Jancas.s
komentáře u knih
Hygge - Tajemství spokojeného života
Louisa Thomsen Brits
"Hygge je tak obyčejné, tak propletené s našimi každodenními životy, že mnoho z nás si neuvědomuje, že už ho umíme prožívat."
Tuhle knihu bych nazvala knihou přítomného okamžiku, protože je v ní obsaženo o hygge vše, ale po dočtení si za boha nemůžu vzpomenout co :)
Foukneš do pěny
Radka Třeštíková
Tato kniha ze mně vysávala život, upadala jsem do depresí a lability hlavní hrdinky. Přesto dávám 3*, něco na tom bylo.
Herec
Josef Kubáník
První polovina knihy se mi moc nepozdávala, vnitřně jsem očekávala pouze nějaký tajemný románek....ale nakonec to chytlo ten správný spád :)
Rekonstrukce
Viktorie Hanišová
Ta kniha byla super. Nejprve jsem byla strašně napjatá, jakým způsobem odhalí tajemství matčiných pohnutek. Bavily mě slepé uličky, které se občas v knize objevily. Lidé, kteří přišli a odešli, aniž by to bylo zvlášť důležité - ostatně, tak to v životě bývá. Autorka trochu odkryla mé vnitřní strachy, to se přiznám. A na konci? Měla jsem za to, že se kruh uzavře. A vlastně nic neskončilo, ale začalo, za hranicí knihy, což mi vlastně bylo sympatické, protože ze zahraniční tvorby jsem zvyklá na to, že všechno souvisí se vším, a je to uceleným celkem s velkým finále, ale tady nee (NAŠTĚSTÍ). 5* ;)
Jeden z nás
Shari Lapena
(SPOILER) Na knihu jsem se těšila, asi především kvůli propagaci a vysokému hodnocení - ale namísto "nečekaných zvratů" mi byl naservírován příběh poměrně plytký, kde se ta pravda servírovala postupně podle toho, kdo se s jakou informací zrovna uráčil přijít. Tak jsme tu najednou měli situaci, kdy jsou vsichni mlsní kocóři možný vrah, a když už to ho*no konečně na někoho spadlo, tak jsem si vlastně oddychla, že se nám to ještě víc nezamotalo, protože ta vražda na konci? Blbost.
Za mě spíše slátanina, než psychothriller.
Dlouhá trať
Viktorie Hanišová
"Jsem jedno z dětí, které měla evoluce vyřadit z života ještě před narozením nebo nejpozději v prvním roce. Kdybych se narodil o pár desítek let dříve, v době, kdy ještě neexistovala antibiotika ani jiné výdobytky moderní medicíny, mohl jsem mít už dávno hezký hrobeček s náhrobním kamenem, na jehož vrcholu by holubička zlomená žalem nakláněla hlavu směrem k nápisu Můj Honzíček. Maminka by za mnou chodila každou neděli s kytičkou, vyplela by záhonek a uhrabala zeminu na krajích. "Aspoň se nemusel dlouho trápit," utěšovala by ji rodina a maminka by pokyvovala hlavou a kapesníčkem si utírala slzy, ale současně by věděla, že příbuzní mají pravdu."
Málokdy se mnou něco pohne, a když už, tak mě to úplně sebere. U čtení této knihy jsem cítila smutné a zároveň silné prázdno, které se nedalo vymazat z hlavy a já si vůbec doma nechtěla povídat, pak jsem večer nemohla spát, ale to je v pořádku, protože tak to má být, když se mi něco dostane pod kůži, a jsem za to ráda.
Purpurové řeky
Jean Christophe Grangé
Genetika, tajemství, minulost.
Naprosto geniální námět.
Zmizení Sáry Lindertové
Kateřina Šardická
(SPOILER) Skvělá kniha, která mi nedala spát - příběh se naprosto krásně vyvíjel ve spirále od běžné reality až do finálního tajemna, magična, a mnohem víc otázek zůstalo nezodpovězeno než by člověk přirozeně čekal, a to vše v paralele svět nahoře vs. podzemí. V kombinaci s předfinálními zvraty u hlavní postavy a absencí happyendu to byl jeden skvělý zážitek a těším se na další díla autorky :)
Převážně zdvořilý Leopold
Michal Viewegh
"Od Leopoldových slovních průjmů, jejichž jediným motivem je snaha zamaskovat cizoložství (což má asi stejnou šanci na úspěch, jako když se třeba stopatnáctikilový řidič polského kamionu v keřích za dálničním odpočívadlem pokouší zakrýt fastfoodový smrad svých hoven jedním papírovým kapesníčkem s chemickou vůní eukalyptu), raději zpět k tuhé stolici prózy..".
Tohle opravdu NE. Táhlé, nudné, stran Leopolda rádoby intelektuální dialogy jsem přeskakovala, to bylo za trest (což je blbý, když je na tom defacto postavená kniha). Děj? Příběh? Neexistuje.
Tato kniha mi, vážení, nedala absolutně nic, pouze ujištění, že v případě autora už prodává jen a pouze jméno.
