KláraH.
komentáře u knih
Skutečná cesta ven
Patrik Banga
Pro mě jako pro gádžu velmi smutné čtení. Můžu mít možná lehké výhrady k tomu, že děj moc nenavazuje, že je to spíš občasný deník než souvislá próza, ale to je imho autorovi (a mně vlastně taky) fuk.
Je mi ale líto a dost se stydím, že si něčím podobným musí někdo procházet a chci doufat, že se to pomalu, ale jistě mění. Přinejmenším v mé sociální bublině sice ano, ale nedělám si příliš iluzí vně mé bubliny.
Zároveň ale dokážu pochopit a kniha to jen potvrzuje, jak odlišné se mohou zdát a v některých případech i skutečně jsou naše kultury, což by ale neměl být důvod k diskriminaci. Neměl. Ale je a je to děs.
Tíživá láska
Elena Ferrante
Výstižný název! Typická Ferrante v celé své temnosti, která dokáže bez obalu a bez příkras popsat pocity přetrvávající desítky let. Jak moc jsem ráda, že se doba mění!
A hory odpověděly
Khaled Hosseini
Moje první kniha od autora a rozhodně ne poslední. Měla jsem trochu obavy, co mě čeká. A čekal mě krásný příběh, který se jako tenoučká nit táhnul vyprávěním vlastních příběhu několika postav. Všechno uvěřitelné, pochopitelné a autentické, vzhledem k reáliím.
Tuhle knihu budu doporučovat, kudy půjdu.
Božské hamižnice
Petr Kopl
Skvělé, jako vždy. Další díl do sbírky a opět skvost. Bavíme se děti, puberťáci i dospělí. Pane Kople, klobouček, protože tam je všechno v jednom - krásná grafika, vkusný humor, ponaučení, prostě nádhera.
A já pořád kdo to tluče
Radka Denemarková
Toto bylo velmi zvláštní. Moje první (audio-)kniha od autorky, a to mám další dvě v knihovně. A začínám se bát...
Bylo pro mě těžké rozeznávat, o kom je v té záplavě pocitů aktuálně řeč. Birgitinu matku mě doslova fyzicky bolelo poslouchat. Ani to, co se jí stalo, jí nedávalo žádný mandát se takto chovat. Těžko se mi -matce- věří, že by se takto někdo choval a pokud ano, myslela bych si, že by se tak choval k oběma dětem. Ale třeba to tak někdo mít může...
Takže můj popis by byl - zvláštní, temné, nepříjemné.
Dost dobře nenormální
Denise Linke
I já jsem strávila několik cest do práce a z práce s audioknihou. Zajímavý, ale z mého pohledu překvapivě jakoby povrchní vhled do duše slečny s Aspergerem. Což ovšem vůbec neznamená, že to tak nemá být, kdo jsem já, abych to soudila anebo kritizovala. Vlastně by mě ale strašně zajímalo, co by o knize řekl Martin Selner anebo někdo s přímou zkušeností s autismem. Každopádně mi až zejména poslední kapitola otevřela oči v tom, v čem a jak autisté vidí svět jinak.
Troll
Matthew A. Clarke
Hmmm. Už ani nevím, kde jsem narazila na doporučení téhle knihy, ale přiměla mě ke koupi pro syna jako prevence proti kyberšikaně. Začátek tak i vypadal. Pak to ale vzalo opravdu divný švuňk a člověk by asi musel být na drogách, aby mu to připadalo v pořádku.
Takže - chápu, že nejsem cílovka. Ale můj pubertální syn zjevně taky ne.
Ale to neznamená, že někdo jiný zjevně být může.
Těla
Klára Vlasáková
Škoda toho konce, který bohužel vůbec nechápu a pochopit nedovedu.
Jinak jako stárnoucí matka dospívající dcery rozumím všemu a podepisuji skoro všechno (zatím;-). A to z obou stran - jak od Rózy, tak od Marie. A přijde mi krásně popsáno, jak si myslíme, bůhví jak nejsme v něčem výjimečné a ejhle, nakonec je náš takových "výjimečných" miliony. A pořád dokola. A takový je prostě život.
