JanaT. komentáře u knih

Takže dočteno...už dlouho ve mně kniha nezanechala takto mocný a příjemně znervózňující pocit.Obdivuji autorku pro její moudrost a nápaditost,s jakou vyjádřila své nadčasové varování.Včetně doslovu jednoznačně báječné sousto pro přemýšlivého čtenáře.

3 27.01.2016

Ano,Liduško,a tyto besedy jsou velmi přínosné,o tématu se tak dozví i nečtenáři.Na té o knize Útěk jsem byla a paní Lída si udržela i v 8.třídě,ačkoliv je text o dětech mladších a já bych jej nechala číst spíš páťáky a šesťáky.

1 16.01.2016

Doporučila bych dostat části textu do školních čítanek.Je to vážně silný příběh.Přitom tak uvěřitelný,současný.Introvertní a mírumilovná bytost + spousta,velká spousta křivd=důvod k sebevraždě,která naštěstí nedopadne...Destin-nomen omen, jeho osudem je prý trpět, což se mu snazili vsugerovat jeho trýznitelé.Možná ale právě to,aby o svém údělu čtenářům sdělil vše důležité,má být jeho pravým osudem.

Knížka je bezvadná, myslím, že bychom si měli stále připomínat doby, kdy nic nebylo tak samozřejmé jako dnes a lidé byli přesto ochotni nezištně pomoci jiným, ačkoliv tím riskovali svůj vlastní život. Válka je velké téma, zde vylíčeno optikou malé slečny, která se učí chápat složitost své současnosti. Knížka je milá svým sdělením o hrdinství, soucitu a nezlomné odvaze.

4 07.01.2016

To je tak milá dospělácká pohádka...Jak prosté a jednoduché je šířit dobro. A jak samozřejmě a jednoduše o tom lze povyprávět...

5 20.11.2015

Smutné "zvířecí" příběhy, o to naléhavější a dojemnější, že jsou vyprávěny z pohledu zvířete, které se ničím neprovinilo a přeci mnohé zkusilo a protrpělo: vsazeno do lidské války utrpělo mnohá zranění na duši. Povídku Brutus mají ve zkrácené verzi v čítankách Fraus žáci osmých tříd a já za to nakladatelství děkuji. Jak v dnešní době lépe přiblížit mladým lidem hrůznost válek a konfliktů, které způsobila lidská nenávist, nežli smutný příběhem, založeným na pravdě?

3 17.08.2015

Takové milé pohlazení po duši. Celá kniha je krásná - úprava textu, ilustrace a především samotný text se svým posláním. Škoda, že kniha neumí hrát také hudbu, ostatní je dokonale propojeno. Text nás přirozeně vnese do příběhu, úžasné enkaustické ilustrace W. Bader podpoří vizuální představivost a šup, jako byste se v tančírně Century vlnili do rytmu spolu s ostatními...

3 17.08.2015

Podle názvu jsem očekávala něco jiného, ale zklamaná rozhodně nejsem. Zvláštní a zdánlivě nesourodé spojení houslového virtuóza a schopného agenta Mosadu v hlavní postavě Gala Knobela nakonec nepůsobí nijak násilně. Honba za tajemstvím má spád, počet otázek, které je třeba vysvětlit, se v průběhu děje zvyšuje, a tak upoutá čtenářovu pozornost až do konce.

3 14.08.2015

Poutavé čtení, ze kterého si každý vezme to své: zajímavý a napínavý příběh, náročný čtenář navíc ono "literárno" plné symbolů a mythologie. Z textu je cítit autorčina znalost etologie, archeologie, zoologie, také legend primitivních národů. Kniha přitom není poučná ani popisná, velice dobře se čte.

1 04.08.2015

Moc zajímavá zápletka: sociální test. Hluboké myšlenky vyvěrající ze čtivého příběhu. Bibli dnes už jen tak někoho přečíst nedonutíte. Coelhovy knihy, aspoň myslím, dovedou základní myšlenky z ní přetransformovat do příběhů a podobenství a přimějí k hlubšímu zamyšlení.

