Jak ulovit boháče
Evie Dunmore
https://www.databazeknih.cz/img/books/52_/522003/jak-ulovit-bohace-t6I-522003.jpg
4
218
218
Rebelky z Oxfordu série
< 3. díl
Hattie Greenfieldová, dědička bankovního impéria, chtěla v životě tři věci – získat uznání v uměleckých kruzích, bít se za správnou věc a provdat se za skutečného džentlmena. Jenže se z donucení ocitla před oltářem s přitažlivým, ale zasmušilým finančníkem Lucianem Blackstonem, jehož temná minulost a bezohledné obchodní praktiky nahánějí britské šlechtě strach. Lucian Blackstone se sám vypracoval a získal obrovské bohatství, jediné, co mu chybí, je společenské postavení. A tak když mu do klína spadne dcera jeho obchodního soka, neváhá a chopí se příležitosti, aby mohl uvést do pohybu své dlouho utajované plány. Svatební cesta do Skotska však ukáže celou situaci v jiném světle. Hattie pomalu poznává Lucianovo pravé já a uvědomuje si, že oba můžou získat všechno – pokud jsou připraveni ztratit svá srdce... celý text
Literatura světová Romány Pro ženy
Vydáno: 2023 , CosmopolisOriginální název:
Portrait of a Scotsman, 2021
více info...
Přidat komentář
Třetí díl série byl opět plný akce i romantiky. Lucian je příjemnou změnou k uhlazené a slušné Hattie, moc se mi líbilo i hornické prostředí. Zklamal mě ale závěr, který byl za mě unáhlený a zmatený. I když to nakonec dopadlo pěkně, chybělo mi i naznačení dalšího pokračování s poslední bojovnicí z party. Jinak ale krásná kniha a doufám, že se dočkáme i čtvrtého dílu.
(SPOILER) Kazda kniha zo serie "Rebeliek" nas oboznamuje aj s nejakymi dobovymi realiami, a casto nie prave prijemnymi. Ten milostny pribeh Hattie a Luciana vnimam popri nich, aj ked je vlastne hlavnym motivom. Ano, je to "cervena kniznica", ale hlavne postavy nejdu priamociaro k "happilly ever after" a to sa mi pacilo. Kym predosle diely mali hrdinky, ktore si uz niecim v zivote presli, tato bola trochu ako kvetinka rodinou chranena, ktora rovno presla k manzelovi, a potrebovala zistit, kym v skutocnosti je. Ano, niekedy mala nelogicke spravanie, ale to je prave ukazkou toho, ze potrebovala spoznavat sirsi svet, nie iba ten chraneny. Ten "twist" ku koncu ma uprimne, trochu sokoval, ale chapala som Hattie, preco sa rozhodla odist. Avsak necakala som, ze mi Luciana pride tak luto. Skoda, ze jemu uz bolo venovaneho menej priestoru. A este vacsia skoda, ze uplne finale bolo tak zrychlene, lebo prave to obdobie, ktore predchadzalo koncu, malo este potencial dalsieho pribehu, napr. ako sa hrdinovia posunuli, nez nasli znovu cestu k sebe. V kazdom pripade, pacila sa mi cela seria a tento pribeh zvlast. (Niekto tu este spominal, ze ci rozvod v tych casoch siel tak rychlo, nie, to nebol rozvod, bola to iba pravna rozluka, a ta bola za urcitych okolnosti mozna, ako aj vysvetloval autorkin doslov).
Ach ano, oblíbený motiv žánru. Anebo ne? Moc se mi líbil konec, který v romancích asi moc nenajdete. Tam jsou většinou hrdinky takové stereotypně (k mému velkému rozčilení) všeodpouštějící.
Začala jsem rovnou 3.dílem, ale i tak jsem si to užila. Hattie byla trochu naivní a občas i zbrklá. Nicméně příběh mě bavil, příjemně se to četlo dialogy byly vtipné.
Zase jsem o něco málo chytřejší. Poznámky od autorky jsou velmi přínosné. Chtěla jsem oddechovku, jsem mile překvapena.
Ou jede:-) tohle mě vážně bavilo. Autorka opět nezklamala a celý příběh o Hattie jsem si užila. Trochu mi to připomínalo problematikou Poldarka, což pro mě tenhle díl udělalo zase bližší. Doufám, že brzy přeloží další díl o Catrione.
Velmi jsem se chtěla vyhnout srovnávání dílů, protože si stojím za tím, že každý má něco svého speciálního, pro co si člověk ten příběh maximálně užije. Nicméně se budu muset přidat k ostatním v názoru, že tento byl opravdu top, ať už šlo o vztah hlavních hrdinů, samotné hrdiny, nebo prostředí.
