Mosty přes propast času

kniha od:


KoupitKoupit eknihu

Pozoruhodná science fiction s hlubokým historickým a filozofickým podtextem představuje čtenáři originální vize různých lidských světů. Román je poselstvím přes propast prostoru i času o možné velikosti člověka, dosažené beze zbraní, jen silou ducha. Potomci vyspělé lidské civilizace se střetávají s historií 16. století. Byla to doba zámořských objevů, ale také lovů na otroky a náboženské nesnášenlivosti. Hrdinové románu prožívají fantastické příběhy, ve kterých hledají své poslání, svou zakotvenost v obyčejném lidském životě i pozemské lásce mezi mužem a ženou. Dobrodružství srdce a ducha je vede k poznání pravdy o cizím světě, který se pro ně stal domovem....celý text

https://www.databazeknih.cz/images_books/61_/61188/mosty-pres-propast-casu-61188.jpg 4.371
Žánr:
Romány, Sci-fi, Historie
Vydáno:, Orbis
více informací...
Nahrávám...

Komentáře (13)

Kniha Mosty přes propast času

Přidat komentář
mataj
28.11.2018

Mosty přes propast času je první kniha od téhle autorky, kterou jsem četla a nelituji. Je pravda, že jsem měla docela často zmatek v postavách (to mě trochu rozčilovalo). Nicméně děj byl poutavý, takže když jsem se začetla, nemohla jsem knihu odložit.

mulderka
22.11.2018

Ten pocit, když si z knihovny nesete domů Mosty přes propast času, podle obálky se těšíte na SF - a ono z toho vyleze něco, jako když pejsek s kočičkou pekli dort. Jestli chtěla paní V. pro změnu "zpestřit" svůj osvědčený historický žánr implantací romantické "sci-fi", tak se jí to veru nepovedlo. Od vařečky se táhne nakynulý, chaotický a nepoživatelný blaf.
Čistě z hlediska scifisty: ODPAD!

uhoř49
27.12.2017

Vy všichni kteří máte rádi klasiku v podání S.Lema,br.Strugacky nebo J.Nesvadby apod,tak tuto knihu ani nečtěte a vy kteří máte rádi dívčí románky tak s chutí do toho.

padina
04.07.2017odpad!

Nekonzistentní konglomerát sci-fi, historické povídky, červené knihovny, hororu, homosadismu, pseudofilosofie, nevydařeného pokusu o vykreslení některých prvků středověké politiky, (kvazi)alchymie, (pseudo)teosofie a pokřiveného (pa)náboženství. To vše bez sebemenší snahy o hlubší vhled do uvedených okruhů, který by přesahoval pouhý povrchní popis. Nepřehledný děj, nepřehledná spleť postav a nepřehledný labyrint časoprostorového (dis)kontinua. Velké zklamání.

martin9092
26.10.2016

Je to opravdu vyjimecna kniha! Historie, sci-fi, bible... spousta veci k premysleni - krasa!
Existuje preklad do nemciny nebo aglictiny?

kocourjulie
10.10.2016

Nádhera! Téma, jeho zpracování a samozřejmě autorčin úžasný styl psaní, to miluju.

petr7061
06.05.2016

Nejkrásnější sci-fi, které jsem kdy četl.

alef
29.05.2015

Knihy paní Vaňkové, ty historické, mě provázejí už dlouho a podle mě jsou skvělé. O něco později jsem poznala paní Vaňkovou také jako spisovatelku dobrodružné literatury, "říznuté" jak jinak než opět historií - Černá sága byla také skvělá. A vlastně teprve celkem nedávno jsem zjistila, že je tato autorka také spisovatelkou sci-fi a tak, celkem logicky moje volba padla hned na první z nich - na autorčinu prvotinu a nezklamala, naopak ... našla jsem vlastně vše, co mám ráda - sci-fi, dobrodružství, a také historii ... no a kupodivu i romantiku, tu jsem u sci-fi sice nečekala, ale na druhou stranu, v knihách paní Vaňkové, ji prostě čekejte :-).

