kikiodvi komentáře u knih

(SPOILER) Návštěva slunného Chorvatska je pro mnohé časem odpočinku a krásných vzpomínek. Lékařka Maggie však poznala i jeho temnou stranu.
Tíživé ticho je jinou knihou, než na jakou jsme byli od Roberta Bryndzy zvyklí. Je drsná, je napínavá a nechce vás od sebe pustit. Následovala jsem Maggie na útěku Evropou a cestou se nervózně ohlížela přes rameno. Až tak moc jsem se nechala vtáhnout do děje.
Jistě, byly zde i nedostatky. Akce, akce, akce a najednou jako lusknutím prstu vše vyřešeno. Je to vůbec reálné? Nemám v tomto žánru načteno tolik, abych mohla porovnávat, ale tak rychlé rozuzlení mi zkrátka a dobře nesedělo.
Jako celek za mě kniha fungovala a jsem nakonec ráda, že se můj oblíbený autor pustil do něčeho pro něj netypického.

6 13.01.2024

Sama nemůžu věřit, že jsem se nechala přemlouvat skoro dva roky, abych si Kmotra přečetla.
Snad teď neporuším zákon Omerty, když vám prozradím, že mě příběh z newyorkského podsvětí naprosto pohltil. Bylo tam napětí, působivé monology, mnoho perspektiv vyprávění, vhled do sicilské kulturyZkrátka všechno, co bych čekala od kvalitní knihy. Navíc jako milovník her Mafie 1 a 2 jsem měla možnost lépe pochopit svět famiglií a jejich náhled na společnost.
Pane Puzo, smekám pomyslný klobouček a snad zase brzy na viděnou u některé z vašich knih.

8 09.01.2024

K Pavoukovi jsem se jako čerstvá máma dostala o dost později, než by mi bylo milé. První polovinu knihy jsem navíc četla po krátkých úsecích, kdy jsem využila toho, že dítě konečně usnulo. O to víc jsem si vychutnala druhou polovinu knihy, kterou jsem na dovolené zhltla za dva dny.
Kepler byl jako vždy drsný. Detailní, ale ne zbytečně zdlouhavý, popis prostředí jednotlivých scén pomohl dokreslit atmosféru. Musím přiznat, že mi nejednou běhal mráz po zádech. Zápletka a motiv vražedného řádění mi jako fanynce detektivek přišly neotřelé.
Jednu věc přece musím vytknout. Hlavní záporačka tentokrát posbírala snad všechno štěstí světa. Nebo že by měla dokonalou mušku hodnou člena jednotky rychlého nasazení? Policistům se naopak lepila smůla na paty a padali jako mouchy v horkém dni. Působilo to na mě nevyváženě a vyloženě účelově.
I přes nedostatky ráda knihu doporučím dál. Jaký případ čeká na Joonu příště?

6 22.06.2023

Párkrát jsem se upřímně zasmála - hvězdička za to. Jinak vskutku není co hodnotit.

20.11.2022

3,5* V Kodani mě kdysi zaujala neuvěřitelně klidná atmosféra, které je toto město plné. S přáteli jsme zde trávili dlouhé minuty (možná i hodiny) pozorováním okolí. Jak jinak, než s kávou a sladkým pečivem v ruce.
Právě proto jsem si vybrala Kavárnu v Kodani jako čtení na letní dovolenou. Doufala jsem, že mi pomůže přepnout do odpočinkového módu. Neuběhly ani dva dny a já jsem s pocitem úplného klidu dočetla poslední stránku. V tomto ohledu kniha stoprocentně splnila mé očekávání.
Určitě ale nečekejte sofistikovanou zápletku. Konec příběhu si nejspíš dokážete domyslet někde v průběhu kapitoly 11.
Celkově jsem spokojená a nebránila bych se dalšímu přečtení.

6 15.07.2022

Nějakou dobu jsem odolávala, ale nakonec jsem se rozhodla tuto mnohými doporučovanou knihu přečíst. Skrz jsem se prokousávala poměrně dlouho. V kombinaci s přípravou na státnice není kniha, která přímo vybízí k zapojení mozkových závitů, zrovna nejvhodnější volba.
Ti, kdo hledali zaručený návod pro rychlé zbohatnutí, budou zklamaní. Co zde ale najdete? Spoustu příležitostí k zamyšlení, jestli je cesta investic a neustálého vzdělávání v této oblasti určená právě pro vás. Mně osobně pomohla utřídit si myšlenky ohledně peněz a přístupu k nim.
Na svůj žánr je kniha dostatečně čtivá. Nemůžu si však pomoct, výrazněji se mnou nerezonovala. Výsledný dojem zůstává takový "nijaký". Asi jako když jíte suchou rýži

2,5 * Asi jsem neměla čekat příliš moc; nebyla bych teď zklamaná...

