Joges komentáře u knih

Po všech stránkách téměř dokonalý cestopis plný detailů, jmen, přesných údajů a popisů trasy. První část je ovšem příliš chladná, popisná, tak trochu bez emocí (zvláštní, že u Lucie Kutrové jsem ten pocit neměl). Teprve až v druhé části se Jakubovo nelehké putování a dobrodružství pořádně rozjíždí. No jo, až když se hlavní hrdina potýká s problémy a s překážkami, teprve pak začne čtenáře kniha bavit a napínat, známá to věc.

44 28.10.2019

May tentokrát opouští klasickou detektivku, rozvíjí především osudy hlavních postav a žene vyprávění málem do politického thrilleru. Neříkám, že by mě příběh Margaret, Li Jena a Sinsin nezaujal, tentokrát té Číny a vysvětlování bylo ale nějak moc. Také závěr knihy mi přišel mírně překombinovaný, nepravděpodobný, zkrátka mi moc nesedl. Je to ale pouze můj dojem, na další pokračování se samozřejmě těším.

44 20.10.2019

Až na neatraktivní povolání Margaret Campbellové May v čínských thrillerech prokazuje, jak výborný umí být vypravěč. Žádný rozvláčný sentiment ani melancholie jako u některých knih, jen svižné střídání kapitol, nápadité děje, slušné napětí i bravurně vystavěné dialogy. Námět je sice z části policejní, z části pohádkový (Holmesovský), ale i tak mě kombinace dostala. Jenom ten Li Jen občas prudí, má to zapotřebí?

49 20.10.2019

Samuel Bjørk - literární stálice, která mě baví a nezklame. I když vyšetřování třetího případu nabralo tentokrát nečekaný až překvapivý směr, bylo v závěru vše vysvětleno. Autor se možná nechtěl opakovat nebo nechtěl opisovat klasické průběhy z jiných detektivek, proto razantní vybočení docela chápu. Na další případy a vyšetřování týmu Holgera Muncha se už samozřejmě opět těším.

57 06.10.2019

Doktor Šebek o sobě s pokorou prohlašuje, že není spisovatel. Tvrdí, že jen zapisovatel událostí a na svém blogu prosí čtenáře o názor na knihu. Chce se totiž v dalších biografiích vyvaroval chyb a zlepšit se v psaní. Myslím, že pan doktor může zůstat v naprostém klidu. Jeho kniha je totiž čtivá, zajímavá, humorná i strhující. Jinak oblast stižená hladomorem, infekčními chorobami a ozbrojenými konflikty není zrovna místo vhodné pro ideální pobyt, natož pak pro pracovní činnost zdravotníků. Obdivuji lékaře bez hranic!

60 08.09.2019

Holčičí deníky většinou nevyhledávám a nečtu. Tenhle by byla ale chyba nečíst. Tady nějaké holčičí pohledy na šlapání a pobyt na PCT vůbec nevadily. Vlastně to byly hodně drsné zážitky, až jsem zíral. Obdivuji Lůcu, že Pacific Crest Trail přes všechny útrapy, strádání a nesnáze nevzdala. A že těch překážek nebylo málo. Co mi zkrátka neposkytla Divočina od Cheryl Strayed nebo Moje Pacifická hřebenovka od Moniky Benešové (obě jsou výborné), to mi přinesla Lucie Kutrová ve své knize. Den po dni, někdy i hodinu po hodině. A podobné kapitoly (plné šlapání nebo odpočinku) během četby vůbec nevadily ani nijak nerušily. Naopak jsem rád poznal holku, která soupeřila s přírodou, s nesnázemi trailu i sama se sebou. Díky této knize jsem si PCT mohl projít také. Den po dni, někdy i hodinu po hodině.

61 11.08.2019

Některé komplikované části jsou zbytečně překombinované a neuvěřitelné, jiné náměty jsou tradičně rozvláčné a melancholické, některým nesympatickým postavám bych z chutí nafackoval a nesouvisející obálka se vážně moc nepovedla. Přesto knize naděluji plný počet bodů za to, jak je románový příběh přitažlivý, zajímavý a něčím výjimečný. Rozhodně by byl povedeným následovníkem Ostrova Lewis.

59 22.07.2019

Velmi zajímavá sonda do říše stromů a jejich příbuzných - užitečných a škodlivých příživníků. Odteď pohlížím na stromy s respektem a zároveň i docela jinýma očima. Kniha je na úrovni, velmi dobře se čte, žádné zbytečné a rozvláčné pasáže, Wohlleben se vážně vytáhl. Jen jedna nepodstatná věc, dokument z lesa mě nezasáhl tolik, jako například knihy o lidech. Dendrolog zkrátka nejsem.

65 12.07.2019

Nádherně zpracovaný mnohovrstevnatý krimiromán s prvky tajemství, historie i lovestory. Bavilo mě sledovat osudy hlavních postav, jejich strasti i radosti, toulat se neznámou Čínou, nebo se nechat napínat do posledního okamžiku. May mě v předchozích knihách příliš nepřekvapoval, ale v Čínských thrillerech mě doslova baví. A co na tom, že je v románu několik slabších míst, vůbec mi nevadily. Už teď se těším na další pokračování.

55 02.07.2019

Velmi dobře zvolená lokace - prostředí kérek a tatérů, sympatická jména i postavy, střídání vypravěčů, jednoduchý přímočarý děj bez zbytečných odboček i narůstající napětí. Docela povedená detektivka i oddechovka v jednom. Čelist mi ovšem nad průměrným thrillerem se zlatou plackou opět nespadla… četl jsem mnohem lepší.

