KerrKnock
komentáře u knih
Bokovka
Barbora Vajsejtlová
Zajímavá knížka, četla se dobře, ale konec mě zklamal - v podstatě to skončilo ve chvíli, kdy to mohlo velmi dobře začít. Nebo aspoň pokračovat. Konec mi celý dojem z knihy trochu pokazil.
Za zamčenými dveřmi
Freida McFadden
Přečteno za dvě a půl hodiny na balkoně. Nemohla jsem se odtrhnout, autorka píše opravdu skvěle, velmi poutavě. O trochu slabší, než Pomocnice, ale i tak naprosto výborná, doporučuju.
Adelaide
Genevieve Wheeler
Nejlepší kniha, kterou jsem za dlouhou dobu četla. Adelaide potká Roryho, který působí jako její vysněný princ z Disneyovek. Okamžitě pro něj začne dělat první poslední, aby ji měl rád. On se k ní ale nechová úplně hezky a zamilovaně a v malých náznacích pomalu člověku začne docházet, že to asi z jeho strany nebude úplně pravá láska. Nešťastná událost pak ovlivní oba dva a jejich vztah se začne ubírat směrem, který se Adelaide nelíbí. Dost se trápí, dost snáší, stále se snaží dělat vše, co mu na očích vidí - a že byla opravdu pozorná a rozhodně bych se chtěla některými jejími činy inspirovat. Hluboká kniha plná citů, zklamání, sebepoznání. Ještě dlouho nad ní budu přemýšlet.
Proč mi tohle nikdo neřekl dřív?
Julie Smith
Kniha, ke které se rozhodně budu ještě mnohokrát vracet. Asi to není na jedno přečtení, jako spíš vzít si vždy z knihy část, kterou zrovna potřebuji, téma, které mě zrovna zajímá. Je to taková knižní terapie, která je moc příjemná, styl psaní taky fajn, měla jsem pocit, jako bych si četla rady zkušenější kamarádky. Otevřela mi na mnoha místech oči a fakt je to taková psychologická bible, ke které se zaser ráda vrátím.
Dcera Krále
Kerry Chaput
Víte, že je kniha inspirována skutečnou událostí? Když jsem si ji otevřela poprvé, vůbec mě nenapadlo, že by se jednalo o popis kousku historie. Celou jsem ji přečetla za poměrně krátký čas, byla napsána moc pěkně, čtivě. Chápala jsem její rozpolcené pocity k mužům a moc mě to bavilo. Když jsem se pak dozvěděla, že Královy dcery opravdu existovaly, byla jsem unešená snad ještě víc. Rozhodně doporučuji a moc doufám v pokračování.
Jezte opravdové jídlo
Carlos Ríos
Zajímavé čtení, rozhodně mě obohatilo. Doporučuji sešit/poznámky v telefonu a psát si poznatky, protože stojí za to si ty informace z knihy nějak vycucnout a uchovat. Dávám si mnohem větší pozor na to, co jím.
Kopírák
Sam Holland
Musím říct, že mě kniha velmi rychle vtáhla do děje, až jsem kolikrát zapomněla, že to čtu a nejsem opravdu u toho. Myšlenka zajímavá, zpracování moc pěkné, po celou dobu se něco dělo, nebyly tam žádné nudné pasáže. Někdy teda popisy vražd pro mě trochu nechutně popsané do detailů, ale to asi člověk musí čekat, když si otevře takový typ knihy.
Ale říkám si, jestli kniha třeba nebude mít do budoucna nějaké pokračování, protože za mě tam teda zůstala hromada otazníků.
