iluliacross komentáře u knih

Velice ostré, ledové, nekompromisní, nelidské... to je kniha 1984. Po dočtení jsem knihu musela odložit a přemýšlet, příběh v sobě nějak zpracovat. Poslední věta byla jako šíp mezi oči, pěstí do tváře.

5 22.12.2015

Ano, uznávám, že dopisy by si měly zachovat svou tajnost a diskrétnost a ostatním lidem nepřísluší do nich nahlížet a číst si je. Korespondence by měla být vždy soukromá záležitost. Jenomže... díky těmto dopisům si o Kafkovi můžete udělat vlastní obrázek, vlastní názor a ohromnou spoustu věcí o něm zjistit. Jak žil, na co myslel, v čem se utápěl, do čeho se nořil, jak nahlížel na svět. Musím říci, že tohoto věčného pesimistu v něčem obdivuji. Jeho citlivost byla až zraňující a číst toužebné dopisy bylo velice emotivní. Upozorňuji, jste-li citlivější povahy, může se Vám stát, že po dočtení upadnete do menší deprese, či deziluze. Ale i tak knihu doporučuji, přeci jen, jedná se o skutečný příběh, o skutečný život a tento faktor dodá každé knížce (ale i filmu) úplně jiný ráz. :-)

3 20.12.2015

Tak já se přidávám ke straně NADŠENCI. Ano, kniha není pro ženské oči, ale o to větší chuť jsem na knihu měla, že... Musím říct, že Miloš Urban má velice zvláštní myšlenky, které dokáže hodit na papír až neskutečným způsobem. Občas se zamyslím, co se mi na jeho knihách tak líbí a zjistím, že to nedokáži pojmenovat. Ale zřejmě to bude ta atmosféra, kterou dokáže úžasně vykreslit (zde jsem vyloženě cítila ten chlad kamenných zdí a vůni klášterních chodeb, kadidlo, viděla jsem před očima tu hru světel na desce stolu). Nevím jak to dělá.
Celý příběh mi přišel takový samozřejmý, jasný. A konec je samozřejmě úžasnou třešničkou na celém tom prapodivně krvavě oslizlém příběhu.
Co celou tou knihou chtěl vlastně autor říct... to si nejsem jistá, ale závěr si můžeme udělat každý po svém.

4 15.12.2015

Ohromně jsem byla překvapená. Knihu jsem doslova hltala. Při čtení kolem mě kvákaly žáby, kapři pleskali ploutvemi, objímala mě rybniční vůně. Kniha je protkaná velkou spoustou zvláštních myšlenek a symbolů, které možná odhalíte, možná ne, ale nejvíce ze všeho jsem ocenila, že autor nechal čtenáři veliký prostor na fantazii, protože podoba Hastrmana nebyla přesně udána, čtenář měl možnost vytvořit si vlastní obrazy, vlastní fantazie.
Druhá část knihy je výrazně jiná a možná je to tak správně, vždyť i naše doba je TAK jiná. Naším světem hýbou již jiné "mlýnské" kameny. jak říkám, symbolizmus kam se podíváte.
Vše spělo k úžasnému konci. Knihu doporučuji všem, co mají na knihách rádi atmosféru, tajemno, nenápadné odkazy do jiných světů a hlavně si rádi v hlavách malují vlastní představy. Je to kniha, která nemá obdoby, kniha, která mi udělala slinu i na další Milošovy příběhy. Doufám, že ve všech bude špetka toho jeho zvláštního tajemna.

6 14.12.2015

Nemůžu říct, že bych si čtení vyloženě užívala. Rozhovory mezi hlavními postavami mi neskutečně drásaly nervy, žádná hloubka, žádný smyml, jen tlachání psané v hovorové podobě našeho jazyka. Na druhou stranu to bylo skvělé vystihnutí mluvy mladých lidí, takové lehkíé flirtování, které má takové jemné zamlžené hranice, jež se občas překroří letmým dotykem či zakázanou pusou. Vlastnosti hlavního hrdiny mně drásaly nervy taky, takový nepoučitelný záletník a milovník všeho, co má sukni. Na druhou stranu, je v tom určitá syrovost mladých lidí. Do dalších dílů od Škvoreckého se pouštět nebudu, nicméně kniha to není špatná, každý si v ní jistě najde to své.

