Hvězdy nám nepřály

4 včera

Jedna z těch knih, které mohu číst opakovaně, když si chci poplakat. I film se mi moc líbil. Ačkoli pojednává o velmi smutné situaci a vážné nemoci, příběh je podáván s humorem, nadějí a upřímnou láskyplností.

4 včera

Krásný příběh, s krásným pozadím.
Ale asi se mě to prostě nedotklo tak, jak mělo. Od autora se mi mnohem víc líbilo dílo Jedna želva za druhou, které se mnou nějak hnulo. Tohle jen tak klouzalo po povrchu.
John Green ale umí psát... o tom žádná.

3 předevčírem

Přestože je tento příběh ve své knižní i filmové podobě poměrně dost známý, úspěšně obě varianty zpracování dlouhou dobu míjely. Ze zmínek na ig a internetu jsem se postupně dozvěděla pár spoilerů a když se pak naskytla možnost přidat se do knižní štafety, byla to pro mě ideální příležitost, jak objevit, čím tento příběh okouzlil tolik lidí.

A myslím, že po dočtení už chápu, proč je kniha tak populární. Ústřední téma je dost depresivní, ale přesto se i v něčem takovém dokáže zrodit něco pěkného. Vzniká tak velký kontrast a člověka to nutí k zamyšlení. Jak by se v podobné situaci choval on sám? K čemu je začínat vztah, když tím člověk na konci ještě prohloubí utrpení toho druhého? Na druhou stranu, neměl by si člověk užít radosti života, dokud to jde?

Hazel je sarkastická puberťačka a bavilo mě její překvapení nad tím, že se zrovna do ní, věčně ohadičkované a neduživé holky, může zamilovat sexy kluk. Guse jsem si ale popravdě oblíbila snad ještě více. Jeho nadhled a celkový pohled na svět mi byl strašně sympatický, až jsem si občas říkala, zda některé jeho myšlenky mohou vzejít od tak mladého člověka. Nicméně už si zažil dost těžkých okamžiků na to, aby v určitých ohledech předčasně vyspěl.

Kniha má jen něco málo přes 200 stran, takže vše nabírá poměrně rychle na obrátkách a přestože víte, že to nemůže skončit dobře, pořád tajně doufáte v happy end. A ono se to pokazilo ještě více než jsem čekala. S Hazel a Gusem zažijete veselé chvilky, pořádnou romantiku, ale také hodně těžkých okamžiků. Je to smutné čtení, které v člověku probudí emoce a u kterého mnozí jistě uroní i nějakou tu slzičku. Přestože já sama se u knih málokdy dojmu, tento příběh na mě zapůsobil a musela jsem na něj myslet i po dočtení. Což je u mě dobré znamení. Hvězdy nám nepřály mohu tedy s klidným svědomím doporučit, a to i těm, kteří stejně jako já už nějaký ten pátek úplně nezapadají do kategorie YA.

6 13. října

Tahle nížka nejde popsat slovy, brečela jsem u ní hodně dlouho. Ale jinak je fantastická, stejně jako autor.

5 11. října

Kniha se mi velmi těžko hodnotí. Je velmi depresivní a nevidím v ní žádnou naději. Je o lidech, kteří čekají na smrt. A co může být horšího, než vědět, že můj čas se blíží ke konci. Jak se s takovou situací vypořádat? O tom měla být tato kniha. Ale není. Je o první lásce o zamilovanosti. A ta nemoc? Ta je zde tak nějak v pozadí. Je nevyhnutelná, ale neurčuje hlavní děj příběhu. Nemohu popřít, že jsou v knize některé velmi dojemné situace, ale zároveň jsem se nemohla zbavit dojmu, že je to všechno tak nějak šroubované, nepřirozené. A tím důvodem je předčasná, nevěrohodná vyspělost s jakou pan Green zamilovanou dvojici popisuje. Oba se totiž chovají tak, jako kdyby jim bylo již přinejmenším 30 let. Kniha nám dále ukazuje, jak může být žebříček hodnost pro každého jiný. Když nemůžeš dát na první místo rodinu, úspěch atp. a máš k dispozici pouze omezený čas, tak co pro tebe bude na prvním místě? V knize jsou nesporně některé zajímavé momenty a myšlenky a jsem ráda, že jsem si ji vyposlechla. Ale napsat to šlo myslím mnohem lépe. Audiokniha je povedená. Jak paní Veronika Khek Kubařová, tak především pan Matouš Ruml, dodávají svým přednesem příběhu přidanou hodnotu.

5 04. října

Viděla jsem film, knížku jsem měla v sekci Chystám se číst od roku 2015 a až teď konečně jsem si knihu přečetla. Mám raději knižní předlohy než filmové, ale někdy se podaří, že film i kniha jsou v nádherné rovnováze, což byl i tenhle případ. Brečela jsem, brečím u filmu, brečím u knihy. Gus i Hazel mi přišli neuvěřitelně blízcí, takže když se jeden z nich stal vzpomínkou, rvalo mi to srdce. Děkuju, děkuju autorovi za tenhle příběh, děkuju všem, kteří bojují s podobnými démony u svých blízkých, všem, co bojují a nevzdávají to....

7 21. září

Knihu mám mnohem raději než film.. Je to hezký, vtipný, zamilovaný a zároveň velice smutný příběh..U kterého jsem brečela jak želva.