V názvu knihy vidíte velkým červeným písmem slovo proces. Očekáváte tedy, že velká část děje se bude procesem zabývat. Proces samotný je zde ale spíše okrajovou záležitostí. Autorka naznačila, že kniha má být především sondou do německé poválečné společnosti. Poznáme tedy pár hlavních i vedlejších postav a máme možnost po dobu několika let sledovat jejich osudy. Tato forma pojetí příběhu je sama o sobě zajímavá a neměla bych s ní nejmenší problém, ale...
...vypořádat se se stylem psaní pro mě byl boj. Čekala jsem daleko propracovanější a uvěřitelnější postavy a také to, že autorka vtáhne čtenáře do děje. Větší část textu bohužel připomínala pouhý výčet událostí. Nemůžu si pomoct, ale kniha jako celek na mě působila naivně, asi jako bych četla deník pubertální školačky.

Pokud by šlo o příběh samotný, přečetla bych si knihu ráda znovu. Kvůli stylu psaní už po ní ale nejspíš nikdy nesáhnu.

11.10.2020

Jako pokračování série kvalitní, i když jsem v určitých částech čekala trochu víc.

Při čtení knižních sérií se mi stává, že u pozdějších dílů mám tendenci autorům víc odpouštět. Zvlášť když jde o oblíbence. Musím ale říct, že vývoj hlavní postavy mě zklamal. Čekala bych, že se její charakter se bude spíš vyvíjet než upadat. Erika se chovala naprosto nesmyslně, dětinsky a neustále si protiřečila. Od nejdůležitější postavy krimi série by se dalo čekat vyspělejší chování.
Na druhou stranu oceňuju možnost nahlédnout do mysli vraha/ů. Líbí se mi, když o pachateli víme už od začátku, a můžeme jen čekat, kdy se jeho cesty protnou s policisty. Vrah a jeho motivy jsou zatím v každé knize jedinečné, což mě baví asi nejvíc. V Anglii už vyšlo šesté pokračování, tak uvidíme, jestli si tato série udrží svou úroveň.

Poznámka na závěr:
Nemohla jsem si nevšimnout, že každá další knížka je krvavější než ta předchozí. Doufám, že tenhle trend nebude pokračovat. Tím by Bryndza bohužel zapadl mezi mnoho dalších současných autorů, kteří se podle mě předhánějí v nechutnostech a množství prolité krve.

1 30.11.2018

4,5* Tohle se Vám opravdu povedlo pane Dickensi!

Vánoční koleda je jedna z knih, kterou můžou ocenit děti i dospělí. Na první pohled může působit jen jako líbivá pohádka, ale můžete v ní najít daleko víc.
Podle mého má kniha dva hlavní motivy – přístup lidí k penězům a ke svému okolí. Viktoriánský Londýn, kde se příběh odehrává, byl místem obrovských finančních i sociálních rozdílů. Vydřigroš zde reprezentuje bezohledné a nenasytné majitele podniků. Jeho píšař zase patří do skupiny živořících zaměstnanců.
Zasadit děj do období Vánoc byl mistrovský tah, protože právě v tuto dobu se nejvíce projevují rozdíly mezi lidmi. Také jsme ochotní věřit na zázraky, proto působí Vydřigrošova proměna více realisticky než kdykoli jindy.

Vánoční koleda si určitě zaslouží pozornost. Věřím, že si užijete její pohádkovou stránku, a možná objevíte i něco k zamyšlení.

7 30.11.2018

Kniha s obrovským potenciálem, který ale zůstal nenaplněný.

Na Jepici mě zaujal příběh spojený s druhou světovou válkou a odkazem nacistických lékařů. Podle anotace jsem si hned představila děj nabitý akcí a napínavé scény, ze kterých se budu bát usnout. O to víc mě zklamalo, když první polovina knihy byla jen nezáživným popisem. Ve druhé polovině se konečně začalo něco dít, ale stejně se žádný WOW-efekt nedostavil.

Je vidět, že autor nápady má, ale zasloužily by si lepší zpracování. Thriller by nás prostě měl přinutit se aspoň trochu bát; to Jepice neuměla. Tohle je první knížka ze série, a tak věřím, že ty následující se posunou kvalitou nahoru.

2 22.09.2018

4,5* Byly doby, kdy jsem si myslela, že nic horšího než potopení Titanicu se snad ani stát nemůže. Potom jsem se dozvěděla o lodi Wilhelm Gustloff…

Knihu jsem doslova slupla jako malinu, až tak dobře se četla. Potopení lodi jako by bylo symbolickým završením tragického příběhu čtyř lidí, kteří se potkali po letech válečných útrap, a které spojovala touha přežít. Čtyři příběhy dávají dohromady zajímavý celek. Při čtení si znovu a znovu uvědomujeme, jak hrozná válka je. Velmi oceňuji, kolik práce si autorka dala s vyhledáváním historických reálií, protože příběh působil pravdivě a uvěřitelně.

Sůl moře určitě doporučuji k přečtení. Minimálně se dozvíte o katastrofě, která vzala život tisícům lidí, a o které se všeobecně moc nemluví.

5 18.06.2018

Jako první seznámení s dílem Shakespeara posloužila dobře.

Celkové zpracování nebylo špatné; místy trochu uspěchané a nedovysvětlené, ale na 150 stranách nemůžeme čekat rozvité dějové linie. Zato hlavní myšlenka celého díla byla víc než jasná.
Co mi vadilo nejvíc, byl archaický jazyk (ano, vím v jakém století byla kniha napsaná :D). Ale právě proto to není žádné odpočinkové čtení. Některé části jsem musela číst i 3x, abych správně pochopila, co chtěl autor říct.