Hezky syrově ale zároveň čtivě popsáno, mně se to líbilo.
Parkourista
Eva Dolejšová
Velmi realistický a přitom uvěřitelný popis toho, jak si hormony mohou pohrát s úsudkem. Noc není úplně černobílé. Pro věk svých čtenářů je to velmi užitečná kniha. Lousknuto jako audiokniha za jednu cestu na lyže do Alp. Jako rodiči se mi některé pasáže poslouchaly jen velmi těžko, kdy vidíte, jak se ten kluk řítí do průseru a není mu pomoci. A přitom ho TAK chápete...
Dvě věci bychom jako rodina vytkli:
1. Otázka antikoncepce - nula
2. Reakce Luba "po činu" byla docela pozitivní, to jediné je asi méně uvěřitelné
Srpny
Jakub Stanjura
Uff, tak to bylo hustý peklo!
Překvapivě čtivý a sugestivní popis plíživé ztráty původně odhodlané sebejistoty a následně exponenciálně se zrychlující smrti vlastní hodnoty. Ještěže za kniha není delší, víc bych toho neunesla. Jedno odpoledne stačilo. I tak ale děkuji za rozšíření obzorů.
Těch Nene a naopak Wow efektů tam je několik. Jedním z těch wow je třeba: "Vězení není jen prostor. Vězení je i čas. Ačkoliv má člověk absolutní volnost pohybu, vzpomínky ho umějí držet v nehybnosti"
Anna Elliotová
Jane Austen
Nahlížejíc optikou doby, je neuvěřitelné, jak odvážná a nadčasová autorka byla. Kpt. Wentworth bojoval v bitvě u Trafalgaru, což bylo v roce 1805, tedy před více než 200 lety. Přesto je jazyk v rámci možností stravitelný a příběh, ač možná úsměvný, stále velmi pochopitelný i v dnešních reáliích.
Představuju si, jak šel v tehdejší době jistě z ruky do ruky a četl se na tajňačku. A to, jakkoliv dělá z většiny žen lehce bezduché slepice, mě fakt baví.
Uprostřed
Martin Selner
Martine, opět jste mě donutil zastavit se a jen tak si popřemýšlet. Děkuji Vám za to. Ač to má být novela, věřím, že je zhusta inspirována vlastními prožitky. Obojí - jak ty pracovní, tak ty soukromé jasněže strašně zajímají (koneckonců na tomto zájmu stojí celý bulvár), ale ve finále je realita jen a jen vaše.
Mně vůbec nepřipadá Vaše dílo syrové, je to prostě opět ze života. Strašně by mě mrzelo, kdybyste s psaním přestal. Myslím, že je neustále potřeba ukazovat lidskost uprostřed nelítostné reality, byť bez příkras a možná s lehkou frustrací. Budeme-li se stále tvářit, že je všechno v pořádku anebo že to není náš problém, většinou si jen lžeme do kapsy. On nás stejně dřív nebo později dožene. A o tom vlastně ta kniha je. Líbí se mi ta paralela profesního a soukromého světa. Pokračujte prosím, ať už jste kdekoliv.
Blesk
Wilbur Smith
Dnes doposloucháno jako audiokniha. Wow! Nelakuje, ukazuje dětem svět takový, jaký je. Bez příkras a sentimentu. Realisticky, ale přitom s citem. Témata, která se v dětské literatuře rozhodně nenosí, ale jsou fakt potřeba. Pecka. Honem na další díl.
Na Větrné hůrce
Emily Brontë
Uff, těžké na poslouchání, ještě těžší na čtení. Děkuji ČRo za to, že se takovým těžkým knihám věnuje. Je smutné, že je téma stále aktuální.
Jak ulovit boháče
Evie Dunmore
Aaaach. Kniha, která je doslova pohlazením na duši. Romantická, ale ne hloupá, vtipná, pikantní a opravdu dobově rebelská. Přesně jako jsem potřebovala do závěru minulého a začátku nového roku.
