jan7113
komentáře u knih
Ticho ve sněžném městě
Eva García Sáenz de Urturi
Pro mě je Baskicko zemí naprosto neznámou, ale o to zajímavější. Zasazení příběhu do tohoto prostředí je tedy výborný počin. V příběhu se prolíná minulost se současností a vyšetřování případu s osobním životem hlavního hrdiny. Tempo je velmi poklidné, ale kniha čte se dobře. I když si myslím, že by knize neublížilo mírné zkrácení, hodnotím ji plným počtem hvězdiček a pomalu se poohlížím po pokračování.
Safari smrti
Jean-Pierre Garen (p)
Jako v našem reálném světě. I na primitivních planetách se najdou šmejdi ochotní za nějakou pofidérní výhodu zradit a nechat zotročit celý svůj národ (a s ním paradoxně i sebe).
Jinak vše při starém, což je dobře. Jen Mark tentokrát zůstal Elze věrný...
Okolo měsíce
Jules Verne
(SPOILER) Příběh samotný, řekl bych, nijak příliš nevybočuje z Verneových zvyklostí. Je zde tradičně i spousta fyziky a čísel. A to je tentokrát kámen úrazu. Proč si to po sobě překladatel nepřečetl, co proboha dělal korektor? Oba bych nechal bez milosti pověsit. Proč se pokoušíte poučovat čtenáře, když tomu sami nerozumíte?! Tahle jinak celkem slušná kniha je plná naprosto chaotických čísel. Přepočty rychlostí z m/s na km/h úplně mimo (ne o trochu, ale třeba i dvakrát tolik), navíc pokaždé jinak. Když se projektil blíží k Měsíci (a to pozvolné přibližování je několikrát výslovně zmíněno), je chvíli 1.400 metrů vysoko, chvíli 160, aby na následující straně byl už "jen 800". A vrchol v předposlední kapitole - projektil spadne do moře v místě, kde je chvíli před tím hloubka změřena na 3.429 m. O pár stran dále se dozvíme, že leží na dně v hloubce 1.853 m a hned na následující straně se jej chystají vyzvednout z hloubky 5.200 m. Doporučil bych pracovníkům z vydavatelství Omega buď vypnout generátor náhodných čísel, nebo omezit chlast. Čísla a jednotky jsou v této edici verneovek už tradičně slabým místem, ale v knize Okolo měsíce redakce našla ještě mnohem hlubší dno.
Zkouška
Joelle Charbonneau
Těch shodných bodů s Hunger Games je tolik, že to skoro vypadá jako kopie. Ale nutno uznat, že velmi dobrá kopie. Uvidíme, co další díly, tenhle každopádně stojí za to.
Bretaňské noci
Jean-Luc Bannalec (p)
Další parádní bretaňská detektivka. Má v podstatě všechno, co měly ty předchozí. Všechno to, co je dělá tím, čím jsou. To jest všechno, kvůli čemu se k nim stále vracím. A jak čtu zdejší komentáře, tak zdaleka nejsem sám. Autor má můj obdiv a dík za to, že úroveň, kterou kdysi nastavil, stále drží.
Případ nevěrné Kláry
Michal Viewegh
Tak tohle vůbec není marný. Mnohými zatracovaný Viewegh je sice chlípník, ale když chce, psát dokáže. Ano, příběh je to jednoduchý, ale vtipně a čtivě napsaný. Chytlo mě to natolik, že jsem knihu přečetl za dva večery.
P.S. Souhlasím s ostatními hodnotiteli, že ten konec není úplně povedený.
Sedmá pohroma
James Paul Czajkowski
Tak nám zase jednou agenti Sigmy zachránili svět, na poslední chvíli odvrátili apokalypsu. Nenávratně při tom opět zničili unikátní historické památky a pozabíjeli mraky zlounů.
Všechno to ale do sebe přesně zapadá, dává to smysl a je to skoro k uvěření. Ale hlavně se to celé výborně čte. Autor si dal spoustu práce s nastudováním detailů z mnoha oborů - historie, fyzika, epidemiologie, zoologie, meteorologie apod. Snad jedinou slabinou v uvěřitelnosti je tradiční nesmrtelnost hlavních hrdinů, ale to by zase nemohlo vyjít tolik dílů. A, přiznejme si, to by byla velká škoda.
Ztracený diadém
Jan Bauer
Pokud sérii knih o soudci Melicharovi čtete a baví vás, dostanete v tomto dílu vše, co očekáváte: pár historických informací, trochu politických intrik, spoustu korbelů piva, nějakou tu číši vína, krásné svůdné holky, nenapravitelného sukničkáře a průšviháře Božetěcha a v neposlední řadě i nějaké to vyšetřování. Prostě další příjemné čtení.
Šedý muž
Mark Greaney
Některé thrillery jsou spíš vlažné, zato z jiných (a tato kniha je zářným příkladem) akce přímo stříká. A tady doslova stříká i krev, a to zdaleka ne jen krev nepřátel. Autor musel svého nesmrtelného hlavního hrdinu od samého počátku dost nenávidět, soudě podle toho, jak se na něm vyřádil - průstřel, zlomené žebro, bodnutí nožem, pořezání od skla atd. Prostě pohádka pro dospělé, ovšem výborně napsaná a výborně čtivá. Jen se obávám stejného osudu, jaký v české kotlině potkal podobně akční hrdiny jiných autorů. V originále vycházejí další a další pokračování, v češtině jsou zatím tři.