Marek Dvořák: Mezi nebem a pacientem
Martin Moravec
Jsem si jistá, že spisovatele Martina Moravce nemusím nějak dlouze představovat. Tato jeho nová, již čtvrtá kniha v řadě, mě naprosto pohltila. Asi stejně, jako před pár lety jeho rozhovor s neurochirurgiem Benešem. Nemocnice, operace a celkově vše kolem zdravotnictví může být pro mnoho lidí velmi stresující téma. Moc se o péči doktoru a záchranářů ve společnosti nemluví, a když už, tak většinou jen v negativním. Jsem proto ráda, že vznikla další kniha z prostředí zdravotnictví, díky které se člověk mimo tento obor může dozvědět více informací. Kniha je celá napsána formou rozhovoru, čtení utíká velmi rychle a stihne se probrat jak markův pracovní, tak i osobní život. Zároveň bych chtěla při této recenzi zmínit i samotnou práci pana doktora Dvořáka zde na Instagramu, kde často sdílí s lidmi bližší pohled do jeho zaměstnání. Ačkoliv to často nebývají příběhy pozitivní, připadá mi velmi dobré o tom mluvit/psát, protože čím víc lidi budou vědět o tom, jak se v jakých situacích chovat, tím více můžou být třeba jednou nápomocní - nikdo z nás neví, zda se neobjeví u nějaké autonehody, nebo jiné situace, která bude vyžadovat pomoc při záchraně lidských životů.
Pan doktor Dvořák se mi navíc zdá jako ideální představitel svého zaměstnání, který prostě svoji práci miluje a dává do ní všechno.
Neodpovídej
Lucie Bechynková
Lucka, kterou pravděpodobně mnoho z vás může znát z podcastu Opravdové zločiny, mi ohromně jako člověk sedí. Mám ráda její humor a OZ poslouchám právě i pro ty holčičí okecávačky, které jsou součástí. Když vyšel její první detektivní román, věděla jsem, že jí chci mít doma, protože chci Lucku podpořit (a do knihovny jsem jí vzala taky!).
Prvních pár stran jsem si zvykala na její styl psaní, který se přibližoval spíše vyprávění kamarádce. Na tento lehký, přátelský styl si ale šlo rychle zvyknout a kniha se mi četla opravdu dobře. Celý příběh se dělí na několik dějových linek, které spolu zdánlivě na první pohled nesouvisí, což mě ale nutilo víc přemýšlet nad tím, kde se protnou. Jedna z nich ale zůstane vlastně otevřená i na konci, což mě trochu mrzelo, čekala jsem nějaké vyústění, ač to vlastně nebylo v konečném důsledku pro děj důležité. Kniha se dotýká online seznamek, což je dost aktuální téma a vlastně jsem nenarazila na podobnou knihu, takže knihu hodnotila kladně. Jediné, nad čím jsem se po přečtení pozastavila, bylo snad jen to, že vrah přišel tak nějak z čista jasna. V průběhu knihy nenasvědčovalo nic tomu, kdo by vrahem mohl opravdu být, nebyly tam žádné náznaky, takže to vlastně bylo ke konci dost překvapení - což není vesměs nic špatného, příběh jako takový byl dost svižný a čtení bylo příjemným zážitkem.
S radostí si přečtu další detektivku a knížku doporučuju jako fajn odreagování na dva večery.
Normální lidi
Sally Rooney
Když jsem si na zadní částí přebalu knihy přečetla, že se jedná o budoucí knižní klasiku, chytlo se mě to a vlastně už nepustilo. Ano, přesně takhle bych to totiž popsala. Typická kniha z povinné četby, kterou přečtete, nějaká část je i zajímavá, ale vesměs už doufáte, abyste ji měli dočtenou.
Na knihu jsem se po recenzích strašně těšila, ale dost mě zklamala. Jednak je psaná stylem, kdy přímá řeč není oddělená uvozovkami od zbytku textu, takže jsem často přemýšlela, jestli to je teda teď přímá řeč, nebo myšlenka (a koho). Některé rozhovory byly hluboké, některé naopak dost plytké. Každá kapitola pojednávala o určitém časovém období, tedy jedna kapitola například únor 2012, další kapitola - o čtyři měsíce později, červen 2012... A vlastně se kolikrát v kapitolách vracela autorka k vypravování toho, co se stalo během té doby, která uplynula.