54 25.06.2019

Rhys Thomas píše a přemýšlí podobně jako Fredrick Backman. V Neuvěřitelných hrdinstvích je přímočarý děj, proměna hlavního hrdiny, spousta ušlechtilých skutků a myšlenek i nečekané zvraty. Na druhou stranu se na mnoha stránkách knihy odehrává všední děj, kterým jsem se prokousával už mnohokrát a který většinou zažíváme sami. Také vleklá a tolik častá lovestory tentokrát s „báječnou“ Sárou až tolik neohromila. Ale nebudu škarohlíd. Například závěr je velmi povedený, takže nějaké čtyři hvězdy si kniha zaslouží.

47 18.06.2019

Další kriminální případ Lincolna Rhyma & Amélie Sachsové - tradičně dobře napsaný, povedený a napínavý. Základní příběh se mnohovrstevnatou kriminálkou táhne jako červená nit. Ovšem těch vedlejších linek a odboček je občas až příliš. Kdyby byly jinak a lépe napsané, vůbec by nevadily. Vleklá popisnost některých dějů a věcí ale vážně unavovala. Některé strany i kapitoly jsem s chutí přeskakoval. Nechápu, proč Deaver píše bichle, když by nadchl čtenáře i útlejší knihou. Jinak nemám co dodat, alespoň postavy a nápady má stále skvělé.

49 07.06.2019

Po dlouhé době jsem se opět nadšeně začetl do dobrého cestopisu. Kniha mi poskytla a představila mnoho pozoruhodných zážitků a informací z cest, za což autorovi děkuji. Během četby jsem se tedy nenudil, proto „Arménii a Gruzii“ chválím a doporučuji. Jen občasný školácký humor a styl vyprávění mě příliš neohromoval (nejspíš jsem zhýčkaný knihami Tomáše Šebka a Jiřího Trachty), proto si plný počet bodů šetřím na některou další autorovu jistě povedenější knihu.

58 29.05.2019

Jsem na rozpacích, co napsat. Na jedné straně tradičně dobrý a kultivovaný text i fabulace, dobře vystavěná kostra příběhu, další výborné sondy do historie a příjemné vyprávění bez potoků krve. Na druhé straně příliš rozvláčný sentiment, slabší detektivka a neuvěřitelné motivy. Závěr je pak nečekaný spisovatelský „masakr“, kterému nelze uvěřit. Anebo lze uvěřit, ale jen s dodatky žánrů jako mysteriózní, fantasy a tak podobně.

57 19.05.2019

Srdcová záležitost. Mordparta z Nového Města prostě stále baví. Průběh pátrání i příběhu tradičně na úrovni i na vlně Dominika Dána – tj. opět hodně smíchu a napětí. Závěr knihy mi oproti Mouše přišel trochu slabší, ale nijak vážně to neřeším. Mucholapka prostě znovu zabodovala.

54 11.05.2019

Opět rychlé vtažení do příběhu a napětí od prvních stránek. Jako pokaždé respekt k fabulaci a k nápadům autora (kam na ně stále chodí?). A pak ten závěr: Nečekaný, překvapivý a velmi velmi povedený. Jako v nějaké TOP kriminálce. Nešetřím chválou a vrhám se do dalšího pokračování.

56 11.05.2019

Velmi dobrá a precizní jako vždy. Propracovaný text Ivy Procházkové se dobře čte, stále baví a v ničem neruší. Kniha má zajímavý nápad i děj, astrologie nevadila, postavy v pohodě, ovšem jako detektivka tentokrát příliš nepřekvapila.

48 28.04.2019

Další povedený díl mordparty z Našeho Města. Líbil se mi osobitý a sugestivní styl vyprávění, výstavba děje, rozložení kapitol, nové nápady, napětí a postavy, které nenudily. Popisné a vysvětlující pasáže mi nevadily (naopak jsem se zase něco dověděl) a nad nepovedeným koncem, který nejspíš vypadl z nějakého westernu, a který tentokrát trochu zklamal, jsem přivřel oko. Všechno ostatní před tím bylo totiž velmi povedené. Opět další Dánovka, která bavila.

58 18.04.2019

Nedávno jsem četl Noc od Bernarda Miniera. Detektivní pátrání bylo sice napínavé, místy ale zamotané a především neuvěřitelné, tím pádem i úsměvné. Dánova Cela číslo 17 Minierovu Noc daleko převyšuje. Je uvěřitelná, strhující, příběh je velmi dobře vystavěný i napsaný, panuje tu lehká ironie. Prostě od začátku velký zájem a napětí. Jen konec mi přišel trochu přeplácaný, to je ale jediná nepodstatná maličkost. Teď už vím, že za dobrými detektivkami nemusím chodit daleko.

58 08.04.2019

U knih Dominika Dána nikdy nevím, co do komentářů napsat. Všechny jeho detektivky jsou podobné a všechny jsou zároveň výborné. Zejména pak první díly série. Ani v případě Sáry nebudu hledat chyby či nedostatky. Poukazuji a chválím pouze na plynulý styl psaní, výborně vystavěný příběh, dobré postavy, gradující napětí. Dokonce jsem v jednom okamžiku měl pocit, že čtu nový příběh Agathy Christie, tolik mě promyšlená zápletka strhla. Knihy Dodyho jsou moje krevní skupina. Můžu je pořád a nikdy neomrzí.

58 08.04.2019