Skvělý námět - vyspělá civilizace, která tu byla již před tou naší a která se k nám na Zem "vrací" (za pomoci mimozemské civilizace) s posláním opět zalidnit Zemi po katastrofě, kterou naši předci na Zemi dopustili - inspirace od Dänikena? (pár jeho knih jsem četla).

A teď ke knize samotné: na začátku čistě sci-fi příběh Země - Adalé (idylická planeta, která se nakonec ukáže, až mírně despotickou a která poskytne pozemšťanům azyl) … to vše je nutné, abychom pochopili. Na tomto pozadí se odkrývá příběh „posledních“ lidí, z technicky vyspělé civilizace, která žila na naší planetě před námi a která se přesto dokázala „vyhubit“, pozvednout svou vyspělou techniku sama proti sobě. Cíl těchto posledních lidí je jasný … znovu zalidnit Zemi. A v tuto chvíli se nám otevře romantický příběh (ano – romantický – jak už jsem řekla, u paní Vaňkové tu romantiku prostě čekejte, ať už píše knihu jakéhokoliv žánru) padesáti klonů Tarenů, několika cíleně zplozených dívek R a pár děti vzniklých z lásky posledních lidí (jako Neo a Ré), ti všichni míří na Zemi, jejich cíl je jasný „milujte se a množte se“, ovšem je tu drobná komplikace, Země už obydlená je, nesetkají se s pustou planetou, ale s naší celkem „nedávno“ zrozenou primitivní civilizací, ve které se snaží splnit své poslání, a tak se přes dobrodružný počátek jejich cesty za doby „úsvitu naší civilizace“ dostaneme celkem očekávaně až k „historické“ etapě naší civilizace, a když si tím vším projdeme … pochopíme … že cílem jejich cesty bylo JEDINÉ – zakotvit v tomto světě a obstát – prostě získat domov a naplnit tak svůj vlastní život.

KetrinZel
23.04.2014

Pro mě nejlepší kniha této autorky. Také obdivuji spojení historie s sci-fi.

tany9
18.01.2014

Přesně něco pro mne,milovnici historie a mírné sci-fi.Perfektní propojení mé oblíbené historické Francie a daleké budoucnosti.A mapky byly jahůdkou na dortu.

bbara155
27.06.2013

Autorka mistrně propojila svoje znalost historie se sci-fi. Četla jsem knihu jedním dechem a vychutnávala si. Téma cestování časem je poměrně dost rozšířené, ale tady je použito trošku netradičně a tím lépe! Je to jedna z mých nejoblíbenějších knih.

kattyV
15.02.2013

Poněkud netradiční kniha této autorky historických románů, kde se budoucnost proplete s minulostí. V první půlce knihy jste přesvědčeni, že jste se ocitli v daleké budoucnosti, abyste se pak ocitli na Zemi v několika historických obdobích.

s-reader
04.01.2012

Mosty přes propast času jsou nesmírně ambiciózní projekt. Myšlenka, která vede k možnosti zmapovat hlavní okamžiky vývoje lidstva, vede k zajímavým spekulacím, kam až by mohl děj knihy vést.
Snad právě potenciální velikost takového pojetí způsobila, že román působí nedotaženým dojmem. Bylo by lepší, kdyby se Ludmila Vaňková soustředila pouze na jednu epochu, protože pokud se část děje odehrává v době rozvoje středoamerických civilizací, těžiště je v 16. století a možný děj ve dvacátém století není ani naznačen, vypadá to, jako kdyby si autorka s rozsahem textu nevěděla rady.
Dalším problémem je malá přehlednost postav. Vaňková svůj román zalidnila nesmírným počtem postav, některé jsou výraznější, některé méně, ale chybí koncepce, prostřednictvím které by čtenáři lépe utkvěly v hlavě ty důležitější, a se kterými by se čtenář mohl identifikovat dříve, než v poslední třetině knihy. Zmatek v čtenářově hlavě zvýší i různá jména, která jsou nuceni lidé přicházející z Adalé používat.
I přes tyto výhrady považuji Mosty přes propast času za nesmírně zajímavou knihu, která zcela neprávem zanikla jak v proudu české sci-fi, tak v celkovém obraze díla Ludmily Vaňkové.