iceVS komentáře u knih

Prvně jsem ji četla v roce 1981 - páni to je let... - a lidi jsou z ní uchvácení i teď. Není to krása? Zdali dáte dohromady tři robotické zákony...?

7 19.08.2018

Odevzdanost, neodvratnost, přesto idyla. V půlce knížky jsem se s postavami dokonale sžila, na konci mi všichni už chyběli. Patovi jsem neskutečně fandila, byť už dopředu s vědomím, že ani u něj to podle jeho představ nedopadne.
Trošku mě zarazilo slovo "oblásky". Nechce se mi zjišťovat, zda to byl v roce 69 korektní pravopis, nebo zda je to chybka. Každopádně jsem se tam maličko zasekla. Obrok, občas, obden, obláska... Co všechno by se pod obláskou mohlo skrývat...?
Se mi to slovíčko vlastně líbí.

6 11.08.2023

Byla jsem přesvědčená, že knihu brzy odložím, protože se mi příčí ufňukané kecy. Chyba lávky. Výborně napsaný příběh, vtipný, sarkastický, upřímný, vcelku reálně usazený. Nebo aspoň 3/4 knihy. V okamžiku, kdy "Harry potkal Sally", nastoupila klasická zamilovanost.

Pravdu jsem v knize nehledala, tuším, že je někde uprostřed. Přesněji, někde mezi stranou A a stranou B, uprostřed to asi nebude. Což nemění nic na tom, že kniha je prostě dobrá.

Ale je děsný, jak z lidí, co ji přečetli, dělá grafomany :-D

6 20.06.2023

A už nikdy více...
Vcelku mě to přetlačování všeobecné nenávisti s všeobjímající láskou, dobrotou a soudržností, zaobalené v neuvěřitelném množství vaty značně iritovalo.
Ještě tři kapitoly a padaly by ze mě medové perníčky :-(

6 01.06.2023

Komu by se tohle nelíbilo? :-)



Výhradu bych měla k "pixle" a několika dalším výrazům, ale to není o Heclovi, ale o Moravcovi...

6 22.05.2023

Chtěla jsem se bavit, potřebovala jsem se bavit...
Dvojice (trojice, čtveřice...) hrdinů mi byla sympatická od prvních stránek, tudíž jsem se fakt bavila.
Petra by byla dokonalou vnučkou stoletého staříka :-)
Crazy trip :-D

6 15.01.2023

Kniha nejméně z jedné třetiny obsahuje to, čemu se vyhýbám. Fantasy, japonská historie, filosofie, poezie, rádoby detektivní příběh, ekoteroristy, no požehnaně je toho...
Přesto se mi zbývající část líbila a v podstatě vše dohromady vytvořilo kompaktní celek.
Jenže ten konec byl totálně mimo mé chápání, z mého pohledu fantasy chaos.
Asi bych upřednostnila poněkud reálnější linku.

6 30.10.2022

Moc mě bavila ta neuvěřitelná naléhavost Dylanova příběhu. Úplně jsem vnímala jak se můj mozek přepnul na Dylanův, málem jsem měla pocit, že bych taky měla jít někoho zabít :-D


"...dělat pořád dokola to samý a očekávat, že se něco změní, je ještě šílenější, než jsem já..."

6 11.08.2022

Teda to bylo absolutně skvělý. Pořád nedokážu pochopit, že jsem posledních 7 let Františka Niedla zcela bojkotovala. Teď se ho nemůžu nabažit.
Jediná moje výhrada se týká větičky ohledně dobití italských zákopů.
Ale třeba šlo skutečně jen o čiré násilí :-)

6 05.08.2022

Pěkná ptákovina - tedy myslím tím začít číst sérii od druhého dílu... ale musím si počkat.
Ale jinak už mám v ruce třetí a jsem natěšená :-)

K ději jediný, trošku mám pocit, že tam zůstala lehce nedořešená ta prvotní zakázka na hledání pana Blancharta, respektive nějak moc rychle to bylo vyřízeno.

Jo a trošku jsem taky nedávala to ovládání plachetnice, holt nemám kapitánský zkoušky a neumím to ocenit. Ale při obratech - "...odvázal dinga, spustil ho do vody a přivázal k zádi, poté dinga znovu uvázal na střechu kajuty..." - jsem se bavila, protože jako ženská znám dinga pouze coby australského psa :-D

6 20.07.2022

Kniha je bezva. Milé povídání o čemkoli, co pánům zrovna proběhlo hlavou. Naprosto mi k Petru Bruknerovi sedí. Taková pohodička.
No a pokud bych pro změnu chtěla strukturovaný životopis, bezpochyby lze také někde dohledat :-) a že je kniha na křídovém papíře a s barevnými fotografiemi, jupí, občas už mi ta setrvalá recyklace trochu vadí. Holt, co člověk, to názor.

