Hobo
komentáře u knih
Dějiny francouzské literatury 19. a 20. stol. Díl 1, 1789-1870
Jan Otokar Fischer
Takové knihy se nečtou, ale je dobré je mít v knihovně.
Dějiny francouzské literatury 19. a 20. stol. Díl 3, Od 30. let do současnosti
Jan Otokar Fischer
O takových knihách samozřejmě nelze říci, že je máte přečtené, ale v případě potřeby do nich stále nahlížíte a konzultujete.
Zápas o nový svět
František Press
Když čtete knihu o budoucím uspořádání světa starou více jak 20 let, mnohem zřetelněji vidíte, nakolik se autorovy vize shodují. A musím podotknout, že shoda je až neuvěřitelná.
Mosty přes propast času
Ludmila Vaňková
Vynikající námět, bohužel nikoliv zcela zvládnutý. Komplikovaný děj zejména v první části jakoby kouskovaný, obtížně jsem navazoval ony kousky na sebe a k tomu ten nepřehledný počet špatně rozeznatelných vztahů; musím přiznat, že jsem se v tom hodně topil, když navíc očíslované osoby později ještě získávaly "lidštější" jména. Horší než Márquezovi Buendiové... (Kde je mnoho vztahů, je autorkou určitě žena...)
Přesto nelze tento ambiciózní pokus zcela zavrhnout.
Epištoly o elitách a lidu
Vlastimil Vondruška
Nenapadá mě příhodnější slovo než: solidnost. Opět solidní, věcný, pragmatický a last but not least čtivý Vondruška.
K schaccovi mě napadá drobná myšlenka: možná nám schacco potřeboval ukázat, jak přemýšlí do hloubky, tak ať to napíše sám. A dokáže, že po přepsání, rozšíření a prohloubení to bude ještě někdo číst.
Každý holt není Kara-Murza.
O svobodě myšlení
Vlastimil Vondruška
Vondruškova publikace má poněkud jiné zaměření než Kara-Murzovo Manipulace vědomím, nezabíhá do takových hloubek, ale tím je také čtivější a nevyžaduje takové soustředění. Vondruškovy kvality tkví však jinde. Poté, co se zabývá svobodou myšlení v různých obdobích, přechází k obecným otázkám komunikace a propagandy, po čemž líčí vývoj médií, zejména po vynálezu knihtisku až po dnešní technologie. Autor tedy zůstává ve svém oboru historika a v tom je jeho síla. Pravda, jako bych to vše už znal, nicméně nacházel jsem místa - a nebylo jich málo - kde mě nadchl jeho syntetický pohled; v těchto chvílích je opravdu obohacující, jeho hodnocení vývoje např. středověku pozměnil můj pohled na dějiny. Obdobně jsem zkonstatoval, že můj pohled na dějiny českých tištěných médií obsahoval vážné mezery a dokonce i v polistopadovém vývoj jsem u sebe shledal pár mezer. Takže celkově: velmi dobré.
Císařovna
Norbert Frýd
Dlouho, opravdu dlouho ležela v knihovně, než jsem po ní sáhnul. Bohužel! Takové čekání si nezasloužila. Románové (avšak velmi věrné) zpracování mexického dobrodružství Maxe Habsburského a jeho ctižádostivé manželky. Velmi dobře podané charaktery a způsob uvažování vysokých vrstev, zvyklých na panování a míjejících se se schopností rozumět národu.
Hořkej svět
Josef Škvorecký
Téměř každý výbor obsahuje povídky rozličné úrovně, třebaže celkově jde o výbor vysoké kvality. Je to stále typický Škvorecký, s jeho lehce ironickým nadhledem a s těžkým průnikem do čtenářovy duše. Jen teď uvažuju, jestli to nebyla poslední Škvoreckého kniha, vydaná před emigrací. Ale vlastně - co na tom záleží? Tehdy alespoň bylo kam emigrovat... Hořkému světu hořkost neubyla.
Total Control - Velký reset globalismu
-VK- (p)
Co k tomu dodat? Konspirační teorie se potvrzují.
Prima sezóna
Josef Škvorecký
Danny je normální puberťák a je mimo kategorie dobrý/špatný. Hledá své místo ve světě, ve kterém se zatím moc nevyzná, ženou ho hormony a učí se ze svých karambolů. Je životný, připomíná mi mé mládí, a tím je mi sympatický...