Chancellor
Jules Verne
Musím říct, že mě kniha příjemně překvapila. Napětí a drama od první do poslední strany, to u jiných verneovek (byť zajímavých a čtivých) nebývá zvykem. Pro mě tedy výrazně lepší než některé mnohem "profláklejší" verneovky.
Město plné oken
Robert Pobi
Výborné čtení, skvělý thriller. A nebýt těch trapných aktivistických keců o rasismu, rasismu ze strany černochů ("zatracení bílí kreténi" apod.) a protivné rasistické černošky Whitakerové, bylo by to asi i na plný počet hvězdiček.
Mimochodem, přijde vám taky nabídka na ochutnání smažených kuřat jako nechutná rasistická urážka? Podle mě by se měl autor léčit.
Snídaně u Tiffanyho
Truman Capote
Smutné až dojemné vzpomínání na jednu neuvěřitelnou, nezkrotnou a nevypočitatelnou potvoru, se kterou se sice nedá žít, ale asi ji nelze nemilovat. Vyprávěno mužem, jemuž toto zjevení prolétlo životem a obrátilo mu ho naruby.
Film jsem neviděl, ale knížka není vůbec marná...
Nebezpečná zvědavost
Ann Granger
Atmosféra i prostředí jsou v této knize dokonale viktoriánské, možná až moc. Popisy oblečení, krajiny, chování lidí, to vše pomáhá vtáhnout čtenáře do děje, ale aby celou pětinu knihy zabírala pro příběh nepodstatná cesta z Londýna na jih Anglie, to je trochu příliš. Jinak se jedná o velmi poklidný příběh bez většího napětí.
Prostředí 100%
Postavy 80%
Zápletka 80%
Napětí 20%
Celkový dojem 70%
Svatyně ledu
Georges Jean Arnaud
S dovolením bych rád použil pouze poslední větu z komentáře kolegy Thorira, která vystihuje naprosto vše: "Stejně čtivé a vzrušující jako předchozí díl."
Třetí planeta smrti
Harry Harrison
Oddechová rychlovka opět tak trochu ve stylu Marka Stonea. Jen tu schází android Ray. Jason je taky nezničitelný, vždy si ví rady a na jakékoliv primitivní planetě prostě udělá pořádek. A je to tak asi dobře.
Na stráži
Dmitry Glukhovsky
Metro jsem zatím nečetl, tak jsem úplně nevěděl, do čeho vlastně jdu. Nedopadlo to vůbec špatně. Dvě třetiny knihy se sice takřka nic neděje, jen se to zvolna sbírá a připravuje, aby se to na konci rozjelo tak, že knihu najednou zavírám dočtenou a poohlížím se po pokračování. Rusko se mi (ve všech svých podobách) příčí, ale tady mi to fakt nevadí. Snad proto, že je Rusko v troskách :-)
Dva Robinsoni
Jules Verne
Pohádka o tak trochu zrežírované hře na trosečníky. Zápletka byla jasná prakticky od začátku, byť ne hlavním dvěma hrdinům. Kniha nepřináší nic nového, ale na druhou stranu je třeba říct, že se nečte špatně. Zdaleka nepatří k tomu nejlepšímu, co pan Verne napsal, ale i tak má na svou existenci právo.
Černé léto
M.W. Craven
Druhý díl je podle mě minimálně stejně dobrý jako díl první. Postavy hlavních hrdinů, prostředí severní Anglie u skotských hranic, ale hlavně velmi originální zápletka vás prostě nepustí a nedovolí knihu odložit. A jak jsem psal už u prvního dílu, krátké kapitoly tomu také vydatně pomáhají. Takže dávám zasloužených 5 hvězd a už se moc těším na další kousek.
V labyrintu času
Jean-Pierre Garen (p)
Příběhů Marka Stonea (i když jsou si podobné jako vejce vejci) není nikdy dost. No uznejte, není to paráda na pár dní si z přetechnizované budoucnosti odskočit do středověku, stát se tam králem, zachránit království a ještě stihnout obšťastnit všechny pěkné holky?
Jen mě trochu mrzí (kromě obvyklé přehršle hrubek), že díl, který tomuhle dějově předchází, nese o mnoho vyšší pořadové číslo a je v tom tedy malinko zmatek.
Mikronauti
Gordon Williams
Jako podtitul bych možná dal "Ze života hmyzu". Je to totiž takové nezáživné putování zmenšených lidí zahradou, kde se potkávají (jako v pohádce) s jejími jednotlivými obyvateli. Jednou je to žížala, jindy štír, vosa, nebo čmelák a celé to vrcholí uprostřed mraveniště.
Postavy jsou vesměs nesympatické s nekonzistentním chováním. Takový "řezník" Chomič se z tupého oddaného chladnokrevného zabijáka pohrdajícího vzděláním najednou změní v citlivého plačícího charakterního lidumila, který riskuje vlastní život odmítnutím vykonat rozkaz. Profesor Bruce proti své vůli donucený účastnit se výpravy je najednou jejím horlivým loajálním členem.
Celkově vzato to cítím úplně stejně jako uživatel Adapa. Jen s tím rozdílem, že do druhého dílu pravděpodobně nepůjdu.