jakafe komentáře u knih

Kniha obsahuje všechny důležité historické souvislosti, autorka seznámí s největšími osobnostmi té doby, líčení života u dvora Jindřicha VIII. je prokládáno dobou za vlády Alžběty Tudorovny, dcery mocného Jindřicha Tudora a Anny Boleynové. Čekala jsem opravdu tajný deník. Proto mi tam neskutečně chybělo víc niterných pocitů a vnímání samotné Anny, vše klouže po povrchu a na to, že je to její soukromý deník, na mě zápisky působily poměrně nevěrohodně, jako sled konverzací a událostí.
Román ale s čistým svědomím doporučím těm, kteří jsou tudorovskou Anglií letmo políbeni. Je tam řada faktů shrnujících dobu anglické reformace. Pro mě však zůstává i nadále nedostižnou odbornicí a vypravěčkou výborná Alison Weir a jsem zvědavá na srovnání této knihy s jejím zatím nevydaným románem o Anně Boleynové ze série tudorovských královen.

29.05.2017

No vida, po mých zklamáních z novějších počinů mé milované Barbary Erskine přišel opět výborný román! Zároveň je to spisovatelčina druhá kniha, v níž se střídají hned tři časové roviny. Ty jsou vždy na začátku jednotlivých podkapitol zřetelně odlišeny, takže je nemožné se v časových obdobích ztratit. Všechny tři příběhy jsou vytvořeny a podány dokonale, kolikrát jsem napětím ani nedýchala a občas jsem nedočkavě nalistovala pokračování z té které doby... Tak jsem se do toho ponořila!
Těch několik dní, kdy jsem si knihu vychutnávala, jsem nad životy hrdinů často uvažovala, strachovala se o ně a často jsem nevěřícně kroutila hlavou nad nespravedlností vůči nim. Barbara se v tomto románu tolik nevěnuje zjevením duchů a paranormálním jevům (samozřejmě tam nesmí chybět, ale v jiných knihách je to propracovanější). Protože toto dílo je - jak už název napovídá - o osudu, o pomstě a o temnotě, která může přijít s jediným chybným činem či zákeřným úmyslem.
Jen se teď nějakou dobu (den nebo několik dní?) nebudu moci začíst do nějaké nové knihy, tohle ve mně bude ještě doznívat.

30.04.2017

Kniha žel nesplnila očekávání. Když je na knize z knihovny piktogram humoristické knihy, tak čekám víc než jen velice občasné pousmání. Nevtipnější historka je z účasti Hitlera na Oktoberfestu. Kdyby v knize bylo více úsměvných částí tohoto typu, dala bych i více hvězd. Ale abych se vrátila k nesplněným očekáváním, tak jsem ji dočetla i proto, že prý měl být konec úplně jiný a lepší, než ten filmový. Jiný tedy byl, ale na zadek jsem si z něj nesedla. Asi se ke knize už nevrátím, to spíš ten film, kdy jsem brečela smíchy u parodie na parodii na Hitlera :-). A která patří jen do filmu, ostatně i závěr ve filmu mrazí víc.

27.04.2017

Tak tohle za mě fakt ne. Při čtení jsem si připadala jako Chandler z Přátel na divadelní hře Why Don't You Like Me? Pro zájemkyně a zájemce o seriózní a skutečně revoluční feministickou knihu doporučuji Eunušku.

3 27.04.2017

Román z povrchní reklamní branže, jejíž fígle autor autenticky vystihl. Jednotlivé postavy příběhu jsou vykresleny dobře a věrohodně. Moc se mi líbí komornost celé knihy, vše se odehrává v úzkém okruhu lidí, je to zasazeno v poměrně krátkém časovém úseku a ASAP situace jsou proloženy vztahy a starostmi "běžného smrtelníka". Čte se to úplně samo a všem, kterým jsem tuto knihu doporučila, se také líbila. I já sama se k příběhu a hrdinům ráda vracím.

22.03.2017

Skvělý a čtivý román českého autora a z českého prostředí, o vývoji technologií, manipulace společnosti i charakteru člověka jako takového. Škoda jen, že autor s postupujícím dějem přebíhal od mně blízkého IT námětu do jiných vod. Ale i kdybych netrvala na tomto tématu, řekla bych, že to zkrátka příběh rozmělnilo... a zbytečně.

3 22.03.2017

Stručně: Film je lepší než kniha.

