Hobo diskuze

Pár jich znám. Ostatně, kde by se jinak kvalitní knihy vzaly?

@ijcro: Jste-li o kvalitě svých stránek přesvědčen, neredukujte. Historie podává hodně příkladů špatných odhadů. Hledejte jiného nakladatele.

Tlusté knihy mám rád, protože je to obvykle skutečný požitek. Pokud to není suché odborné pojednání, u kterého nevím, o čem vlastně je.

Děkuji. Knihu "Sarajevské spiknutí" jsem vložil bohužel duplicitně a nenašel jsem možnosti vymazání.

V průběhu mého života se ke mně dostaly mnohé knihy, které pro mne v té době nebyly vhodné. Bylo mezi nimi dokonce i několik pornografií, které jsem vyhrabal v otcově nočním stolku a tajně si přečetl, tuše cosi zakázaného. Opravdu nemám pocit, že by mi nějak ublížily - některé z nich jsem nepochopil, protože přišly brzo, a pokud už jsem k jejich pochopení dospěl, prostě mě "oslovily", ale to tak bylo všechno.
Pak jsem ve 14 letech objevil na půdě stovku rodokapsů a s velkou chutí jsem si je přečetl. Pravda je, že jsem velmi rád, že jsem je objevil v tomto věku, neboť s dočtením toho posledního jsem si najednou uvědomil, že penzum je naplněno a nic nového už se nedozvím. Od té doby jsem tuto "literaturu" už vynechával, myslím kromě dvou z jiného kvalitnějšího ranku. Pamatuji-li se dobře, šlo o Bezhlavého jezdce a Shana.
A ještě mám jednu zkušenost: četl jsem mnoho dobrých knih, kterým jsem ve svém věku nerozuměl. Byly dvou druhů: líbily se mi, nebo nelíbily. Když jsem pak se k některým vrátil po letech, stala se taková zajímavá věc: ty, které se mi líbily, se líbily i s plným pochopením děje, ty neoblíbené se mi nelíbily ani potom.
A tak bych řekl, že nemá smysl před dětmi něco tajit, však ony rozeznají samy, co je dobré. A jako bonus nezískají pocit, že před nimi ti dospělí něco skrývají.
Plně souhlasím s R.E.M.