kanitsuj komentáře u knih

Pro mne rozhodně nejlepší kniha autorky hned po legendární Haně. Příběh je sevřený, vztahy mezi postavami přehledné a dobře popsané, pointa překvapí, i když už čtenář nic nečeká. Co víc si přát. Knížka by se mi líbila zfilmovaná, na první pohled to nevypadá, ale je tam zápletka ve stylu Stephena Kinga.

26 11.12.2023

Romány popisující události druhé světové války nevyhledávám. Důvodem je především slabošství připomínat si smutné osudy a kruté události.Také Haně jsem se několik let vyhýbala, přestože jsem věděla, že je to velmi populární a kladně hodnocený román. Když na mne vyšla řada v knihovně, zkusila jsem se do knížky začíst a rozhodně nelituji. Příběh čtenáře vtáhne a nepustí ho, přestože má předsudky nebo obavy z nepříjemných pocitů pramenících z tématu. Jedná se o velmi lehce a čtivě psaný román, jehož absolutní kouzlo spočívá v tom, že zápletku i gradaci děje utvořily reálné události moderních dějin a ona skutečnost, která se mnohých čtenářů dosud přímo dotýká a jiní ji mají ve své mysli jako lehce upozaděný vykřičník, zasáhne čtenáře až na samém konci. Nikoli s poslední větou, ale v momentě, kdy knihu odkládá. Hrůza zde nepramení ze slov, ale z činů, které se skutečně staly a které je nutné připomínat i těm, kteří třeba nemají sílu přečíst si knihy Arnošta Lustiga. Paní Mornštajnová nalezla cestu, jak vybídnout široké spektrum čtenářů k důslednému zamyšlení se nad minulostí i současností a za to jí náleží velký obdiv a ještě větší poděkování!

19 17.01.2020

Tak to bylo opravdu zajímavé počtení a jsem za něj ráda. Svojí zkušeností se přiřazuji k těm, kteří vnímají knihu jako dokument o současném stavu české vesnice. Ač jsem z velkého města, s obyvateli "dědiny" přicházím do styku a atmosféra v knize ji přesně vystihuje. Samozřejmě jsou oblasti, kde se žije spokojeněji a šťastněji, ale tam, kde tomu tak není, je to jako v Dědině - jaký otec, takový syn, mnoho práce za málo peněz, přetrvávající pocit křivdy-osobní i společenské; sobeckost, závist, ale přes to přese všechno je tu stále láska - k půdě, k rodině, tradici. Pro citlivější nátury /jako jsem já/ jsou některé pasáže příliš surové a šokující, přesto stojí za to si knihu přečíst. Nářečí není vůbec na škodu a rozdělení do čtyř částí nevnímám jako problematické, protože díky postavám, které jsou v příbězích opakovaně zmiňovány, získává román souvislost a celistvý tvar. Co je ale nejdůležitější, dozvíte se mnoho nejen o anonymní dědině, ale především sami o sobě!

15 05.10.2018

Souhlasím s těmi, kteří paní Mornštajnové vyčítají větší množství postav. Vzhledem k rozsahu románu jsem už na konci bohužel nevěděla, jaký byl osud první generace a obtíže mi dělalo i vybavit si osud některých postav v průběhu čtení. Vše ale autorce odpouštím, protože román je čtivý, dokáže chytit za srdce a ačkoli jsem to nečekala, s posledními větami přišlo i dojetí.
Příběh místy připomíná Hanu, ale je košatější a tolik nedrásá nervy. Na druhou stranu zpracovává velmi aktuální téma osobní odpovědnosti vůči sobě i druhým a v neposlední řadě přináší také pohled negativně vnímané postavy - Němce dozorujícího v koncentračním táboře, což nebývá v podobné literatuře obvyklé.

14 18.09.2020

Moje druhá zkušenost s tvorbou Aleny Mornštajnové a nelituji, ačkoli Hana je jaksi tematicky hutnější a propracovanější. S Tichými roky se autorka přesouvá do poválečného období a i zde je hlavní hrdinka poznamenána rodovou zátěží, která je úzce spjata s událostmi naší historie. Za nejvydařenější část románu považuji líčení příhody, která na dlouhé roky odloučí Svatopluka a jeho první dceru. Tady je znát, že autorka by by si velmi dobře vedla i v žánru detektivky a thrilleru. Způsob, jakým vytváří atmosféru a popisuje detaily je výjimečný, protože nesklouzává k nadbytečné popisnosti ani nestranní žádné z postav. Jako by pouze uchopila zajímavý osobní příběh a vše ostatní ponechala na čtenáři. Nic není černobílé a na světě jsme jen jednou. Tiché roky jsou mimo jiné úvahou o tom, do jaké míry o svém údělu rozhodujeme sami, jakou váhu mají naše rozhodnutí a co znamenají pro ty, kteří přijdou po nás. Jsou rozhodně správnou čtenářskou volbou!