Lucianův životní příběh byl z mužských hrdinů v sérii pro mě ten nejsilnější a jsem ráda, že jsme tu neměli dalšího šlechtice, protože jsme se díky Lucianovi dostali v tehdejší společnosti i do jiného než známého prostředí a to prostředí bylo ohromně zajímavé. Člověk si uvědomí, že k něčemu, co dnes považujeme za nepřijatelné (dětská práce), jsme v historii spíše stále blíž než dál.
Hattie mi ze všech čtyř žen byla vždycky nejvzdálenější, možná bych nehezky řekla "přišla nejnudnější" a proto pro mě bylo velmi příjemným překvapením, že v tomto díle vlastně nezůstala taková a její postava prošla podobně velkým vývojem jako Lucian a došla k sebepřijetí. Přeci jen, Anabelle i Lucie už byly tak nějak "hotové". Harriet tady našla sama sebe a to bylo úžasné. Možná je mimo jiné i toto tím něčím, co učinilo třetí díl o kapku výjimečnější.
Další prima série, která mě bavila. Líbí se mi, že se příběhy dotýkají i závažnějších témat. Tenhle díl pro mě asi Top.
Celou sérii mám hodně moc ráda a každý díl ukazuje, že autorka opravdu umí psát. Tentokrát jsem možná ještě nadšenější než u předchozího dílu, sedl mi specifický vztah hlavních hrdinů i jejich sbližování.
Zároveň velmi pozitvně hodnotím i podrobnější informace o životě horníků a nelidských podmínkách, ve kterých byli nuceni žít.
Na další díl Rebelek jsem se neskutečně těšila a rozhodně mě nezklamal.
Tentokrát tu máme nový pár Hattie a Luciana. Pro Hattie je to celé úplná katastrofa, přestože mezi sebou mají skvělou chemii.
Narozdíl od minulého dílu se dostáváme do menší vesnice/městečka a hlavní hrdinové řeší spoustu problémů.
Objevují se tam i postavy z minulého dílu a všechno se krásně propojuje.
Sice jsem si i tento pár zamilovala, ale pořád mám na prvním místě Anabelle a vévodu.
Už se těším na další díl a jsem zvědavá, jak to celé se snahou sufražetek dopadne.
Za poskytnutí knihy k recenzi děkuji nakladatelskému domu Grada.
Na téhle sérii je nejlepší, že není jen tak obyčejná. Že řeší i hlubší otázky, než jen miluje, nemiluje, líbí, nelíbí, jiskří, nejiskří. Autorka zasadila příběhy do druhé poloviny 19. století, do doby, kdy sňatky byly domluvenou záležitostí, práva žen v plenkách a muž měl ve společnosti nad ženou.
To znáte i z předchozích dílů série. Tentokrát se ale příběh rozbíhá v dělnickém prostředí, hlavní postava Lucien jako dítě fáral v uhelných dolech. Postupně se ale vypracoval v úspěšného obchodníka, i když možná ne vždy úplně tím nejšlechetnějším způsobem.
Do klína mu spadla bohatá dědička bankovního impéria, která si Luciena musí vzít, aby se vyhnula skandálu. Pro oba je to trochu složitá situace a musí si k sobě najít cestu.
Evie Dunmore tedy tentokrát rozehrála příběh, ve kterém řeší i otázky chudoby, tvrdé dělnické práce, třídních rozdílů a mnoho dalšího, nad čím budeme přemýšlet a dumat, jaké to asi bylo v takových poměrech žít.
Pokud tuhle sérii ještě neznáte, určitě si přečtěte i předchozí dva díly, taková sonda do britské historie skrze romantickou linku rozhodně stojí za to.
S touhle sérií mám takový zvláštní vztah. Historické romance nečtu, ale tady fakt ráda udělám výjimku. První díl byl skvělý, bezkonkurenční. Pak tu byl druhý, nebyl zlý, ale pro mě o trochu slabší než první díl. Dost jsem se bála třetího dílu.
.
Co se týká obálky, moc se mi líbí, že byla vybraná fialová, jemná obálka. Akorát na nafocení to byl skoro nadlidský úkol! Pořád nevycházela úplně hezky.
.
Série Rebelky z Oxfordu se odehrávají ve viktoriánské době. Objevuje se tu téma práva žen, takže to není jen nějaká bezduchá romantika.
.
