Bez tebe napořád

Kdo by neznal Taylor Jenkins Reid, autorku mnoha bookstagramových a booktokových hitů? Rozhodla jsem se, že se s její tvorbou také seznámím, a začala jsem její prvotinou z roku 2013.
Dvacátnice Elsie se jednoho dne u pizzerie seznámí s Benem. Přeskočí mezi nimi tak silná jiskra, že ji Ben hned další den pozve na schůzku. Jejich vztah nabere tak intenzivní obrátky, že se po necelém půlroce potají vezmou. Jen devět dnů po sňatku však Bena na kole srazí auto a on na místě umírá. Elsie pak v nemocnici musí čelit své neznámé tchyni Susan, která o existenci Elsie, natož o jejím vztahu s Benem nemá ani tušení...
Jak anotace napovídá, čeká nás velmi dojemný příběh o lásce, ztrátě, truchlení a vyrovnávání se se smrtí blízké osoby. V ději se střídají dvě linky - minulost (seznámení Elsie a Bena, budování jejich vztahu) a přítomnost (události po nehodě, seznámení Elsie s tchyní Susan a postupný vznik jejich přátelství, kdy Susan pomáhá Elsii zpracovávat smutek, jelikož se před časem sama stala vdovou). Byť je to velmi silné a emočně nabité vyprávění, byl to spíš takový průměr - nejtragičtější událost se přihodí hned na začátku a pak se jakoby nic neděje. Vše plyne tak nějak zdlouhavě a pomaleji... Zaměřujeme se zejména na Elsiino prožívání, která se místy točí v kruhu a někdy mi svým chováním lezla na nervy (ale těžko říct, jak by se v její situaci zachoval někdo jiný). Knížka ve mně celkově nezanechala výraznější dojem a proto ji také hodnotím průměrně, nicméně autorce dám určitě ještě šanci!
Četbu doporučuji romantickým duším, kterým nevadí tragické příběhy o ztrátě milovaného člověka.
Hodnocení: 3*

Tento komentář také najdete na mém bookstagramu @knihy_a_kava :)

Taková knížka vlastně docela o ničem Pořád dokola a dokola.. Mě neoslovila

Kniha je bezpochyby skvělou a hlavně reálnou sondou do života truchlícího člověka a za to autorce náleží obrovská poklona. Hlavní hrdinka se, pochopitelně, vždy nechovala správně a sympaticky, ale o to více reálně celý příběh působí. Nicméně tady veškerá pozitiva končí.
Kniha naprosto postrádá jakoukoliv gradaci, zajímavý zvrat nebo zkrátka něco, co by mě nutilo číst dál, a tak jsem velmi brzo o příběh ztratila zájem a začala se nudit.
Jedná se o moje druhé setkání s autorkou a zatím mě tedy nepřesvědčila.

Nádherně konstruovaný příběh o lásce, ztrátě, bolesti a cestě za smířením.
Příběh, který se může stát kdykoliv komukoliv z nás ...

Přesto jak smutné téma tato knížka má, mě nechytla za srdce a neustále přeskakování v čase mi s tím nepomohlo. Nicméně jsem ji dočetla, protože jsem byla zvědavá, jak dopadne.

Krásný ale smutný příběh o vyrovnání se se ztrátou milovaného člověka... Ať už člověk zemře stářím nebo nešťastnou náhodou... Ať je to 50 let nebo jen 9 dní od začátku společné cesty... Bolet to bude stejně a bude těžké se přes tu ztátu přenést.

Elsie mi byla místy otravná, ale nedovedu si představit, jak bych se s podobnou situací sama vyrovnala. Takže ji vlastně ani nemohu soudit.

Krásný příběh, který jsem si ale musela dávkovat, abych jej zvládla dočíst do konce.

Za mě rozhodně doporučení!
PS: tady jde pěkně vidět, jak se autorka s každou další knihou zdokonalovala.

Bez tebe napořád je za mě bohužel zatím nejslabší knihou od autorky.
Čekala jsem dojemnou lovestory. Příběh Elsie a Bena byl sice smutný, ale pro mě taaak hrozně nudný. První a jediná akce se stala hned v první kapitole, kdy Bena srazí auto pouhých 9 dní po svatbě a on umírá. Dál je příběh spíše psychologický, kdy sledujeme Elsie, jak se vyrovnávává se ztrátou milované osoby. Pokud máte rádi spíše psychologické romány, tak budete nadšení. Já jsem poměrně zklamaná, protože v knize potřebuju akci a zvraty, tady bohužel žádné nepřišly.
V druhé dějové lince z minulosti sledujeme, jak se Ben a Elsie poznali a jak začínal jejich vztah. Bohužel ani tady žádná velká akce nepřišla, což je hrozná škoda, protože mi jinak oba byly poměrně sympatičtí a já jim opravdu fandila. Oblíbila jsem si i vedlejší postavy, ty byly skvělé napsané, zejména teda tchyně Susan.
Neubráním se srovnávání s Carrie Soto a s Daisy Jones, ze kterých jsem byla nadšená. Tahle kniha jim bohužel nesahá ani po kotník, a to i s přihlédnutím k tomu, že se jedná o autorčinu prvotinu. Bez tebe napořád je za mě naprosto průměrná kniha, která neurazí, ale ani nenadchne.

