Kraken84 komentáře u knih

Refrénem mojí recenze na Saturnina je slovo : Neobyčejný. Takový je jazyk (jakým je psán), postavy(bez jediné vyjímky) a děj. Kniha Vás lidsky zahřeje, poučí, rozezní až k sousedům. Tedy bych ji doporučil jako lék na televizí otupělý mozek, zamrzlá nebo zlomená srdce a vyražený dech. 5 hvězd si schovávám na lahůdky, tak mlsejte a nebojte má jen 233 kalorií.

12 03.12.2015

Emotivní čtení. Hlavní charaktery knihy zaplavují pocity, které velice často a náhle mění váš pohled na ně samotné. Chvilku s nimi soucítíte, jindy je litujete - někdy je nechápete a téměř až nenávidíte za jejich chování. Tak úžasně dokáže vykreslit vnitřní život svých postav Stefan Zweig.

7 09.11.2014

Byla to vážně čtivá a zábavná jízda.

Trailer dává tušit supr film, ale knihu nepředčí. Další kniha psaná IT geekem Marťan je opačný příklad.

Většinu těch bojovníků, robotů a podobných nesmyslů jsem neznal a asi proto mi to nevadilo jako vykrádačka a rád jsem slyšel zmínku o Rush, Spaced a Pytonech.

Ke konci jsem začal litovat ty děti, když se setkaly se svojí modlou -
spoluzakladatelem hry, který byl rád, že jsou všichni až po uši zabraní do hraní, pop-kultury 80. let, kterou dokonce studují a znají zpaměti. To, že jsou naprosto nepoužitelní se zde neřeší. V cíli se nám dostává ponaučení, které protiřečí všemu, co předcházelo a nutně muselo předcházet dosažení cíle.

6 27.09.2017

Děkuji autorovi, že mi umožnil znovu prožít pocit který cítíte, když někomu pomůžete/zachráníte život. Ocitl jsem se uprostřed války, v kempu indiánů, v slamu Irských přistěhovalců v Bostonu. Sledoval jsem osidlování prérie měnící se v město. Prožil jsem dva naplněné lékařské životy - otce a syna. Kniha dokáže zahrát na něžnou strunu smyslné erotiky a obsáhne i surovou krutost amputace končetin bez umrtvení nebo trýznivé vědomí nepotrestaného krutého zločinu. Vše z toho je v plynule se rozvíjejícím ději Šamana. (na rozdíl od mojí recenze)

6 11.03.2016

Melancholicky poetický vhled do rozrůstající se rodiny dvou hochů žijících s prarodiči v období 1939-1966 v Japonsku. Podíváte se přes rameno řezbáři masek divadla no. Ucítíte pach zápasníků sumo. Spisovatelka nepřehlédne jediný detail a převypráví sladkokyselý příběh, po jehož přečtení se cítíte blíže Japonskému "zvláštnímu" uvažování/cítění.

Varování: smutné - nic na zlepšení nálady.

6 12.11.2015

Uris vtáhne do děje hypnotickou čtivostí textu, obsahující nepřeberné množství historických faktů, nenásilně převyprávěných při popisu životů hlavních hrdinů příběhu, který se točí okolo útěku mladých židů z Kypru do Palestiny. Kniha na mě udělala ohromný dojem (ve skutečnosti mě hodně věcí šokovalo/asi jsem holt ignorant - spoustu věcí jsem tu slyšel prvně) - musel jsem znovu otevřít Talmud a Bibli. Taky se musím přiznat, že jsem neustále odbíhal k počítači a ve Wikipedii si ověřoval data a na mapách sledoval, kde se zrovna postavy nacházejí atd. Doporučuji.

6 23.02.2015

Vynikající kniha. Nebudu ji srovnávat s prvním dílem. Postačí říct, že kvalita neklesá. Člověk se dále noří do kouzelného světa a více poznává život čarodějek a mágů. Děj je plný zvratů, politických pletich a soubojů na smrt. V tom všem se nakonec rozdělí osudy všech našich hlavních hrdinů. Hurá do dalšího dílu.

6 04.01.2015

Hezky psaná kniha. Moc se mi líbil nápad a rád čtu o lidech co se učí číst, rádi čtou a vidí v tom vysokou hodnotu. Atmosféra temného 24. století na mne silně dopadla.

5 11.12.2017

Na jazyk jsem si musel zvyknout, ale to nebyl problém, který jsem s knihou měl. Děj mě nedokázal vtáhnout, já se ne a ne začíst a knihu jsem protrpěl.

5 08.10.2017

Úžasně vykreslená psychologie každé postavy. Výborné čtení.

5 25.06.2015

Kniha nám předkládá chování člověka nuceného ke změně náhledu na svůj způsob života ne jako dokonalý a ve středu vesmíru, ale jako na chybný, zbabělý, plný neuvědomovaného strachu a upravené historie. Příběh je zasazený do daleké budoucnosti. Clarke nezahlcuje matematikou ani fyzikou. Namísto toho neplýtvá fantazií. Překvapuje jak Velmistr buď natolik rozumí lidské povaze, nebo dokáže vyprávěním předložit něco co nejen pochopíte, ale dokážete se s tím ztotožnit.