2 23.07.2015

Po přečtení Alchymisty odebírám Coelhovy příspěvky na sociálních sítích. Jeho výzvy žít svůj život naplno a usilovat o svůj sen mi občas zlepší náladu a přesměruje myšlenky od banalit k příjemným úvahám o vyšších hodnotách. Coelhovy příběhy jsou pozitivní a to je důvod, proč mě těší a baví v přítomnosti přeplněné skandály a tragédiemi.

3 23.07.2015

Moje první setkání s Coelhem a hnedle příjemné. Nenásilný způsob, jak příběhem sdělit myšlenku, že člověk by měl více naslouchat svému srdci a usilovat o dobro. Souhlasím s komentáři, že jistá nadsázka až patetičnost Coelhova poselství může vadit, pokud text berete s nadhledem spíše jako "současnou pohádku" s dobrým koncem, může vás jen mile povzbudit. V podobném stylu jako myšlenkově podobný, avšak do naprosto odlišného prostředí zasazený příběh Alchymista.

4 23.07.2015

Dočteno...Milé i nemilé čtení: novela se čte velice dobře, text je přirozený, zajímavý, můžeme se ale ztrácet v množství postav a vět, jak je řečeno v komentářích níže, také horko těžko lovíme samotnou pointu příběhu. Takový "dějový obrázek", kterému jakoby něco chybělo. Nicméně jiné Márquezovy texty zanechaly mocnější dojem, proto 3 *.

22.07.2015

Tato milá knížka zaujala mé děti i mě samotnou, těšili jsme se společně na další příhody, obrázky a hlášky. Přestože je děj vsazen do reálných kulis současného uspěchaného a přetechnizovaného světa, působí velice vlídně, příjemně, "česky". A ilustrace!!! Originální, osobitá kresba, vtipná a zapamatovatelná. Prostě N1. Mimochodem, než jsme knihu dočetli, přišla jsem o 5 párů ponožek:-/

4 13.07.2015

Takové to milé, laskavé české pohlazení...Je to dar umět se na svět dívat s takovým nadhledem a humorem...Ajaj, podobnou frázi už sem někdo napsal, ale je to tak, určitě zas po nějaké té svěrákovině sáhnu, až se budu cítit smutně nebo osaměle. Ve Svěrákově světě se cítím doma, rozumím mu, poznávám v něm samu sebe, v jiné době a v jiném čase, ale přeci. Jak důvěryhodně umí vylíčit rozmanité charaktery, jak jednoduše a přeci výstižně řekne vše podstatné. Žádný přebytečný pathos, žádné fráze. Tímto způsobem lze na zlou dobu nahlížet asi až s větším časovým odstupem. Tak i já až dnes dokážu vidět dobu před revolucí jako strašnou i strašně krásnou zároveň. Svěrák vzpomíná a dává čtenáři možnost vzpomínat také. Krajina, do které nás zve, je nám totiž důvěrně známá.

7 09.07.2015

Tato kniha poskytuje nejen silný příběh, ale také literárně zajímavé pasáže. Moc se mi líbil styl, jakým je příběh napsán, přiblížil mi kulturu a mentalitu obyčejných Afghánců - symbolika jmen, afghánské mýty a pohádky, způsob života a uvažování nejprostších vesničanů. Mnoho šokujících obrazů lidské krutosti vyváží nezlomná síla bojovat o vlastní život. Kniha nás nutí přemýšlet o úloze vzdělání (vzdělanost jako předpoklad zlepšení kvality života i obrana před možností manipulace), o úloze žen ve společnosti (ženy rodí, pečují, tvoří, zatímco muži boří, ničí a válčí) i o tradiční afghánské kultuře (pevné rodinné pouto, sounáležitost, soucit a solidarita).