3 25.02.2017

Tato klasika je učebnicový příklad knihy, u které si nepřejete, aby skončila. Po několika letech jsem se do příběhu Elizabeth a pana Darcyho a dalších začetla znovu. Je milé vědět, že existuje kniha, která byla sepsána před 200 lety, a která je aktuální i dnes - myšlenky o manželství, o charakterech a osobnostním vývoji, o intrikách, o intelektuální nabubřelosti. Nyní jsem při čtení viděla hlavní hrdiny jako vzory, díky kterým by rozvodovost nebyla taková, jako je. Stačilo by, kdyby lidé do vztahu, resp. manželství vstupovali tak zodpovědně, jako hlavní hrdinové, tj. s ideály, trpělivostí, vlastní sebereflexí a touhou být pro druhého tím nejlepším, shodností názorů, zájmů a zároveň vzájemným doplněním temperamentu. Kolik lidí se tím zabývá předtím, než udělá tak závažný krok?
Kromě toho jsem si samozřejmě libovala i v popisu tehdejší společnosti a hlavně anglického venkova, takže mě asi nejvíc bavil pobyt Lizzy u Colinsových a v Pemberley - zejména zde jsem si připadala, jako bych se tam procházela s ní. Budu se zase těšit na další počtení v tomto mistrovském románu a na příští setkání s hrdiny. Mezitím si mohu pustit film, kde si Elizabeth a pan Darcy nedají ani jeden polibek, a přesto patří k těm nejromantičtějším :-). Není pochyb, že Pýcha a předsudek je nejlepší román od Jane Austen.

13 20.11.2016

Nemám ráda knihy o válce, ale na základě doporučení známé jsem si tolik vychvalovanou Osvětimskou knihovnici půjčila. Skončila jsem, tuším, ve třetině a už se k ní nevrátím. Nenašla jsem tam nic, co by mě chytilo za srdce, téma německých koncentračních táborů pro mě evidentně není. Začala jsem se postupně soustředit na sovětské gulagy či režim KLDR, a když tento román srovnám s Útěkem z tábora 14 nebo V šedých tónech, tak vidím propastný rozdíl - míra napětí, dojetí i hrůzných situací, které mnou otřásly. Hodnotím knihu tak, jak hodnotím, protože z období světové války je ještě jeden román, který jsem zkoušela a nedočetla, a to Remarquovy Tři kamarády. Na rozdíl od Osvětimské knihovnice tam alespoň byla situace + myšlenka, na které si i po letech vzpomínám a možná, možná zkusím tuto klasiku znovu. To o Osvětimské knihovnici říct rozhodně nemohu, do louskání z mého pohledu nudy se mi nechce dávat čas a energii.

Klasický psychologický román, jež v sobě obsáhl asi všechny myslitelné projevy šikany. Samotné trýznění mladičké jeptišky Zuzany mě však nezasáhlo tolik, jako její logické úvahy o nesmyslnosti zavírání lidí za klášterní zdi, nesmírná vnitřní síla a její samozřejmá, soucitná rozhodnutí nikomu neubližovat a nevracet to druhým, i když měla šanci. Nedovedu si představit tu bezmoc a osamocenost, kterou Zuzana pociťovala. Skutečné psycho až do konce.

2 19.11.2016

Mno, o něco slabší zážitek než u předchozích knih paní Brožové, u tří nebo čtyř povídek jsem nenašla nic hlubšího a k zamyšlení. Ale protože v jedné z nich jsem zase našla kus svého života, budu se k této knize vracet i v budoucnu, takže méně než 4* nedám.

30.10.2016

Ačkoli je kniha na motivy obrovského zla a obrovské černé skvrny v moderních dějinách lidstva, je vyprávěna krásně a lidsky. S touhou ukázat, že ani v obklopení tyranů a v těch nejhorších podmínkách nemusí být nouze o empatii, dobrou vůli a lásku. Slzám se neubráníte, já si poplakala i v tramvaji. A myslím, že až udeří mrazy, budu cítit výčitky, že mohu být zabalená v kabátu, pletené čepici a šále, obutá v teplých botách a pak přijít domů do tepla, dát si večeři, uvařit si čaj a usínat zachumlaná v peřině. Rozhodně ne každý měl to štěstí. Zájemcům o téma sovětských gulagů doporučuji Souostroví Gulag, byť je to o poznání těžší literatura.

7 15.10.2016

Osm kapitol odehrávajících se ve vícegeneračním domě, příběhy s jedinečným laskavým humorem, jeden lepší než druhý. Líbilo se mi to víc než seriál, protože zde jsou i autorčiny postřehy ohledně této rodinky a uvažování každého jejího člena. Nicméně jak kniha, tak seriál jsou skvělý lék na špatnou náladu :-).

3 04.10.2016

Tato kniha se nečte, ta se žije. Pro mě byly chvíle s románem nezapomenutelným zážitkem, k voňavým bylinkám mám velice blízko, a s Annou jsem prožívala její radosti z bylin i její rozčarování z lidí. Věděla jsem, že to bude výjimečné dílo, ale až takovou sílu jsem neočekávala. Ke sběru v Praze jsem se často vracela a skutečně jsem cítila hrdinčino zadostiučinění a pocit svobody, naopak u předposlední kapitoly Výkupny jsem nemohla zadržet slzy. A takových příkladů bych našla hodně. Četlo se to jedna báseň. Kniha rozhodně předčila má očekávání. Rozhodně doporučuji.