6 26.01.2022

Kniha je tentokrát v o něco víc osobnější rovině, jeden se až diví, že je autor ještě mezi živými.
Už po první knize jsem si říkala, že druhou už asi ani číst nechci, že úroveň mého naštvání, znechucení (a několik dalších expresivnějších výrazů) je už víc než snesu, ale stejně mi to nedalo. Bohužel...
V souvislosti s nadcházejícím prezidentstvím Bureše mě napadá jediné - kdyby byla vůle odstranit ho, stalo by se tak... Jinak si to totiž vysvětlit neumím, nelze přece vše svést na podplácení či vyhrůžky, prostě na nabídky, které nelze odmítnout...

6 14.10.2021

Výborný to bylo...
A objevila jsem jednu pro mě dost nečekanou věc. Vypravěčem příběhu byl mladý muž - a byl vtipný :-) To bych od Agathy vážně nečekala :-)

6 01.08.2021

Úžasné vyprávění. Někdo potřebuje zápletky, vzruchy, akce a věřím tomu, že spoustu lidí tato kniha nezaujme. A přitom to tam všechno je, jen tak trochu víc v poklidu a jako bonus je tam moudrost, nadhled, přátelství a porozumění.
Tihle dva kluci lehce za zenitem mě moc bavili. Byly to naprosto reálně vykreslené postavy, od samého počátku jsem je před sebou úplně viděla. Místy byla bolest a smutek, místy humor, ponejvíc černý a celé to prostě bylo skvělé. S výborným překladem a bezchybnou češtinou.
Nadšení.

6 13.02.2021

Nadšení. I když je to taková prvouka pro dospělé...
Měla jsem pocit absolutního uvolnění, doslova mi nad hlavou plula oblaka, povíval větřík, zpívali ptáci, kytky voněly, hraboši hrabali...
Prostě absolutně pohodová knížka pro ty, kteří mají rádi přírodu a chtějí se kolem sebe dívat a vnímat. A jedna z těch, které budu svým čtenářům ráda doporučovat.

6 09.02.2021

Musím dát plný počet hvězdiček. I když se mi ta kniha nelíbila, doslova jsem u ní prokrastinovala a všechny postavy jsou mi naprosto nesympatické, jsou nereálné a protivné, sebestřednost z nich odkapává z každého póru a hrají si na elitu všech elit.
Anebo právě proto těch pět hvězd dávám. Protože když autor donutí čtenáře dočíst knihu, ke které má čtenář doslova odpor, pak je to bezesporu mistr pera.
Kdyby to pro mě byla první kniha od Ferrante, pak bych byla nadšená. Jenže není a já nemůžu nepostřehnout jak je to pořád stejné, stejné a stejné... Byť mistrně napsané.
A jen jsem utvrzena ve svém názoru, že ať už je Ferrante kdokoli, nesnáší ženské plemeno.

6 16.01.2021

Tohle je moje srdcovka. Druhý díl je sice prostě dvojka, ale má to svůj filozofický náboj. A tentokrát i slzička ukápla, byť je to pohádka.

6 13.11.2020

Je to přesně to, co jsem očekávala. A musím říct, že jsem se bavila - ovšem naprosto nejvtipnější mi tedy přišly názvy oněch kapitol, v souvislosti s tím, co bylo doporučeno vyhledávat.
Ale neumím si vysvětlit následující: stojím doma se zašlým svícnem po babičce v ruce, oslovím google s požadavkem "jak vyčistit". Napadá mě tisíc věcí co chtít vyčistit, tak jak sakra mohl vědět, že zrovna teď mosaz...?
Mmch - kečupem. A ještě ke všemu to funguje. :-)

6 27.07.2020

Složitější text. Ale právě proto člověk miluje Horníčka. Byl to nejen mistr slova, ale zároveň i vzdělaný člověk s rozhledem. A všechny tyto dary korunoval svým humorem a jemnou ironií. Jeho vyprávění jsem si zamilovala už jako malá (tedy taky proto, že narozeniny jsme měli ve stejný den :-D), jeho texty jen potvrzují, že oprávněně. Miluju texty s přechodníky, s rodem trpným.
A děj se děje dál :-)

6 25.07.2020

Od okamžiku, kdy jsem před lety na balkon nainstalovala ptačí budku (a že už je to víc než čtvrt století), mě bavilo pozorovat ten šrumec tam. A co teprve kočky domácí, ty byly skutečně neurotické, tak od podzimku do jara :-)
Dnes ráno jsem sledovala strakapouda, kterak se snažil vykutat díru do relativně nové fasády, netuším proč, nalétávali na něj rorýsi (zřejmě cvičení před brzkým odletem) a hrdličky si k tomu ne zrovna tiše povrkávaly. Boží ráno :-)
Ke knize samotné - mám prastaré vydání, pro laika i tak dostatečné. Barevné fotografie a jednostránkový popis - kdo chce vědět víc, dnes už stačí jedno kliknutí.

6 24.07.2020