4 14.12.2015

Velice mě udivuje, že se kniha nelíbí takové spoustě čtenářů. Na druhou stranu, na podobný román musí mít člověk slinu a náladu. A já ji měla. A knihu jsem si neskutečně užila. Jeho popisy myšlenkových pochodů a pocitů hlavních hrdinů zbožňuji, je mistr slova a jeho slovní zásoba je medově krásná. Celou dobu jsem si lámala hlavu s tím, jak může muž spisovatel tak dobře znát vnitřní pochody mladé ženy, ale on to prostě zvládl brilantně. Jan Otčenášek se mi líbí čím dál tím více. Když v ráji pršelo je román, který mě, jako čtenářku, uspokojil po všech stránkách.

7 08.12.2015

Naprosto mě uchvátilo, jak Miloš dokázal perfektně vykreslit atmosféru a to hned na první stránce. Povídky byly natolik zvláštní, až jsem se přistihla, že mě neskutečně přitahují. Příběhy mě chytily za srdce, z každé povídky mi zůstal v paměti živý obraz a k němu dokonce i vůně. Tajemné lesy, strašidelná Praha, děsivé klenotnictví, smrduté putyky. A do toho mužské a ženské postavy, krásné i odporné. Živé i mrtvé. Rozhodně plánuji ochutnat i jiné jeho knížky. Ano, ochutnat. :-)

4 02.12.2015

Zkrátka Tylovka. Taková česká pusinka :-).

3 30.11.2015

No, podle mě to byla naprosto geniální knížka. Když si člověk zvyk na nechutnosti a odpornosti, tak si parádně početl mezi řádky, jak se tak říká. Geniální myšlenky, geniální kritika dnešní společnosti. Měla jsem celkem problém knížku dočíst, na druhou stranu jsem byla hrozně zvědavá, co ještě dokáže Chuck vymyslet. A dokázal toho spousty. Sedl mi jeho jazyk, sedla mi jeho kniha. Chápu, že to nebude zrovna pro každého. Dle mého názoru kniha šíleně dokonalá.

2 27.11.2015

Jedna z nejkrásnějších knížek, jaké jsem za poslední dobu četla. Jemné, pohladí po srdci i po duši. Líbí se mi, že autor věnoval pozornost zdánlivě banálním věcem, popis každodenní činnosti se mi prostě hrozně líbil. A postavy v příběhu byly moc hezky vykreslené. Zamilovala jsem si je všechny. Jinak to ani nešlo :-).
Moc krásné čtení.

2 19.11.2015

Ano, mrazivé, pokud někoho zajímá téma domácího násilí, z této knížky se toho doví spousty. V knize je hodně bolesti, postavy jsou moc hezky vykreslené, vidíte je téměř před sebou. Kniha se čte opravdu velice rychle. Ocenila bych především krásně popsanou mateřskou lásku, taková čistá, silná, neutuchající. Na druhou stranu jsem v druhé polovině příběhu měla pocit takového kýče. Malinko Amerika, jestli mi rozumíte. Přestala jsem vnímat sílu příběhu, ze stránek na mě křičel kýč, obyčejnost, planost. Stačilo si přečíst začátky odstavců. Zbytek byla vata, neustále se opakující vata.
Čtení mě bavilo, ale nic ve mě nezanechalo, žádnou stopu, žádný otisk. Prostě jenom dobrá knížka, nic víc, nic míň. Hodnotím průměrně. Své velké příznivce si jistě najde, dle mého názoru jsou knihy daleko poutavější.

1 18.11.2015

Napsáno to bylo skvěle. Kniha to byla skvělá. Ale tak neskutečně mě štvala, vytáčela mě, až jsem jí občas musela odložit. Byla jsem vyloženě znechucená a říkala si: "Do háje, neexistuje vůbec věrný člověk?" Protože po přečtení této knihy velmi silně pochybuji.
Na druhou stranu, bylo to velice čtivé :-)

1 11.11.2015

Úžasné. Velice mě to chytlo za srdce a hodně dlouho jsem nad tím přemýšlela. Nechala jsem to na sebe působit, nechala jsem si to projít hlavou. Všechny povídky se mi vpily do kůže. Velice obohacující.