11 21.09.2016

Neskutečně silná a těžká kniha. Tušila jsem, že ruské klasiky nebudou na čtení nejsnazší, zde je to ale o to vážnější, vzhledem k tématu ruských pracovních táborů. V první části Solženicyn velmi podrobně, obsáhle, empaticky i fakticky popisuje mašinerii zatčení, vyšetřování, věznění a transportů do gulagů. Zrůdné a rafinované způsoby mučení fyzického, rodinného i psychického druhu (prováděné tak, aby nebyly prokazatelné) si normální člověk vůbec nedovede představit. Vše je líčeno na pozadí kulturně-historických faktorů, je zde popsán nástup komunismu a samozřejmě zejména absence spravedlivého práva (kapitoly o soudních monstrprocesech mě unavovaly, ale chápu, že jsou pro dokreslení potřeba). Solženicyn napsal mistrovské dílo, které, byť mi způsobovalo deziluzi a reálné fyzické problémy, musím číst dál. Souostroví Gulag psal deset let, takže to napovídá, čím vším je třeba se prokousat.
V tomto díle se mě nejvíce dotkly právě děsivě pravdivé střípky ze života vězněných a odsouzených. Ty příběhy jsou tak absurdní, že by mohly být brány jako vtip. Jenže žel vtip to není, jsou to příběhy k pláči. Mluvím o tom divadýlku pro západní novináře nebo o záměně vězňů v transportní věznici. Nikdy také nezapomenu na zmínku o básních jednoho vězně, které napsal pro svou útěchu jako vzpomínku na rodinu - "Balíček z domova", "Ženě" a "Synovi".

1 16.08.2016

Protože kniha vypráví o části dětství Ježíše, čekala jsem, že mě příběh skutečně vtáhne. To se ale nestalo... Po duchovní stránce mi příliš nedala, ale líbil se mi zevrubný popis zvyků a života ve starověké Judeji. I když jsem něco z toho znala již z jiného románu, tak jsem si poznatky a zajímavosti ráda oživila a samozřejmě se dozvěděla i něco nového.

1 16.08.2016

Ocenila jsem zmíněnou souvislost mezi kultem dítěte a odmítáním stáří. Ve dvou kapitolách je uveden i ekologický a psychologický dopad dětnosti. Ale hlubší důvody pro dobrovolnou bezdětnost jsem našla v knize Nebýt či být, kterou bych si spíše koupila domů. Tato kniha je určitě potřebná v záplavě knih opačného směru, ale je psaná tak trochu horkou jehlou a argumenty jsou prvoplánovité - může to být ale jen můj subjektivní pocit a někomu jinému může kniha otevřít oči. Co mě ale hodně štve, je fakt, že na obálce knihy je napsáno toto: "Dobře míněná rada čtenářům: Nechť si knihu s chutí přečtou a... pak ji raději zahodí... Aby lidstvo nevymřelo..." Opravdu nechápu, co to má jako být, a proč to na takovou knihu nakladatel umístil. Jestli to má být vtip, tak asi postrádám smysl pro humor...

27.06.2016

Už jsem knihu skoro dočítala, a i když se četla fakt dobře, říkala jsem si, že je to přeci jenom průměr, žádný velký zvrat, žádné složitější věty, dokonce i kapitoly byly podle mě schválně kratičké (některé dokonce jen na stránku!), takže žádná náročná četba. Nicméně od chvíle, kdy vychovatelky s dětmi konečně utekly z domu, příběh nabral spád a napětí, jaké od žánru očekávám. I když jsem se hezky bála jen na konci, nějakých čtyřicet stran, přesto dávám čtyři hvězdičky. A houpací křeslo si asi nikdy nekoupím :-).

16.06.2016

Originální spisovatelský styl, humorné, dojemné, zamyšleníhodné a hlavně autentické manželské peripetie, no a zejména výborný závěr, to vše si u mě vysloužilo pět hvězdiček. Žádný patos, žádné manipulativní a znuděné paničky, žádné šeptání za svitu luny, žádný milionář... jen a pouze příběh ze života, tedy čím dál více se odehrávající ve virtuální realitě. Myslím, že si knihu užijí spíše vdané ženy či ženy v dlouholetém partnerství. Nejsem si jistá, jestli by mě za svobodna tahle kniha spíš nevyděsila, i když konec je opravdu romanťárna jak hrom... otázka je, zda bych román už mezitím neodložila. Prozatím je pro mě tato kniha překvapení roku.

2 11.06.2016

Po nezdařilém filmu jsem toužila po srovnání s knihou a jako mnozí níže i já musím uznat, že kniha je mnohem lepší. Je velmi čtivá, občas napínavá a oproti filmovému zpracování mi zde flashbacky nevadily. Protože jsem sama v přírodě na túrách a pod stanem jako doma, tak pro mě kniha inspirativní nebyla, ale mnohé může nasměrovat ke svobodnému a dobrodružnému trampování. Zajímavé pro mě bylo srovnání americké krajiny, podnebí a značení (nebo lépe řečeno neznačení) cest oproti naší české kotlině. Oddechová kniha, žádná náročná literatura, proto je ideální na cesty, i vzhledem k brožovanému vydání.

2 22.05.2016