ivanaga komentáře u knih

Autorka našla způsob psaní, který má úspěch. Bohužel je to proto, že je čtivá, ale jednoduchá. Pro mě však až příliš. Měla jsem z toho dojem, že čtu knihu pro mládež. Nepopírám, že nastudovat odborné termíny z oboru a příjemnou formou s nimi seznámit čtenáře stálo úsilí, ale kdo četl třeba Mendelova trpaslíka, který píše také o genetice, je to nebe a dudy. Takže do Straky už nepůjdu. Netvrdím ale, že kniha neosloví mladší generaci, určitě má smysl podobné knihy psát.

Ještě si dovolím malou obecnější poznámku. V poslední době jsem přečetla s velkým očekáváním několik mladých českých autorů, kteří mají dobré kritiky. Mají jedno společné. Jsou příliš jednoduché, jednovrstvé, takové ryze české, asi jako všechno kolem. Možná jsou ale takové i naše životy. Ten fakt se odráží v architektuře, výtvarném umění, hudbě..možná si ale jen vybírám špatné autory, nebo nakladatelé nemají odvahu vydat něco těžšího, složitějšího, neprověřeného.

4 19.03.2016

Není dobré ji dočítat před spaním. Obsah jsem tušila, doposud jsem ji ale nečetla, ani neviděla film, takže jsem byla zvědavá na konkrétní obsah, na detaily. Poměrně dlouho se nic neděje, konec je docela masakr. U téhle knihy oceňuji dokonalou stavbu, kompozici a obsahovou čistotu. Není tam nic navíc, vše hraje roli, vše má svůj důvod a spěje k nezvratnému konci. Dramaticky vyfabulovaný děj s originálními výrazovými prostředky, opravdu ideální předloha pro film. Právem legenda. Zkratka, která popisuje koncentraci lidského zla, ukrytého v beránčím rouše. Je tu popsán rys lidské povahy, který se v různých formách projevoval a bohužel projevovat bude. Vlastně docela aktuální dílko.

2 02.03.2016

Poznávám styl autorky. Opět poklidné vyprávění, které plyne jako řeka poslušně ve svém širokém korytě. Já osobně bych přivítala více vzruchu, více emocí, přitlačit na výrazu a čtenáře méně šetřit. Kniha se čte příliš snadno, až na to, že jsem se občas ztrácela v těch jménech, kdo je čí jaký příbuzný. Hlavní pocit, který ve mě po přečtení zůstal, je konstatování, že každý poměrně zanedlouho umře a jeho osud je předurčen zděděnou povahou, tedy geny svých předků. Popisovaná rodina v několika generacích je zobecněním typu českého člověka v dané době. Každý z nás měl ve své rodině nějakého Václava, každý známe spousty Renat i Oldřichů. Negativní vlastnosti jsou zde suše konstatovány, dokonce i vražda je podána trochu jako v pohádce. Vlastnosti postav jsou popisovány jako ve slohovém úkolu. Nevím, zda je to záměr, ale námět i obsah jsou zajímavé, ovšem forma stejná jako u první knihy začíná trochu nudit.

4 22.01.2016

Tušila jsem, o co se jedná a stejně mě to dostalo. Nejdřív jsem měla hrůzu číst podobné náměty, ale dneska mě to naopak posiluje. Člověk si při tom uvědomí, jak úžasně se má, jak pošetilé a směšné jsou jeho problémy. Tato kniha by měla být doporučována i ve školách. Je to zcela jiné, seznámit se s konkrétním osudem daného člověka, než se učit obecnosti o naší nedávné historii. Zvláště v dnešní době, kdy se opět Rusko výrazněji ozývá a nachází zde sluchu u mnohých bláhovců. Je vůbec zázrak, že se podobná svědectví dnes můžeme dozvídat. Je zázrak, že v naší zemi není člověk jen bezejmenným stínem, s nímž mohou mocní naložit, jak se jim zlíbí. Je zázrak, že můžeme žít jako lidé. Běhá mi mráz po zádech, když si uvědomím, jak nedávný je to příběh, vlastně jde o generaci mojí mámy. A kolik podobných nepřežilo...velký respekt a obdiv nad odvahou a vnitřní silou paní Sosnarové a její sestry. Díky autorovi za tuto knihu.

7 16.01.2016

Je to kniha, kterou si pamatuji z dětství. Je jiná, než ostatní pohádky. Knihu dostala moje máma ke svým 5.narozeninám od své maminky. Ta pak za 4 roky zemřela. Tak nevím, jestli to už tušila a kniha byla jakousi plánovanou předzvěstí. Jisté však je, že dříve byl život drsnější a ač se kniha jmenuje Princezna Pampeliška, není to pohádka, ale spíše smutná alegorie reality.
Jazyk mi připomíná výrazy naší babičky, děj je velice přímočarý a prostoduchý. Je to nepřenosný doklad doby. Dříve to byl pojem, každý tuto knihu znal a myslím, že byla i zfilmována. Vlastní kniha má příjemný vizuální styl, krásné ilustrace a velká písmena pro malé čtenáře. Je však neskonale smutná. Je to knížka o smrti a zlém světě pro děti. A ještě jedno mi zpětně došlo. Je ryze česká, napsaná z pozice utlačovaného prostého člověka. Skvěle vykreslené charakteristické rysy toho národa.