4 03.08.2016

Během četby se moje chápání tygra neustále mění. Na začátku příběhu jsem si dokonce myslel, že tu symboliku mám pobranou. Později se příběh vyvíjel tak, že jsem nechápal o co jde a autorův neurčitý popis "něčeho" v ničem nepomohl. Před psaní recenze jsem si raději přečetl jestli jsem sám zmatený. Jediná věc, kterou jsem chtěl napsat je, že jsem příliš hloupej na to abych to pochopil. Myslím si, že Tracyho Tygr je komedií v tom smyslu, že si autor udělal srandu ze čtenáře, který zaměřuje svojí pozornost na tygra a snaží se přijít mu na kobylku. Když si tygra odmyslíte - máte tu snivě vyprávěný příběh o chlapci který jako malý vidí to, co není. Když dospěje chce se stát tím, čím nemůže. Totéž se opakuje s matkou jeho přítelkyně. Tracy nakonec svojí prací, kávičkou a procházkou směrem na zmrzku ruku v ruce s přítelkyní vzedme vlnu lásky po New Yorku, že je takový klid až se policisté rozejdou za rodinami.

4 26.03.2016

Konečně jsem dočetl knihu, která se mi v knihkupectví dostala do ruky na žádost o knihu "na zlepšení nálady/bez omezení žánru". Musím říct, že nejde o nic zábavného. Kniha má sice optimistický konec, ale vše o čem jste četli se octlo v ruinách. Silo se mi četlo obtížně. Dlouho dokonce hledáme hlavní postavu(pochopíte až se začtete). Pokud se Vás někdo optá na knihu k zahnání špatné nálady, nedoporučujte Silo.

4 30.11.2015

Prvních sto stran se jeví jako předehra k epické bitvě. Následný relativní klid a mír střídá chaos ruku v ruce se smrtí a šílenou nenávistí. Vše je hnáno touhou po moci a odplatě, která dožene každou postavu na pokraj duševních i fyzických sil. Těšte se na napínavou jízdu a mýticky zamlžený konec.

4 17.10.2015

Čtivě psané mile působící povídky/kapitoly propojené v jeden děj - podané jako vzpomínky na praxi zvěrolékaře. Nenáročné ale hřejivě lidské. Kniha na zlepšení nálady (s vyjímkou některých příběhů se špatným koncem).

4 16.08.2015

Já číst knihu a pobavila já dostatek se. Nejdobré být, že žádná charakter nebýt důležitější před ostatní. Hlídka já zasmát až za tračník já popadat se vždy. Chtít smát - muset číst.

4 12.04.2015

Sám si po operaci, radiační terapii a chemu (ještě živ 5 let od diagn.) připadám starší o 30 let, vzdálenější od dřívějších přátel ("Jak se máš?"... "a ukaž se někdy, čus."), bližší s rodiči (jako v dětství) a vzdálený od všeho z běžného života. Připravenější ale stále v obavách ze smrti. To vše je v knize nabaleno na romantický příběh možná trochu přemoudřelých teenagerů, ale to se asi stává když v 17 letech přemýšlíte o vlastní smrti a jejím dopadu na okolní lidi... . Třikrát jsem se neubránil slzám ale vícekrát zasmál, tak jen do toho lidi a možná přijde i Holanďan.

4 01.02.2015

kniha mě zklamala. Většina děje se odehrává v klášteře, o kultuře vikingů se moc nedozvídáme, nejzajímavější pasáže autor přeskočil zmínkou na jedné straně připomínající filmový střih s titulkem "o půl roku později". Kam se Jan hrabe na Bernarda Cornwella.

Hlavní postava je Arn - nejlepší střelec, lovec, šermíř v zemi, staví budovy, peče,udí a píše,čte a mluví seversky, francouzsky a latinsky. Arn je tak pobožný, až ho někteří bratři mají za najivního a dětinského. Mně tak připadá autor nebo čtenář jemu. Postava je tak dokonalá, že superman se zdá reálnější.

Nedokážu si představit jaký charakter vykovají z Arna další 2 knihy svaté války.

3 06.01.2018

První Nesbo zkušenost. Dlouze vypadající kniha s obrovským fontem písma a směšným odsazením od okrajů.
V knize se o citech jen píše, ale pocítíte jen napětí a odpor - dokonce není náležitě využita šance vykreslit vraždu (když už musí být ukrutná a krvavá). Chybí mi popisy prostředí - v místnostech jsou popsány náležité detaily, ale exteriér je tak minimálně popisován, že mi v hlavě postavy chodily modrošedou mlhou (možná je neurčitost záměrem). Přijde, že jsem sledoval postavy prožívající vroucí vzájemné vztahy, ale vše je zakleto v ledu a ke mně se to teplo nedostalo. Konec naznačuje druhý díl. Plus knihy, je čtivost.

3 08.09.2017

Parádička. Děj neomrzí díky neustálým skokům mezi postavami a skoky v čase. Styl psaní je jakoby místní - protože i vypravěč používá přirovnání a popisy, které jakoby vypadly z úst některé z postav. Každý charakter má svůj slovník, je znát rozdíl když mluví prostý chasník, sadistický lovec lidí nebo vzdělaný a urozený vladař. Začátkem mě autor zaujal zvláštním použitím epického refrénu, který přidal na dojmu, že prožíváme legendu.

3 29.05.2017