iceVS komentáře u knih
Milá paní kolegyně, to bylo jako strávit odpoledne před zrcadlem... Dobré 2/3 vašeho života byly ve shodě s mými zkušenostmi :-)
Jednu chvíli jsem řvala smíchy, to když jsem si představila prchající zástupce z nakladatelství... a nebudu specifikovat, které písmenko vypadlo...
Nebo Ivanka Devátá... černou nebo modrou...? ;-)
A spousta dalších a dalších detailků :-)
Hele, výborný to bylo.
Chtěla jsem si ji vypůjčit z Moravskoslezské vědecké knihovny v Ostravě, kde je též k dispozici, ale když tedy pan autor říká, že jsem ji vlastně četla v Sametových iluzích, tak se nechám přesvědčit :-)
Já ty pány vlastně vůbec neznám, ale začínají mě bavit čím dál víc. Brubaker je sice srdcovka, ale tohle se mi taky líbilo hodně moc. I když chvílemi beznadějně tápu.
Já nevím...
Žal mladičké vdovy mě úplně neoslovil. Přesto uznávám, že je to hodně dobře napsaný. Spíš až jako nějaká psychologicko-motivační literatura. Ale zároveň toho bylo až moc, takový zacyklený.
Nicméně za myšlenku "šedesát je nových čtyřicet" dávám čtyři hvězdy. Jupí, je mi něco přes třicet a všechno je žůžový :-D
Ale jo, hodně jsem se bavila. Povídky byly nejen vtipné, ale i hodně ze života. Přesněji, ze života ženy. Chvílemi smutné, chvílemi ironické, nezakrývající realitu růžovými slovíčky.
Příjemné a nenáročné čtení.
Jsem obohacena :-)
O dobrou náladu nebo třeba o pár pojmů, které jsem neznala (např. hluboká nevědomost o tom, co je ebrieta... a to je fakt smutný :-D)
Nejhorší na tom je, že jak jsou ty stripy vtipný, tak jsou vlastně krutě reálný...
Těším se na dalšího pana primáře.
Po posledních dvou knihách příjemné překvapení. 3/4 knihy se mi opravdu líbily. Značně mě iritovaly dvě věci, ta nablbá smajlíková komunikace a taky ty zapařený kozy. Občas se tam zjevilo cosi přeslazeného a občas cosi značně nadsazeného, ale celkový dojem není špatný.
Jen nevím, co si myslet o zjištění, že Patrik Hartl je víc ženská než já chlap...
Krásně se ten děj rozjíždí... Po téměř dvou tisících stránkách... :)
Asi do budoucna nikdy nebudu plánovat výlet na zaoceánské lodi. Vypadá to, že tuhle situaci by ani Dabi od Niedla nezachránil.
Tuhle sérii si budu muset přečíst znova, celou a najednou, takhle rozkouskované potěšení není úplně ono.
By se asi i Pivrnec divil, že o dvacet let později je to v reálu ještě "výživnější", než si tehdá vysnil :-D
Naprostá spokojenost. Bavila jsem se. Knížka je vtipná, pohodová ale i k zamyšlení. Prostě děsně fajn.
Kapitolka o sahání na lidi v MHD mě hóóóóódně moc pobavila :-)
Asi nelze autorce upřít odvahu jaké téma a prostředí zvolila...
Ale příliš mi nesedla melancholická kombinace sprostoty, fantasy ptáků, válečné romance, domova důchodců a dvacetileté siroty.
2/3 knihy jsem se nudila, závěr byl čtivější. Nějak jsem se nedokázala s nikým ztotožnit, nikdo mi tam nebyl blízký. Ztracený den.
Drsné čtení, ale těžko by kdo očekával cokoli jiného.
Nejde hodnotit chování Severky, měli jsme to štěstí, že jsme vyrůstali v bavlnce.
Velmi dobře napsáno.
Až na záměnu holt/hold...
Příjemný, pohodový čtení.
Ale na zadek jsem si z toho nesedla.
Asi tentokrát nejsem v té správné náladě...
Značná část knihy mi nepřinesla takové potěšení, jaké jsem očekávala.
Tentokrát spíš lehce turistický průvodce, v podstatě pohoda, klídek, tabáček...
Akce koncem knihy, tam je to zas klasický Dabi.
Ale, Dabi, proboha...
Se třemi rukami...?!
Boží.
Teda spíš ďábelský :-D
Naprosto lahodící mému aktuálnímu duševnímu roz(po)ložení...
Miluju černý humor.
Tenhle byl černější než obvykle.
Zaboha netuším, komu ze čtenářů tuhle knihu můžu ještě nabídnout... :-D
Částečně sympatický počin - příběh formou rozhovorů... Jenže pokud stále dokola čtu pohled pěti až šesti lidí na tutéž banalitu, přestane mě to fakt bavit. Kafemlejnek. Nějak to nemělo koule.
A miluju rock a metal. A ženský do nich patří jen jako fanynky a múzy :-)