2 09.07.2015

K této knize mě přivedla postava Hansiho, o které mi někdo vyprávěl. Z tohoto vyprávění jakoby se vytratila milenecká dvojice i cokoliv jiného: Hansi je neobyčejný, hrůzu nahánějící charakter, jakýsi zmnohonásobený obraz toho nejodpornějšího, co je v naší společnosti, co je malilinko v každém z nás. Hansi byl doslova zdeformován svým okolím, duševně i fyzicky. A to samé se mělo stát i Vereně a Oliverovi, jen do kolotoče událostí vrhli s trochu lepšími vstupními podmínkami nežli Hansi. Co v nich bylo opravdu upřímné a ryzí, nemělo šanci se rozvinout. Název by mohl zavádět, nejde jen o červenou knihovnu, řeší se tu mnohem více - otázka postojů a vzpoury vůči zavedeným stereotypům, generační konflikt, osudy pokřivené prožitkem války. Doporučuji.

8 08.07.2015

3 úžasné příběhy v jedné knize - účast ve válce a zajetí, koncentrační tábor, poválečný život. Hrdinou každého příběhu je skromný, obyčejný člověk. Kniha nabízí neuvěřitelné zážitky, které napsal sám život. Akce na každé straně, až se nechce věřit, že toto vše lze stihnout zažít. Avey je pro mě muž formátu Nicolase Wintona a z celého srdce mu přeji tu radost a pocit zadostiučinění, které musel prožívat, když se dozvěděl, jak jeho nezištná angažovanost za války zachránila lidské životy, třebaže svůj vlastní tehdy svými činy dával všanc. A stejně jako byl s velkou slávou objeven Winton až mnoho let poté, co učinil svůj neobyčejný skutek, byl Avey nalezen reportérem Robem Broombym a přemluven k podání svědectví o zážitcích, které bychom raději navždy vytěsnili z povědomí.
Stejně jako cathyblack i mě těší Aveyho zmínka o solidaritě Čechů s válečnými zajatci a Židy. Tuto knihu bych v rámci povinné četby dosadila do osnov škol, aby nebylo nikdy zapomenuto zlo, ke kterému došlo, ani dobro, kterého je schopen naprosto obyčejný "malý" člověk.

2 08.07.2015

Těchto knih je třeba lidem servírovat co nejvíce, hlavně mladým, aby měli srovnání, jak krutý život může být. Genocidu ve Rwandě můžeme ještě pamatovat, nejhorší události se odehrály jen 21 let nazpět. Nevybavuji si ale, že by se kdy o ní příliš mluvilo, možná teprve po uvedení filmu Hotel Rwanda. Pouhých 20 let zpátky se odehrála genocida možná ještě hrůzostrašnější než holocaust - možná ne počtem obětí, ale svou bezdůvodností a brutalitou. Po přečtení knihy si můžeme říct jenom: Proč? Vždyť Tutsiové se mnohdy od Hutuů ani nelišili na pohled, neměli žádný valný majetek, neprovokovali...Jak jednoduše a k čemu všemu se nechá zmanipulovat masa lidí...Nechutné a o to děsivější, že pravdivé. Mukasonze se podařilo utéct do ciziny před smrtí. Téma její knihy považuji za aktuální právě dnes, kdy se trápíme nad malým výběrem aviváží v samoobsluze či třepivostí vlasů, zatímco ve světě znovu strádají statisíce nevinných, které navíc pranýřujeme v médiích a na sociálních sítích za to, že se rozhodli opustit domov a zachránit se.

1 08.07.2015

Kniha vyšla v malém nákladu nejspíš se záměrem potěšit čtivé známé a sdělit pár postřehů, které se občas samy derou na papír. Texty jsou krátké, knížka je sympatická rozsahem a velikostí: "aby se vešla do kabelky". Ideální "rychlé" čtivo, které užitečně vyplní prostoje a čekání, jak říká sama autorka, karlovarská knihovnice. Více v mé recenzi zde.

3 08.07.2015