Iva Procházková

Jak série Anička, tak kniha Karolína mě neuvěřitelně nadchly a tak se Iva Procházková právem řadí do seznamu oblíbených spisovatelů...

Tak já jsem dočetla knihu Nazí a byla jsem z ní nadšená. To, co mi zpočátku připadalo zdánlivě takové beze smyslu, najednou razantně a dost pravdivě bodlo do mých vzpomínek na vlastní adolescenci. A hlavně mě nutilo přemýšlet, to je důkaz kvality a hloubky sdělení. Už se těším, že si přečtu knížku Otcové a bastardi. Vynikající autorka!

Velmi schopná a dobrá autorka knih pro děti a mládež. Její tvorba patří tradičně k tomu lepšímu, co v Česku pro zmíněnou věkovou skupinu vychází. Svědčí o tom dvakrát udělená Magnesia Litera a další četná ocenění. Některé její texty, jen pro ty starší čtenáře, přímo hltám. Například „Uzly a pomeranče“ jsou napsané skvěle, ale víc mě dostal „Tanec trosečníků“. Námět té knihy mi nadlouho uvízl v hlavě. Jinak vše podstatné tu už bylo napsáno (Sonyk, Maguša, dhantela), tak nemá cenu cokoliv dalšího dodávat.

Jednou jsem si "náhodně" vybrala její knihu Otcové a bastardi. Byly jarní prázdniny a já jsem se nemohla vytrhnout z tak emocionálního příběhu osudů lidí. Postupně do sebe vše zapadalo a já jsem měla pocit nějakého vyššího principu, kdy i můj život se takhle zaplétá, ale vždy najde svoje místo na světě. Uchvátila mne. Následoval román Nazí, který jsem uvítala se stejným nadšením. Jedna z mých oblíbených autorek. Škoda, že toho napsala více pro děti.

Autorka hlavně knih pro děti, které by neměly v dětských knihovničkách chybět! Příběhy nádherně zpracovává a zapojuje do nich i citlivá témata (neúplné rodiny, handicap, vztahy, rasové problémy), což neumí každý autor dětských knih. Její knihy určitě stojí za přečtení! :)

Já jsem právě dočetla knihu Otcové a bastardi a musím říct, že se mi nejen dobře čte, ale že jsem se od ní nemohla odtrhnout.