O svobodě myšlení

Za svitu helénského slunce na agoře je slyšet hlas,
přednáší se aristotelská logika, předvádí se umění rétoriky,
tady má své pevné základy morálka.

Tak začíná výlet časem – za hranicemi poznání a svobody myšlení. S panem Vondruškou projdete staletími a prozkoumáte dějiny manipulace a podprahového ovlivňování, budete pozorovat realitu skrze optiku fake news, vynálezu, který je starý jako lidstvo samo – prý je to naší lidskou evoluční výhodou – vytvářet a podléhat konspiračním teoriím, nechat se ovlivňovat ideologiemi, propagandou, náboženskými dogmaty – to proto se to stále opakuje, to proto jsme museli projít protestantskými revolucemi, barokním temnem, osvícenstvím a renesančním optimismem, a mockrát podlehnout válečné propagandě ...

Pan Vondruška mě mile překvapil, optikou historika se nad tématem rozkročil opravdu zeširoka a myšlenku svobody myšlení důkladně prozkoumal, výsledkem je dobře zpracovaný přehled přístupů ke konceptu svobody myšlení – má totiž bohatou historii (a taky hluboké zakotvení ve filozofii).
Na počátku stoji právo jednotlivce svobodně formovat, vyjadřovat a měnit své myšlenky, a to bez vnějšího omezení a tlaků. Jak z této publikace poznáte, přestože se to zdá jako samozřejmost – historie nám podává mnoho zpráv o potlačování a omezování této naší svobody – formy jsou různé – mění se také obsah – jen nástroje zůstávají pořád stejné!

A tak se postupně něco dozvíte o racionálně promyšlených konstrukcích, které po staletí intenzivně využívá propaganda, zjistíte, že vždy záleží na tom – kdo, co a jak říká! – a taky, pro koho je sdělení určené. Zjistíte, jak důležitou roli hraje charisma (což dodnes mnozí – většina - současní politici nechápou).
Na přetřes tak přijde třeba má oblíbená Obrana Sókratova (tam někde na začátku poznáte, jak lze pomocí logiky manipulovat se závěry – stačí vyjít s nesprávného předpokladu a přesto dojdete k logicky správnému závěru – takže si pamatujte, že logicky správný závěr sám o sobě prostě nestačí ), ale povídat se bude i o sv. Augustinovi, který byl přesvědčený, že se otázkou svobody nemá smysl zaobírat – protože člověk je dílo boží a vše se řídí jeho vůlí. Zjistíte třeba taky, jak neúnavní ve své propagandě byli husité (a Češi neúnavní volnomyšlenkáři :-) ... a i o dalších podobně významných mechanismech, které formovaly myšlení, bude řeč.

A na závěr bych možná přidala několik aktuálních postřehů hodných k zamyšlení ...

„přemíra informací ztěžuje možnost jejich objektivního posouzení “

„jednoduchost získávání informací znehodnocuje proces poznání, už není potřeba „studovat“, stačí „vzít“, a když to udělají lidé, kteří nejsou schopní kritického myšlení?“

„nehledejte zlé úmysly tam, kde je dostatečným vysvětlením hloupost“

Po přečtení je o čem přemýšlet.

Kniha podle mne není žádnou odbornou studií, ani podnětem k diskuzi, ani nenavozuje prostředí nějaké polemiky, není ani učebnicí. A to je dobře. Je to populárně naučná publikace! K seznámení široké veřejnosti s tím, jak svět fungoval a funguje. Je mi hodně přes sedmdesát let, hodně jsem toho prožil, hodně přečetl a mohu potvrdit, že kniha je dobrým základem k zamyšlení se nad vlastní "myšlením".

Nepatřím k Vondruškovcům, ani k Antivondruškovcům. Je to pro mě druhá kniha od tohoto pána. První, beletrie na obdobné téma, mi přišla hrozně ledabyle napsaná. Zde je kvalita textu mnohem lepší a dosahuje běžné, očekávatelné úrovně.

V zásadě mi zde uvedené obavy a teze dávají smysl. Kniha je však velice zvláštně koncipována. Většina knihy je systematický, snad až učebnicový výklad nějakého tématu. Bylo to znát hlavně u témat, která znám právě z učebnic, které zde byly „přepsány“. Následně pak autor do textu vkládá své názory, postoje a morálku, které někdy jen v náznacích, jindy ani to, opírá o vybraný souhrn historických, nebo filozofických informací. Autor dále nepracuje na žádné polemice, nijak zvlášť své postoje nevysvětluje, ani je neprozkoumává skrze názory oponentní. V závěru knihy pak říká, že je otevřený diskusi, když bude věcná a smysluplná. Hned mě napadlo, proč se tato diskuse neodehrála na téměř 400 stranách této knihy? :D

Knížka je informačně zajímavá. Výběrem informací čtenář pochopí autorovo myšlenkové nastavení, co je fajn. V zásadě ale pořád platí, že jsou lepší knihy, kritičtější, víc vysvětlující své postoje (i když ne nutně v tomto tématu). Takže za 3.