Noci běsů
Kateřina Šardická
Tak tohle byl skvělý zážitek, vůbec nevím, kam tento příběh časově zařadit, ale atmosféra tajemství, strachu, podivné mentality místních lidí a to všechno v kombinaci s pohanskou mytologií, která hraje ve všech směrech prim...
Za mě víc takových knih.
Oběť bez tváře
Stefan Ahnhem
Miluju knížky, kdy téměř do poslední chvíle vůbec nevíš, tahle pohltí a nepustí, dokud nedočteš :)
Ani muk
David Jackson
(SPOILER) Téma únosu dětí samo o sobě v člověku vyvolá úzkost, ALE wow efekt se nekonal.
Vlastně se nic překvapivého nestalo, když jsem se blížila do finále, tak jsem věřila, že to určitě dopadne dobře, že se všichni zachrání a to díky té nejvíce zakřiknuté holčičce, která na konci rádoby "překvapí". Ten konec se nám trochu zkomplikoval, co se motivace Malcolma a Harriet únosu týče, ale bylo to taková rychloinformace, že se to moc nerozmázlo, což je trochu škoda.
Ti druzí
C. J. Tudor
Na můj vkus trochu úlet a přitažené za vlasy. Pro mě je "mrazivé" a "děsivé" to, co si dokážu představit reálně.
Houbařka
Viktorie Hanišová
Po delší době skvělé počtení. Líbí se mi, jak zdánlivě banální detaily zrodí v hlavě naprosto ucelený příběh, od ktereho se člověk nemůže odtrhnout, doplněno bohužel negativními pocity a náladou, která se táhne s osobností Sisi knihou jako červená nit. Hrálo to na všechny struny - a taky mě to mimochodem naprosto navnadilo nastudovat si víc o houbách, jelikož jsem víceméně zmíněný "přizdisráč" :))
Má mě rád, nemá mě rád
Sally Thorne
(SPOILER) KONEČNĚ dočteno (a to jen proto, že knížky nerada vzdávám). Bohužel nemám z knihy prakticky žádný dojem - děj nula, romantika leda v nějaké basic verzi, protože jsme se neustále pohybovali na škále "jsem z tebe vlhká"-"dej mi pokoj", erotično jen lehce, týpek tajemný jak hrad v Karpatech, pořád dokola narážky na téma jsem malá-jsi velký, konec samozřejmě happy end, předvídatelný snad po první kapitole...Tohle už bych podruhé absolvovat nechtěla.
Kecy, kecy, kecičky
Karin Krajčo Babinská
Asi budu přísná, ale nemůžu jinak.
Font písma nebyla úplně šťastná volba, v kombinaci s tmavším podkladem ještě horší. Poznámky psané rukou mi tam vadily, odpoutávaly pozornost už od tak nicneříkajícího obsahu, stejně jako ty číčoviny všude kolem. Jako dokážu si představit že je super nápad si toto sepsat do šuplete, nalepit si tam kdeco, a mít to jako svou osobní vzpomínku na nějaké životní období, ale poslat to ven jako knihu? wtf.
Co do obsahu, nula. Pro mě jakožto pro čtenáře žádná výpovědní hodnota, nic, co by pobavilo, inspirovalo, zaujalo, cokoliv. Vůbec jsem neměla potřebu se k tomuto vracet a místo čtení jsem později spíše "knihu" proletěla očima, ono to totiž v konečném důsledku bohatě stačí. Byť se v popisu knihy objevují spojení typu "neobyčejné životy", "nenormální rodina", a dokonce nás má cosi překvapit, tak bohužel, očekávání střídá zklamání a tento typ "literatury" bych raději nechala viset ve virtuální realitě.
Zápisník radosti - 365 tipů, jak mít a dělat radost každý den
Jana LeBlanc
Zápisník radosti není samozřejmě kniha v pravém slova smyslu - obsahuje 356 stran a každý den si do něj člověk zaznamenává, co mu udělalo největší radost. Já jej dostala minulé Vánoce a tím pádem finišuju, největší radost mám z toho, že si člověk uvědomí fakt, že je každý den něčím pozitivní, ať jde o sebemenší maličkost :) Koupím si i na další rok.
Veselá svině s račicí a depkou
Andrea Kábelová
Bohužel nedočteno - z osobních důvodů ve mně čtení knížky vyvolávalo negativní pocity a neměla jsem motivaci se ke knize vracet, takže jsem raději odložila. Ale určitě si své příznivce najde, tohle je můj problém.
Panda v nesnázích
Markéta Lukášková
Já mám tu holku čím dál radši asi! :) Je to mé druhé dočtené dílo, po Lososu v kaluži a musím říct, že o stupínek lepší - bavily mě ty všechny roviny, bavila mě autentičnost chvil a situací, bavilo mě jak se autorka dokáže vcítit i do jiných postav, než do mladé, chvílemi ztracené holky, která mnohdy často přemýšlí o věcech, tvářící se zdánlivě prkotiny a přitom jsou tak nějak vším. Jé, jak jsem ji občas rozuměla. Nechtěla jsem ať knížka skončí a ten konec měl svým milým způsobem přesah.
