iška komentáře u knih
Každý z nás prý potřebuje občas pohladit. Téhle knížce se to povedlo. Byla mi prostě pohlazením.
Opět jeden střípek do historie. Ještě jsem nestihla filmovou podobu a přiznám se, že se trochu bojím.
Tato edice nakladatelství Metafora je opravdu dobrým počinem. Již jsem těch životopisů pár přečetla a je zajímavé, jak se události kolem lidí, které jsem zatím znala okrajově, prolínají a doplňují obrázek tehdejšího světa.
Možná, že se mi o krapítko více líbila Pařížská manželka od Pauly McLain. Je sice pouze o první manželce Hadley, ale asi právě proto trochu propracovanější. Teď se ještě chystám, na knihu vnuka pana Hemingwaye: Hemingwayové a tím bych asi tuto tématiku uzavřela. Idealistické představy o velkých autorech ovšem berou za své.
Není to sice zrovna špička v tomto žánru, ale už jsem si díky ní stáhla Voynichův rukopis - a kniha, která mě donutí ke čtení další knihy, rozhodně nemůže být špatná.
Rozhodně se to dobře četlo. Dobře zpracovaný příběh i když ne zcela nové téma. Trochu mi to připomnělo filmy Madisonské mosty a Dopisy pro Julii.
V každém případě zde bylo hodně podnětů k zamyšlení.
Možná to bylo mě přibližným věkem autorky, spousta jejích problémů mi byla značně blízká a musím říci, že jsem se bavila.
Nic moc náročného, člověk si odpočine a nemusí příliš přemýšlet. A i to je občas potřeba.
Možná jsem jen byla moc natěšená. Po jejím prvním u nás vydaném románu "Padněte na kolena" jsem si nastavila laťku a ačkoli nemohu tuto knihu hodnotit špatně, tak má očekávání prostě nesplnila.
Není každá severská detektivka špička, ale tato, bych řekla, patří k těm lepším.
Pro letošek asi nejlepší český román. Moc se mi líbilo, že se autorka nesnaží dělat postavy jen černými či bílými. Mohu jen doporučit.
Těším se na každou novou detektivku této autorky, ale tahle mne zklamala. Jako by autorka přestala být sama sebou a zkusila si zahrát na Agathu Christie. Ta je sice nadčasová, ale bohužel její napodobeniny nestojí za moc.
Hodně jsem se bála, že autorka sklouzne do sladkobolné roviny, k čemuž by mohlo téma knihy svádět. Naštěstí se nestalo. Byl to úžasný příběh.
Ano, ano, nic se nemá přehánět a mrazit čtenáře může i bez masových vrahů.
Benoita Duteurtra jsem objevila asi tak před rokem a už jsem přečetla většinu jeho prací. jeho pohled na svět mi je blízký a u jeho knih se krásně bavím. Ale zatím se mi nejvíce líbila kniha Dráhy a Kniha Služba zákazníkům.