2 12.01.2016

Brown se dobře čte, má spád, taky je psán jako ideální scénář pro zfilmování. Četla jsem všechny jeho knihy napsané v tomto stylu a tak mohu říci, že je to hlavně řemeslo, co je činí zajímavými. Přirovnala bych tyto knihy ke křížovkám, které jsou ozvláštněny vždy jinými kulisami, ale jedou stále podle jednoho osvědčeného scénáře. Přínosem pro čtenáře je seznámení se zajímavými reáliemi z různých oblastí, tady supluje kniha průvodce po Florencii, Benátkách a Istambulu. Kdo má rád umění, jistě také jeho kniha potěší. Ale to je tak vše. Do hloubky a hlavně do vztahů se autor nikdy nepouští, klouže po povrchu. Příběh se odehrává v průběhu jednoho či několika málo dní a připomíná počítačovou hru.
Přínos podobných knih vidím v tom, že mohou přitáhnout ke čtení nového čtenáře, který se dosud bránil vzít knihu do ruky a toto je lehké a stravitelné čtení.
Na druhou stranu je nutno přiznat, že konečná a hlavní myšlenka příběhu stojí za úvahu a není zcela nesmyslná.

4 10.01.2016

Pro mě nudná kniha. Přitom má být údajně oceněná..nedokážu si představit, že by tohle mohl číst jakýkoli chlap. Já to vydržela na stránku sto a dál to vzdala. Myslím, že to tohle mohou ocenit pouze ženy, které vedou podobný život a mají potřebu se v něm babrat. Chybí příběh, pointa, je to jen jednotvárný popis města a myšlenek pěti žen, které ubíjí všednodennost. Přirovnala bych to k sitcomu, kde by to možná mohlo být občas i zahráno komicky, ovšem smích by musel být přidaný. Chudák autorka, jestli takhle vidí život...asi se z toho potřebovala vypsat.

05.01.2016

Originální, vtipné milé čtení, respekt k autorce. Netřeba nafouklého ega, talent vykvete sám, pílí a jistou odvahou.

3 29.12.2015

Tahle knížka mě dostávala zpočátku pomalu, zato tak po první třetině mě pohltila zcela a už jsem se neodtrhla. Nejdříve se mi zdála psaná jednoduchým jazykem, celkem bez emocí, jakoby šla autorka po povrchu. Chvíli mi trvalo, než mi došlo, že je to záměr. Jakoby se pomalu začal rozjíždět odbržděný plně naložený vůz, který postupem času nabírá na rychlosti a nakonec se řítí tak, že obsah začne předbíhat formu, aby nakonec děj člověka porazil svou silou. K nárazu a střetu v plné rychlosti však nedojde, konec je něžný a úlevný. Mohlo by se zdát, že tam ten konec nepatří, ale opak je pravdou. Přesně tohle je ten nejlepší konec a vůbec to tu knihu neshodí.
Další důvod, proč je možná začátek trochu plošší, je fakt, že tady autorka hodně fabuluje, zatímco s postupem času se dostává do známějšího a důvěrnějšího prostředí, aby nakonec popisovala svoje vlastní zkušenosti a dobu. Dokáže ji popsat tak dobře, že se s ní sama dokážu generačně ztotožnit.

5 08.11.2015

S obsahem této knihy jsem se nějak minula, ač jsem se upřímně snažila o opak. Dočetla jsem ji celou, ale nenašla jsem k ní klíč. Asi uvažuji jinak, než autorka, nedokázala jsem se na ni přeladit. Neustále jsem tápala, kdo je kdo, čeho se jednotlivé kapitoly, jinak ale dobře napsané, vlastně týkají. Neboli - skvěle napsané detaily, celek se však totálně rozpadá. Je to dle mého mínění dáno i velkým množstvím krátkých kapitol, které těkají v místě i čase. Možná při druhém čtení by byl dojem lepší, ale už na to ani nemám chuť. A to jsem z kraje kolem Lipnice a na román jsem se těšila.

3 15.08.2015

Tahle kniha mě dokonale utahala, konec jsem už neměla sílu ani dočíst. Koncepci má dobrou, ale vlastní obsah je nudný, rozvláčný a hlavně bezobsažný. Chybí jakýkoli příběh, vše jsou rádoby odborné popisy obrazů, podané ale ze subjektivního pohledu. Čekala jsem, že se dozvím o životě malíře, ale zůstalo u nekonkrétních poetických obratů. Důvodem je pravděpodobně styl dřívější doby, který už je dnes překonaný. Nikdy více, Slavíček by si zasloužil lepší knihu.

02.06.2015

Milá knížka, která se čte jedním dechem, ve stejném ladění jako autorovy písničky. Užije si zvláště ten, kdo vyrůstal ve stejné době a zažíval cosi podobného. Jeden z mála autorů textů a písní, kdo jde na podstatu a zůstává ryzí a svůj.

