kiwi88 komentáře u knih

Nápad zajímavý, to ano. Lidsky Addie, jako žena, naprosto chápu. Každá nejsme nutně pro vdavky v mladém věku, každá netouží zasvětit svůj (krátký) život plození dětí a jejich výchově. Chápu touhu po poznávání Světa, cestování.

Postava Luca ve mě budila vzpomínky na postavu Rampelníka v seriálu Once upon a time. A příběh samotné Addie zase Helen Magnus ze seriálu Sanctuary.
Za mne rozhodně ale nevyužitý potenciál. Tolik toho zažila, byla u tolika zajímavým událostí, setkala se s významnými lidmi a přesto úlet v baru kdesi (už si nepamatuji, možná New Orleans), dostal v knize víc prostoru než Voltaire.

Ubrala bych tak 150 stran. Na cestu vlakem dobrý, podruhé to ale číst nebudu....

A to jsem si myslela, že Hana byl mimořádně smutný příběh.

Naštěstí mne minul povyk, který kolem Lesu v domě byl po jeho vydání, ale tak trochu jsem tušila, jakým směrem se děj bude ubírat. Mnoho z příběhu jsem odhadla dopředu. S lítostí musím říct, že mě ale vlastně nic z toho nepřekvapilo. Bohužel v dnešní době kriminálních seriálů to není až tak neobvyklé, nebo snad šokující. Nicméně o to je to horší, děsivější. Takové hrůzy by nemělo zažít žádné dítě. Nikdo neví, co se děje u sousedů za zavřenými dveřmi.

Kniha se nečte snadno, přesto se nedá ani odložit, chcete prostě číst dál a doufáte, že třeba na konci bude líp. A ono ne...

18 01.10.2023

Místy jsem se zasmála, ale nic extra objevného jsem se nedočetla.
Spíš je to jen vtipně podaná realita, kterou víme a známe. A to ještě záleží na tom, jaký máte smysl pro humor, každému tohle podání totiž nesedne.

1 23.04.2022

(SPOILER) Asi bych to formulovala jako "bizár". Jakkoliv mohl být prvotní nápad zajímavý, přišlo mi to jako překombinovaná story, která měla skončit spíš na nějakém fan-foru.

Po celou dobu čtení jsem váhala mezi tím, jestli je opravdu Verity tak zlá a šílená, nebo to bude další z příběhů, kde se tím "padouchem" stane nakonec manžel. Dokonce jsem na chvíli myslela, že se z toho pětiletého kluka stane zabiják a právě on bude to nejtemnější postavou celého příběhu. Psát tak syrovým stylem o smrti dětí, to bylo opravdu necitlivé, až to působilo nerealisticky.

Čím víc podobných knih čtu, tím víc si říkám, kde se v lidech berou takové myšlenky. Cožpak není na Světě dost zla i bez toho, abychom si další museli vymýšlet? To jsme opravdu tak zklamaní svým nudným a obyčejným životem, že potřebujeme drama?

Můžeme se vůbec divit tomu, co jsou schopni si lidé vzájemně udělat, když v knihám místa ponaučení a moudrosti najdou spíše návod na vraždu?

5 15.04.2022

Knížku jsem si přečetla na doporučení, sama bych si jí nekoupila.

Jistým způsobem asi umím s několika postavami tak trochu soucítit, de facto všichni chtějí a hledají to samé, lásku. Jen špatným způsobem a u špatných lidí.
Na víkendovou oddechovku dobrý, krimi to není, vyšetřování mi přišlo odfláknuté a vyšetřovatelé tam byli "jen tak mimochodem". To je škoda.

Až na drobné výjimky mi ale většina postav přišla jako magoři a psychopati.

Na další knihy autorky se nechystám, nebude to můj šálek čaje...

5 09.04.2022

Slabší, ale pořád se našly části, kde jsem se dobře bavila.

3 11.11.2020

Mě osobně tato kniha vůbec nebavila.

1 26.07.2020

Člověk si obvykle přečte knihu a pak vidí film/ seriál, ze kterého je zklamaný. Zde je to, překvapivě, opačně. Ke knize jsem došla až po shlédnutí seriálu a kniha mne bohužel tolik nezaujala.

Nicméně je to téma, nad kterým člověk musí přemýšlet, častokrát jsem knihu odložila, protože mi z příběhu bylo úzko, smutno a ano, opravdu mě to děsilo (ale seriál je v tomhle směru tak 100x silnější).

Jakkoliv chápu, proč Gileéd vznikl, myšlenky na záchranu země, uzdravení a obnovení populace... Způsob, kterým toho chtějí dosáhnout, je vcelku šílený.

4 29.07.2019

Protože jsem Island osobně navštívila (nedávno), mám v živé paměti, jak jsou některá místa pustá, odlehlá, jak málo lidí mimo Reykjavík potkáte...
Představa, že se něco takového přihodí, je skutečně děsivá. Nejde o to, že bych nevěřila, že by si neporadili a takovou situaci nezvládli, zvládli by ji. Oni ano, protože jsou na zhoršené podmínky a "izolaci" zvyklí.