Asi se mě to nějakým způsobem dotklo, protože se cítím být v podobné situaci (dva mladí lidé se od sebe nemůžou odtrhnout a život je stále dává dohromady), což mě asi i naštvalo, protože doufám, že se mnou se tenhle můj situationship nebude táhnout tolik let... Takže asi ano, knížka něco v sobě měla, ale v závěru mi přišla taková nijaká, kolikrát otravná, nezajímavá, postavám bych nejradši kolikrát jednu vrazila a mí kamarádi by to rozhodně nebyli.
Pomocnice
Freida McFadden
Tak tohle byla naprostá bomba. Takhle dobrých psychothrillerů jsem za svůj život moc nečetla. Millie je propuštěna z vězení, bydlí v autě a nedaří se jí najít práci. Když jí manželé Winchesterovi přijmou jako služebnou do jejich nádherné vily, kde se má starat o dům, vařit jídla a vyzvedávat jejich dceru ze školy, je to její jediná záchrana a vše se zdá dokonalé. Než začne zjišťovat, že Nina je zřejmě úplný magor a Andrew chudák, který to má se svou ženou těžké. Jenže pak se vše zvrtne a na povrch začnou vyplouvat děsivé skutečnosti. Nemůžu prozradit víc. Příběh to není úplně originální, přijde mi podobný ke knize Pravda, nebo lež od C. Hoover, kterou jsem četla na podzim, i tak tam ale bylo několik momentů, kdy jsem jen seděla s otevřenou pusou a absolutně nechápala, co se to zrovna stalo - hlavně ke konci knihy. Neoriginalitu příběhu také musím hned odpustit díky tomu, jak neuvěřitelně čtivě je kniha napsána. Díky malému množství postav se v příběhu snadno vyznáte a díky ději, který je tak rychlý, že se ani chvilku během čtení nenudíte, vzniká hodnocení pět hvězdiček z pěti - to ani jinak nejde. Příběh jako takový se místy může zdát přitažený za vlasy, nebo až nereálný, ale upřímně, mně jde o zážitek ze čtení, který v tomto případě byl famózní. Těším se na další knihy od autorky!
Tohle není žádná lovestory
Mary Hargreaves
Ze začátku jsem měla pocit, že hlavní hrdinku zabiju, absolutně jsem nechápala její rozhodnutí a fakt jsem si myslela, že knihu zaklapnu jen kvůli charakteru postavy. Ale natolik mě to vtáhlo, že jsem knihu přečetla během dvou večerů a vlastně se mi moc líbila. Mělo to spád, četlo se to velmi dobře, měla jsem pocit, jako by mi kamarádka vyprávěla, co se jí děje v životě. A koneckonců - ne vždy se musím ztotožnit s hlavní hrdinkou. Knížka mě pobavila, smála jsem se kolikrát nahlas, za mě moc fajn čtení.
Reality Show
Anne Freytag
Zajímavá myšlenka, která ale nebyla úplně šťastně zpracovaná. Strašně složité, psané z pohledu několika lidí, ještě se prolíná přítomnost s minulostí. Za celou knihu jsem si nestačila najít jedinou oblíbenou postavu, vlastně jsem ani nevěděla, proč to pořád čtu, žádné téma nebylo vzaté do hloubky. Nic moc. Znovu už bych nečetla.
Půlnoční knihovna
Matt Haig
Psaná čtivým způsobem, popisování jejích alternativních životů působí tak trochu jako krátké povídky pojednávající o různorodých životech, což mě bavilo. Děj poměrně rychle odsýpal, neměla jsem pocit, že bych se během čtení nudila.