1 18.05.2015

Skvělé! Bravo! Chtělo se mi zakřičet v tom okamžiku, kdy jsem knihu dočetla. Naprosto originální téma, podané, dle mého názoru, s opravdovou snahou zůstat v reálné rovině. Konec je třešnička na dortu, kterou si autor tak trochu dopřál. Lidský příběh s notnou dávkou složité vědecké teorie, ale jedno bez druhého by nefungovalo. Vskutku dobrá kniha.

3 12.05.2015

Ta kniha je asi dost dobrá, ale porozumět jí alespoń trošku dá opravdu fušku. Člověk ten ekonomický vývoj vnímá spíše pocitově a není to nic radostného. Alespon že konec je trochu optimisticky laděný. Když si uvědomím ten neustálý souboj mezi normálními lidmi a těmi, kdo jsou u moci, nakonec se nemáme přes všechny krize tak špatně.

4 28.04.2015

Tuhle knihu jsem si přečetla kvůli její autorce a nelitovala jsem. Není to klasická beletrie, ale potěší toho, kdo má rád historii, monarchii, rodokmeny a chce se něco dozvědět, v tomto případě o Brně. Musím říci, že jsem zatím nic moc z této doby zatím nečetla, ač devatenácté století není zas tak vzdálené, ale pohled do života buržoazie se u nás doposud nenosil. Spíše z opačné strany. Z tohoto důvodu se mi zdá, že jde o další průlom, o záslužnou akci, i když je to víceméně kniha jako doplněk k výstavě. Člověk si uvědomí zase další bolavé místo v naší historii. Zpřetrhané rodinné a podnikatelské vazby, devastace hodnot, zničené stavby, které byly jedny z posledních navržené v určitém stylu. Na nic z toho se už nepodařilo navázat, vývoj byl navždy přerušen. To si uvědomí každý při četbě této knihy, i když autorka vše podává v příjemném rodinném vyprávění, nic nedramatizuje, stylem, kdy máte pocit, že pátráte s ní po útržcích celkem nedávných příběhů.

Pro mě bylo také dost těžké luštit německá jména a názvy, zezačátku se mi to pletlo, navíc neznám Brno, abych se orientovala, o co se přesně jedná. Je neuvěřitelné, jak mělo toto město našlápnuto, jak se mohlo rozvíjet, kdyby nebyla zničena monarchie a nepřehnaly se dvě války. Na tomto příběhu jedné rodiny je jasně vidět, jak od té doby šlo všechno špatným směrem.

Jediná dobrá zpráva dneška je, že o tom aspoň můžeme psát. Ale jsme vůbec schopni se poučit?
Poslední poznámka ke knize je ta, že se mi nelíbí obálka. Neladí mi k té knize.

3 24.04.2015

Pohlazení po duši, zkušenost moudré staré paní, kterou si vychutná ten, kdo už kousek cesty života taky prošel. Autorka přitom působí přes svůj věk překvapivě mentálně velmi mladistvě a nekonformně. Je tu spousta postřehů, se kterými se lze ztotožnit a spousta nových úhlů pohledu, které dokáží obohatit. Vzácná kniha, řekla bych.

4 13.04.2015

Trochu lehčí čtení, ale musí se mu přiznat vtipné hlášky v rozumné míře. Knize je k dobru i pozadí příběhu, člověk si trošku připomene dějepis a zeměpis ze základky. V případě Bali i jistou podobnost s Českou republikou. Takže průměr.

2 13.04.2015

Velice moudrý muž, kterého stojí za to číst či poslouchat. Naštěstí je ochoten se se svými zkušenostmi přijatelnou formou pro širší publikum podělit a nastolovat neustále nové pohledy na současný tryskový vývoj společnosti. Jen mi přijde velice smutné, že se naše elita nedokáže od podobně moudrých lidí učit, naslouchat jim a odvozovat od jejich dílčích vědeckých poznání svá rozhodnutí. Bohužel má většinou zcela protichůdné zájmy, než jsou ty, které tu nastoluje autor.
A jak čtu tady pod sebou, doplním, že já pro změnu v roce 83 VŠ končila a v roce 86 odcházela z Prahy do Jindřichova Hradce za svým mužem. Takový lidský kolotoč..:-)

5 11.01.2015

Dlouhou dobu jsem byla vůči New Age celkem imunní. Nemám ráda, když mi je cokoli vnucováno. K této knize jsem ovšem přišla jaksi sama, dobrovolně a musím přiznat, že mě dostala. Odhlédnu-li od způsobu podání, estetické stránky a pod., ono základní sdělení je podle mne celkem zásadní. Naprosto jsem se s ním ztotožnila a dá se říci, že se těmito zásadami hodlám zcela vědomě řídit. Knížka se mi pěkně trefila do letošní vánoční pohody.

2 04.01.2015

Inspirativní dílo, které je ale schopen přijmout a snad i pochopit ten, kdo má pana Duška rád a má podobný světonázor. Což já jsem. Pobyt ve tmě absolvovali dva další mí přátelé, tak mohu porovnat. A možná i trošku závidět. Stojí za přečtení a za zamyšlení.

2 29.12.2014