Joges diskuze u autorů

Velmi schopná a dobrá autorka knih pro děti a mládež. Její tvorba patří tradičně k tomu lepšímu, co v Česku pro zmíněnou věkovou skupinu vychází. Svědčí o tom dvakrát udělená Magnesia Litera a další četná ocenění. Některé její texty, jen pro ty starší čtenáře, přímo hltám. Například „Uzly a pomeranče“ jsou napsané skvěle, ale víc mě dostal „Tanec trosečníků“. Námět té knihy mi nadlouho uvízl v hlavě. Jinak vše podstatné tu už bylo napsáno (Sonyk, Maguša, dhantela), tak nemá cenu cokoliv dalšího dodávat.

Jeho úmrtí zaskočilo i zarmoutilo. Zemřel však stár, takže během života stačil napsat mnoho výjimečného. Zůstanou po něm myšlenky, slova, literární díla, ke kterým se lidé budou už navždy vracet. Je troufalé psát o Ecovi, když jsem od něj přečetl zatím jen tři (výborné) knihy, ještě mám co dohánět.

Erich Maria Remarque - osobnost mezi spisovateli, stižená nelehkým obdobím, prověřená válečnými událostmi, neskutečně literárně nadaná a talentovaná. Jeho knihy mě udivovaly před dvaceti lety a překvapují mě dodnes. Jeho díla nezapadnou a nezestárnou. Proto nikdy nepochopím, jak může někdo jeho románům udělit hodnocení odpad.

Skromný to člověk. Většinou tichý a nenápadný. Ale na besedě v Jizerkách se jednoho večera rozpovídal. Odpovídal na dotazy přítomných posluchačů a byl velmi vtipný a veselý. Účastníci besedy se pořád smáli, jaký to div. Pokud jste někdy četli Karpatské hry, tak to je přesně on, Míla Nevrlý. Do té knihy vepsal, vedle pocitů a myšlenek, také kus svého „já“.

Peter May si mě získal dokonalým stylem, myšlenkovými postupy a výběrem postav. Je mi jedno, jestli Pán ohně je o něco slabší a Muž z ostrova Lewis zase o něco lepší. Pro mně May prostě píše dobře a číst jeho knihy mě baví a to stačí.

Co já se napsal seminárek, u kterých mi byly nápomocny knihy Václava Břicháčka, všechny úspěšně prošly. Taky různé metodiky a psychologie během vedení oddílu dokonale posloužily. A jako člověk byl Gigant kultivovaný rétor, džentlmen a opravdový rádce. Vzpomínky dotírají, proto alespoň touto cestou: Díky, Václave!

Byl jsem na jeho přednášce. Neměla chybu. Vlastimil Vondruška na úrovni líčil historická fakta a skutečnosti, které vkládá do svých knih s detektivní zápletkou. Jednu knihu ze série Hříšní lidé Království českého dokáže napsat za jediný měsíc. Co napíše, už většinou neopravuje. To smekám. Zkrátka je to kultivovaný autor, který psaní knih zvládá s přehledem.

Žasnu nad Zusakovou fantazií! Hraje si se slovy, rozbíjí tradiční větu a z textu vytváří harmonický celek. Přitom zachovává plynulý děj, teda až na výjimky. Zlodějka knih je úžasně čtivá, má hlavu a patu, a především je velmi uvěřitelná. A tuto knihu o válečném Německu napsal mladý Australan. Má můj veškerý respekt. Doufám, že mu u nás vyjdou i další knihy.

Několik let jsem vedl oddíl. Miloš Zapletal mi poskytl širokou nabídku nejrůznějších her, soutěží, dobrodružných činností a sportovních aktivit, za což mu patří velký dík. Vedle encyklopedií her napsal také několik románů, které se čtou jedním dechem. Ještě štěstí, že se Zapletal pustil do psaní, má TOPka oblíbených knih by jinak zela prázdnotou. Knihy autora doporučuji všem, kteří pracují s dětmi a s mládeží, nebo mají smysl pro romantiku a dobrodružství.

Hance: Díky za těch několik hezkých knih. "Zvuk slunečních hodin" a "Nebe nemá dno" mám nejraději.

Knihy Fredericka Forsytha jsou především zajímavé svou dějovou liní. Spojuje se v nich dobrodružství, napětí, thriller. Čtenář se vedle napínavého příběhu dozví i mnoho vedlejších skutečností (např. jaké ryby se připravují v Curzon Street v Londýně, jak se maskuje špión atd.). Mám rád literaturu, která občas přesahuje svůj žánr a zavede mě na místa, na která se asi nikdy nepodívám.

Tíživou finanční situaci bych nikomu nepřál. Ještě štěstí, že Ken Follett potřeboval peníze na opravu auta a pustil se proto do psaní. Tak by možá nevznikla řada výborných knih a celá plejádá nejrůznějších postav, z nichž si některé doslova oblíbíte. Výstavba Follettových románů je bravurně zvládnutá. Knihy mají jasný začátek, popisují hned několik osudů najednou, gradují a logicky se uzavírají. Zkrátka číst Follettovy knihy je zážitek. Dokladem je například také to, že britské Times vydalo roku 2009 výsledky ankety o nejlepší knihy za posledních 60 let. Historický román Kena Folletta "Pilíře Země" obsadil hned druhé místo.

Frank McCourt napsal jen dvě knihy. S tou první navíc otálel: "Bude to vůbec ke čtení", říkal si. Několik přátel ho v psaní podpořilo. Bohudík, že psaní nevzdal. Andělin popel i Andělina země jsou tím nejkrásnějším, co znám. Obě knihy jsou tragickou historií plnou humoru, sepsanou s hlubokým citem a velkým jazykovým uměním.