I tak si myslím, že by bylo daleko lepší Makbetha vidět v divadle, než jenom číst jeho scénář.

24.05.2018

Hned na začátku chci říct, že tohle je velmi specifická kniha; určitě nesedne každému. Také je dost těžké, ji objektivně ohodnotit.

Všechno začíná dne, kdy stoletý stařík Alan Karlsson vyleze z okna svého pokoje a zmizí neznámo kam. Protože tento dědula působí jako sympaťák, sledujeme jeho osudy i dál. V následujících kapitolách se dozvídáme o jeho minulosti i o všem, co ho potkalo na cestách. Obdivuju autorovu schopnost sepsat všechno tak, aby to bylo naprosto šílené, ale zároveň pořád dávalo smysl. Jsem ráda za občasný černý humor, protože do tohohle typu knihy se prostě hodí.

Na druhou stranu se mi zdálo, že velká část příběhu byla jen zbytečná omáčka. Tyto části mohly být klidně zkrácené, protože zbytečně narušovaly plynulost. Dost jsem se u nich nudila.

Jonas Jonasson si své příznivce určitě najde, ale mě už ke čtení dalších knih nenalákal. V tomto žánru dávám přednost spíš Frederiku Backmanovi.

8 19.04.2018

4,5* Nikdy bych si nemyslela, že ve mě zrovna tahle kniha vyvolá tolik emocí - stalo se!

Autorka si vybrala ne zrovna lehké téma, ale pojala ho velice zajímavým způsobem. Po chvíli jsem se sžila s hlavními hrdinkami a prožívala celý příběh s nimi. Přiznám se, že jsem chvílemi měla chuť zakroutit některým bílým paničkám krkem.
Kniha jasně ukazuje, že nic není černobílé. Existují jak lidé dobří, tak lidé zlí. Zároveň je to silný příběh o přátelství, vůli, naději a odvaze změnit svět.

Uvažujte o přečtení, podle mě za to stojí.

5 29.03.2018

4,5* Od teď budu hodně přemýšlet, co sdílím na sociálních sítích!
Kniha je psaná svižným stylem, takže čtenáře stále udržuje v napětí. Navíc má minimum nezáživných pasáží. A co si budeme povídat, hlavní téma je velmi aktuální. Jediné co bych vytkla, je trochu uspěchaný konec, kde měli všichni víc štěstí, než rozumu.
Myslím si, že autor má pořád co říct a jestli vyjde další jeho kniha, ráda si ji přečtu.

5 25.03.2018

Pro mě jedno z nejpříjemnějších čtenářských překvapení vůbec!

Jsem ráda, že jsem knihu nečetla v rámci povinné četby, protože tenkrát bych si ji ani zdaleka tak neužila. Jana Eyrová je dokonalým obrazem doby svého vzniku, kdy ženy usilovaly o změnu svého postavení ve společnosti, zatímco jiní se stále drželi zažitých zvyků. Při čtení můžete naplno zapojit představivost (časté popisy postav i krajiny), to vždycky považuju za velké plus. Hlavní hrdinka Jana zaujme nejen svým nelehkým startem do života, ale i svérázným a upřímným vystupováním. Zároveň se drží svých zásad, i když si tím občas všechno pořádně zkomplikuje. Některé dialogy jsou úsměvné, ale musíme brát v úvahu, že je kniha skoro 200 let stará. Ve srovnání s dnešními romantickými příběhy na mě působí daleko upřímněji a emotivněji.

Tahle klasika rozhodně stojí za pozornost!

11 12.03.2018

3,5* Typický Brown tak jak ho známe. Opět si vybírá podnětné téma, které považuju za velmi aktuální. "Odkud pocházíme a kam směřujeme?" - Kdo z nás se nad tím aspoň jednou nezamyslel?
Zpracování je z velké části podobné předchozím dílům a určité momenty jsou v podstatě okopírované (Schválně jestli uhodnete, které...?). Autor se zuby nehty drží ověřeného schématu. Celkově by bylo možné některé části zkrátit, aby se děj tolik nevlekl.
I když oceňuju nápad, kniha pro mě nefungovala dobře jako celek, proto nemůžu dát vyšší hodnocení.

3 02.03.2018

Už ani nespočítám, kolikrát jsem celou sérii přečetla. Je to prostě srdcovka a jeden z mála fantasy světů, do kterého se ráda vracím.

2 02.03.2018

4,5* Na první pohled vypadá jako klasická pohádka, ale je plná hlubších myšlenek. Doporučuju na chvíli pozastavit a zamyslet se nad ní. Šťastný princ je jasný důkaz toho, že nepotřebujete spoustu stránek, aby jste mohli napsat kvalitní dílo.

2 02.03.2018

Už ani nespočítám, kolikrát jsem celou sérii přečetla. Je to prostě srdcovka a jeden z mála fantasy světů, do kterého se ráda vracím.

6 23.02.2018