Město a hvězdy

kniha od:


KoupitKoupit eknihu

Budoucnost vzdálená miliardu let: všechny pozemské oceány již zmizely, téměř celý povrch ovládá poušť a lidstvo... Lidstvo bylo kdysi mocné a vládlo hvězdám. Ale pak, jak se traduje v legendách, zaútočili Nájezdníci a zahnali je do posledního útočiště na Zemi – do města Diaspar. A zde nyní žijí poslední lidé. Pod dohledem Centrálního počítače v sice dokonalé, ale miliony let neměnné a stagnující kultuře téměř neprodyšně uzavřené před nebezpečími vnějšího světa. Až přišel Alvin – Jedinečný. Po eonech první dítě. A vše je rázem jinak, dusivá neměnnost Diasparu je zlomena a zvídavá lidská mysl se opět vydává objevovat svět a odhalovat pravou podstatu Nájezdníků. Skutečnost je však mnohem děsivější než veškeré příběhy z legend... Držíte v rukou mistrovskou vizi z pera Arthura C. Clarka, pohled do vzdálené budoucnosti, miliony let poté, co se naše civilizace obrátila v prach....celý text

https://www.databazeknih.cz/images_books/22_/221170/mesto-a-hvezdy-JS2-221170.jpg 4.3193
Orig. název:

The City and the Stars (1956)

Žánr:
Literatura světová, Romány, Sci-fi
Vydáno:, Laser-books (Laser)
více informací...
Nahrávám...

Komentáře (18)

Kniha Město a hvězdy

Přidat komentář
olle3
25. února

Daleká budoucnost, vesmír a cizí rasy... téma, které mne snad ani nemůže zklamat. K tomu všemu z pera velkého A. C. Clarka. Čekal jsem dost a z větší části jsem to také dostal.

Ale tempo událostí v příběhu bylo na můj vkus až příliš vysoké. Je pravda, že formě a obsahu sedlo a že díky němu děj svižně odsýpal. Díky absenci hlubších popisů navíc nevypadají na pozadí rychlého technologického vývoje posledních let starší vědeckofantastické nápady směšně. To jsou všechno plusy. Ale rychlé povrchní tempo také způsobilo, že jsem se nemohl do děje vžít. To ovšem není výtka (oddechové četbě nelze vyčítat, že je oddechová), jen důvod, proč nemohu s hodnocením výš.

!__SPOILER__!
Nemohu si odpustit dvě připomínky (to já bohužel nemohu nikdy):
1) K čemu měla sloužit postava Alystry? V půlce knihy zmizela, a pak o ní nepadlo ani slovo, jako by na ni autor zapomněl.
2) Hrdinův nejlepší přítel Hilvar bez mrknutí oka odletí zkoumat vzdálený vesmír, aniž by se byť jen pozastavil myšlenkou na svou osudovou lásku, jíž se telepaticky dvoří celý život.

Hodnocení: 3,5/5
Verdikt: Pokud by dílo bylo příliš hustým gulášem, a já měl v ruce konvici s vodou (ve formě popisu okolí, techniky a podrobnějšího fungování obou společností), vylil bych ji do hrnce celou, i kdyby jej pak mělo být dvakrát tolik.
Více recenzí na: Sekerkatomas.cz

CJakub
23. února

Clarke nam poskytuje úchvatný popis prostředí a děje, vzdáleného miliardu let od současnosti, kde je možné téměř všechno.
Jeden z mých nejoblíbenějších autorů a jedna z mých nejoblíbenějších knížek :)

smazenaryba
23.10.2018

Raný, už trochu prežitý Clarke. Je z toho cítiť vplyv predvojnovej žánrovej literatúry so všetkými jej kladmi (bujará, neviazaná fantastika) a zápormi (chvíľami neúnosná opisnost, nedejovosť). Miestami kniha dokonca evokuje Lovecraftove vesmírne vízie. Faktom zostáva, že Clarke napísal oveľa lepšie knihy a to ako po dejovej, tak po literárnej stránke.