14 28.01.2020

A ještě jsem Ti zapomněl říct: ".... Nejdříve jsem myslela, že děj uvízne ve stále se opakující smyčce více či méně absurdních přiznání, ale příběh se poměrně brzy rozjel a nabral nečekaný směr. Četla jsem všechny autorčiny knihy a tato se mi oproti většině zdejších komentářů líbila nejvíc. Samozřejmě, že děj byl možná trochu zbytečně překombinovaný a některé zvraty působily nereálně, ale autorce se tentokrát podařilo držet napětí až do konce a ani závěr mne v žádném případě nezklamal.

13 14.06.2021

Touto knížkou jsem završila přečtení všech knížek od paní Mornštajnové a těším se, až vyjde nová. Příběh se mi po Haně líbil asi nejvíce, i když také v této knížce bylo velké množství postav a chvílemi bylo obtížné určit, kdo je kdo. Také jsem si čas od času musela připomenout úvodní kapitolu, která naznačovala pointu, ale zase ne do takové míry, aby ji čtenář předčasně odhalil. Opět šlo o osudy lidí na pozadí dějin a velmi mne potěšilo překvapení v závěru ve formě detektivní zápletky. Psala jsem to už minule, ale jsem přesvědčená o tom, že autorce by velmi slušel i žánr detektivky nebo thrilleru, protože cit, jaký má pro budování atmosféry je výjimečný.

13 14.12.2020

Příjemný detektivní příběh, ve kterém jde o pointu až v té úplně poslední řadě. To ale nic nemění na tom, že jde o pečlivě vystavěný příběh, který zaujme především detailními a barvitými popisy drsného a přesto krásného irského venkova. Psychologie postav se prolíná s atmosférou míst a čas jako by se skoro zastavil. Skvělý počin autorky, která se po několika méně úspěšných pokusech opět našla!

12 05.04.2022

Skvělé počtení, které jsem nečekala! Výborně jsem se bavila od začátku až do konce, mnohokrát jsem se smála nahlas. Vztahy mezi postavami byly příliš překombinované, ale vše mělo svůj důvod a své místo. V hlubších pasážích jsem cítila trochu sentimentu, ale autor ho dokáže obdivuhodně vybalancovat. Chystám se knížku koupit i jako dárek kamarádce k narozeninám:-)

12 12.08.2020

Příběh se dotkne všech, kteří se narodili v osmdesátých letech, ještě o něco více než ostatních. Ve mně tedy rozhodně rezonoval popis dobové atmosféry. Jako bych se přenesla o čtyřicet let zpátky, mnohé pocity jsem již zapomněla, ale Petra Dvořáková mi je dokázala připomenout. I když se jedná o něco úplně jiného, v mnohém mi příběh připomínal román Les v domě Aleny Mornštajnové. I zde jsou obě hrdinky determinovány složitými rodinnými vztahy a vlastně i zakončení je podobné.

11 16.04.2024

Podle mého je to jednoznačně lepší čtení než Odbočka v lesích. Dokázala jsem se lépe vžít do postavy a nemyslím si, že by to bylo tím, že znám prostředí, ve kterém se příběh odehrává a navíc jsem i vášnivou cyklistkou. Ocenila jsem humor hlavní hrdinky, několikrát jsem se i nahlas zasmála a ačkoli mne samotná pointa nešokovala způsobem, který jsem si představovala, nebyla jsem rozhodně zklamaná. A přiznávám, že jsem se docela bála...

11 13.03.2023

Budu zde se svým názorem v menšině, ale upřímně nevím, čím je tato detektivka tolik oblíbená u čtenářů. Zřejmě tím, že je "standardní" - vše je srozumitelně vysvětleno, vyšetřovací postupy probíhají, jak mají, ústřední postava šéfinspektorky není nesympatická a ani netrpí žádnou úchylkou, navíc k pointě se čtenář nemusí prokousávat desítkami stránek policejních honiček nebo neuvěřitelných soubojů. Hodnotím pěti hvězdičkami - ubírám jednu za pro mne trochu nereálné setkání s Igorem a pořezanou nohu, která byla zbytečná:-)

11 23.02.2023

Rozhodně čtení, které stojí za pozornost. Dobře rozpracovaný příběh s osvěžujícím bonusem - psychologickou rovinou o vztahu snachy a tchýně. Doporučuji přečíst všem, kteří nemají s tchýní ideální vztah, ale chtěly by se pokusit to změnit:-)

11 14.10.2022

Ke knížce jsem přistupovala trochu s rozporuplnými pocity, ale nakonec mne velmi mile překvapila! Pohádka pro dospělé měla totiž tu správnou atmosféru dovolené u moře. Ocenila jsem také vzrušující momenty plné vášně a sexu. V tomto případě ovšem nešlo o nic laciného a prvoplánového, autorka si dala vskutku záležet. Napětím jsem místy zapomínala dýchat:-)