V tomto díle je hlavní hrdinkou Hattie, která je bohatou dědičkou, přesně ví co chce. Uznání, bít se pro správnou věc a vdát se za gentlemana. A pak je tu Lucian, finančník, pěkně za vodou.
.
Prvních pár stran mi dalo trochu zabrat. Postrádala jsem čtivost, a než jsem se zas dostala do doby, kdy se série odehrává, tak mi to chvíli trvalo. Nakonec se mi to povedlo a čtení byla velká radost!
.
Ke konci se mi zdálo, že autorka prostě potřebuje strany navíc, a tak nastavuje kde se dá. Sem tam pomalejší tempo vyprávění, sem tam trochu nesmysl... Ale ono to do knihy tak nějak zvláštně sedělo. Závěr mě dost překvapil.
.
Dlouho jsem nevěděla, co si o knize myslet. Nechala jsem teď, větrat hlavu a došla k jasnému závěru: lepší než druhý díl, možná o malinko lepší než první díl. Historie, romantika, silné ženské postavy... Na to se můžete těšit!
Tohle bude pro mě trošku těžké hodnocení. Jsou momenty, kdy jsem knihu zbozňovala a pak autorka udělá zvrat, kdy se hlavní hrdinka chová nelogicky, v rozporu s předchozími emocemi co cítila.
Jak to máte vy, zkazí vám celkový dojem z knihy nějaký zvrat nebo směr kterým se příběh odehrává, který nejste schopni akceptovat? Řekněte, že v tom nejsem sama a stává se vám to také.
Rebelky z Oxfordu - sérii z viktoriánské éry, téma sufražetek o boji za práva žen, mám moc ráda. V tomto třetím díle je hlavní hrdinkou Hattie, bohatá dědička bankovního impéria, dívka z vyšší společnosti, svázaná přísnou etikou, mravy ale také různými předsudky. Studuje na Oxfordu umění, jako žena mezi muži to nemá lehké. Vždyť ženy se mají přeci starat o domov, děti, takový názor slýchává často. Jenže Hattie není z těch co se vzdávají svého snu lehce. Při malbě Persefony není se svým rozpracovaným obrazem spokojena, potřebuje načerpat inspiraci, jak své dílo vylepšit a je jen jeden obraz, který potřebuje vidět. Vlastní jej společností obávaný Lucian Blackstone, finančník známý svými bezohledným obchodními praktikami. Při prohlídce uměleckých děl se Hattie s ním osobně potká, něco ji k němu přitahuje, jeden polibek změní naprosto vše....
Autorka skvěle popsala dobu do které je příběh zasazen, práva žen, jak je na ženy nahlíženo, postavení ženy ve společnosti. Co mě hodně potěšilo a chytlo za srdce bylo Skotsko v kterém se příběh převážně odehrával. Popis krajiny, lidí, jejich nelehké živobytí. Líbil se mně střet chudoby a bohatství, kdy Hattie poznávala i druhou stranu společnosti. Romantická linka byla za mě uvěřitelná a moc pěkně vystavěná.
Vypadalo to na plný počet , ale jedno rozhodnutí Hattie a následný sled událostí, respektive celkově konec knížky byl za mě nepovedený. Proto volím nižší hodnocení, ač skoro celá kniha byla skvělá. Ale bohužel nemůžu jinak než 4*
S touhle sérií mám trosku problém. :) zpočátku se přesvědčuji, ze to přeci nebudu číst, protože jsou beztak vsechny díly na jedno kopyto, pak si to neochotně rozmyslim, začtu se a nemůžu se odtrhnout.
Začátek je skvělý a hlášky typu v pokrivenem úsměvu vycenil vylomeny zub .. mohla by prchnout s tajným milencem. Ale kde rychle nějakého sehnat. mi vyloudily na tváři přiblblý úsměv.
Konec to trosku pokazil. Příběhu uškodilo umělé natahování.
Tuhle sérii mám ráda, ale tento díl považuji za nejslabší. Navíc Hattie ač mi byla zpočátku sympatická, mě nakonec docela štvala
Jednoznačně kniha a celá série, která vyčnívá z běžné produkce a stojí za přečtení.