Myšlenky a teze študovaného muže Vondrušky jsou mi blízké. Bohužel jsou to však temné vize, předtuchy a postuláty, díky nimž se svět v řiť obrací. Víceméně vše, co ve Svobodě myšlení napsáno jest, stalo se již aktuálním či k tomu později dojde. Svoboda slova dle falešnosti médií a představitelů státu (Vondruška detailně popisuje jak se s námi manipuluje včetně ohýbání veřejného mínění na základě falešných či upravených průzkumů) je ukrajována a kdo nejde s námi, jde proti nám. První půlku covid situace i V. Vondruška neopomněl rozebrat a podíval se na mušku novému světovému řádu a dalším zhůvěřilostem, které postupně ničí civilizovaný svět.

Vřele doporučuji pouze pro ty jedince, kteří chtějí jakýsi návod, čemu se mají v dnešním globalizovaném svinčíku vyhýbat, aby nebyli manipulováni, jinak je to Orwell na druhou. Jenomže vzhledem k rozsáhlému přesahu do antického Řecka a Říma je toto dílko vyzbrojeno zásadními poznatky, které Vondrušku odlišují od jiných, připusťme solidních spisovatelů. Kdo chce trošku více, nechť zabrouzdá na Radio Universum, kde s ním diskutuje Martina Kociánová. Dávám zasloužených 95% spokojenosti.

Kniha na pomezí populárně naučné literatury a odborné publikace. Alespoň z mého pohledu. Pro laického čtenáře (což je evidentně cílová skupina) je to občas až příliš detailní. Také pokus o odlehčení formou krátkých příběhů mě do kontextu knihy moc nezapadl, ale beru to právě jako pokus o odlehčení zmíněné přehnané 'popisnosti'.
Nicméně celkové hodnocení knihy je na maximálním počtu hvězdiček za její aktuálnost. Svoboda slova a myšlení je dnes skutečně tématem doby a každý krok k jejímu znovunaplnění je potřeba vyvažovat zlatem, jinak ne naše děti ale už my skončíme zpátky v totalitě do které nás zavedlo 30 let budování té "jedině správné" formy svobody.

Ani v této knize pan Vondruška nezapře, jaký je dobrý znalec historie. O svobodě projevu začínáme pěkně od starověku, pokračujeme středověkem, reformací, rekatolizací - a jak vidíme, je to tady na tom světě pořád stejné. Nejvíc mě zaujala kapitola "Techniky komunikace", to je velice dobré si zapamatovat a pak sledovat řečníky v televizi, zajímavé byly i další kapitoly o médiích. Dozvěděla jsem se mnoho nových věcí i o polistopadové době, např. ty problémy v české televizi tenkrát asi šly mimo mě, nebo jsem je zapomněla. Po pravdě jsem i přeskakovala, třeba když bylo jmenováno mnoho lidí, jak nastupovali po sobě třeba v redakci atd.
Humor je sice náš štít a dějiny se opravdu opakují, protože lidé jsou ve své podstatě stále stejní, tak je dobré si dávat pozor, až se nás bude chtít nějaký vládce - vláda ideologicky naprogramovat. A díky moderním komunikačním technologiím to jde mnohem rychleji, účinněji a proto je to i více nebezpečné. Určitě doporučuji k přečtení.

Vondruškova publikace má poněkud jiné zaměření než Kara-Murzovo Manipulace vědomím, nezabíhá do takových hloubek, ale tím je také čtivější a nevyžaduje takové soustředění. Vondruškovy kvality tkví však jinde. Poté, co se zabývá svobodou myšlení v různých obdobích, přechází k obecným otázkám komunikace a propagandy, po čemž líčí vývoj médií, zejména po vynálezu knihtisku až po dnešní technologie. Autor tedy zůstává ve svém oboru historika a v tom je jeho síla. Pravda, jako bych to vše už znal, nicméně nacházel jsem místa - a nebylo jich málo - kde mě nadchl jeho syntetický pohled; v těchto chvílích je opravdu obohacující, jeho hodnocení vývoje např. středověku pozměnil můj pohled na dějiny. Obdobně jsem zkonstatoval, že můj pohled na dějiny českých tištěných médií obsahoval vážné mezery a dokonce i v polistopadovém vývoj jsem u sebe shledal pár mezer. Takže celkově: velmi dobré.

Kniha zklamala má očekávání. Těšil jsem se na autorův názor ohledně svobody myšlení kvůli jeho znalosti historie. Bohužel kniha byla většinou výčtem historických postav, období a jejich významných osobností, filosofů, jejich myšlenek. Líbila se mi jedna kapitola, kde autor popisuje výhody psaného textu oproti mluvenému projevu a televizi. Četl jsem to trochu na sílu...a nebýt několika zajímavých míst, dal bych 2 hvězdy.

Autorova sonda do problematiky svobody myšlení, způsobů komunikace a manipulace, jak dalece nás ovlivňují masová média, aniž si to doopravdy uvědomujeme, atd. Skvělé čtení, nad kterým se pozastavíte a hluboce zapřemýšlíte.