I.Zi... komentáře u knih
Ubírám jednu hvězdu za to, že jsem si musela proti své vůli stále broukat, že svět je nádherný, růžový, béžový... :D (a taky mám pocit, že už trochu moc tlačil na pilu, ale uvidíme, další díl)
Hrozně jsem se nasmála u "úsporného" receptu na vlašský salát.
Knížka je psána takovým reportážním, nezáživným stylem. Nejzajímavější jsou poslední kapitoly. Ani jedna sympatická mužská postava (možná krom Alího otce). Je mi tamních žen opravdu líto
Zatím nejkrásnější kniha o vlcích, co jsem dosud četla..
Teprve jsem ji začala číst a hned šílené chyby v letopočtech, úplně mě to odradilo. Přitom to je takové silné a důležité téma, ale ťukal to asi fakt nějaký papla. Ale snad se dá sehnat i jiná kniha s přesnějšími informacemi, takže tuto nedoporučuji.
Romány od pana Niedla mám moc ráda a tento nebyl výjimkou. Ovšem paní redaktorka se může stydět, že do knihy propustila tolik pravopisných chyb! Mám pocit, že jsem si koupila zmetek. Když se hezká česká kniha hemží hrubkami a chybami v y/i, tak se mi otevírá kudla v kapse a je mi to moc líto. Je to jako krásná kytice zabalená v novinovém papíru...
Bez těch spisovatelských keců dokola by to byl i pěkný příběh... Nemám ráda když spisovatelé píšou o spisovatelích jak spisují :)
"…Nejtěžší po návratu do lidského světa bylo naučit se znovu chápat emoce. Vlci dělají všechno z praktického, jednoduchého důvodu. Není mezi nimi žádné přezírání, není možné, že by jednu věc řekli a mysleli si něco jiného, nejsou tu žádné narážky. Vlci bojují jen ze dvou důvodů: pokud jde o rodinu nebo jejich teritorium. Lidé se řídí svým egem. Vlci na nic takového nemají místo a doslova by to z vás vyštípali…
…Je to shromažďovací vytí určené někomu, kdo se ztratil. Vím komu. Znovu se rozpláču. Vzápětí se ke smuteční písni přidají i smečky v přilehlých ohradách. V tu chvíli si přeju, abych byla vlk. Protože když vás někdo opustí, nejsou slova, která by ten prostor zaplnila. Zůstane jen prázdný molový tón…"
..ta zmínka jak mají v Olomouci bígly na pokusy...ta se mi pořád vrací :(
Animůry Nurofena, Lexaurina a Hypnogena aneb funny fantasy po česku :)
Opravdu jsem se pobavila, spoustu vtipně jedovatých nadávek přiučila a i nějaké další příběhy těchto bytůstek povětšinou nehmotné podstaty bych si ráda přečetla.
Nenudila jsem se teda vůbec, ale jak se píše níže, potenciál má určitě větší, nápad by si zasloužil obsáhlejšího příběhu.
Nádherné fotografie nádherných zvířat, jen těch informací souvisejících s vlky mohlo být trochu více, připadalo mi to takové neúplné.
Snad bych dala i plný počet, ale po všem tom travičství a šílených nespravedlnostech jsem se z toho všeho začala cítit poněkud rozhořčeně a otráveně :(
Tak ani tato část nebyla ochuzena o vysvětlení proč "zasunul Hadí dech do pochvy a tasil Vosí žihadlo, je to prostě kratší meč a v těsném objetí dvou štítových hradeb je dlouhá čepel nešikovná a bojuje se s ní hůř." :D
Těším se na další díl.
Hlavní hrdina Viktor mě neskutečně iritoval a připadlo mi to celé takové naivně povrchní.. :( Možná kdyby byly postavy víc propracované, našla bych si k nim bližší vztah (což při čtení potřebuju), ale i přes ta vzletná slova mi to připadalo takové chladné a nakonec mi nebylo líto ani netvora ani Viktora, ten si všechno vyloženě zasloužil.
str. 154 ...Už to chápu. Najednou chápu dosah toho všeho. Teprve teď chápu celou svou myslí, co to znamená-být. Něco mě hryzne v břiše. Je mi nevolno. Ale zároveň se i zlobím. Zuřím při pomyšlení, že jednoho dne zmizím - a budu pryč, ne týden nebo dva, ne čtyři roky nebo čtyři sta let, ale navěky. Připadám si jako oběť podvodu a krádeže, protože nejdřív přijde někdo a řekne: Prosím, tady máš celý svět, ve kterém se můžeš pohybovat. Tady máš chrastítko, tady vláček, tamhle školu, kam na podzim začneš chodit. A v příštím okamžiku se zachechtá: ha ha, to jsme tě převezli! A celý svět ti vyškubnou. Mám pocit, jakoby mě celý svět podvedl. Není čeho se chytit. Nic mě nemůže zachránit. Neztratím jenom svět, neztratím jenom všechno, co mám rád. Ztratím sám sebe. Hups - a jsem pryč! ...
...Kdyby byl lidský mozek tak jednoduchý, že bychom mu rozuměli, byli bychom tak hloupí, že bychom mu stejně nerozuměli... (Sofiin svět) :)
"Kdo může tvrdit, že moje světlo je lepší než tvoje tma? Kdo jsem já, abych ti to mohl tvrdit?"
Megakniha, ale musela jsem se krotit, aby mi vydržela alespoň deset dní :) A teď zase čekání :( Doufám, že v mezidobí brzy potkám zase nějaký super příběh...
str. 605
"Tohle špatně dopadne."
"To říkáš o všem."
"Jo, můj pane. Obvykle mám pravdu."
...Merlin rád prohlašoval, že život je žertem bohů a žádná spravedlnost neexistuje. Musíš se naučit smát, řekl mi jednou, protože jinak by ses uplakal k smrti...
..."Vidíš co dělá? Boří staré. Proč? Aby nám mohl vnutit své lacině pompézní pověry. Proč nemůže nechat na pokoji to, co je staré? Nestaráme se o to, jestli hlupáci chtějí uctívat tesaře, tak proč on se stará, koho uctíváme my? Čím víc bohů, tím lépe, říkám. Proč potřebuje urážet cizí bohy, aby vyzvedl svého vlastního? To přece nedává smysl."...
... "Druidové nesmějí nic sepsat, to je proti pravidlům. To přece víš! Jakmile něco napíšeš, je to už neměnné. Stane se z toho dogma. Lidé se o to budou dohadovat, začnou být panovační, autoritářští, odvolávají se na ty texty, vypracovávají nové rukopisy, hádají se ještě víc a brzy kvůli tomu jeden druhého odsuzuje na smrt. Když nic nenapíšeš, nikdo přesně neví, co jsi řekl, a vždycky to můžeš změnit."...