11 15.09.2022

Knížka mi byla doporučena, sama bych si ji (i na základě zdejších recenzí) asi nevybrala, ale nelitovala jsem a nakonec pro mne byla i milým překvapením. Ačkoli příběh není nijak akční a odehrává se na velmi malé ploše v rozpětí jediného dne, autorka buduje napětí a udržuje čtenáře v napětí až do konce. S minimalistickou zápletkou rozehrává poměrně slušné psychologické drama, které bych si dokázala představit i jako "solidní psycho" na divadelním jevišti. Kvůli závěru, který mohl být propracovanější ubírám jednu hvězdičku, ale v zásadě jsem se dobře bavila a dokonce si myslím, že i děj si budu nějakou dobu pamatovat na rozdíl od množství jiných zbytečně překombinovaných thrillerů.

11 30.08.2021

Dávám zasloužený vysoký počet hvězdiček - bavila jsem se od začátku až do konce. Podle mého žádná z předchozích autorčiných knih není taková jako tato, skoro to vypadá, jako by ji psal někdo jiný:-) Příběh je sevřený tak akorát a čtenář se díky tomu zvládá orientovat i ve větším počtu postav. Pachatele jsem neodhalila a závěr byl překvapivý. Pokračování bych si s chutí přečetla, protože charakter Roberta je nečitelný a jeho postava o sobě určitě neřekla vše. Možná by mi ani nevadilo, kdyby se z popisované ulice stal jakýsi Midsomer. Osoby v ní žijí různorodé a nejen Robert by dokázal založit novou zápletku:-) V knize mi chyběly pečlivější popisy atmosféry a našla jsem i několik méně srozumitelných nebo nelogických momentů.

11 08.06.2020

Petru Dvořákovou jsem si oblíbila už s její Dědinou a od té doby si nenechám ujít žádnou její knižní novinku. Zahrada je po delší době počin, který mi opět na delší dobu utkví v mysli. Oceňuji především netradiční téma, které může mnohé odpudit. Zaujaly mne také nádherné vzájemně se doplňující popisy zahrady /jako nadšená zahradnice jsem je ocenila/ a psychologického rozpoložení hlavního hrdiny. Jediné, co bych autorce vytkla je vztah mezi pane Havlátem a jeho kocourem. Očekávala bych, že zrovna pan Havlát bude mít zvířátka rád a bude se k nim pěkně chovat. Doporučuji všem, kteří pracují na míře své tolerance a nebojí se překročit komfortní zónu.

10 13.03.2023

Opět musím hodnotit pěti hvězdičkami pro moji nejoblíbenější autorku! Přečetla jsem všechny její knížky a všechny je mám v knihovně. Tato se může zdát trochu méně napínavá nebo rozvleklejší oproti jiným, ale styl psaní je naprosto perfektní - střídáním různých úhlů pohledů i časových rovin vytváří velmi dynamickou a dramatickou atmosféru, téměř filmově-divadelní. Její knížky je radost číst už pro ten zvláštní a přitažlivý způsob psaní, který jako by fungoval na principu 3D brýlí a čtenář se zásluhou něho ocitl v trojrozměrném naprosto uvěřitelném paralelním světě - světě příběhů Liane Moriarty. Také zápletka je vždy naprosto nečekaná - nikdy nevím, "co bude tím velkým tajemstvím", o čem vlastně román bude a jakým způsobem bude napsaný. Každá kniha paní Moriarty je krásný dárek, který mne stále baví rozbalovat!:-)

10 12.06.2017

Detektivky Tima Weavera jsem objevila teprve nedávno, když jsem četla "Nikdo není doma". Tento díl se mi líbil o trošku méně, ale autorova laťka je stále vysoko, a co tentokrát ubral na spletitosti příběhu, to dohnal děsivou atmosférou a šíleným sériovým vrahem, kvůli němuž se mi i špatně spalo. Kam se hrabe série Darcy Coates o strašidelných domech. David Raker vstoupí do odlehlého lesa a v podvědomí čtenářů se začnou dít věci!:-)

9 06.02.2023

Příběh byl na plný počet hvězdiček málo realistický. Zaujala mne zápletka, která byla v záplatě thrillerů s podobným titulem originální, ale na můj vkus trochu ledabyle nahozená. Scházely mi především uvěřitelné motivace jednotlivých postav a závěrečné "oko za oko" mi stejně jako předchozí scény únosu přišly neadekvátní a zbytečně drastické. Také stálé omílání partnerské věrnosti a mateřské lásky už bylo místy až obtěžující, nicméně chápu, že konec by bez takové důsledné přípravy čtenáře postrádal smysl. Zkrátka i čtenáři bylo potřeba trochu seprat mozek, aby pobral pointu:-)

9 10.01.2022