Je to ale první kniha, u které musím říct, že konec mohl být kratší. Za mě zbytečně moc táhlé, ale k tomu řeknu to, že já jsem ve svém životě spokojená a žít chci. Pro někoho, kdo má sebevražedné myšlenky, či prostě "jen" zrovna nemá dobré období, věřím, že každá věta, každé slovo, může být něčím, co mu pomůže se z toho dostat. Nebo aspoň trochu nakopne. Některá filozofická témata mi ještě nějakou chvíli zůstanou v hlavě. A pokaždé, když se někdo nebude chovat tak, jako obvykle, si zřejmě pomyslím, zda to zrovna není kluzák v novém těle. :)
Dneska půjdu spát až zítra
Markéta Plechšmídová
Já moc nevím, co vlastně napsat. Asi knihu nečtěte, pokud nejste v pohodovým rozpoložení, ze kterýho vás jen tak nic nevytrhne. Já jsem se necítila úplně ok a po dočtení knihy to nebylo o moc lepší. Knížku přečtete během jednoho večera, má poměrně velká písmena a rychle se čte, je napsaná celkem pěkně. Téma pěkné není, hlavní postava se tam dostává do situací, ze kterých se sama nemůže dostat, je bezradná, zoufalá, je to hrozné a rozhodně bych se do této situace dostat nechtěla. Za mě fakt takové neutrální. Nedokážu říct, jestli se mi to vlastně líbilo, nebo ne.
Pravda, nebo lež
Colleen Hoover
Já jsem naprosto hotová. Unešená. Knížku jsem přečetla během jednoho večera, protože jsem se nemohla odtrhnout. A po dočtení jsem seděla s otevřenou pusou a naprosto nechápala, co za sešup jsem to právě přečetla. Rozhodně doporučuju.
Výjezdovka
David Urban
Ačkoliv normálně povídky nevyhledávám, tohle se mi dost líbilo. Číst celou knihu o jednotlivých případech by mě asi nebavilo, takhle to bylo hezky stručné, shrnuté, rychle to utíkalo a bylo to vlastně moc fajn.
Tlukot tisíců srdcí
Kiera Cass
Celou sérii selekce jsem naprosto milovala, přečetla jí několikrát a nakonec si jí i postupně celou dokoupila domů. Když jsem při nákupu knih do knihovny viděla tuhle novinku, věděla jsem, že si jí prostě musím přečíst - a byla jsem z ní nadšená! Autorka má svůj specifický styl, který se mi moc dobře čte. Kniha ze začátku neutíkala úplně nejrychleji, ale v druhé polovině už jsem jí nemohla odložit, prostě jsem potřebovala vědět, co se bude dít dál a ke konci jsem se do ní naprosto ponořila a měla fakt pocit, že jsem do té knížky skočila. Rozhodně doporučuju, pokud jste četli Selekci a líbila se vám, tahle knížka vás nezklame :)
Životní (s)milníky
Jitka Slavíková
Super kniha! Kapitoly se střídají, každá se vždy týká vztahu s jedním mužem, načež je kapitola, kdy je Karolína sama. Hezky se to čte, kniha je poměrně krátká, přečtená rychle, ale užila jsem si jí moc. Je to takový ten ideál na chvíle, kdy se vám nechce pouštět do něčeho hlubokého, prostě si chcete jen odpočinout a zasmát se. Moc by se mi líbilo pokračování, kde se třeba rozhoduje mezi těmi, které už měla, že by jim dala druhou šanci :P
Mágové a šarlatáni
Jiří J. Linhart
Kniha se četla lehce, má i moc pěkný, malý formát, takže ideální do kabelky :D Líbilo se mi prolínání dvou dějů, ale upřímné po skončení jedné části knihy (nechci spoilerovat, týká se Fabricia) mi přijde, že už to tak jako došlo do toho bodu, kdy by ta kniha klidně mohla být uzavřena, i když by to pak nedávalo smysl s tím propojením současnosti. Každopádně posledních pár stránek už jsem spíš tak jenom jako přeběhla, dávám 3/5, protože byla příjemná, ale ne natolik, abych z ní byla úplně unešená.