Budu opakovat předešlé komentáře - toho závěru je vysloveně škoda a kazí mi krásný, opravdu krásný dojem z knihy. I když nesníží mé hodnocení, je škoda, že přichází ve chvíli, ve kterou přichází. Ve vysvětlivkách v závěru knihy chápu, proč chtěla autorka situaci umístit, ale to načasování prostě nesedí.
Pavouk
Lars Kepler
Trápila jsem se. 3 týdny. S půjčenou knihou. Nevím proč musí být poslední dobou detektivky tak strašně brutální, skoro mám pocit, že čím brutálnější, tím prodávanější. Jako by manželé autoři už nevěděli kudy kam. Opět pocta Jurkovi. Opět jatka. Některé strany jsem prostě musela otáčet a vlastně jsem o nic nepřišla.
A poslední věta celé knihy mě doslova zamrzela. Po tom marastu si ji tedy imho opravdu mohli odpustit...
Experiment s láskou
Christina Lauren
Ne ne a ne. Tahle kniha pro mě byla, omlouvám se fanouškům, fakt pain. Četla jsem ji snad dva týdny, ale to se prostě nedalo. Tolik těžko uvěřitelných věcí na jednom fleku... Od začátku knihy -existence seznamu podmínek - bylo jasné, jak to skončí. On tam i ten princ zazněl. Od vysvětlení algoritmu už přibyla i jistota, kudy se toho dobereme. A když došlo asistentku s vyděšeným obličejem, šance na jakékoliv potenciální překvapení se začala limitně blížit nule.
Jinými slovy - toto mi prostě nesedlo. Vadila mi lascivnost a vlastně i lacinost a prvoplánovitost. Prostě příliš. Ale svého čtenáře si kniha najde a je to tak v pořádku. Jen já to prostě nejsem.
Sparsholtova aféra
Alan Hollinghurst
Zajímavá kniha k zamyšlení o tom, jak dramaticky se za cca 60 let zcela změnilo vnímání homosexuality. A díkybohu za to.
Krásná je reflexe toho, jak moc malicherná celá aféra byla v kontextu doby a jak přesto hluboce poznamenala hlavní postavu, kterou je syn strůjce aféry. A i přesto, že on ví, jak malicherná byla, tím, že se jej téměř bezprostředně týká, stále ulpívá a zraňuje.
Jako rodiči mi ze vztahu syn-otec a obráceně bylo hodně smutno...
Klidně bych dala 5 hvězd, ale závěrečný díl a drogový rauš mi přišly tak nějak zbytečné a nedůstojné, ač s nadějí k novým začátkům - oproštění se od stigmatu a nového vztahu. Proč ne, ale můj šálek kávy to není.
Počkej na moře
Veronika Opatřilová
Krásná obálka, zajímavá lyrická kniha s názorným popisem, za mě v mnohém inspirovaná Acimanem. Velmi uvěřitelný popis pocitů zamilovaného se všemi svými pochybami, ochotou omlouvat, pošetilostí a nesoudností, platnými bez ohledu na pohlaví... Četla jsem hned po Plavci ve tmě a ten námět je vlastně velmi podobný, tady snad ještě více pocitově pitvající... Každopádně máte pocit že byste chvílemi jednoho nebo druhého nejraději vystřelili na Měsíc, ale často se brzy ukáže, proč se chová tak, jak se chová... Konec mě nepotěšil, tak velkou představivostí bohužel nevládnu...
Will Grayson, Will Grayson
John Green
Toto bylo hodně přímočaré, velmi Young -Young Adult. Ale proč ne? Je to kniha o hledání sebe sama, což je u cílovky hodně aktuální. Nejvyspělejší tak byl Drobek, který bavil celou knihou. Nejvíc mě tak prakticky štve, že nevím, co se stalo bezprostředně po premiéře... A to už se nedozvíme...