1 09.11.2015

Tohle je podle mě vůbec jedna z nejlepších knih, jakou jsem kdy četla. Je v ní tolik citu, až přetéká přes stránky. Je v ní tolik lidskosti, tolik emocí, tolik statečnosti, bojující proti tyranii a zvěrstvu.
Kniha na mě velice silně zapůsobila, není to příběh, který by se četl dokola a dokola, je to příběh, který Vás chytne za srdce. Jednou a navždy.

4 05.11.2015

Čpí z toho Čechy. Až jsem z toho byla opilá. Každopádně velice silný příběh, který se na první pohled tváří nevinně. A to je ono.

3 28.10.2015

Věděla jsem už předem, o čem je příběh. Ale nevěděla jsem, jak geniálně to Čapek napsal. Je tam schována spousta úvah. A hodně si lámete hlavu nad tím, která strana je lepší. Zbožňuji Čapkovo A la these...

2 27.09.2015

Velice působivá knížka. Obecně mám ráda toto téma a tak mě čtení velice bavilo. Je to velmi čtivě napsaná knížka a hlavně jde o svět, který je nám, ne-autistickým lidem zcela schován. Autisté žijí v neustálém strachu. Neustále se musí uklidňovat pravidelnými rituály jako je počítání prvočísel, počítání matematických rovnic a podobné zvláštní věci. Budete kroutit hlavou nad jeho strachem ze žluté a hnědé barvy. Ale stejně oceníte tu strohost a přímočarost hlavního hrdiny, zasmějete se nad detailními popisy a zjistíte, co se vlastně takovým lidem odehrává v hlavě. Menší knížka, ale působivá.

3 03.09.2015

Spousta lidí tvrdí, že je to nejslabší díl ze všech sedmi, podle mě je srovnatelní s Vězně z Azkabanu, možná o něco lepší. Při čtení jsem tajila dech a nevěřícně kroutila hlavou nad tím, jak to tak úžasně mohla J. K. R. napsat. Podle mě se v tomto díle trošku změní postavy, třeba Harry je takový průbojnější, možná více vztahovačný (a to ve filmu třeba vůbec nevyzní), ale je to v pořádku. Knížka je úžasná i v tom, jak hezky sedí na minulé díly, jak je s nimi propojena a minulé příběhy nejsou opomenuty. Možná Vám přijde Harryho schopnost přežít i ty nejdivočejší souboje přitažená za vlasy, ale popsané je to všechno do jediného detajlu a krásně vyvedené, že jsem po dočtení byla smutná, že už to končí.
Pokud u knížky přestanete vnímat realitu a i dokonce onen fakt, že právě čtete, ale naprosto se ponoříte do příběhu, až Vám před očima běhají obrázky, jedná se o sakra dobrou knížku...

4 27.08.2015

Velice mě to dojalo. Nádherné. Dechberoucí.

1 18.08.2015

Pomalu ale jistě cítím, jak moc mi leze Harry Potter pod kůži, jak moc přestávám vnímat realitu a nechávám se stáhnout do příběhu, jak moc se mi to líbí. Konec tohoto dílu bylo něco tak neskutečně úžasného, to tempo, ta energie mezi řádky, genialita příběhu a velice silné postavy. A já jsem přesvědčená více a více o tom, že Rowlingová je prostě geniální. Musíte zbožňovat Hermionu s Ronem, Brumbála ve své pracovně a všechna ta kouzla a prapodivné tvory, obklopující ty úžasně vykreslené postavy. A litujete, že je celý ten úžasný svět jen smyšlený. Není to jenom pohádka pro malé děti. Jsou to i velice čtivé romány pro dospělé. Knížky mají skryté poslání, myšlenkou, kterou jakmile odkryjete, padnete na znak a už se nemůžete dočkat dalšího dílu. Šup na něj!

4 18.08.2015