JanaT.
komentáře u knih
Hledání Aljašky
John Green
Tato Greenovka se mi zdá asi nejlepší. Rychlý dějový spád, zajímavý děj, přirozený jazyk, který nám není cizí. Hledání se četlo dobře, přestože jsem v první části knihy ("předtím") netušila, o co vlastně má jít. Šlo o mou první greenovku a netušila jsem, jakým způsobem autor své příběhy "obrací". V části "poté" mě proto potěšilo, že kniha má i celkem zajímavou zápletku, a také to, že jsem odhadla pointu příběhu sama dříve, než se k ní dopátral sám Miles. Baví mě Greenovy nápady, zde např. sbírání posledních vět slavných a využití citátů jako indicií důležitých pro děj, možná také symbolické náznaky, jejichž použití si uvědomíme až s odstupem (např. jméno Aljašky - "zem, o kterou se tříští voda").
Příliš mnoho Kateřin
John Green
Tato knížka vyšumí z mé paměti nejspíš brzy. Green přináší zase něco nového: matematické pojetí lásky, genialitu v praxi, propojení normálu s výjimečností. Líbily se mi přesmyčky, snaha nacpat emoce do rovnice mi jako téma ale zajímavá už tolik nepřišla. Poznámky pod čarou a odborné vysvětlivky mě od příběhu rušily a ani samotný příběh nebyl moc silný. Ostatní greenovky se mi líbily víc.
Hvězdy nám nepřály
John Green
Asi je to typ knihy, který většinou úplně uchvátí, nebo úplně zklame. Já se přikláním k první polovině. Téma rakoviny v literatuře pro mě bylo nové a způsob, jakým se s ní hrdinové knihy vyrovnávají, mi nepřipadá nepřirozený nebo neuvěřitelný. Greenovy knihy se čtou dobře a rychle, baví mě na nich vtipné dialogy a neočekávané dějové zvraty.
Papírová města
John Green
Greenovy texty mají svůj styl, čtenáře vtáhnou, aby byl zvědavý, jak příběh skončí. Přála jsem Milesovi, aby pokořil pyšnou Margo a vystopoval ji. Konec byl však pro mě trochu překvapivý - divná reakce Margo, mnohomluvné usmíření a vyznání lásky. Přesto kniha za přečtení rozhodně stojí, oceňuji Greenovu nápaditost při výstavbě děje - indicie, které vedou k Margo, zejména pak samotný nápad s "papírovými městy".
Stoletý stařík, který vylezl z okna a zmizel
Jonas Jonasson
Do první půlky mi kniha hodně připomínala Forresta Gumpa: jakoby se všechno důležité v Alanově životě (a v běhu samotných dějin!) dělo jenom náhodou. Slovy autora tento "politický idiot" hýbe dějinami a lidskými osudy, aniž by o to sám usiloval. Ke konci knihy mi proto hlavou problesklo srovnání se Švejkem a ejhle, autor se prý Švejkem skutečně inspiroval a Haška řadí mezi své oblíbené autory. Kniha nabízí inteligentní humor, nápadité zápletky, bizarní děje a originální náhled na dějiny 20. století.Doporučuji.