Stíny Valbone
Josef Habas Urban (p)
Dobře dovršený první díl s velmi překvapivým závěrem.
Kniha vzpomínek
Jan Herben
19. století je pro vývoj českého národa dost důležité a měli bychom o tom vědět trochu víc než se dozvídáme ze školských vědomostí. Životopis věrného spojence T. G. Masaryka nám o druhé polovině hodně řekne a navíc poměrně čtivou formou. Vypráví o svém názorovém zrání, o rukopisných bojích (a že šlo o skutečné boje!), o osobnostech, jež během života potkal.
Národ o Havlíčkovi
Antonín Hajn
V této obsáhlé monografii se o Havlíčkovi dozvíte snad všechno. Je to neobyčejně zajímavá publikace, která dá čtenáři nahlédnout i do policejních spisů a do toho, jak se utvářel v průběhu času Havlíčkův kult (podle mého zcela oprávněně). Havlíček nesporně patří k největším osobnostem našeho národa.
Porodní bába od řeky Hope
Patricia Harman
Nikdy jsem netušil, že román o takovém množství porodů budu tak hltat!
Tajemství egyptských pyramid
Andreas von Rétyi
von Rétyiho jsem si už zařadil mezi důvěryhodné záhadology. A potvrdil to i touto knihou. Co se to děje v Gíze?
O čtení děl básnických
Emanuel Rádl
V plném významu je esej vlastně o posuzování umění vůbec. A, jak podotkl Knišíl, nejdůležitější je obsah. Bohužel literatura (i ostatní druhy umění) stále jde většinově cestou formy. Myslím, že nejlépe to vystihuje tento úryvek: "Když romantika postavila líčení citů za základ poesie, nutně nabyla erotika neobyčejného významu pro básníky, neboť to právě jest thema básně bez duchovního obsahu, naznačující pouze smyslové zážitky. Kdežto v básních, které kladou na první místo myšlenku, jest láska muže k ženě jen pozemským nahodilým příkladem života v pravdě a lásce, v erotické poesii jest sexuální život obsahem, a obrazy, vzaté ze života duchovního, jen básnickou příkrasou. ... V novodobé poesii však byl tento poměr převrácen; zmizela víra v ducha, zůstalo jen tělo, zmizela láska, zůstala erotika. 'Láskou' (která jest službou druhým lidem) se rozumí jen egocentrická erotika; mluví se sice ještě o kráse, blaženosti, o bohyních, ale obsah těchto obrazů, vypůjčených z duchovního života, jest jen biologický. A tak moderní erotika jen zneužívá víry v ducha, aby přikrašlovala psychologické a fysiologické zážitky. Od erotiky jest pak krátká cesta k obscénnostem."
A pak si stačí promítnout dobu od vydání díla k dnešku.
Co nesmíte vědět!
Michael Morris
Každá konspirační teorie je teorií jen do doby, v níž se pozná, že byla pravdivá.
Podezření: Druhý Mnichov?
Jaroslav Kuba
Velmi fundovaný výklad! Toto by měl číst každý, kdo má zájem o skutečnou historii.
Moga
Jakub Nabi
Můj ortopéd je dr. Jakub Nabi. A tak jsem se dozvěděl o jeho autobiografické knize. Z plakátu, který má vystavený před ordinací. No řekněte, Vás by nezajímalo vyprávění od Vašeho lékaře?
Zpočátku to byl normální příběh z muslimského světa, odlišující se od podobných jen tím, že se týkal Kurdů, tedy velkého národa, rozděleného mezi několik států. Zajímavější to bylo od chvíle, kdy se ocitl v Praze. Velmi dobře popsaný kulturní šok. Nejasné představy o "evropském ráji", ženy, jejichž chování muslimům připadá jako vyzývavé... A postupné odhazování svazujících rigidních návyků; je zřejmé, že pro mnoho muslimů jde o nepřekročitelnou překážku, neboť si otevřenost vysvětlují způsobem pro nás nepřijatelným. Snad autorovi pomohl jeho kurdský původ z utlačovaného národa, ale je zřejmé, že je schopen nahlížet na rozdíly objektivně a postupně se integruje. Muselo být opravdu těžké zvládnout i češtinu, když zpočátku i jeho angličtina nebyla nic moc. Velmi dobře byl popsán i jeho nečekaný, byť krátký pobyt v uprchlickém táboře.