Neumím si ale představit nás. Že třeba já, člověk zhýčkaný pohodlím 21. století, zvyklý používat elektroniku, vybírat si z ne zcela běžných jídel či potravin, cestovat, člověk, který v životě nezasel ani mrkev, natož aby něco skutečně vypěstoval... by mohl být v takové situaci užitečný. Uměli bychom sebrat síly, vzdát se svého komfortu a jít zachraňovat naši zemi?

Rozhodně téma k zamyšlení.

6 22.07.2019

Žádné velké překvapení, příběh nemá špatný námět, ale psáno je to trochu nudně, konec byl dost předvídatelný a postavy jsem si nedokázala oblíbit.

Tohle je takové to čtení na zahradu v létě, a jednou stačilo.

3 02.07.2019

Začátek byl zajímavý, ale někde v půlce knihy jsem začala pochybovat, že se mi konec bude líbit, že mě v dobrém překvapí. A tak to i bohužel bylo. Na můj vkus příliš složité a překombinované, ale námět špatný nebyl.

4 11.06.2019

Kniha mi byla doporučena, sama bych po ní asi nesáhla, protože příběhy s touto tématikou nevyhledávám.

Děj ale plynul pěkně a knihu jsem přečetla během dvou dní. Je to silný příběh, několikrát jsem si pobrečela, a stále nechci věřit, že se tohle zlo opravdu dělo.

Jakkoliv jsem si Hanu moc neoblíbila, chápu, že po to tom, co si zažila, těžko mohla být veselou a usměvavou osobou. Tohle by zlomilo každého...

10 30.12.2018

Po přečtení prvních 3-4 stran jsem knihu odložila a šla jsem se uklidnit, protože přes záchvaty smíchu jsem nebyla schopna pokračovat. Kniha mi byla doporučena a můžu říct, že po dlouhé době jsem se opravdu hodně nasmála. Tento druh humoru je mi blízký a s Marií bych klidně kamarádila. :D Určitě si ráda přečtu i pokračování.

8 21.10.2018

Pro ty, kteří neznají Twitter účet autora a jeho "práci" s češtinou, to nejspíš nebude zajímavá kniha.

24.06.2018

Přečetla jsem za jedno odpoledne. Od knihy se nedalo odtrhnout.
U Rollinse mě baví a vždy bavilo, jak dokáže spojit historii, současnost a vědu.
Nestačím se divit, co je ve skutečnosti pravda, nebo alespoň vychází ze skutečných historických událostí, či výzkumů apod.

Sérii se Sigmou mám ráda a rozhodně u ní zatím zůstanu, těším se na další díl.

3 29.05.2018

celé mi to připomíná film o výcviku FBI agentů, Lovci myšlenek, starý tak 15 let...

Sci- fi mám ráda u seriálů, knihy moc nečtu, tohle byla asi výjimka.
Rozhodně budu ale dlouho přemýšlet. O tom, co by, kdy by... A co asi dělají jiná já. Možná někde existuje verze mě, která tomu všemu, po té vědecké stránce, úplně rozumí. :D

Já bych v kůži Jasona tedy být nechtěla. Konec trochu moc drastický, ale asi to jinak nešlo...

4 02.02.2018

Četla jsem anglický originál.

Je to typický Brown. Spoustu věcí jsem poměrně brzy odhadla, takže tolik "wow momentů" jsem neměla. Závěr pro mě překvapením nebyl. Rozhodně ale musím říct, že se Brown zase vyřádil. Nejsem vědec a nejsem ani věřící. O tom, jak moc jsou jeho teorie podložené, či nikoliv, debatovat nechci. Kdo četl všechny jeho knihy, nebude překvapen, drží se stále stejného schématu. Otázka tedy není, jestli je to dobrá kniha, ale co od ní čekáte.

Ani mě tolik nepřekvapilo to "Odkud pocházíme", jako část "Kam směřujeme". Myslím, že má pravdu. Už se to děje, otázka je, jak moc rychle se to stane...

Mám nad čím přemýšlet, a po Infernu to bude kniha, ke které se nejspíš ráda vrátím.

4 28.01.2018

Na můj vkus zmatené. Členění celého příběhu z pohledů několika postav je komplikované a celkově mi styl psaní spisovatelky moc nesedí.

Dívku ve vlaku jsem četla a tehdy se mi líbila, tak jsem ze zvědavosti otevřela i knihu Do vody.

Své čtenáře si jistě najde, já se k této knize ale určitě nevrátím.

08.09.2017

Určitě lepší než Lež. Nicméně své chyby kniha má. Začetla jsem se a knihu de facto přečetla za jeden den, ale místy se mi "nezdálo" chování hlavní hrdinky. Konec jsem odhadla někde v půlce příběhu, je to několikátá varianta jednoho a toho samého, jen jsem byla zvědavá, jak moc se pletu.

Za mě celkově mírně podprůměr. Podruhé bych si Nehodu nepřečetla.

06.09.2017