Pěkná knížka, jako všechny co jsem zatím četla od této autorky. Přečetla jsem ji během pár dní. Ale není tak skvělá a nevtáhla mě tolik do děje, jako Carrie Soto, nebo Evelyn Hugo. Možná proto, že děj není tak nabitý, spíše je to takové psychologické, o pocitech a vyrovnání se se ztrátou milovaného člověka... Ale i tak se mi to líbilo a dávám 4 hvězdy.

Od této knihy jsem rozhodně čekala daleko víc, takže jsem byla hodně zklamaná. Místo příběhu, který by mě chytl za srdce, jsem dostala příběhsice smutný, ale také nudný.. kniha je útlá, ale nečetla se mi dobře. 2.5/5*

Ja od teto autorky miluju uplne vsechno a az ted mi nejak vyslo cist prvotinu. Je to teda hodne poznat, ze to je prvotina, takze tu kritiku beru mirneji. Tema je jako vzdy zajimave, ale jak mam z jejich dalsich knih hned po chvili dojem, ze vsechny postavy davno znam a vsechno s nimi prozivam, tady se nejak nestalo. Proste smutny pribeh vyrovnavani se se smrti, ale ze bych u toho chtela brecet a nejak vic me to zasahlo, to ani ne.

Mám z toho trochu smíšené pocity. K autorce mám ambivalentní vztah. Přijde mi, že má zajímavé neotřelé nápady, bohužel spisovatelsky to ale není žádný zázrak.

Téma mě zaujalo a nápad s prolínáním časových rovin se mi moc líbil. Kniha díky tomu byla dynamická. Bohužel mi postavy moc nepřirostly k srdci a často jsem se během čtení přistihla u toho, že zpochybňuji velikost jejich lásky. Autorka se často opakovala (například věta o tom, že už neví, jaké je to se smát) a v některých chvíli na můj vkus až příliš tlačila na pilu. Poloviční počet stran by možná knížce výrazně prospěl - to je ale víceméně pocit, který jsem si zatím odnesla ze všech knih od TJR.

Já nevím...
Žal mladičké vdovy mě úplně neoslovil. Přesto uznávám, že je to hodně dobře napsaný. Spíš až jako nějaká psychologicko-motivační literatura. Ale zároveň toho bylo až moc, takový zacyklený.
Nicméně za myšlenku "šedesát je nových čtyřicet" dávám čtyři hvězdy. Jupí, je mi něco přes třicet a všechno je žůžový :-D

Mám mnohem raději tuhle starší tvorbu autorky než tu novější. Tato kniha mě zasáhla svým tématem. Vyrovnání se se ztrátou blízkého ale i pravou láskou, která skončila příliš brzy. Elsie byla chvílema na facku ale přišlo mi to pochopitelné. Skvělá kniha.

Romantický příběh o jedné velké lásce a velké ztrátě. A také o tom, že i když se to zdá někdy nemožné, je třeba jít dál a věřit v budoucnost. Příběh Elsie a Bena máme možnost nahlížet ve dvou časových rovinách a postupně si tak skládat celou historii téhle krásné, i když krátké lásky.
Autorka ví, jak vykouzlit v příběhu ty správné city, aniž by příliš tlačila na pilu nebo se pouštěla do citového vydírání. Na druhé straně, děj není nijak bohatý a zajímavě ožívá až s vedlejšími postavami v podobě Elsiny tchyně Susan nebo starého pána George (jehož příběh bych si určitě ráda přečetla jako samostatnou knihu!). Tři hvězdičky jen proto, že další autorčiny knihy se mi líbily přeci jen o něco víc.

ČTENO V ANGLIČTINĚ
Knihu jsem si koupila na doporučení kamarádky, která vychvalovala Sedm manželů Evelyn Hugo.
Musím říct, že příběh je to krásný, silný a smutný. Nicméně hlavní postava Elsie mě svým chováním neskutečně štvala. Nicméně celkově se kniha příjemně četla a už se moc těším na další knihy.

Od Taylor Jenkins Reid mám všechny knihy a vždy je čtu, ale tato prvotina je skutečně její nejslabší kniha. Téma je neskutečně silné a emoce jsou všeobjímající ale měla jsem problém knihu dočíst (trvalo mi to 14 dní) a to vždy její knihy mám přečtené do 24h. Ke knize jako takové se pravděpodobně už nevrátím, ale jsem ráda, že mám další knihu od této fantastické autorky přečtenou.

Tenhle příběh je plný lásky, smutku a vyrovnání se se ztrátou blízké osoby.

Musím říct, že spisovatelka se tu snaží hrát hodně na emoce, v některých pasážích se jí to daří a u jiných vůbec.
Hlavní hrdinka mi občas svým chováním dost lezla na nervy (zvlášťe její chování k nejlepší kamarádce ).
Příběh tak nějak plyne a několik odstavců jsem i přeskočila kvůli nezáživnému ději.

Dle mého názoru je dost znát, že kniha je autorčina prvotina.

Jsem opravdu moc ráda, kam se Taylor Jenkins Reid posunula a její Daisy Jones & The Six je skvělá kniha. :)
Já se určitě pustím i do jejich dalších knih.

Taylor Jenkins Reid vás nedostane příběhem. Rozbije vás emocemi. Naprosto vás rozdrtí představou, že opravdu Bez tebe napořád…
Nechápu jak to dělá, ale ať už jsem četla jakoukoli autorčinu knihu, prožívala jsem ji na 200 %. Detaily příběhů si po delší době nevybavuju, ale pocity ano.

Moc pěkně napsaný příběh o lásce a bolesti. Jen škoda, že jsem se nedozvěděla, jak je to s tím oddacím listem.