opic 12
12.03.2018

Skláním se s pokorou mistře.
Píše se L.P. 1956,světlo světa oko čtenářovo zachytilo signál románu Město a hvězdy.
No jasně,když se zhasne člověk žasne.Po přečtení Rande s Rámou,jsme si s Charlesem ne tak úplně sedli,ale čas dozrál,bylo na čase vyzvednout ze dna šuplíku jeden restík...ono ejhle,byla to síla.Vskutku síla kterou by mohli společně závidět Bud Spencer s Terencem Hillem dohromady i když jim záda jistí Šimon s Matoušem,je jim to houby platný ty miliardy roků,kde se příběh odehrává jsou prostě drtící.
Nojo jenže tenhle Brit,který se začal potápět na Srí Lance,načež se tady usadil,tak na ty miliardy let budoucna zlehounka peče.Miliarda tam,miliarda sem,moc dobře ví,že na takovouhle rozmáchlost budoucnosti se musí jinak.Na přílišné popisy a zacházení do detailů vyspělích technologií by to celé nejspíš poslalo do kopru.Arthur to má pod kontrolou a zvolna buduje atmosféru.
Vize lidí a společnosti,neutuchající víra v lidskost samotnou s minimem akce a bez agrese to jde,jak je vidět také.
Tak to má být,taková je klasika,uhrane i okouzlí,nadčasově baví.

jardadr
05.02.2018

Kniha, kterou bych řadil spíše mezi Clarkova díla pro mládež. Nicméně, přesně takhle bych si výbornou knihu pro mládež představoval. A takovou knihu naprosto beze studu a s potěšením může číst i dospělý. A neřešme, kdo je dospělý a kdo ještě dítě, vždyť to může platit oběma směry.
Na Clarkovy mě vždy ze všeho nejvíce fascinují jeho popisy. Ať už vesmírných jevů, nebo jako zde přírodních scenerií. Jeho schopnost přetavit svoje vize do psaného textu je vyjímečná. Číst Clarkovy knihy znamená, v tom okamžiku ve vesmíru být. A navíc, stejně jako Asimov, nebo Dick zaujme vždy myšlenkami, jejichž zdělení bylo vlastně to, oč mu šlo v prvé řadě. Jaká je tedy myšlenka této knihy? Že žádná společnost, nechce-li zdegenerovat, zmenšit se a postupně zaniknout, se nesmí odstřihnout od světa a schovat se za zdmi, jen proto, že strach ze světa a problémů, který přináší se jí zdá příliš velký. Naopak, postavit se jim čelem vstříc je jediná cesta vpřed.

mira1176
13.01.2018

Výborně napsané sci-fi, které i po více jak 60 letech má co nabídnout.Doufám že jsou i ostatní knihy od tohoto autora stejně dobré i bez nutnosti násilí. 90%

Senua
29.12.2017

Clarke vnáší do příběhů přesně to, co mám na sci-fi tolik ráda. Bez krve a násílí si čtenáře přítáhne a rozprostře před ním svět plný divů.
Spolu s hlavním hrdinou bloudíte ulicemi miliony let starého města, ale tak jako hlavního hrdinu, tak i vás zde něco znepokojuje a zanedlouho zatoužíte po něčem víc... Po odhalování tajemství vesmíru, tajemství života a vůbec smyslu toho všeho... Po hledání jakési esence, pro kterou se jen stěží hledají slova.
Město a hvězdy jsem si opravdu užila a po dlouhé době jsem zase ze sci-fi románu pocítila příjemné duševní uspokojení. Škoda jen, že se u některých závěrečných pasáží autor nezdržel déle, ale nevadí.

B4LU
13.12.2017

Mám z toho takové rozporuplné pocity. Přestože jsem knihu přečetl prakticky za jediný den, nějak postrádala ten potřebný tah... kromě toho jsem měl pořád dojem, že jsem to už četl, a mýlil jsem se jen napůl - tento námět Clarke zpracoval také v díle Proti pádu noci, dokonce se stejnými jmény. Každopádně, jako oddechovku ano, ale jako dílo, které vám vyrazí dech (s čímž jsem počítal já) spíše ne.