Lucien je opět komplikovaný a nejednoznačný muž s temnou stránkou, stejně jako dva předcházející "hrdinové". Hattie je nakonec holka z obyčejnými sny. Někdy mi jejich filozofování přišlo ... zbytečné ... jako natahování knihy ... málo uvěřitelné. Ale láska a pravda zvítězila :)
O Lucienovi jsme se postupně dozvěděli v kostce všechno, přesto mám pocit, že v jeho životopise něco chybí, že některé věci přešla autorka rychle. Podobně jako Ballantinova bisexualita (v tomto díle otevřeně potvrzena) v předchozím díle se rychle přešla, tak tady je řada událostí jen naznačena a nedotažena. Přemýšlím jak ta 15letá (patrně negramotná) služka věděla, že Lucien znamená světlo? Kdo byl otcem sestry Luciena? Kde se ztratil motiv jeho vlastní otce a nevlastního bratra? A proč se ze scény ztratila celá rodina Hattie? Rozvod šel tak rychle a jednoduše? Co znamenal ten problém se světlem na začátku knihy? Proč dům se zazděnými okny? Uniklo mi něco? Mám brát kdeco jako metaforu? Nebo to autorce přišlo jen zajímavé a tak to do knihy "plácla"? Prostě spousta otázek.
A ve všech případech by mne zajímalo, zda ti tak zamilovaní a polepšení pánové stejně vzorně chovali třeba za 5 let
(SPOILER)
Hodnocení od začátku až zhruba do 80 % knihy bylo skvělé, už dlouho jsem nečetla tak báječnou romantiku. Pak ale nastal tak strmý sešup, že mě dokázal totálně otrávit. Špatné je, že se jedná o závěr a konec špatný, všechno špatné.
Rebelky z Oxfordu jsou mou oblíbenou sérií. Kromě toho, že to mezi hrdiny opravdu jiskří, tohle autorka umí, tak si užívám především chytré postavy (ženy i muže), uvěřitelné zvraty a poučení ohledně boje za ženskou rovnoprávnost.
V tomto díle to vycházelo na tisíc procent. Variace na Angeliku a Geoffreye se mi líbila, sice se Hattie opět chovala a především se cítila jako nadržená coura, to je v dnešní romantice více než běžná bolest, ale všechny ostatní klady tento zápor odstínily. Ano, užívala bych si, kdyby se Lucian snažil víc, dvořil se své manželce a nadbíhal jí, zatímco mu holka rovnou padla do náruče i postele, ale co už. Vtipné, zábavné, hezky napsané, poučné, zamilované, co víc si přát?
No, jedno přání bych měla – rozumný závěr. Od dramatické scény v Lucianově pracovně se celá stavba románu zhroutila. Hattie se sice projevuje jako pokrytecká maloměšťačka, ale bojovat za laskavý přístup k násilníkovi, který chtěl ji i Luciana připravit o život, mi fakt připadne za hranou. Ovšem její následné rozhodnutí utéct od manžela nedává smysl už vůbec.
Přesněji řečeno jsem pochopila, proč tento zvrat autorka do románu chtěla zapracovat, ale udělala to extrémně mizerně. Hattiino rozhodnutí v daném okamžiku postrádá smysl, další popis událostí představuje hodně zrychlené převíjení filmu, konečné smíření působí barvotiskově a nevěrohodně. Následně se vyrojilo tolik otázek, že naprosto zastínilo dobrý dojem z prvních čtyř pětin, což je škoda.
Například: v každé situaci a době podléhá jakýkoli člověk nějakým zákonům, to hrdinčino vzepření je dětinské a iracionální. Dál, v exilu pracovala jako učitelka, tudíž přesně zastávala roli neprovdaných viktoriánských žen. Tohle opravdu chtěla? Nebo dál, to jí vůbec nezáleželo na Lucianových citech a na něm samotném? Super! A kdyby mu ruplo v kouli, jakože by se to dalo očekávat, a třeba vůbec Hattii nenašel nebo si vzal život nebo cokoli dalšího, byla by spokojená? To opravdu chtěla? Sázka na happy end je dobrá v literatuře, ovšem v životě bych počítala s komplikacemi. A tohle byla jen malá ukázka.
V důsledku mi začala ukrutně vadit i nesourodost snahy vykreslit viktoriánskou Británii a zároveň hypermoderní přístup ke společnosti v dnešní literatuře, kdy každý druhý (už to je blbost) je přiznaný homosexuál/lesba (ve viktoriánské Anglii? jako FAKT?), Hattie uvažuje o práci žen v domácnosti a kolem rodiny jako o PRÁCI (něco takového se nebralo v úvahu ani na konci dvacátého století) a tak podobně.
Zklamání, opravdu strašné. A to se mi to po většinu tak moc líbilo.
Plynulý a poměrně čtivý příběh se sympatickými postavami. Jedno delší odpoledne a máte přelouskáno.